Patria (Patria Finance)
Investice  |  03.06.2021 16:49:59

Daně z klobouků a vzpoura pašeráků

Vlády již po tisíciletí dělají v podstatě to samé. Snaží se nastavit co nejvyšší daně, ovšem tak, aby nezničily daňovou bázi. A snaží se je nastavit tak férově, aby nevznikaly rebelie. Pro econofact.org to uvedli Joel Slemrod a Michael Keen, autoři nové knihy Tax Policy Through the Ages. V ní se snaží „stravitelným způsobem“ popsat problematiku daní a přidávají řadu zajímavých a někdy překvapivých příkladů toho, jak také může zdanění probíhat.

Ekonomové uvedli, že v minulosti vlády experimentovaly s různými typy daní. V zemích jako Velká Británie či USA tak například na čas existovala paušální daň, kterou musel platit každý člověk, který překročil určitou věkovou hranici. Bez ohledu na jeho příjmy či majetek. Takový systém se ovšem setkal se znatelným odporem populace a bylo od něj upuštěno. Jindy se vlády zaměřily na zdanění bohatší části populace a předmětem daní se stávaly luxusnější produkty a spotřeba. Takže existovala například daň z klobouků, ale vývoj nakonec dospěl k tomu, že předmětem daní se staly příjmy.

S vývojem daňových systémů souvisí řada zajímavých příběhů. Ekonomové například vyprávěli o zdanění čaje ve Velké Británii v koloniální době. Kvůli snaze o zvýšení konzumace čaje v koloniích vláda uvažovala o tom, že eliminuje daně z čaje placené v Londýně a ponechá pouze daně v dané kolonii. To mělo snížit cenu této komodity a podpořit její konzumaci, což by výrazně pomohlo Britské Východoindické společnosti, protože ta měla jednu dobu obrovské zásoby čaje.

Co by na tomto plánu mohlo vůbec selhat? Ekonomové vyprávěli, že celý záměr nakonec padl kvůli pašerákům, mezi které patřili i někteří velmi vlivní lidé. Pašeráci totiž těžili z toho, že byli schopni na trh dodávat čaj levnější než oficiální obchodníci, kteří museli platit londýnské daně z čaje. Eliminace těchto daní by snížila běžné obchodní ceny na úroveň těch od pašeráků a to se tomuto politicky vlivnému segmentu trhu nelíbilo.

Ohledně daně z příjmů ekonomové uvedli, že v USA se během občanské války používala na severu a po válce byla na řadu let zrušena i zde. Tehdejší systém byl společností často vnímán jako daňově nespravedlivý, příliš zatěžující její nejchudší část. Obnovení této daně nakonec vyžadovalo změnu v ústavě a podle ekonomů může k něčemu takovému dojít i dnes ve vztahu k diskutované dani z bohatství. Podle některých názorů je totiž i ta protiústavní. A pokud by měla být skutečně zavedena, vyžadovalo by to opět změnu ústavy.

Zdroj: Econofact.org


Patria.cz je investiční portál společnosti Patria Finance a.s. s real-time daty zaměřený na domácí a zahraniční kapitálové trhy. Poskytujeme online informace a analytickou podporu z oblasti financí, makroekonomiky a investic. Samozřejmostí jsou také aktuální investiční tipy a dlouhodobá investiční doporučení. Akcie, měny, komodity, investice, doporučení - vše přehledně na jednom místě.

K článku zatím nejsou žádné komentáře.
Přidat komentář





Zobrazit sloupec 
Kurzy.cz logo
EUR   BTC   Zlato   ČEZ
USD   DJI   Ropa   Erste

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby, Hypotéky

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzda, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

Podnikání

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Katastrální úřady

Ochranné známky

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Registr vozidel - Technický průkaz, eTechničák

Finanční katalog

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat, Cookies

 

Copyright © 2000 - 2024

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.

ISSN 1801-8688