Vodovody a kanalizace v Jihočeském kraji v roce 2020. Ceny vodného a stočného ve všech krajích oproti roku 2019 vzrostly.

V Jihočeském kraji se denní odběr pitné vody v domácnostech meziročně nepatrně zvýšil na 82,6 litrů na osobu a den. Meziročně došlo k rozšíření vodovodní i kanalizační sítě a vzrostl počet úpraven vody a počet čistíren odpadních vod (ČOV) v kraji. Ceny vodného a stočného ve všech krajích oproti roku 2019 vzrostly.

V roce 2020 došlo v Jihočeském kraji k meziročnímu poklesu fakturované vody celkem o 2,7 litru na osobu a den (122,9 l/os./den). Tento ukazatel se také v průměru za celou ČR snížil a dosáhl hodnoty 129,2 l/os/den. K poklesu došlo ve všech krajích, což lze dát do souvislosti s vládními opatřeními proti šíření koronaviru, kdy došlo k výraznému útlumu podnikatelských aktivit, zejména cestovního ruchu a gastroprovozů.

Specifické množství vody fakturované domácnostem v Jihočeském kraji naopak meziročně nepatrně vzrostlo o 0,3 l/os/den na hodnotu 82,6 l/os/den. Byl tak zastaven trend poklesu spotřeby vody v domácnostech, který v jižních Čechách trval od roku 2012. Také údaj za celou ČR zaznamenal v roce 2020 mírný nárůst (+0,5 l/os/den). Ve většině krajů spotřeba vody v domácnostech stoupla, pouze tři kraje zaznamenaly meziroční pokles. Největší specifické množství vody bylo fakturováno domácnostem v Praze (112,5 l/os/den), naopak nejmenší denní spotřeba vody byla zaznamenána ve Zlínském kraji (80,0 l/os.). Oproti jižním Čechám se ve Zlínském kraji fakturovalo domácnostem průměrně o 2,6 litrů vody na osobu a den méně, naopak v Praze byla denní spotřeba vody o téměř 30 litrů na osobu vyšší.

Graf 1 Specifické množství fakturované vody podle krajů v roce 2020

Průměrná cena vodného (bez DPH) se meziročně zvýšila ve všech krajích, nejvíce v kraji Jihomoravském (+3,3 Kč/m³), nejméně v kraji Libereckém (+0,8 Kč/m³). V Jihočeském kraji si vodárenské společnosti za 1 metr krychlový vody účtovaly 39,2 Kč. Cena vodného byla v kraji již pátým rokem nižší než celorepublikový průměr, který v roce 2020 činil 41,1 Kč/m³. Nejdražší voda tekla z kohoutků v Ústeckém kraji (46,0 Kč/m³), nejlevnější vodu měli v kraji Olomouckém (35,8 Kč/m³), když rozdíl mezi nimi činil více než 10 Kč/m³.

Graf 2 Specifické množství fakturované vody, vodné a stočné v Jihočeském kraji

Cena stočného (bez DPH) v Jihočeském kraji za rok vzrostla o 1,0 Kč na hodnotu 30,9 Kč/m³ a byla druhá nejnižší v Česku. Proti republikovému průměru byla cena stočného v kraji o 5,6 Kč nižší. Nejdražší stočné vykázal Liberecký kraj (44,4 Kč/m³), nejméně platili za odpadní vody obyvatelé Kraje Vysočina (30,2 Kč/m³). Rozdíl činil více než 14 Kč/m³.

Vodovody

V roce 2020 bylo v Jihočeském kraji zásobováno pitnou vodou z vodovodů pro veřejnou potřebu více než 576 tisíc obyvatel, přičemž jejich podíl na celkovém obyvatelstvu kraje činil 89,5 %. Jednalo se o třetí nejnižší podíl mezi kraji Česka, který je zapříčiněn zejména rozdrobenou sídelní strukturou a technickými možnostmi budování této infrastruktury. Celková délka vodovodní sítě v kraji činila 6 356 km a počet vodovodních přípojek dosáhl hodnoty 154,3 tisíc.

Vodohospodářská zařízení v kraji v roce 2020 vyrobila 33,4 mil. m³ vody, přičemž došlo k mírnému meziročnímu poklesu (-0,9 %). Z celkového množství vyrobené pitné vody připadalo na podzemní vodu více než 42 %.

Z celkového množství vyrobené vody určené k realizaci (32,4 mil. m³) bylo fakturováno 25,9 mil. m³vody, z toho fakturace pro domácnosti tvořila více než dvě třetiny. Celkem bylo domácnostem fakturováno 17,4 mil. m³ pitné vody.

Necelých 20 % vody určené k realizaci se v kraji nefakturovalo, z tohoto množství představovaly ztráty v trubní síti téměř 86 %. Objem tržeb za vodné se meziročně zvýšil o 24 mil. Kč a v roce 2020 dosáhl 1 015,8 mil. Kč (bez DPH).

Kanalizace

V roce 2020 v Jihočeském kraji činil podíl obyvatel bydlících v domech napojených na kanalizační síť 86,2 %. V domech napojených na kanalizaci ústící do čistíren odpadních vod (ČOV) žilo téměř 519 tisíc osob a délka kanalizační sítě činila 4 078 km. Počtem kanalizačních přípojek (135,6 tisíc) se v mezikrajském srovnání řadil Jihočeský kraj na třetí místo za Středočeský a Jihomoravský kraj.

Množství vypouštěných odpadních vod do kanalizace bez zpoplatněných srážkových vod činilo 27,0 mil. m³ a byl zaznamenán meziroční pokles o 1,6 %. Z tohoto množství připadalo 17,7 mil. m³ na vody splaškové a 9,3 mil. m³ na vody průmyslové a ostatní. Podíl čištěných odpadních vod z vod vypouštěných do kanalizace představoval 96,3 %.

Do vodních toků bylo v Jihočeském kraji vypuštěno 64,6 mil. m³ odpadních vod, což bylo meziročně téměř o pětinu více. Celková hodnota stočného v Jihočeském kraji v roce 2020 činila necelých 1 015,0 mil. Kč, tj. nárůst proti roku 2019 o více než 2 %.

Graf 3 Struktura vypouštěných odpadních vod do kanalizace v Jihočeském kraji

V roce 2020 bylo v Jihočeském kraji 378 čistíren odpadních vod, což řadilo kraj na druhou příčku za kraj Středočeský. Celková kapacita ČOV však meziročně výrazně poklesla a v roce 2020 činila 331,8 tisíc m³/den. Na mechanicko-biologickém principu čištění fungovala převážná většina zařízení (372). V rámci mechanicko-biologických ČOV byla více než třetina těch, u nichž v procesu čištění dochází také k dalšímu odstraňování polutantů. Převažovala zařízení s dalším odstraňováním dusíku (67) a s dalším odstraňováním dusíku a fosforu (55). K nejúčinnějšímu čištění docházelo zejména ve formě biochemické spotřeby kyslíku (BSK₅) a nerozpuštěných látek (více než 97 %).

Objem kalů vyprodukovaných provozem ČOV činil 9,6 tisíc tun sušiny, když meziročně došlo k poklesu o téměř 20 %. Nejčastěji se kaly zneškodňovaly pomocí přímé aplikace a rekultivace (60,2 %) a kompostováním (37,4 %).