(Kurzy.cz)
Schodek rozpočtu již přesáhl čtvrt bilionu
Prvních pět měsíců roku stačilo na to, aby schodek českého státního rozpočtu dosáhl 255 mld. Kč. Srovnání s jakýmkoliv předchozím rokem v historii státu pozbývá smyslu, jelikož se deficity v těchto řádech nikdy ani zdaleka nepohybovaly. Nejblíže se dostal ten loňský, ovšem i ten se svými 157 miliardami poněkud bledne. Oproti loňsku se za stejné období letošního roku dosud vybralo o téměř 19 mld. Kč méně na straně příjmů, zatímco výdaje meziročně narostly o téměř 79 mld. Kč.
Největší výpadek mezi příjmy je evidován u daně z příjmu fyzických osob, kde se hlavně v důsledku zrušení konceptu superhrubé mzdy meziročně vybralo o 15,5 mld. Kč méně, a dále pak u spotřebních daní, které vlivem nižší spotřebitelské aktivity poklesly o 9,3 mld. Kč. V rozpočtu letos také schází zrušená daň z nabytí nemovitosti, která vloni vynesla 4 mld. Kč, a o 2,4 mld. Kč nižší byly i příjmy z Evropské unie. Naopak daň z přidané hodnoty již vynesla podobný obnos, jako před rokem a znatelně vyšší (o 13,4 mld. Kč) bylo i inkaso příspěvků na sociální pojištění. Celkově tak již příjmová strana nemá daleko k dohnání trendu, na který je rozpočet nastaven pro celý letošní rok, přičemž jeho lepší část (z pohledu státní kasy), je doufejme teprve před námi.
O něco divočejší situace panuje na straně výdajů, zvláště pak těch běžných. Ty již nechaly loňský výsledek za sebou o solidních 83,8 mld. Kč, přičemž suverénně největší podíl na tomto měly vyšší neinvestiční transfery podnikatelským subjektům – kam patří všemožné podpůrné COVID- a Antivirus programy – jež poskočily o 31,6 mld. Kč. Výrazný nárůst je evidován také vlivem navýšených plateb za státní zdravotní pojištěnce (+21,2 mld. Kč) či transferů územním celkům (+15,5 mld. Kč), které mimo jiné reflektují růst platů pracovníků ve školství. Znatelně narostly i výdaje na důchody, které letos dosud stály o 11,2 mld. Kč více nežli před rokem. Zaujme i nárůst nákladů na obsluhu státního dluhu, které spolkly již 15,3 mld. Kč, tedy o 4,9 mld. (tzn. o plných 47 %) více než vloni. Naopak za plánem i za minulým rokem zaostávají výdaje investiční, kde bylo dosud utraceno o 5 mld. Kč méně.
Výdaje klasifikované Ministerstvem financí jako bezprostředně související s pandemií za první čtyři měsíce dosáhly 132,6 mld. Kč ze státního rozpočtu, přičemž největší podíl připadal na zmiňované zrušení superhrubé mzdy (16,0 mld. Kč), daně z nabytí nemovitosti (2,7 mld. Kč), na výplatu kompenzačních bonusů (10,7 mld. Kč), program Antivirus (21,2 mld. Kč) a zvýšení plateb za státní zdravotní pojištěnce (20,9 mld. Kč).
Vzhledem k ohlášenému postupnému rušení mnohých podpůrných programů a očekávatelnému návratu do ekonomického normálu se nadále zdá, že letošní deficit míří níže, než schválených 500 mld. Kč. Větší znepokojení ovšem vzbuzují nulové ambice vlády s ohledem na konsolidaci rozpočtu v letech příštích. Nově ohlášený záměr dosažení schodku na úrovni 390 mld. Kč v roce 2022, kdy by se ekonomika již měla vrátit k robustnímu růstu, je hazardem s reputací Česka na finančních trzích.
Autor: Vít Hradil, analytik
Editor: Lenka Kalivodová, analytička
Tým ekonomického výzkumu Raiffeisenbank a.s.
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
23.04.2024 Podle čeho vybírat plechový zahradní domek?
18.04.2024 Daňové přiznání lidem provětralo peněženky....
Okénko investora
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Evropský průmysl zelené energie má problém: Společnosti se stěhují do USA
Mgr. Timur Barotov, BHS
Trhy střízliví a vedou ruku amerického Fedu ke zpřísnění politiky
Petr Lajsek, Purple Trading
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz