Benzín dále zdražuje – a bude dále. Cena ropy se dnes dostala nejvýše za poslední více než dva roky. Cesta do Chorvatska a zpět letos řidiče vyjde dráž, než loni - na 3400 korun

Benzin Česku v uplynulém týdnu dále zdražoval, i když mírně. Nafta o haléř zlevnila. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se aktuálně u čerpacích stanic v Česku prodává v průměru za 32,16 koruny, před týdnem byl o čtyři haléřů levnější. Průměrná cena nafty činí 29,92 koruny za litr. Podle údajů společnosti CCS, která ceny sleduje, je benzin nejdražší od začátku loňského února, tedy od doby ještě před propuknutím pandemie, nafta pak od loňského března. Nafta zdražuje mírněji zejména kvůli letošnímu snížení spotřební daně z ní.

Pohonné hmoty v ČR v příštím týdnu mírně zdraží, v rozsahu do deseti haléřů na litr. Cena ropy na světových trzích začala po květnové stagnaci růst. Během června tak ropa Brent přidává zhruba čtyři procent. Cena Brentu během dnešního obchodování vystoupala nad ránem středoevropského času na své maximum za celé období od května předloňského roku. Podle údajů agentury Bloomberg dnes barel Brentu našel kupce až za 71,99 dolaru. Cenu 72 dolarů za barel přitom ropa Brent překonala naposledy před více než dvěma lety, 22. května 2019.

Zdražování ropy dokonce už i nad předpandemickou úroveň má na svědomí zejména průtah ve vyjednávání mezi Spojenými státy a Íránem ohledně obnovení jaderné dohody obou zemí.

Od dohody s Íránem Washington odstoupil za vlády Trumpovy administrativy, v květnu 2018, přičemž o šest měsíců později uvalil na Teherán sankce, včetně těch na vývoz ropy. Sankce omezily export íránské ropy do Evropy a Asie, takže její produkce klesla z 3,8 milionu barelů denně v květnu 2018 na dva miliony barelů koncem roku 2019.

Bidenova administrativa nyní s Íránem jedná, avšak kvůli komplikovanosti negociací dochází k průtahům. Průtahy oddalují okamžik, kdy se po případném zrušení sankcí vrátí íránská ropa na světové trhy. Ve výsledku tak nelze předpokládat tento její návrat dříve než ve druhé polovině letoška a pak v roce 2022. To nechává ještě po nějaký čas silnější kartu v rukou kartelu OPEC a jeho spojenců v čele s Ruskem, kteří razantním přiškrcováním těžby dosahují už od poloviny loňského roku postupného navyšování ropných cen. Nahrává jim pochopitelně vyhlídka oživující poptávky po ropě, pohonných hmotách a dalších palivech. Ta je odrazem probíhajícího zotavování globální ekonomiky, jež umožňuje postupující vakcinace podstatné části celosvětové populace.

Růst cen ropy na světových trzích není dobrou zprávou pro české řidiče, kterým dražší ropa ve výsledku zdražuje pohonné hmoty. Jejich výraznější cenový růst ale tlumí poměrně silná úroveň koruny vůči dolaru, v němž se ropa a ropné produkty obchodují. Kurs koruny k dolaru je stále pod úrovní 21,00, česká měna je vůči té americké tedy nejsilnější za poslední více než tři roky.

Kvůli zdražujícím pohonných hmotám letos Čechům cesta do Chorvatska výrazně prodraží, v porovnání s loňským ultralevným létem. Jen za pohonné hmoty dají Češi při cestě do Chorvatska a zpět letos v létě nejpravděpodobněji průměrně bezmála 3400 korun, podobně jako v roce 2019. Loni je přitom ty samé výdaje vyšly jen na přibližně 3000 korun, jak zachycuje graf níže.

Před letošní prázdninovou sezónou lze totiž očekávat další zdražování pohonných hmot v ČR, až k úrovni 33 korun za litr benzínu a 31 za litr nafty. Důvodem je pokračující zotavování globální ekonomiky při stále citelně tlumené těžbě kartelu OPEC a jeho spojenců v čele s Ruskem. Ceny ropy by se tak v létě měly pohybovat v pásmu od 70 do 80 dolarů za barel, což ve spojení s vyhlíženým mírným oslabením koruny vůči dolaru povede k výše uvedenému cenovému vývoji u českých čerpacích stanic.

Pohonné hmoty budou v nadcházejících sedmi dnech zdražovat i v dalších evropských zemích. Aktuálně je benzín levnější než v ČR tradičně v Bulharsku, Rumunsku a v Polsku, ale také ve Slovinsku. Cenově srovnatelný je v Maďarsku a v Rakousku. Na Slovensku, v Chorvatsku či v Německu nebo v Itálii je dražší. Nafta vyjde řidiče levněji v Rumunsku a v Bulharsku. V Polsku je její cena srovnatelná. Na Slovensku, v Rakousku, ve Slovinsku, v Chorvatsku, v Německu či Itálii je pak dražší.

Lukáš Kovanda, Ph.D. 
Národní ekonomická rada vlády (NERV) 
Hlavní ekonom, Trinity Bank