Gigantický schodek 2022 jde na vrub vyšším sociálním a armádním výdajům a také dani z příjmu

Ministerstvo financí sice v návrhu státního rozpočtu počítá s navýšením příjmů meziročně o 100 miliard korun, ani tak to ale nestačí na razantní snížení deficitu. Ten by měl podle plánu v roce 2022, o kterém předpokládáme, že již bude „bez lockdownový“, dosáhnout neuvěřitelných 390 miliard korun. To představuje asi 6,5 procenta hrubého domácího produktu České republiky. Řada ekonomů již projevila svůj úžas a rychle odbyla vysvětlení tím, že se logicky jedná o předvolební rozpočtový návrh. Podívejme se více pod povrch navržené struktury, abychom pochopili, kde se v podstatě desetinásobně vyšší číslo deficitu oproti před-covidovým prognózám vzalo.

Základní otázka zní, jak je možné, že přestože má česká ekonomika v letošním i příštím roce solidně růst, plánuje stát ve svém hospodaření tak obrovský schodek? Nejprve je třeba se podívat na příjmovou stranu a porovnat ji s plánem na rok 2020. Právě loňský rok byl posledním, kdy se daně z mezd a platů počítaly z takzvané superhrubé mzdy. Stát pro rok 2020 počítal s příjmy ve výši 1 578,1 miliardy korun, pro rok příští navrhuje příjmy bezmála o sto miliard nižší.

Z toho lze usoudit, že státní rozpočet bude i nadále trpět výpadkem daňových příjmů v důsledku takzvaného zrušení superhrubé mzdy. Pokud by tedy zůstal výpočet daně z mezd a platů stejný jako v roce 2020, mohly by být rozpočtové příjmy v příštím roce ne o 100, ale o 200 miliard vyšší, než s jakými stát počítá letos. Schodek by se tedy rázem ocitl pod 300 miliardami.

Na straně příjmu do státního rozpočtu si tedy, zjednodušeně řečeno, vykupujeme vyšší schodek vyššími čistými zaměstnanců.

Dalších až sto miliard korun bychom mohli najít na výdajové straně státního rozpočtu. Přestože ministryně financí tvrdí, že představila rozpočet úsporný, výdaje mají být asi o 33 miliard vyšší, než byly v kritickém roce 2020 a asi o 230 miliard vyšší, než jaké byly na rok 2020 plánovány. Nelze tedy hovořit o úsporném rozpočtu, byť ministerstvo navrhlo výdaje o necelých 10 miliard nižší vůči letošnímu roku.

Kde výdaje nejvíce porostou?

Z hlediska jednotlivých rozpočtových kapitol bude nejvíce peněz v příštím roce rozdělovat tradičně ministerstvo práce a sociálních věcí, a to přes 740 miliard korun. Jeho rozpočet se zvýší o 27,1 miliardy, v čemž je započítána valorizace penzí, která má činit přes 10 miliard korun. Druhý nejvyšší nárůst rozpočtu pak zaznamená ministerstvo obrany, a to o 15,4 miliardy na výsledných 90,7 miliardy korun.

Vláda také necelé čtyři miliardy přidá do rezortu školství a přibližně stejnou částku také ministerstvu průmyslu a obchodu. O šest miliard si polepší ministerstvo životního prostředí, přes které proteče bezmála 17,5 miliardy korun. Se třemi miliardami navíc může počítat také ministerstvo zemědělství, přes 4,5 miliardy navíc dostane také rezort zdravotnictví.

Šetřit se, oproti letošnímu roku, má na výdajích ministerstva dopravy, které bude muset oželet pět miliard korun. O miliardu a půl přijde také ministerstvo kultury, o miliardu méně rozdělí také Národní sportovní agentura. Z větších položek má klesnout ještě obsluha státního dluhu, a to o necelý tři miliardy korun. Znamená to, že stát věří, že na úrocích ze svého dluhu bude platit méně než v letošním roce, a to necelých 50 miliard korun. Vzhledem k tomu, že už dříve z pozice některých ratingových agentur zaznělo varování před zhoršením výhledu českých veřejných financí, lze plánované snížení dluhové služby považovat za velice optimistické.

Manévrovací prostor vlády

Vůbec největší položku vláda plánuje ušetřit v kapitole Všeobecná pokladní správa, a to více než 64 miliard korun. Ve skutečnosti to ale znamená, že si vláda jen formálně zúžila svůj manévrovací prostor a omezila výdaje, se kterými může dle potřeby hýbat. To ale neznamená, že si svůj prostor může zase během roku zvětšit.

Státní rozpočet na příští rok je zkrátka málo ambiciózní a jak někdo z ekonomů vtipně poznamenal, Česká republika bude mít ve dvou pokrizových letech možná horší rozpočtovou bilanci než v roce 2020, kdy svět drtila pandemie koronaviru.

Anna Kühnová, Jednatelka, OX Czechia