Ministři spravedlnosti jednali v Lucemburku

V pondělí 7. června se v Lucemburku po více než roce konalo prezenční zasedání Rady ministrů spravedlnosti členských států EU. Delegaci České republiky vedl Michal Franěk, náměstek ministryně spravedlnosti pro legislativu. Rada kromě jiného projednala nařízení o postoupení pohledávek, boj proti nezákonnému obsahu online či mezinárodní ochranu zranitelných dospělých. Před jednáním proběhlo neformální setkání zástupců tzv. Visegradské čtyřky a bilaterální schůzka s francouzským ministrem spravedlnosti.

Jako první bod ministři schválili tzv. obecný přístup Rady k návrhu nařízení o právu rozhodném pro účinky postoupení pohledávek na třetí strany. Návrh se v Radě EU projednával tři roky. Nyní státy dospěly ke kompromisnímu textu, na jehož základě lze začít vyjednávání s Evropským parlamentem v rámci tzv. trialogů.

Následovalo přijetí obecného přístupu Rady k návrhu nařízení o počítačovém systému pro komunikaci v přeshraničních občanských a trestních řízeních (systém e-CODEX) a o změně nařízení (EU) 2018/1726, kterým se zavádí decentralizovaný systém umožňující bezpečnou přeshraniční výměnu dat mezi justičními orgány, a také obecný přístup Rady k návrhu nařízení, které mění nařízení o zřízení Agentury Evropské unie pro základní práva, upravující působnost této Agentury a posilující efektivnost, relevantnost a řízení agentury. Oba tyto legislativní návrhy budou nyní diskutovány s Evropským parlamentem.

Ministři se dále vyjadřovali k justičním prvkům návrhu nařízení o digitálních službách v kontextu boje proti nezákonnému obsahu online. Zejména se diskutovaly návrhy ustanovení o příkazech k přijetí opatření proti nelegálnímu obsahu online provozovateli internetových fór a o příkazech k poskytnutí informací ze strany těchto subjektů, stejně jako návrh ustanovení, který by online platformám ukládal povinnost nahlásit příslušným orgánům informace vedoucí k podezření, že došlo, dochází nebo pravděpodobně dojde k závažnému trestnému činu ohrožujícímu život či bezpečnost osob.

Rada rovněž přijala závěry o přeshraniční ochraně osob, které nemohou z důvodu fyzických či duševních dispozic účinně hájit své zájmy, a to jak v civilní, tak trestní oblasti. Česká republika je jedním z 10 členských států EU, které doposud přistoupily k tzv. Haagské úmluvě o ochraně dospělých osob. Unijní úsilí by mělo podpořit další ratifikace.

Během pracovního oběda ministři projednali aktuální právní situaci v návaznosti na rozhodnutí Soudního dvora EU v tzv. věci Schrems II, které mělo zásadní vliv na unijní úpravu ochrany osobních údajů ve smlouvách se třetími státy.

Ministři si dále vyslechli informaci o pokračujícím vyjednávání přístupu EU k Evropské úmluvě o lidský právech, o jednání Evropské unie s USA o přeshraničním přístupu k elektronickým důkazům a dokončení sjednávání Druhého dodatkového protokolu k Budapešťské úmluvě o počítačové kriminalitě na půdě Rady Evropy. Program Rady následně pokračoval dalšími tématy – prezentací Strategie EU pro práva dítěte pro r. 2021-2024, informací předsednictví o souvislosti mezi paděláním a organizovanou trestnou činností a možnými dalšími kroky v této oblasti a informací o posíleném dialogu mezi EU a severní Afrikou v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí. Na závěr Rady představilo svůj program Slovinsko, které bude Radě EU předsedat od 1. července.