Fed se rostoucí inflace nebojí. Sleduje pro měření trochu jiné ukazatele a ty jsou stále OK

PCE inflace, kterou Fed více než CPI preferuje pro měření  inflačních tlaků, vzrostla v dubnu na 3,6 % meziročně (CPI  4,2 %). Minulý týden jsem ukazoval, že Fed bude  akceptovat vyšší inflaci, protože 1) věří, že jde o  krátkodobou nabídkovou inflaci (problémy s polovodiči, růst  cen komodit a machina na trhu práce) a 2) protože cíluje  dlouhodobý průměr inflace a ten je pod dvěma procenty.

K tomu přidejme další dva argumenty: aktuálně vysoká  inflace neimplikuje vysoké poptávkové tlaky a neukotvuje  inflační očekávání.




Aktuální růst cen se totiž koncentruje do několika málo  položek. Lépe inflační tlaky měří tzv. mediánová inflace =  mediánová změna všech položek v PCE koši. Ball a  Muzander ukázali, že lépe koreluje v reálnou ekonomikou  (míra nezaměstnanosti). A tato mediánová inflace zůstala  v dubnu na 1,8 %. Mimochodem, naposledy tak velký rozdíl  mezi jádrovou PCE inflací a mediánovou PCE inflací byl  v první polovině 80. let. Aktuální růst cen se také nepromítá  do inflačních očekávání. Inflační swap 5Y5Y ukazuje očekávání finančního trhu ohledně inflaci, a to o průměrné inflaci za roky 2026-2031. Jde o indikátor dlouhodobých inflačních očekávání v době, kdy pominou krátkodobé ekonomické šoky. A tyto očekávání jsou aktuálně na 2,4 %, tedy zhruba na úrovních z roku 2018. Fed, který chce nadstřelovat dvě procenta, aby vyhnal průměrnou inflaci na dvojku, tak může být v klidu. Zvýšení sazeb dlouho nebude na programu, nejdříve musí proběhnout diskuse o ukončení QE. Mimochodem, tento týden v pátek nás čeká dávka dat z trhu práce.

David Navrátil