Průměrná mzda a počet zaměstnanců v Ústeckém kraji v 1. čtvrtletí 2021. Průměrná mzda dosáhla částky 33 105 Kč
Průměrná hrubá mzda na přepočtené počty zaměstnanců vzrostla v Ústeckém kraji v 1. čtvrtletí 2021 proti stejnému období předchozího roku o 4,2 %. Reálně se mzda zvýšila o 2,0 %. Počet zaměstnanců v kraji meziročně poklesl o 4,8 tisíce osob, tj. o 2,0 %.
V 1. čtvrtletí letošního roku dosáhla průměrná hrubá měsíční nominální mzda v Ústeckém kraji v přepočtu na plně zaměstnané osoby částky 33 105 Kč. V porovnání se stejným obdobím roku 2020 se zvýšila o 4,2 % (o 1 348 Kč). K růstu nominální mzdy došlo ve všech krajích. Za celou republiku se průměrná nominální mzda zvýšila o 3,2 %. Průměrná mzda v Ústeckém kraji byla celkově o 2 180 Kč (o 6,2 %) nižší než republiková mzda a o 11 327 Kč (o 25,5 %) nižší než mzda pracovníků v Praze, kde je mzda dlouhodobě nejvyšší.
Spotřebitelské ceny[1] se za 1. čtvrtletí letošního roku zvýšily o 2,2 %, což znamenalo reálné zvýšení mzdy za celou Českou republiku o 1,0 %. Reálná kupní síla obyvatel Ústeckého kraje za uplynulé čtvrtletí vzrostla o 2,0 %. V mezikrajovém srovnání byl růst reálné mzdy v Ústeckém kraji druhý nejvyšší. Nejvíce se reálná mzda zvýšila v Kraji Vysočina. Naproti tomu v Plzeňském a Karlovarském kraji, v jediných dvou regionech, reálná mzda poklesla.
Od ledna do března 2021 bylo v Ústeckém kraji zaměstnáno celkem 241,3 tis. osob (přepočteno na plně zaměstnané), proti stejnému období loňského roku to představovalo pokles o 4,8 tis. osob, tj. 2,0 %. Počet zaměstnanců poklesl ve všech krajích republiky. Meziroční snížení v Ústeckém kraji bylo třetí nejvyšší mezi kraji. Z hlediska počtu zaměstnanců se Ústecký kraj dlouhodobě řadí na pátou nejvyšší příčku mezi kraji. Na celkovém počtu zaměstnanců České republiky se v prvním čtvrtletí letošního roku kraj podílel 6,1 %.
Vývoj průměrné hrubé měsíční mzdy v přepočtu na plně zaměstnané osoby za posledních deset let v Ústeckém kraji ukazuje následující graf. V letošním prvním čtvrtletí vzrostla průměrná mzda v porovnání se stejným obdobím předchozího roku o 4,2 %, což představuje za desetileté období čtvrtý nejnižší nárůst.
Z dlouhodobějšího pohledu bylo letošní meziroční navýšení sedmé nejnižší od roku 2000. Nejvyšší meziroční růst byl v letech 2001 a 2018 a představoval více než 9 %. Naproti tomu jediný meziroční pokles jsme zaznamenali v roce 2013.
[1] Jedná se o index spotřebitelských cen za celou ČR.
Více zpráv k tématu Mzdy
Poslední zprávy z rubriky Z regionů:
Přečtěte si také:
Prezentace
19.03.2024 Kde jsou nejlevnější last minute zájezdy – jak...
15.03.2024 Klíčové faktory úspěšného tradingu? Názor...
12.03.2024 XTB zvyšuje úroky z volných prostředků!
Okénko investora
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Petr Lajsek, Purple Trading
Slabá koruna prodraží dovolenou. Kolik si kde letos připlatíme?
Michal Brothánek, AVANT IS
Mgr. Timur Barotov, BHS
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Trhy excelují: Japonský Nikkei, americký Nasdaq a nejnověji i zlato dosahují historických maxim
Miroslav Novák, AKCENTA CZ
Spotřebitelská inflace dále ustupuje, meziroční růst již na inflačním cíli ČNB
Ali Daylami, BITmarkets
Vítězství Trumpa může zbrzdit rozvoj centralizovaných digitálních měn
Okénko finanční rady
Lenka Rutteová, Bezvafinance
Velké odhalení, aneb nová kampaň proti kyberšmejdům. Tentokrát z úřadu
Jan Béreš, Kalkulátor.cz
Petr Holub, MojeNebankovka
Lukáš Raška, Portu
Češi berou nadprůměrné důchody. Za nejvyššími musíme do Norska
Zuzana Dubová, RekvalifikacniKurzy.cz
Historické okénko rekvalifikace a kde získat nové dovednosti v Brně
Jiří Sýkora, Swiss Life Select
Swiss Life Hypoindex březen 2024: Hypoteční sazby stagnují. Další zlevnění hypoték přijde na jaře
Tomáš Vrňák, Ušetřeno.cz
Energetika v problémech: Ceny energií padají, ze situace ale těží spotřebitel