Natixis: Komodity i světový obchod. Jaké by byly globální důsledky čínského zpomalení?

Francouzská investiční banka Natixis v jedné ze svých posledních analýz poukazuje na vývoj v čínské ekonomice a důsledky, které by mohl mít pro celé globální hospodářství. Zatímco krátkodobě probíhá v Číně boom, dlouhodobější pohled ukazuje na zpomalení a to by se mohlo projevit na řadě trhů a sektorů.

Natixisu není překvapivé, že Čína nyní rychle roste. Jednak si na počátku minulého roku prošla prudkým propadem, ale vláda se také vydala cestou mohutné stimulace. V následujících letech by se ovšem podle ekonomů banky měla situace změnit a brzdou bude řada strukturálních faktorů. Mezi ně můžeme zařadit stárnutí populace či klesající produktivitu nových investic. Vláda se rovněž stále do značné míry spoléhá na státem vlastněné firmy, které jsou ovšem podle Natixisu málo efektivní.

V neposlední řadě se uzavírá technologická mezera mezi Čínou na straně jedné a vyspělými zeměmi na straně druhé. To znamená, že Čína bude na straně růstu stále méně těžit z transferu technologií. Natixis v této souvislosti ukazuje i následující graf, který porovnává počet průmyslových robotů v této zemi s jejich počtem v USA a v eurozóně. Podle obrázku je nyní v těchto ekonomikách 2,3 – 2,4 robota na 100 pracovních míst ve výrobním sektoru. V Číně je to asi 1,6 robota, ovšem jejich počet roste mnohem rychleji než v USA a eurozóně:



Natixis tak odhaduje, že ve druhé polovině dvacátých let může čínský potenciální růst klesnout až k 2 %. Jaký by to mělo dopad na světovou ekonomiku? Efekt by byl podle banky znatelný na trzích s komoditami, protože Čína nyní představuje jejich významného konzumenta. Negativní tlak by nastal u zisků firem podnikajících v této zemi. Podle banky přitom firmy z indexu S&P 500 generují v průměru asi 7 % tržeb v Číně, evropské společnosti asi 14 %.

Celkově by pak došlo ke zpomalení světového obchodu a čínské zpomalení by dolehlo na státy, které jsou významnými exportéry do této země. Zeslábnout by mohl i tok kapitálu směřujícího do Číny a s ní úzce propojených ekonomik, což by se projevilo také na jejich měnových kurzech.

Zdroj: Natixis