Inflace je slabší, než se čekalo, zejména kvůli snížení cen potravin. Koruna v reakci oslabuje

Tuzemská inflace v květnu vykázala slabší úroveň, než jaká se předpokládala. Hladina spotřebitelských cen stoupla meziročně pouze o 2,9 procenta, zatímco drtivá většina expertních odhadů počítala s růstem tříprocentním a vyšším. Některé odhady měly dokonce zato, že inflace vykáže míru 3,3 procenta.

Slabší než očekávaná inflace poněkud snižuje pravděpodobnost, že Česká národní banka zvýší svoji základní úrokovou sazbu už na zasedání tento měsíc. Stoupla naopak pravděpodobnost, že k prvnímu post-pandemickému zpřísnění své měnové politiky přistoupí až v srpnu.

Na nižší než předpokládanou míru inflace reagovala také koruna, která znatelně oslabila jak vůči dolaru, tak vzhledem k euru. Pokles pravděpodobnosti červnového zvýšení sazeb ČNB bere české měně část její atraktivity mezi mezinárodními devizovými obchodníky. Část z nich přestala sázet právě už na červnové zvýšení sazeb. Červnový růst sazeb ale zůstává ve hře, byť v omezenější míře, neboť slabší než očekávanou květnovou inflaci má na svědomí předně snížení cen potravin. Ty však společně s energiemi představují tradičně kolísavou položku, která je vyčleněna z výpočtu takzvané jádrové inflace, která zůstává citelná. Právě to může nakonec část bankovní rady přesvědčit, aby zvedli ruku pro zvýšení úroků už nyní v červnu.

Za celý letošní rok by míra inflace měla skončit bezpečně v tolerančním pásmu ČNB, když vykáže úroveň 2,5 procenta.  

Lukáš Kovanda, Ph.D. 
Národní ekonomická rada vlády (NERV) 
Hlavní ekonom, Trinity Bank