Pokud si zaměstnanci udrželi práci, jejich mzdy rostly

Opatření proti šíření onemocnění covid-19 dopadla na trh práce selektivně. Rozvíjelo se ICT, zdravotní a sociální péče byla pod velkým tlakem, jiná odvětví strádala. Pozoruhodným výsledkem je snížení mzdového rozdílu mezi muži a ženami.

V 1. čtvrtletí 2021 meziročně vzrostla průměrná hrubá měsíční nominální mzda o 3,2 %, a zvýšila se ve všech sekcích klasifikace CZ-NACE kromě dvou. „Odvětví kulturní, zábavní a rekreační činnosti a odvětví ubytování, stravování a pohostinství spojuje skutečnost, že měly po celou dobu zavřené provozovny. U prvního došlo k poklesu mzdy o 5,1 %, u druhého o 2,6 %. V obou se navíc snížil počet zaměstnanců,“ upozorňuje Jitka Erhartová, vedoucí oddělení statistiky práce ČSÚ. Evidenční počet zaměstnanců na přepočtené počty se meziročně snížil celkem o 1,4 %, nejvíce (o 12,6 %) právě v odvětví ubytování, stravování a pohostinství.

Mezi roky 2019 a 2020 došlo jen k menším proměnám mzdových struktur a jejich distribuce se mírně uzavřela, neboť rychleji stoupaly nízké mzdy. Nejvýraznějším zjištěním je vyšší růst mezd žen než mužů, a to ve všech krajích i dalších zkoumaných tříděních. Důvod je nutné hledat v profesním rozložení. „Největší nárůsty mediánových mezd najdeme u zdravotních sester, pracovníků sociálních služeb a učitelů základních škol, což jsou typická ženská zaměstnání. Naopak v profesích, kde dominují muži, byla zvýšení malá. Výjimkou je pouze oblast ICT,“ říká Dalibor Holý, ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ. Projevil se tedy efekt toho, že ženy více pracovaly v tzv. esenciálních zaměstnáních. Ta nesla tíhu koronavirové situace, což se odrazilo i ve vyšších výdělcích.

Rozdíl mezi průměrnými hodinovými mzdami mužů a žen (při plném úvazku bez absencí) se v důsledku tohoto mírně uzavřel a ukazatel meziročně klesl z 18,0 % na 15,9 %. „Uzavírání rozdílu mezi průměrnými mzdami mužů a žen může být jen dočasné, neboť je z určité části způsobeno vyplacením mimořádných odměn v zaměstnáních charakteristických pro ženy. To se však nemusí opakovat,“ hodnotí vývoj Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu.

Růst průměrné mzdy neznamená, že všem skupinám obyvatel nutně vzrostla životní úroveň. Vedle vlivu růstu cen (inflace) je nutné vzít v potaz, že ne každý mohl v posledním roce pracovat. Výrazně narostl i počet absencí a mnoho lidí o zaměstnání zcela přišlo. Míra nezaměstnanosti i přes rozsáhlé vládní stabilizační programy meziročně vzrostla o 1,4 p.b. na 3,4 % a u žen se zhruba zdvojnásobila.