Mzdy zpomalily, ale dále rostou

Průměrná mzda v Česku vzrostla v letošním prvním kvartále o 3,2 % meziročně, což po očištění o inflaci znamená reálnou dynamiku na úrovni 1,0 %. Ve srovnání s předcházejícím čtvrtletím to po zohlednění sezónních vlivů odpovídá nárůstu o 0,6 %. Výsledek se nachází poměrně významně pod tržním i naším odhadem, zatímco téměř přesně odpovídá prognóze ČNB. To je zajímavé již z toho pohledu, že právě aktuální prognóza ČNB ve stejném období počítala s mnohem výraznějším útlumem ekonomické aktivity, než jaký reálně nastal. Ukazuje se tak, že trh práce se během pandemie stal jen velmi obtížně predikovatelnou oblastí. V tomto kontextu pak ani tolik nepřekvapí, že došlo i k poměrně výrazné revizi údaje o posledním čtvrtletí loňského roku, který nově namísto původně udávaných 3,8 % hlásí „jen“ 2,6 %.

Průměrný Čech nově pobírá 35 285 Kč měsíčně, ovšem mediánová mzda, tedy ta, na kterou polovina Čechů nedosáhne, činí 29 867 Kč.

Nejsvižnější růst průměrné mzdy byl evidován v činnostech v oblasti nemovitostí (+12,2 %), kde ovšem zároveň došlo k úbytku počtu zaměstnanců o 8,1 %. Následovalo zdravotnictví a sociální péče, kde vlivem vládní politiky narostly platy o 11,3 % a zároveň přibylo 1,1 % pracovníků. Za zmínku stojí i odvětví výroby a rozvodu elektřiny, plynu a tepla, kde průměrný výdělek narostl o 4,9 %, přičemž zaměstnanost stagnovala. Na opačném konci žebříčku nalezneme tradiční pandemické otloukánky, tedy kulturní, zábavní a rekreační činnosti, kde průměrný zaměstnanec meziročně přišel o 5,1 % výplaty a zároveň i o 1,4 % kolegů. Ještě silněji zasažen pak byl obor ubytování, stravování a pohostinství, kde sice pokles průměrné mzdy o 2,6 % na první pohled nevypadá tak drtivě, ovšem jen do té doby, než si všimneme odchodu 12,6 % zaměstnanců.

Z regionálního pohledu si nejvíce přilepšil průměrný zaměstnanec v kraji Vysočina, který nově pobírá o 4,6 % více než před rokem, následovaný poněkud nezvykle tím z Ústeckého kraje (+4,2 %). Nejpomalejší růst mezd byl naopak zaznamenán v Plzeňském a Karlovarském kraji (shodně 1,8 %). Právě Karlovarský kraj byl zároveň postižen i nejsilnějším odlivem zaměstnanců, kterých ubylo 5,5 %.

Aktuální výsledek, byť poněkud zaostal za odhady, lze hodnotit jako úměrný kondici, ve které se česká ekonomika nacházela v prvních třech měsících letošního roku. Průmyslová odvětví se v té době o zakázky obávat nemusela, netržní sektor profitoval z vládní platové politiky, zároveň ovšem služby procházely nebývalou krizí. S postupným uvolňováním epidemických restrikcí, obnovením činnosti ve službách a pokračující průmyslovou expanzí předpokládáme, že již druhý kvartál přinese znatelně lepší výsledek. Český trh práce totiž krizí prošel v až překvapivě dobré kondici a lze tak očekávat, že v mzdových vyjednáváních opět začnou za delší konec provazu tahat zaměstnanci. Sílící obavy z rostoucí tuzemské inflace budou navíc také tlačit mzdová očekávání směrem vzhůru.


Autor: Vít Hradil, analytik
Editor: Lenka Kalivodová, analytička

Tým ekonomického výzkumu Raiffeisenbank a.s.