ČSÚ (ČSÚ)
Z regionů  |  10.06.2021 00:00:00

Dočasná pracovní neschopnost pro nemoc a úraz v Ústeckém kraji za rok 2020 - meziročně se zvýšila většina ukazatelů

 

roce 2020 se v Ústeckém kraji meziročně zvýšila většina ukazatelů pro sledování dočasné pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz s výjimkou průměrného počtu nemocensky pojištěných, průměrné doby trvání 1 případu dočasné pracovní neschopnosti a počtu pracovních úrazů s dočasnou pracovní neschopností delší než 3 dny.

Ústeckém kraji bylo v roce 2020 v průměru 278 696 osob nemocensky pojištěných[1], proti roku 2019 se tento počet snížil o 4  334 osob, tj. o 1,5 %. Počet nemocenských pojištěnců meziročně poklesl ve většině krajů, s výjimkou Středočeského a Jihomoravského kraje. K největšímu poklesu došlo v Karlovarském kraji (o 4,1 %). Snížení v Ústeckém kraji bylo čtvrté nejvyšší po Moravskoslezském, Libereckém a již zmíněném Karlovarském kraji.

V průběhu loňského roku bylo zaznamenáno celkem 153 250 nově hlášených případů dočasné pracovní neschopnosti, což představuje meziroční nárůst o 27 987 osob (o 22,3 %). Zde se významně promítla pandemie nemoci Covid-19. Na celkovém počtu nově nemocných se z 91,9 % podílela pracovní neschopnost pro nemoc (do počtu případů byly kromě nemocí jako takových započteny i karantény), 2,1 % pracovní úrazy a 6,0 % ostatní úrazy.

Z pohledu jednotlivých pohlaví byl vyšší meziroční nárůst počtu nově hlášených případů u žen (o 23,2 %) než u mužů (o 21,3 %). Podle příčin převažovala v roce 2020 u obou pohlaví nemoc, u žen byl podíl vyšší než u mužů. Naproti tomu podíl pracovních i ostatních úrazů byl vyšší u mužů než u žen. V porovnání s rokem 2019 vzrostl u obou pohlaví podíl pracovní neschopnosti pro nemoc – u mužů o 3,5 p. b. (procentních bodů), u žen o 2,1 p. b. Naproti tomu podíl pracovních úrazů u mužů meziročně poklesl o 0,8 p. b., u žen o 0,5 p. b., podíl ostatních úrazů se snížil u mužů o 2,7 p. b., u žen o 1,6 p. b.

Nově hlášené případy dočasné pracovní neschopnosti podle příčiny a pohlaví  v Ústeckém kraji v roce 2020

 

Na 100 nemocensky pojištěnýchÚsteckém kraji bylo nově hlášeno 54,99 případů, proti roku 2019 se tento počet zvýšil o 10,73 případů, tj. o 24,2 %. Počet případů pro nemoc vzrostl o 28,0 %, zatímco počet nově hlášených případů pro pracovní i ostatní úrazy poklesl (o 5,1 resp. 7,5 %).

Nově hlášené případy dočasné pracovní neschopnosti na 100 nemocensky pojištěných v Ústeckém kraji

Počet nově hlášených případů dočasné pracovní neschopnosti celkem i v přepočtu na 100 osob nemocensky pojištěných meziročně vzrostl v roce 2020 ve všech krajích. Nárůst v Ústeckém kraji u nově hlášených případů celkem zaujímal čtvrtou nejnižší pozici. V přepočtu na 100 nemocensky pojištěných byl pátý nejnižší mezi kraji.

Počet nově hlášených případů dočasné pracovní neschopnosti na 100 nemocensky pojištěných v Ústeckém kraji byl šestý nejnižší. Nejvíce případů v loňském roce bylo v Libereckém kraji (63,73), naproti tomu v Praze bylo na 100 nemocensky pojištěných pouze 38,76 nově hlášených případů.

Nově hlášené případy dočasné pracovní neschopnosti podle krajů v roce 2020

Průměrná doba trvání 1 případu celkové dočasné pracovní neschopnosti se v Ústeckém kraji v loňském roce meziročně mírně snížila (o 3,21 kalendářního dne). Dosažená hodnota (38,76 dne) byla nejnižší od roku 2012. Dočasná pracovní neschopnost pro nemoc trvala v loňském roce v průměru na jedno onemocnění 36,79 kalendářního dne a proti roku 2019 byla nižší o 3,72 dne. Stejně jako u pracovní neschopnosti celkem, se jednalo o nejnižší hodnotu od roku 2012. Meziroční nárůst jsme naopak zaznamenali u dočasné pracovní neschopnosti pro pracovní úraz (o 1,86 dne). Dočasná pracovní neschopnost pro ostatní úraz vzrostla, a to o 8,82 dne. Dosažená hodnota 59,97 dne u pracovního úrazu a 61,36 u ostatních úrazů byla nejvyšší za posledních devět let.

Průměrná doba trvání 1 případu dočasné pracovní neschopnosti  a průměrné procento dočasné pracovní neschopnosti v Ústeckém kraji

Průměrné procento dočasné pracovní neschopnostikraji od roku 2012 postupně rostlo a v roce 2020 dosáhlo 5,823 %. Meziročně se zvýšilo o 0,734 p. b., proti roku 2012 o 2,137 p. b.

Z pohledu jednotlivých okresů Ústeckého kraje se ve všech z nich průměrná doba trvání 1 případu dočasné pracovní neschopnostiroce 2020 meziročně i v porovnání s rokem 2012 snížila. Za uplynulých devět let byla v průměru jedna pracovní neschopnost střídavě nejdelší v okresech Litoměřice (roky 2012 až 2014 a 2017) a Teplice (2015, 2016, 2018, 2019 a 2020). Nejkratší dobu 1 případu vykazují po celé sledované období v okrese Chomutov.

Průměrné procento dočasné pracovní neschopnosti se v roce 2020 zvýšilo jak meziročně, tak v porovnání s rokem 2012 ve všech okresech. Nejvyšší procento pracovní neschopnosti ve sledovaném období vykázali ve většině let v okrese Louny s výjimkou let 2012, 2014, 2019 a 2020, kdy bylo nejvyšší procento dosaženo v okrese Teplice. Nejnižší procento pracovní neschopnosti bylo ve všech uváděných letech v okrese Most.

Průměrná doba trvání 1 případu dočasné pracovní neschopnosti v okresech Ústeckého kraje       Průměrné procento dočasné pracovní neschopnosti v okresech Ústeckého kraje

mezikrajovém srovnání obsadil v roce 2020 Ústecký kraj sedmou nejnižší příčku v pomyslném žebříčku hodnot u průměrné doby trvání 1 případu dočasné pracovní neschopnosti. Z pohledu průměrného procenta dočasné pracovní neschopnosti byl pátý nejnižší. Meziročně (2020/2019) došlo ve všech krajích kromě Karlovarského k poklesu průměrné délky jedné pracovní neschopnosti, zatímco průměrné procento dočasné pracovní neschopnosti ve všech krajích republiky vzrostlo. Nárůst procenta v Ústeckém kraji byl pátý nejnižší.

Průměrná doba trvání jednoho případu dočasné pracovní neschopnosti byla v uplynulých devíti letech nejvyšší ve Zlínském kraji. Naproti tomu nejkratší byla téměř po celou dobu v hlavním městě Praze s výjimkou let 2018 a 2019 let, kdy byla nejnižší v Libereckém kraji a roku 2020, kdy byla průměrná doba pracovní neschopnosti nejnižší v Královéhradeckém kraji.

Mezi kraji držel prvenství u průměrného procenta dočasné pracovní neschopnosti po většinu let Zlínský kraj s výjimkou roku 2012 (Jihočeský kraj), 2016, 2018 a 2019 (Moravskoslezský kraj). Naproti tomu nejnižší hodnotu vykazovali po celou dobu v Praze.

Průměrná doba trvání 1 případu dočasné pracovní neschopnosti

V průběhu roku 2020 došlo v Ústeckém kraji3 212 pracovním úrazům, které si vyžádaly pracovní neschopnost delší než 3 dny a jejich počet meziročně poklesl o 242 případů, tj. o 7,0 %. Počet pracovních úrazů meziročně poklesl ve všech krajích. Snížení v Ústeckém kraji bylo čtvrté nejnižší po Olomouckém, Jihomoravském a Pardubickém kraji.

V loňském roce bylo Ústeckém kraji nemocensky pojištěno v průměru 4 155 osob samostatně výdělečně činných (OSVČ). Počet těchto pojištěnců byl o 54 vyšší proti roku 2019 (o 1,3 %). K nárůstu došlo ve většině krajů republiky, s výjimkou Jihočeského, Plzeňského, Karlovarského a Libereckého kraje, kde došlo k poklesu počtu nemocensky pojištěných OSVČ. Nárůst v Ústeckém kraji byl čtvrtý nejnižší.

Počet nově hlášených případů dočasné pracovní neschopnosti u OSVČ se v Ústeckém kraji mezi roky 2019 a 2020 zvýšil (o 185 osob, tj. o 34,6 %, v roce 2019 = 535 osob, 2020 = 720 osob). Nárůst počtu nově hlášených případů zaznamenali ve všech krajích, v Ústeckém kraji byl pátý nejvyšší.

Meziročně v kraji poklesl počet kalendářních dnů na 1 případ nově zjištěné dočasné pracovní neschopnosti u OSVČ ze 109,17 dne v roce 2019 na 82,55 dne v roce 2020, což představuje pokles o 26,62 dne, tj. o 24,4 %. K poklesu počtu kalendářních dnů na 1 případ došlo celkem ve všech krajích republiky, z toho v Ústeckém kraji byl třetí nejvyšší.

Ve skupině osob samostatně výdělečně činných se v roce 2020 mírně zvýšilo průměrné procento dočasné pracovní neschopnosti pro nemoc a úraz o 0,006 p. b. (o 0,2 %) a dosáhlo hodnoty 3,908 %. Meziroční nárůst zaznamenala většina krajů s výjimkou Prahy, Jihočeského a Jihomoravského kraje. Navýšení v Ústeckém kraji bylo nejnižší.

[1] Data v krajském třídění jsou zpracována podle sídla zaměstnavatele, resp. jeho mzdové účtárny.

 

Kontakt:

Růžena Funková

Krajská správa ČSÚ v Ústí nad Labem
e-mail:
ruzena.funkova@czso.cz
tel.: 605 452 027

 

 
K článku zatím nejsou žádné komentáře.
Přidat komentář









Zobrazit sloupec 

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby

Hypotéky, Stavební spoření

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzdy, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, nafta

Podnikání

Obchodní rejstřík

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Ochranné známky

Finanční katalog

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto, Spolehlivost Aut

Monitoring ekonomiky

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat     Mobil verze

Používání cookies

Copyright © 2000 - 2021

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.