31.05.2021 Výsledky účtu kultury - 2019
Kód: 090005-21
|
Informační služby: tel: 274 052 304 E-mail: infoservis@czso.cz Kontakt: Ing. Milan Dedera E-mail: milan.dedera@czso.cz |
Přílohy
Všechna data publikace (0,7 MB) | ZIP |
Celá publikace (0,4 MB) | Word PDF |
1. Úvod | Word PDF |
1.1. Vymezení a členění sektoru kultury | |
1.2. Zdroje dat a související problémy | |
2. Hospodaření kulturních institucí v roce 2019 | Word PDF |
2.1. Zdroje financování kultury | |
2.2. Mikroekonomický pohled | |
2.3. Makroekonomický pohled | |
3. Závěr | Word PDF |
4. Použité zdroje a literatura | Word PDF |
5. Tabulková příloha | |
Všechny tabulky | Excel |
Tab. 1 Zdroje financování kultury podle kulturních oblastí | Excel PDF |
Tab. 2 Umístění finančních zdrojů podle kulturních oblastí a poskytovatelů kulturních služeb | Excel PDF |
Tab. 3 Příjmy a výdaje kulturních institucí podle kulturních oblastí | Excel PDF |
Tab. 4 Příjmy a výdaje kulturních institucí podle poskytovatelů kulturních služeb | Excel PDF |
Tab. 5 Makroekonomické ukazatele podle kulturních oblastí | Excel PDF |
Tab. 6 Vybrané ukazatele v trojsektorovém členění kultury | Excel PDF |
Tab. 7a Zaměstnanost a mzdy v kultuře podle poskytovatelů kulturních služeb | Excel PDF |
Tab. 7b Zaměstnanost v kultuře podle kulturních oblastí | Excel PDF |
Tab. 8 Zdroje a rozsah investic kulturního sektoru | Excel PDF |
Tab. 9 Zahraniční obchod se zbožím a službami kulturního sektoru | Excel PDF |
Tab. 10 Analytická tabulka základních ukazatelů sektoru kultury | Excel PDF |
Tab. 11 Časové řady vybraných ukazatelů sektoru kultury za roky 2010–2019 | Excel PDF |
Tab. 12 Počet vybraných poskytovatelů kulturních služeb | Excel PDF |
Tab. 13 Relativní vyjádření výkonu poskytovatelů kulturních služeb v naturálních ukazatelích | Excel PDF |
|
|||
|
|||
|
Obsah
1.1. Vymezení a členění sektoru kultury.
1.2. Zdroje dat a související problémy.
2. Hospodaření kulturních institucí v roce 2019.
2.1. Zdroje financování kultury.
4. Použité zdroje a literatura
../../Users/Milan/Desktop/home
office CSU/publikace/090004-20_pracovni_verze.docx - _Toc70433571
1.
Úvod
Satelitní účet kultury ČR (dále také „účet kultury“ či „účet“) byl v návaznosti na růstu významu sledování ekonomického rozměru kultury a úkolu vyplývajícího z usnesení vlády ČR č. 1452 z roku 2008 poprvé zpracován v ověřovacím provedení za referenční rok 2009.
V roce 2015 byl usnesením vlády ČR č. 266 k návrhu Státní kulturní politiky na léta 2015 – 2020 (s výhledem do roku 2025) úkol týkající se sestavování Satelitního účtu kultury prodloužen do dalšího období.
Pro prvé ověřovací sestavení kulturního účtu za rok 2009 byl sektor kultury vymezen v rámci dohody zainteresovaných institucí (MK ČR resp. NIPOS a ČSÚ). Na podzim roku 2011 byl však ukončen projekt ESSnet Culture organizovaný Eurostatem, jehož úkolem – mimo jiné – bylo jednotné vymezení sektoru kultury v rámci celé EU. Výsledky výše uvedeného projektu byly zapracovány do novelizované metodiky sestavení kulturního účtu a staly se východiskem pro sestavení účtu za rok 2010 a následující léta. V rámci analytických prací s dlouhodobými časovými řadami těchto dat je však třeba mít na paměti, že s postupem času se rozsah kulturních aktivit zahrnutých do účtu rozšiřoval.
Za období roku 2019 je účet kultury zpracováván již po jedenácté. Současná situace ukazuje, že výsledky tohoto zpracování jsou zvlášť významné. Představují výchozí srovnávací základnu pro období následujících let, která jsou či budou poznamenána pandemií Covid-19.
1.1. Vymezení a členění sektoru kultury
Před vlastním zjišťováním a hodnocením ekonomického rozměru kultury je nutné jasně určit rozsah a strukturu objektu, který je předmětem našeho zájmu. Nejdříve je třeba odlišit jeho vymezení z pohledu věcného od vymezení průřezového charakteru, které vychází z účelu resp. funkce a z průběhu dějů v čase. V případě věcného vymezení lze hovořit o jednotlivých oblastech či sférách, poskytovatelích, kulturních a kreativních sektorech kultury a ve druhém případě o tzv. kulturním cyklu.
V souladu s dostupnými mezinárodními dokumenty (EUROSTAT, UNESCO, OECD) rozlišujeme tyto kulturní oblasti vymezené dle Klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE) a označené O.11 – O.19. Kódy příslušných činností CZ-NACE jsou uvedeny v závorce za názvem oblasti:
· kulturní dědictví – O.11 (91.01, 91.02, 91.03, 47.78, 47.79)
· interpretační (scénické) umění – O.12 (90.01, 90.02, 90.04)
· výtvarné (vizuální) umění a řemesla – O.13 (74.10, 74.20, 90.03, část sekce C náležící uměleckým řemeslům)
· periodický a neperiodický tisk – O.14 (58.11, 58.13, 63.91, 74.30, 47.61, 47.62)
· audiovizuální a interaktivní média – O.15 (58.21, 59.11, 59.12, 59.13, 59.14, 59.20, 60.10, 60.20, 47.63, 77.22)
· architektura – O.16 (71.11)
· reklama – O.17 (73.11)
· umělecké vzdělávání – O.18 (85.52)
· správa kultury vč. její podpory – O.19 (84.11 – část náležící kultuře, 94.99.2)
Z praktických důvodů, souvisejících s problémy se získáním a členěním potřebných dat, je nutné výše uvedené oblasti doplnit o další blíže neurčenou oblast, kterou budeme nazývat „neznámá oblast “.
V rámci jednotlivých oblastí rozeznáváme kulturní činnosti (představují či zprostředkovávají kulturní projevy) jako např. činnost muzeí a galerií a dále kulturní služby či statky (např. konzervace a archivace v rámci muzeí či originály zvukových nahrávek). Nositele uvedených kulturních činností, popř. služeb či statků, lze také souhrnně označit za poskytovatele kulturních statků a služeb (dále také „poskytovatele“). Mezi ně patří např. muzea, knihovny, divadla, kina, rozhlas či televize. Nutno dodat, že jejich počet je do značné míry dán pragmatickými důvody spočívajícími v dosažitelnosti statistických dat (zejména cestou statistických zjišťování). Jinými slovy řečeno to znamená, že data o některých významných kulturních aktivitách (např. uměleckých řemeslech, činnosti spisovatelů, malířů či sochařů apod.) v současné době nejsou, popř. z velké části nejsou, k dispozici.
V souladu se zaměřením prováděných statistických šetření v kultuře (KULT) přiřazujeme stávající institucionálně vymezené poskytovatele (respondenty šetření) k obsahově vymezeným kulturním oblastem (odvětvím) tj. O.11 – O.19, takto:
· historická památka – O.11
· muzeum a galerie – O.11
· archiv – O.11
· knihovna – O.11
· divadlo – O.12
· koncertní sál – O.12
· výstavní sál – O.13
· nakladatelství/vydavatelství – O.14
· výrobci a distributoři audiovizuálních děl – O.15
· rozhlas – O.15
· televize – O.15
· školy uměleckého vzdělávání – O.18
· organizace ochrany autorských práv – O.19
· ostatní poskytovatelé – O.11 – O.19
Jak je z uvedeného členění patrné, např. ve velmi významné oblasti architektonických činností (O.16) se žádný jednoznačně vymezený poskytovatel – z důvodu nedostatku odpovídajících dat získávaných statistickými šetřeními – nenachází. Obvykle je rozsah kulturních oblastí širší než činnosti poskytovatelů, kteří jsou do nich zařazeni. Poskytovatelé jsou tak svým způsobem vybranými (statisticky zvlášť sledovanými) reprezentanty jednotlivých oblastí, kteří však vyčerpávajícím způsobem nepokrývají celou oblast.
Za údaje o ostatních poskytovatelích se považují zjišťovaná data o činnosti v těch kulturních oblastech, které nelze jednoznačně přiřadit k předcházejícím poskytovatelům (např. maloobchodní prodej knih, starožitností, uměleckých předmětů, tvorba hudebních nahrávek, služby designu, aktivity zpravodajských agentur, správní činnosti ministerstva kultury a jím řízených institucí atd.).
Z podobných důvodů jako v případě oblastí – tj. nemožnosti věrohodného rozčlenění souhrnných dat – je nutné předpokládat i tzv. „neznámého poskytovatele“. V této souvislosti je patrné, že postupné snižování významu (váhy) dat uvedených za neznámou oblast či neznámého poskytovatele v relaci k celkovým údajům za kulturu by mělo být projevem zdokonalování účtu kultury jako takového. To je však velmi obtížný a dlouhodobý úkol související zejména s možnostmi rozšiřování a prohlubování statistického výkaznictví (ochota respondentů, finanční možnosti a pracovní kapacity statistických pracovišť, snahy o snižování administrativní zátěže apod.).
Jak je z výše uvedeného zřejmé, členění poskytovatelů kulturních služeb, které je do značné míry ovlivněno možnostmi získání potřebných dat za danou sféru kulturních aktivit, se může se změnami ve statistickém zjišťování v čase měnit.
Lze použít i jiné členění sektoru kultury než je výše uvedené, které můžeme označit za výchozí či základní. Tak např. kulturní oblasti lze seskupit do čtyř tzv. sfér. Každá z nich odráží rozhodující příbuzné rysy několika oblastí. Za takovou skupinu příbuzných oblastí lze považovat sféru kulturního (hmotného a nehmotného) dědictví, kam patří např. památky, archeologická naleziště, muzea a galerie, archivy a knihovny, dále sféru živé originální umělecké tvorby (např. interpretační a výtvarné umění, umělecká řemesla, design, architektura, reklama) a sféru kulturních medií (např. film, televize, rozhlas, vydávání videoher a tisk). Čtvrtou sféru – ač ne ryze kulturní – by mohly tvořit správní (režijní) činnosti (včetně ochrany autorských práv a podpory kultury), které jsou s kulturou – jako s každou jinou oblastí lidských aktivit – neoddělitelně spojeny a dále umělecké vzdělávání.
Samozřejmě nemalý význam mají i jiná členění kultury. Evropská Komise člení kulturu v zásadě na kulturní odvětví a kreativní odvětví. Prvý tvoří kulturní sektor zahrnující oblasti tradičního umění (výtvarné a interpretační umění, kulturní dědictví) a oblast kulturních průmyslů (film a video, televize a rozhlas, videohry, hudba, knihy a tisk), druhý tvoří kreativní průmysl (design, architektura a reklamní průmysl) a oblast příbuzných odvětví (výroba PC, přehrávačů apod.). Příbuzná odvětví však nejsou v účtu kultury zohledněna. Jak dále uvidíme, toto členění má mimo jiné nemalý význam z pohledu uplatňování tržních vztahů v kultuře a následně i rozdílných ekonomických výsledků kulturních oblastí.
V souvislosti s vymezením kultury z pohledu účelu či času hovoříme o druhém rozměru kultury – kulturním cyklu. Ten představuje souhrn fází či etap členících kulturu (resp. její oblasti) na tvorbu či produkci, uchovávání hodnot, šíření kulturních služeb a statků, obchod s nimi, vzdělávání a spotřebu kulturní produkce. Průřezový charakter pojetí kulturního cyklu svým způsobem sektor kultury jako takový překračuje a zasahuje také do jiných odvětví či sfér lidských aktivit (např. vzdělávání, obchod).
Co se týče faktoru času, lze mezi kulturním cyklem a kulturními sférami (skupinami oblastí) nalézt určité styčné body. Zatímco cyklus lze připodobnit k momentálnímu řezu právě probíhajícími kulturními aktivitami, tak sféry člení kulturu z pohledu času. S určitou mírou zobecnění lze říci, že kulturní dědictví vychází z minulosti, živá tvorba produkující kulturní služby a statky spotřebovávané v daném čase a na daném místě se váže na přítomnost a média rozšiřující zmíněné služby a statky směřují do budoucnosti.
K výše vymezeným čtyřem sférám lze dodat, že zároveň představují základní etapy kulturního cyklu (uchovávání kulturních hodnot, jejich tvorbu, šíření kulturních služeb a statků, umělecké vzdělávání a související správní činnosti).
Jak ukázaly již výsledky prvého zpracování kulturního účtu za rok 2009, z ekonomického pohledu se vine silná dělicí čára mezi tzv. „tradičními“ a „novými“ kulturními obory či odvětvími. Mezi prvými lze uvést na předním místě celou sféru kulturního dědictví a dále část živé originální umělecké tvory (divadlo, soubory, festivaly, výstavní sály a kulturní domy a režijní činnosti v kultuře). Tyto aktivity v zásadě nejsou finančně soběstačné a směřuje k nim 50 - 60 % veřejných výdajů na kulturu. Naopak tomu je v případě pořizování zvukových nahrávek, televizního a rozhlasového vysílání, výroby a distribuce audiovizuálních děl, tvorby videoher, architektonických, návrhářských a reklamních činností.
K otázce členění sektoru kultury je třeba dodat, že může být různorodé. Pro jeho odpovídající postižení je podstatné získat potřebná data za co nejnižší části celku, kterým je kulturní sektor jako takový, tj. za jednotlivé oblasti či poskytovatele kulturních služeb. S jejich využitím lze následně uspokojit informační potřeby spojené s různým členěním kulturního sektoru.
1.2. Zdroje dat a související problémy
K sestavení účtu kultury se využívají různorodá data z administrativních zdrojů i ze statistických zjišťování. Do prvé skupiny patří údaje z veřejných rozpočtů (státní rozpočet a místní rozpočty).
Druhou skupinu tvoří zejména data získaná šetřením v domácnostech (statistika rodinných účtů, výběrové šetření pracovních sil) a dále statistickým zjišťováním přímo u kulturních institucí (pod označením KULT). Šetření v domácnostech provádí ČSÚ, který šetří také držitele licencí rozhlasového a televizního vysílání. Data od naprosté většiny dalších kulturních institucí (poskytovatelů) sbírá pomocí výše zmíněného šetření KULT (MK) NIPOS. Některá data (zejména o zpravodajských agenturách, činnosti architektů, fotografické činnosti a činnosti reklamních agentur, maloobchodu atd.) jsou získávána v rámci šetření tzv. podnikové statistiky ČSÚ (P 5-01). Ze statistického zjišťování tohoto úřadu jsou získávána také data o neziskových institucích (NI 1-01), včetně organizací ochrany autorských práv.
V referenčním roce 2014 byla – v návaznosti na záměry Eurostatu a dle specifikace výrobků uměleckých řemesel provedené Národním ústavem lidové kultury – zkvalitněna metodika kvantifikace obratu zahraničního obchodu s kulturními službami a statky. O rok později došlo k významnému posunu v souvislosti s novým využitím zdroje dat charakterizujícího celkový rozsah živé práce vynaložené v kulturních aktivitách a to jak v institucích s převažující kulturní činností, tak i mimo ně (Výběrové šetření pracovních sil).
Pro potřeby sestavení účtu se dále využívají různé doplňkové zdroje informací. Některé údaje o zaměstnanosti lze čerpat ze statistiky práce a mezd a také z Registru ekonomických subjektů (počty pojištěnců). Uvedená zjišťování provádí ČSÚ, který také dodává makroekonomická data z národních účtů.
Údaje o archivech má k dispozici MV ČR, některé informace o kinech Unie filmových distributorů atd.
Konečně informace o některých kulturních institucích a aktivitách nezahrnutých do pravidelných statistických šetření jsou zjišťována NIPOS u vybraných respondentů jednorázově formou tzv. doplňkových šetření (archivy, umělecká řemesla, amatérská divadla atd.).
Nově – počínaje referenčním rokem 2018 – jsou takto šetřeny i aktivity související s archeologickými nalezišti, které zatím v plném rozsahu do kulturního účtu zahrnuty nebyly.
Nutno dodat, že se na mapě statistického sledování sektoru kultury najdou ještě “bílá místa”. Např. umělecká řemesla jsou pokryta jen částečně. Ani v případě zahrnutí daných kulturních aktivit do statistického zjišťování však není získání potřebných údajů snadné. Základní překážkou je vysoká míra neodpovědí (non-response) a to zejména v případě ekonomických údajů, které jsou pro sestavení kulturního účtu nezbytnou podmínkou.
Získáním dat však nesnáze nekončí. Je třeba se vypořádat s problémy souvisejícími s klasifikacemi (CZ-NACE, CZ-COICOP, CZ-ISCO). Údaje o kulturních činnostech jsou velmi často zahrnuty v agregovaných položkách s jinými aktivitami. V případech, kdy nejsou, bývá z úsporných důvodů výběrový soubor šetření nedostatečně velký na to, aby bylo možno získat a dopočítávat výsledky v potřebném podrobnějším členění (např. na čtyři místa CZ-NACE).
Potřebná data jsou z jednotlivých datových zdrojů dostupná v různých termínech. Data o veřejných výdajích jsou k dispozici zhruba pět měsíců, údaje o výdajích domácností osm měsíců a o podnicích či neziskových institucích až třináct měsíců po konci referenčního roku. Podobné to je s dopočtenými údaji sbíranými od kulturních institucí (poskytovatelů). Nejpozději jsou dostupná data ze systému národního účetnictví (více než rok po ukončení referenčním období), která jsou navíc dodatečnými revizemi postupně zpřesňována. Výsledky účtu kultury jsou tedy dostupné až cca 16 měsíců po skončení referenčního roku.
Nemalé rozdíly jsou i v kvalitě informací. Vysokou věrohodnost lze předpokládat u dat týkajících se veřejných výdajů na kulturu, která vycházejí z čerpání státního rozpočtu. Problematičtější v tomto směru jsou všechny údaje zjištěné statistickým šetřením, ať už v domácnostech (rodinné účty, výběrové šetření pracovních sil), tak zejména specializovanými zjišťováními v kulturních institucích (výběrová statistická šetření KULT prováděná NIPOS a ČSÚ), dalšími šetřeními ČSÚ v podnicích a šetřeními doplňkovými. Kvalita těchto dat je ovlivněna všemi problematickými okolnostmi, počínaje úplností základního souboru respondentů, metodami sestavení výběrového souboru, mírou neodpovědí, úrovní dopočtů apod.
2. Hospodaření kulturních institucí v roce 2019
2.1. Zdroje financování kultury
Celková výše finančních zdrojů vstupujících do oblasti kultury dosáhla v roce 2019 více než 274,7 mld. Kč (viz tab. č. 1 v příloze). V porovnání s rokem předcházejícím to bylo o 1,9 mld. Kč (o 0,7 %) více. Finančními zdroji se rozumí veškeré provozní příjmy (snížené o zaplacené daně), investiční dotace, přijaté úvěry a půjčky (bez splacených), vlastní vklady, dary apod. získané institucemi s převažujícími kulturními aktivitami během referenčního roku.
Celkový objem finančních zdrojů kultury vykazuje od roku 2013 (kdy v porovnání s r. 2012 o 7,1 % poklesl) růst v průměru o 3,8 % ročně. Růst byl podpořen ekonomickým oživením počínajícím již v roce 2014.
Co se původu finančních zdrojů týče, největší část jich pochází od podniků, na druhém místě jsou přímé výdaje domácnosti, na třetím veřejné rozpočty, dále je mezinárodní prostředí a neziskové instituce (uvedené pořadí se po řadu let v zásadě nemění).
Jak je zřejmé z následující tabulky zachycující strukturu finančních zdrojů – v šestileté časové řadě je patrná tendence mírného růstu podílu domácností a podniků (soukromých zdrojů) na financování kultury a stagnace podílu veřejných rozpočtů. Absolutní úroveň ostatních zdrojů je poměrně nízká a výkyvy jejich relativních podílů jsou proto velmi proměnlivé. S ohledem na stagnaci veřejné podpory kultuře lze pozitivně hodnotit mírný nárůst stupně soběstačnosti kulturních organizací (relace tržeb za vlastní výkony k celkovým výdajům) ve stejném období (o 1,0 %). V oblastech spadajících do tzv. tradiční kultury (kulturní dědictví, interpretační umění aj.) však došlo k poklesu tohoto ukazatele téměř o 3 %.
Tabulka 1 Podíl jednotlivých zdrojů na financování kultury v časové řadě (v %)
Původ zdroje |
|
|||||||||||||
Veřejné rozpočty |
15,9 |
15,1 |
14,4 |
14,2 |
15,2 |
15,7 |
98,7 |
|
||||||
Domácnosti |
20,2 |
19,8 |
20,6 |
19,7 |
19,0 |
20,9 |
103,5 |
|
||||||
Podniky |
61,8 |
62,3 |
61,5 |
63,2 |
63,8 |
62,0 |
100,3 |
|
||||||
Neziskové instituce |
1,1 |
1,6 |
2,6 |
2,2 |
1,0 |
0,7 |
63,6 |
|
||||||
Ostatní svět |
1,0 |
1,2 |
0,9 |
0,7 |
1,0 |
0,7 |
70,0 |
|
||||||
|
|
|||||||||||||
V jednotlivých oblastech kultury je obrázek podílů zdrojů financování poněkud odlišný. To souvisí zejména s odlišnou úrovní rozvoje tržních vztahů v oblasti kultury. Zatímco v kulturním dědictví, uměleckém vzdělávání nebo činnostech správního charakteru jsou rozhodující veřejné rozpočty (s více než 60% podílem). Tržně orientované oblasti jako např. architektura či reklama jsou téměř výhradně financované z podnikových zdrojů. Na financování oblastí jako jsou audiovizuální média, tisk, ale i výtvarné umění se kromě podnikových zdrojů podílejí i přímé platby domácností např. ze vstupného, konsecionářských poplatků či nákupů knih, časopisů nebo obrazů. Tato relace se v čase v zásadě nemění.
Z pohledu objemu celkových finančních zdrojů byla mezi oblastmi na prvém místě reklama (před audiovizuálními médii a tiskem). Mezi vybranými poskytovateli kulturních služeb nejvíce zdrojů směřovalo do televize (před muzei a galeriemi a divadly) – viz tab. č. 1 a č. 2 v příloze.
Co se týče rozdělení soukromých zdrojů do jednotlivých oblastí, směřovaly soukromé zdroje zejména do reklamy (79,8 mld. Kč), architektury (30,7 mld. Kč), médií (25,4 mld. Kč) a tisku (20 mld. Kč). Na druhé straně méně do oborů živé umělecké tvorby, ve kterých tradičně převažuje účast zdrojů veřejných.
Graf 1 Podíl jednotlivých zdrojů na financování oblastí kultury v roce 2019 (v mld. Kč)
ZDROJ: ČSÚ, NIPOS
Z veřejných rozpočtů bylo v roce 2019 věnováno na kulturu téměř 43,1 mld. Kč, tj. o 1,6 mld. Kč (o 3,9 %) více než v roce předcházejícím. Tato částka představuje konsolidované provozní a investiční výdaje organizačních složek státu, územních samosprávných celků a státních mimorozpočtových fondů (fondu kultury a fondu pro podporu a rozvoj české kinematografie) na bázi pokladního plnění.
Z celkových výdajů na kulturu z veřejných rozpočtů bylo 35,5 mld. Kč určeno na provozní účely a 7,6 mld. Kč na investice. Veřejné výdaje na provoz tak v porovnání s předešlým rokem vzrostly o 6,5 %, zatímco výdaje na investice o 7 % poklesly. Z pohledu úrovně veřejných zdrojů bylo nejvíce – jak provozních, tak i investičních prostředků – vydáno na kulturu z obecních a městských rozpočtů (69,6 %), a to zejména do oblasti kulturního dědictví, interpretačního umění a uměleckého vzdělávání (v porovnání s rokem 2018 to však bylo o 1,6 mld. Kč méně).
Celková finanční částka věnovaná kultuře v roce 2019 představovala téměř 2 % výdajů veřejných rozpočtů (v předcházejícím roce to bylo 2,1 %). Údaje vychází z informačního systému Monitor Ministerstva financí.
Graf 2 Veřejné výdaje na kulturu
ZDROJ: Monitor státní pokladny, MF
Výdaje domácností na kulturu se v roce 2019 v porovnání s předcházejícím rokem zvýšily o více než 10 % a dosáhly téměř 57,4 mld. Kč. Jejich váha v celkových finančních zdrojích kultury je dlouhodobě stabilní.
Výdaje domácností směřovaly zejména do sféry médií a tisku (televize, rozhlas, kino, knihy a tisk atd.) a to ve výši 40,5 mld. Kč, což představuje z celkových výdajů domácností na kulturu více než dvoutřetinový podíl. Mnohem méně prostředků domácnosti vydaly v oblasti kulturního dědictví, živé umělecké tvorby (interpretační a výtvarné umění) a uměleckého vzdělávání (15 mld. Kč). Výdaje domácností na kulturu mají nejčastěji podobu vstupného, nákupu občerstvení a upomínkových předmětů, řemeslných výrobků, koncesionářských poplatků, jiných poplatků za služby (např. poplatky za sledování placených pořadů přes internet), úhrad školného za umělecké vzdělání nebo úhrad nákupů zboží kulturní povahy (knihy, časopisy, obrazy, starožitnosti atd.).
Pohyb finančních prostředků se v rámci kulturního účtu zachycuje v tzv. domácím (nikoli v národním) pojetí, tj. včetně nerezidentů v tuzemsku a bez rezidentů v zahraničí. Z toho je patrné, že výdaje domácností na kulturu kvantifikované v kulturním účtu jsou ovlivněny i rozsahem cestovního ruchu (výdaji uskutečněnými zahraničními návštěvníky).
Podíl výdajů domácností na kulturu na celkových spotřebních výdajích domácností dosáhl v roce 2019 zhruba 2,2 % (tj. o 0,1 p. b. více než v r. 2018). Údaje o celkových výdajích domácností vychází z dat Národních účtů Českého statistického úřadu.
Graf 3 Výdaje domácností na kulturu
ZDROJ: ČSÚ, NIPOS
V rámci dalších zdrojů financování kultury (62% podíl na celkových zdrojích) mají nejvýznamnější postavení finanční a nefinanční podniky (170,3 mld. Kč), mnohem menší pak nevládní neziskové instituce (1,95 mld. Kč). Tyto zdroje pochází obvykle z příjmů kulturních institucí za služby, výrobky či zboží, popř. z navýšení stavu úvěrů a půjček a vlastních vkladů.
Zdrojem doplňkového charakteru byly prostředky ze zahraničí (necelé 2 mld. Kč), které se v porovnání s předcházejícím rokem o 0,6 mld. Kč snížily (dotace, granty apod.).
2.2. Mikroekonomický pohled
2.2.1. Finanční hospodaření
Tabulky č. 3, 4 a 10 uvedené v příloze umožňují hodnotit základní ekonomické ukazatele z výkazů zisku a ztrát kulturních institucí získané zejména z podnikových šetření (výkazy P 5 – 01, NI a KULT). Je třeba dodat, že podniky jsou v rámci těchto šetření zařazovány do jednotlivých odvětví či oborů dle zásady převažující části tržeb, a tak jejich veškeré tržby nutně nepocházejí z aktivit kulturního charakteru. Na druhé straně nejsou zahrnuty podniky, které mohou provozovat i kulturní činnosti, avšak převažující část jejich tržeb souvisí s aktivitami ne-kulturními. Cenou za úplnější pohled, který tak získáváme, je nižší přesnost (resp. čistota) zjištěných dat.
Jak ukazují tab. č. 3, 4 a 10, hospodaření sektoru kultury skončilo v roce 2019 kladným hospodářským výsledkem ve výši 17,8 mld. Kč. Tato částka zhruba odpovídá ziskové marži[1] ve výši 6,2 % (tj. o 0,2 p. b. méně než v roce 2018). Nicméně, také tento výsledek svědčí o tom, že ekonomické oživení pokračující již šestým rokem kulturu ani v roce 2019 neopustilo.
V porovnání s rokem 2018 se základní ukazatele finančního hospodaření vyvíjely méně příznivě. Růst celkových příjmů svým tempem předstihl dynamiku výdajů jen o 0,1 p. b. (0,6 % oproti 0,5 %). V roce 2018 dosáhla tato relace 8,5 % oproti 8,2 %. tj. 0.3 p. b.
V rámci meziročního poklesu ziskové marže (z 6,4 % na 6,2 %) došlo k jejímu odlišnému pohybu v různých sektorech kultury v trojsektorovém členění používaném Evropskou komisí. Pozitivní vývoj byl patrný v oblasti tradičního umění (zvýšení ziskové marže z 5,6 % na 6,1 %) a v menší míře i v kulturních průmyslech, naopak k poklesu uvedeného ukazatele došlo v kreativních průmyslech (ze 7,3 % na 6,9 %).
Úroveň hospodaření jednotlivých oblastí kultury a poskytovatelů kulturních služeb je tradičně značně rozdílná. Zatímco někteří poskytovatelé v kulturním dědictví a interpretačním umění dosáhly ztráty (knihovny, divadla, festivaly, hudební soubory a kulturní domy), jiné oblasti byly naopak značně ziskové (média, reklama, architektura). Také v tisku byl dosažen zisk, v porovnání s rokem 2018 však o více než 12 % nižší.
Graf 4 Příjmy a výdaje kulturních institucí podle oblastí v roce 2019 (v mld. Kč)
ZDROJ: ČSÚ, NIPOS
Podle stupně ekonomické soběstačnosti lze v rámci sektoru kultury rozlišit dvě – dlouhodobě přetrvávající – sféry hospodaření. Do prvé patří oblasti tradičního umění orientované spíše na publikum a návštěvnost, pro které je nepostradatelná finanční podpora z veřejných zdrojů (kulturní dědictví, divadla, soubory, festivaly atd.) a do druhé – orientované na trh – lze zařadit oblasti kreativních průmyslů (reklama, architektura, design) a dále média a tisk, které patří mezi kulturní průymsly.
To je zřejmé i na úrovni stupně soběstačnosti (relace tržeb za vlastní výkony k celkovým výdajům) uvedeném v tab. č. 10, který při průměrné výši 90,3 % dosahuje např. v tvorbě videoher 137,4 %, v designu 110,7 % a v architektuře 108,7 %. Na druhé straně v kulturním dědictví jen 49,7 % a v interpretačním umění 35,2 %.
2.2.2. Zaměstnanost
Kvantifikace rozsahu práce vstupující do kulturních aktivit je poměrně složitá. Pracovní zapojení má více forem, z nichž je relativně nejpřesněji evidován rozsah práce zaměstnanců s pracovní smlouvou. Problematičtější je postižení prací v oblasti kultury na základě dohod, prací dobrovolníků a také zapojení OSVČ či podnikatelů a jejich rodinných příslušníků.
Počínaje referenčním rokem 2015 je možné využít dvou rozdílných zdrojů dat. Spolu s klasickými statistickými šetřeními v kulturních institucích (KULT, SBS, NI a doplňková zjišťování) přichází v úvahu Výběrové šetření pracovních sil (dále také VŠPS), které má – za cenu nižší přesnosti - širší záběr. Umožňuje tak postihnout různorodé pracovní zapojení v kulturních organizacích, i mimo ně.
Tabulka č. 7a obsahuje údaje o zaměstnanosti a mzdách v kultuře vycházející z klasických šetření podnikového charakteru řady KULT a dalších podnikových šetření. Podle výsledků z těchto šetření pracovalo v kultuře v roce 2019 více než 113 tis. pracovníků, z toho 83,1 tis. zaměstnanců (přepočtený stav) a 29,9 tis. dobrovolníků bez nároku na odměnu. Nad tento počet lze zřejmě předpokládat dalších několik tisíc osob pracujících v oblasti kultury na základě dohod o pracovní činnosti či v postavení osoby samostatně výdělečně činné (jejich počet výše uvedená zjišťování nepostihují). Pokud bychom přepočetli výši vykázaných ostatních osobních výdajů a honorářů v kultuře pomocí průměrných mezd, dojdeme k počtu dalších cca 7,8 tis. pracovníků zapojených na základě dohod a autorských smluv (v přepočtu na plnou pracovní dobu). To je celkem téměř 91 tis. osob (v přepočtu na plnou pracovní dobu).
Průměrná hrubá měsíční mzda v kultuře v roce 2019 dosáhla 32 835 Kč. V porovnání s předcházejícím rokem se zvýšila o více než 10,8 % (reálně jen o 7,8 %), avšak ve srovnání s průměrnou mzdou dosaženou v celé ekonomice (34 111 Kč) byla o 1 276 Kč (o 3,7 %) nižší.
Od roku 2014 až do roku 2018 klesal podíl průměrné mzdy v kultuře na průměrné mzdě z 99 % na 92%. Zvrat nastal v roce 2019, kdy se přiblížil ke stavu v roce 2015 na úroveň 96 %. Zejména v případě kultury platí, že průměr (jako charakteristika celého souboru) má velmi nízkou vypovídací schopnost. Také se do oblasti mezd promítají podstatné rozdíly v úrovni hospodaření dvou odlišných sfér sektoru kultury - tradičních odvětví na straně jedné - a médií, tisku a kreativních oborů na straně druhé (viz tab. č. 10). Jestliže v sektoru klasických kulturních odvětví průměrná měsíční mzda stěží dosáhla 26,7 tis. Kč, tak v tisku to bylo téměř 35 tis. Kč, v architektuře téměř 37,2 tis.,v reklamě 37,8 tis. Kč a v médiích až přes 45 tis. Kč.
Graf 5 Průměrná hrubá měsíční mzda v kultuře
ZDROJ: ČSÚ, NIPOS
Celkově platí, že více než 80 % zaměstnanců v sektoru kultury pracovalo v odvětvích s nižší než celostátní průměrnou mzdou (tab. č. 7 a). Navíc se rozevírají pomyslné nůžky znázorněné úrovní mezd v kultuře a v ekonomice jako celku. V pětiletém období mezi roky 2014 a 2019 rostla nominální průměrná mzda v kultuře mnohem pomaleji než celostátní průměrná mzda (průměrně ročně o 5,1 % v porovnání s 5,8 %).
V tomto pětiletém období byla dynamika průměrné mzdy rychlejší než tempo růstu produktivity práce propočtené z hrubé přidané hodnoty (HPH) vytvořené v kultuře (průměrně ročně o 1,2 p. b.). V porovnání s minulým rokem se však v roce 2019 dynamika průměrné mzdy v kultuře za růstem HPH opozdila (o 4,2 p. b.).
Výběrové šetření pracovních sil prováděné ČSÚ rozšiřuje pohled na spotřebu živé práce vynaložené v kulturních aktivitách o instituce s převažující jinou než kulturní činností a dále o zapojení podnikatelů, popř. jejich rodinných příslušníků (viz tab. č. 7 b). Určité omezení spočívá ve skutečnosti, že neposkytuje údaje o finančních nákladech vynaložené práce a o počtu dobrovolných pracovníků.
Celkový rozsah pracovního zapojení v kulturních aktivitách (včetně institucí ne-kulturního zaměření) v porovnání s rokem 2018 klesl – přibližně o 5,5 tis. zaměstnaných osob – a v roce 2019 dosahoval výše 208,9 tis. osob. Z tohoto počtu bylo 80,1 tis. podnikatelů. Ze zbývajícího počtu 128,8 tis. osob bylo 103,1 tis. osob zaměstnáno na plný pracovní úvazek a 24,7 tis. osob na úvazek částečný či formou dohody o pracovní činnosti (popř. dohody o provedení práce) nebo pracovalo jako pomáhající rodinní příslušníci (0,9 tis. osob).
Výsledky uvedeného šetření umožňují rozčlenit osoby zaměstnané v kultuře podle charakteru povolání a typu instituce (právnické či fyzické osoby) s kulturní a nebo s ne-kulturní převažující činností. Z celkového počtu 208,9 tis. pracujících osob jich v jiných než kulturních institucích pracovalo 38,6 tis., tj. přibližně 18,5 % (např. designéři v automobilovém průmyslu). Ze zbývajícího počtu 170,3 tis. pracovníků kulturních institucí bylo aktivních 90,2 tis. (53,0 %) v povoláních kulturního charakteru (např. jako zpěváci, herci či designéři). Povolání ne-kulturního zaměření (administrativa, účetnictví, IT profese atd.) v kulturních institucích vykonávalo 80,1 tis. osob (47,0 %), což je o 4,8 tis. méně než v roce 2018. Pokles počtu osob vykonávajících administrativní a jinak „ne-kulturně“ zaměřená povolání měl největší podíl na celkově nižším počtu osob pracujících v kultuře v porovnání s předchozím rokem.
Graf 6 Počet zaměstnaných osob v kultuře v roce 2019 (s využitím Výběrového šetření pracovních sil)
208,9
tis.
ZDROJ: ČSÚ
Jak je zřejmé, kulturní povolání nejsou zvlášť silně centralizovány do institucí, jejichž větší část příjmů je generována kulturními aktivitami. Z celkového počtu těch, jejichž náplň práce má kulturní obsah (128,8 tis. osob) jich patří do oblasti kultury zhruba 70 %.
Přepočtený počet zaměstnanců v oblasti kultury představuje 2,0 % z počtu zaměstnanců pracujících v celé ekonomice. Pokud bychom k institucím s převažující kulturní činností připočetli i zaměstnance kulturních profesí mimo kulturní sektor (z výsledků VŠPS), došli bychom k podílu 2,6 %. Po započtení všech osob pracujících na plný pracovní úvazek či na základě dohod, podnikatelů a pomáhajících rodinných příslušníků by podíl osob zaměstnaných v kultuře dosáhl 3,9 % celkové zaměstnanosti v ČR.
2.2.3. Investice
V porovnání s rokem 2018 se objem investičních výdajů (pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, tj. např. strojů, vybavení, přístrojů, uměleckých děl, softwaru, autorských práv, pozemků, budov zvýšil aj.) o 6,7 % (o 1 mld. Kč) a překročil částku 17,3 mld. Kč, jak je uvedeno v tab. č. 8 v příloze.
Rozdílné ekonomické podmínky a výsledky kulturních institucí nacházejí svůj odraz také v investiční aktivitě. Při průměrné intenzitě investic v přepočtu 208,6 tis. Kč na zaměstnance v celé oblasti kultury, to bylo v oborech tradičního umění jen 122,2 tis. Kč, v kulturních průmyslech (tisk a média) až 400,8 tis. Kč a v kreativních průmyslech 210,2 tis. Kč.(viz tab. č. 10). Intenzita investic se v porovnání s rokem 2018 zvýšila zejména v oblastech tradičního umění (o 21,8 %), naopak nejméně v tvůrčím sektoru (o necelých 12 %).
Co se týče zdrojového krytí investičních výdajů, veřejné finanční zdroje se na něm v roce 2019 podílely zhruba z 18,9 %, zahraniční zdroje z 2,5 % a zbývajícím podílem vlastní popř. jiné ze zdroje. Jak je patrné z Grafu 6, podíl investic hrazených z veřejných zdrojů dlouhodobě spíše klesá.
ZDROJ: ČSÚ, NIPOS
Ve struktuře investic z pohledu hmotného a nehmotného majetku kolísá dlouhodobě podíl vydaných finančních prostředků na nehmotný majetek mezi 20 až 40 % (v roce 2019 činil 33,7 %). V období mezi roky 2012 až 2017 se podíl pořizování nehmotného majetku v porovnání s majetkem hmotným snižoval. Zatímco v roce 2012 dosáhl až 30 %, v roce 2015 to bylo 28,6% a v roce 2017 jen 22,5 %. V krizovém období po roce 2009 tomu přitom bylo opačně. Bylo preferováno pořizování nehmotného majetku před hmotným. Jak se zdá, vývoj po roce 2017 v tomto směru nasvědčuje vyššímu uspokojování odložených potřeb v oblasti pořizování nehmotného majetku. V roce 2018 se podíl investičních výdajů do nehmotného majetku prudce zvýšil, zejména z důvodu nárůstu tohoto druhu investic v oblasti televizního vysílání, tento vývoj pokračoval i v roce 2019.
Nejvyššího podílu výdajů na pořízení nehmotného majetku tak bylo dosaženo v oblasti médií (přes 68 %) a v tisku (59,3 %). Naopak podíl pořízení hmotného majetku v oblasti architektury překročil 97 %, v interpretačním umění 98 % a v kulturním dědictví 91 %.
2.2.4. Naturální ukazatele
V sektoru kultury se můžeme setkat s potížemi spojenými s odpovídajícím oceněním – zejména originálních – kulturních statků či služeb. Netýká se to jen samotného stanovení ceny, ale i jejího vývoje v čase. Také hospodaření některých kulturních institucí se primárně neřídí finančními kritérii a neprobíhá zcela na komerční bázi. Lze proto usuzovat, že působení ekonomických vztahů v kultuře je modifikované, ne-li částečně limitované.
Z omezených možností finančního postižení kulturního dění vyplývá, že bychom měli pohled na kulturu doplnit o vyhodnocení vývoje základních naturálních ukazatelů. Ty jsou v zásadě dvojího druhu. Jako kapacitní ukazatele (počet sedadel v divadlech, počet sbírkových předmětů v muzeích či rozsah knihovního fondu v knihovnách) odrážejí stranu nabídky a jako ukazatele participace (počet diváků, čtenářů či návštěvníků) vyjadřují objem poptávky.
Nejhrubším ukazatelem nabídkové strany kulturního vyžití je počet vybraných poskytovatelů kulturních služeb (památek, muzeí, knihoven, divadel, držitelů licencí rozhlasového a televizního vysílání atd.). V roce 2019 byla v rámci šetření KULT zjišťována data od 8 899 poskytovatelů (tj. o 0,4 % více než v roce 2018). Největší pokles počtu poskytovatelů zaznamenali vydavatelé neperiodického a periodického tisku a největší nárůst kulturní domy.
Důvody změny počtu poskytovatelů kulturních služeb však mohou být různé, od reorganizace, integrace a jiných organizačních změn až po ekonomicky opodstatněný vznik či zánik subjektů. V neposlední řadě mohou spočívat také v nedokonalostech registru poskytovatelů obesílaných statistickými dotazníky a v jejich postupném odstraňování.
Vhodnější pro charakteristiku změn v oblasti kulturních služeb jsou ukazatele na straně poptávky, zejména pak počet návštěvníků, resp. návštěv základních poskytovatelů kulturních služeb. Jak je z tab. č. 13 zřejmé, oproti předcházejícímu roku se v roce 2019 zvýšila návštěvnost o 5,4 %. Značný nárůst zájmu se týkal koncertních sálů, kin, divadel a kulturních domů. Naopak poklesla návštěvnost výstavních sálů a knihoven. Zvýšil se počet vydaných titulů na 10 tis. obyvatel (o více než 20 %) a počet vysílacích hodin na jednoho držitele licence televizního vysílání (o 5,6 %). Naopak počet hodin rozhlasového vysílání o více než 10 % poklesl.
Celková úroveň relativní návštěvnosti (91 639 návštěv na 10 tisíc obyvatel) by jinými slovy mohla znamenat, že každý obyvatel ČR v tomto roce navštívil průměrně (více než) devětkrát nějakou kulturní akci či zařízení. Není však tomu zcela tak, protože návštěvnost kulturních akcí ovlivňuje také cestovní ruch a návštěvníci z řad zahraničních hostů (turistů). Jak je vidět z Grafu 8 v průměru na obyvatele byly ze sledovaných zařizení v roce 2019 nejvíce navštěvovány výstavní sály (2,07 návštěv na obyvatele), kina (1,72 návštěv na obyvatele a historické památky (1,4 návštěvy na obyvatele).
Graf 8 Počet návštěv kulturních zařízení podle poskytovatele v roce 2019 (v průměru na obyvatele)
ZDROJ: NIPOS
2.3. Makroekonomický pohled
2.3.1. Základní ukazatele
Charakteristiku úrovně hospodaření kultury, jako celku i jejích jednotlivých částí, zcela přirozeně provází otázka místa a váhy tohoto sektoru v ekonomice. Při hledání odpovědi je třeba využít údajů a metod národního účetnictví.
S ohledem na disponibilní data o sektoru kultury se jeví jako nejvhodnější pro vyčíslení makroekonomických ukazatelů výrobní (odvětvová) metoda výpočtu hrubého domácího produktu (HDP). Podle ní se tento ukazatel rovná součtu hrubé přidané hodnoty zjištěné odpočtem mezispotřeby od hodnoty produkce (HPH) a čistých daní, tj. daní z daného odvětví snížených o dotace poskytnuté tomuto odvětví.
Vstupní data do propočtu by měla vycházet z údajů národního účetnictví, zejména pak z tabulek dodávek a užití. Tyto údaje představují svým způsobem optimální informační soustavu co do své komplexnosti, konzistence a mezinárodní srovnatelnosti. Uvedené přednosti jsou však vykoupeny vysokou pracností a z pohledu uživatelů dat dlouhou dobou čekání na (postupně upřesňované) výsledky.
Nutno dodat, že na základě těchto údajů lze makroekonomické ukazatele sektoru kultury spíše odhadovat než přesně kalkulovat. Je tomu tak zejména pro – z našeho pohledu – nevhodné členění dat v tabulkách dodávek a užití pouze do úrovně oddílů (na 2 místa CZ-NACE), zatímco kulturní aktivity jsou často až na úrovni tříd (4 místa CZ-NACE). Jedním příkladem za všechny mohou být architektonické činnosti v tabulkách dodávek a užití, které zahrnují celý oddíl 71 CZ-NACE. Za součást kulturního sektoru je však považována pouze třída 71.11. Data odpovídající kulturním aktivitám je nutno získávat složitým postupem mezi údaji zjištěnými v rámci statistických šetření (podniková šetření, KULT, NI). Je třeba využít znalosti různých vztahů, např. v úrovni produktivity práce mezi třídami či podílu spotřeby materiálu, energie a služeb na výnosech atd.
Podíl kulturního sektoru na celkové produkci v roce 2018 lze odhadovat na 2,15 % (263,9 mld. Kč), jeho podíl na HPH ve výši 2,30 % (111,9 mld. Kč) a na HDP v úrovni 1,55 % (84,0 mld. Kč). Poměrně nižší objem HDP v porovnání s HPH je dán relativně nízkou úrovní daní vztahujících se ke kulturnímu sektoru a naopak vysokou částkou přijatých provozních dotací.
Z předběžných dat lze za rok 2019 předpokládat (odhadovat), že objem produkce v kulturním sektoru dosáhl 278,2 mld. Kč (2,03 % na celostátní produkci) a úroveň HPH 121,1 mld. Kč (tj. 2,33 % z celkové HPH vytvořené v ekonomice).
Graf 9 Makroekonomický pohled na kulturu
ZDROJ: ČSÚ, VLASTNÍ VÝPOČET
Ze statistiky národních účtů ČSÚ lze získat také údaje o kulturní produkci vytvořené organizacemi s jinou než převažující kulturní činností (např. televizní vysílání poskytovatelů internetových služeb). Celková kulturní produkce těchto organizací dosahovala v roce 2019 přibližné výše 111,7 mld. Kč. Pokud bychom přičetli tento odhad k celkové produkci kulturních organizací, mohli bychom vyčíslit celkovou kulturní produkci na 389,9 mld. Kč (3,03 % na celostátní produkci).
Objem HDP vytvořeného v kultuře lze v roce 2019 odhadovat v úrovni 91,2 mld. Kč (1,59 % z celkového HDP). Odhad výše HDP v roce 2019 se v porovnání s rokem 2018 navýšil o 7,2 mld. Kč a podíl na celkovém HDP vzrostl přibližně o 0,3 p. b.
Výchozí předběžné údaje budou dále zpřesňovány a výše uvedený odhad se zřejmě mírně pozmění. Zatím však předběžná data nasvědčují tomu, že nárůst produkce mezi lety 2018 a 2019 (o 5,4 %) byl doprovázen o něco mírnějším zvýšením mezispotřeby (o 3,4 %) a naopak výraznějším růstem HPH (o 8,2 %).
2.3.2. Zahraniční obchod
Pohled na hospodaření oblasti kultury lze částečně doplnit daty o vývozu a dovozu kulturního zboží a služeb (viz tab. č. 9). V zahraničním obchodu se zbožím a službami kulturního charakteru bylo v roce 2019 dosaženo – podobně jako v předcházejících letech – kladného salda (7,5 mld. Kč). V porovnání s rokem 2018 se kladný přebytek obchodní výměny zvýšil o 1,2 mld. Kč, zejména pak v důsledku zlepšení výsledků v oblasti periodického a neperiodického tisku. Jak je vidět z Grafu 7, na zahraničním obchodě v oblasti kultury se nejvíce podílela oblast audiovizuálních a interaktivních médií, což může být dané do jisté míry působením nadnárodních distribučních řetězců na našem území (a jejich skladů s hudebními nosiči a jinými médii).
Graf 10 Pohyb kulturního zboží a kulturních služeb přes hranice podle oblastí v roce 2019 (v mld. Kč)
ZDROJ: ČSÚ
K výše uvedeným výsledkům je třeba dodat, že údaje neodrážejí celý rozsah obchodní výměny v oblasti kultury (šetření v oblasti služeb jsou výběrová). Údaje o zahraničním obchodu se zbožím vycházejí z přeshraničního pojetí zahraničního obchodu. Jsou sice mezinárodně srovnatelné a mohou sloužit jako indikátor vývoje obchodu, ale nezohledňují faktickou změnu vlastnictví – zboží může být např. převáženo v rámci distribučních center jedné společnosti umístěných v různých zemích.
Případné porovnání s léty předcházejícími roku 2014 je ztíženo navíc tím, že metodika propočtu ukazatelů zahraničního obchodu byla v roce 2014 aktualizována v návaznosti na záměry Eurostatu v této oblasti a dále podle specifikace výrobků uměleckých řemesel provedené Národním ústavem lidové kultury.
3. Závěr
Hospodářské výsledky kulturních odvětví dosažené v roce 2019 ukazují, že vzestupný vývoj nejvýznamnějších ekonomických ukazatelů po překonaném krizovém období let 2011-2013 pokračoval i nadále.
V porovnání s předcházejícím rokem 2018 se v roce 2019 zvýšil celkový objem finančních zdrojů vstupujících do kultury (o necelé procento), zejména pak těch, které pocházely ze sektoru domácností (o více než 10 %). V této souvislosti vzrostly také ukazatele návštěvnosti kulturních zařízení (o 5,4%) a tržeb za vlastní výkony (o 2,4%).
Celkové výnosy se zvýšily o desetinu procentního bodu více než náklady a dosažený zisk vzrostl o 2 %. V důsledku vyššího nárůstu tržeb za vlastní výkony vzrostl také stupeň soběstačnosti, který odpovídá relaci mezi tržbami za vlastní výkony a celkovými výdaji (z 88,6 % na 90,3%). Naopak se mírně snížila celková zisková marže odrážející vztah mezi čistým ziskem a tržbami za vlastní výkony. Co se sektorového pohledu týče, zvýšení stupně soběstačnosti a současný pokles ziskové marže se týkal zejména kreativních průmyslů, zatímco nárůst ziskové marže kulturního sektoru a kulturních průmyslů.
V porovnání s rokem 2018 se dynamicky vyvíjely makroekonomické ukazatele. Významně vzrostla celková produkce a při pomalejším růstu mezispotřeby se výrazněji zvýšila hrubá přidaná hodnota vytvořená v kultuře (o 8,2 %). Podíl kultury na vytvořeném HDP dosáhl v roce 2019 zhruba 1,59 %, což je v porovnání s předcházejícím rokem o 0,3 p. b. více.
Zatímco zaměstnanost meziročně poklaesla příznivě se vyvíjel ukazatel průměrné mzdy. V podmínkách snížení celkového počtu pracujících v kultuře a také přepočteného počtu zaměstnanců (o 2,5 % a 6,1 %) došlo k nárůstu průměrné mzdy o téměř 11 %.
Příznivě lze hodnotit také výsledky dosažené v ostatních oblastech hospodaření. Investiční výdaje se meziročně zvýšily o 6,7% a kladné saldo zahraničního obchodu o více než 19 %.
V rámci jednotlivých kulturních oblastí je třeba upozornit na pokračování poklesu ekonomického výkonu v periodickém a neperiodickém tisku ve sledovaném roce (pokles ziskové marže i podílu na počtu zaměstnanců v kultuře a na vytvořené HPH). Naopak (zřejmě i v příčinné souvislosti) se dále zlepšila úroveň hospodaření v oblasti audiovizuálních a interaktivních médií a dále v kreativních průmyslech.
Základní otázkou, na kterou by měl dát satelitní účet kultury odpověď je původ, rozsah a užití finančních zdrojů kultury. Z administrativních dat bylo zjištěno, že veřejný sektor se v roce 2019 podílel na příjmech kulturních institucí částkou 43,0 mld. Kč (tj. 15,7 %) s tím, že tyto prostředky plynuly zejména do kulturního dědictví, živé umělecké tvorby a do uměleckého vzdělávání. Podle výsledků šetření v domácnostech značně vzrostly výdaje směřující z rodinných rozpočtů do kultury, zejména do oblasti médií a živé tvorby a dosáhly 57,4 mld. Kč (20,9 % celkových zdrojů). Na rozdíl od růstu podílu domácností na tvorbě celkových zdrojů poklesl podíl nefinančních podniků i neziskových institucí (o 2,1 p. b.) a zahraničí (o 0,2 p. b.). Celkové finanční zdroje kulturních institucí se však meziročně zvýšily o 1,9 mld. Kč (tj. o 0,7 %).
Podobně jako výsledky předcházejících let i data za rok 2019 potvrzují skutečnost, že se jednotlivé kulturní oblasti významně liší stupněm uplatnění tržních principů a v této souvislosti také úrovní hospodaření, s tím související výší průměrných mezd, investiční aktivitou atd. Případné prohlubování této diferenciace bude zřejmě záviset na technickém rozvoji na straně jedné a rozsahem podpory neziskových aktivit (kulturní dědictví a část živé tvorby) z veřejných zdrojů na straně druhé.
Ekonomické výsledky je namístě – s ohledem na omezené možnosti finančních ukazatelů pro vyjádření rozsahu a kvality výkonu některých činností (např. péče o kulturní dědictví, vzdělávací činnost kulturních institucí, působení kultury a jejích hodnot na jedince i společnost) – doplnit ukazateli naturálními. Jako nejvhodnější mezi nimi se pro svou komplexnost jeví ukazatel počtu návštěvníků. Nutno dodat, že celková návštěvnost kulturních institucí v porovnání s rokem 2018 významně vzrostla (o 5,4 %). Zvýšení návštěvnosti se týkalo většiny významných poskytovatelů služeb tradiční kultury (zejména koncertů, kin a divadel). Výkonové ukazatele vzrostly také v oblasti televizního vysílání. V neperiodickém tisku se zvýšily počty nových titulů (o 22,7 %).
O postavení kultury v ekonomice jako celku svědčí skutečnost, že její podíl v několika významných ukazatelích osciluje (podíl kultury na celkovém HDP, HPH, produkci či zaměstnanosti) zhruba od 1,5 do 3,9 %.
Veřejné zdroje věnované kultuře představují 2 % celkových konsolidovaných výdajů veřejných rozpočtů a podíl výdajů domácností na kulturu k celkovým výdajům domácností dosahuje 2,15 %. Rozsah vynaložené živé práce v kultuře lze uvažovat v rozmezí od 2,0 % (měřeno průměrným evidenčním počtem zaměstnanců) až po cca 3,9 % (měřeno počtem všech osob pracujících v kulturních institucích a činnostech).
Konečně předběžně odhadovaný podíl hrubé přidané hodnoty a produkce v kultuře dosáhl 2,33 % a 2,03 %, zatímco podíl odhadované úrovně hrubého domácího produktu kultury svou výší této úrovně nedosahuje (1,59 % celostátního ukazatele). Jak je zřejmé z porovnání podílu kultury na ukazatelích vstupů (rozsahu živé práce) a výstupů (HPH a HDP), tento sektor v úrovni produktivity za ostatními odvětvími zaostává.
Ke zvýraznění důležitosti kultury v celé naší ekonomice je nutno dodat, že mimo resort kultury pracuje v jiných odvětvích téměř 39 tis. pracovníků, kteří mají povolání kulturního charakteru (viz tab. č. 7b). Pokud bychom považovali jejich produktivitu práce za srovnatelnou s produktivitou 208,9 tis. pracovníků pracujících v kulturních odvětvích, pak by bylo možné předpokládat, že celková HPH vytvořená pracovníky v povoláních kulturního charakteru je ještě o 18,5 % vyšší (vytvořený HDP by mohl být vyšší o 24,6 %). Pokud bychom zohlednili také veškerou kulturní produkci zboží a služeb mimo kulturní organizace v přibližné výši 112 mld. Kč mohli bychom podíl kultury na celkovém HDP odhadovat ve výši 2,2 % (vytvořené HDP by se navýšilo přibližně o 40 %).
Pokud bychom však přidali na pomyslnou misku vah neměřitelnou část výkonů a společenského dosahu sektoru kultury, byl by jeho podíl jistě mnohem vyšší. To, co nelze finančně vyjádřit je však mimo naše možnosti. Je třeba se zabývat tím, co dokážeme ovlivnit a provádět žádoucí změny zejména v oblasti statistických zjišťování – která nám umožní postupně zvyšovat rozsah kulturních aktivit zahrnutých do satelitního kulturního účtu a naopak snižovat stupeň jeho nepřesnosti.
4. Použité zdroje a literatura
ESSnet on Culture statistics 2009 – 2011, Task Force 1: Framework and definitions (Final Report 2011).
Klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE). Praha: ČSÚ, 2008.
National report on public expenditure. Eries, 2004.
Statistická zjišťování ČSÚ a NIPOS a administrativní zdroje dat MF, MV, ČSSZ a Unie filmových distributorů a různá doplňková zjišťování provedená NIPOS.
Systém účtů kultury. Praha: NIPOS, 2011, 2014, 2017 a 2019.
Tabulky dodávek a užití ČSÚ za rok 2018 a 2019.
The Economy of Culture. Studie KEA European Affairs pro Evropskou komisi, (2006).
Vyhodnocení časové řady výsledků satelitního účtu kultury ČR za období let 2010 – 2015. Praha: NIPOS, 2017.
Výsledky účtu kultury ČR za rok 2009 – 2018. Praha: NIPOS, 2011 – 2020.
5. Tabulková příloha
Tabulka 1 Zdroje financování kultury podle kulturních oblastí v roce 2019
Tabulka 3 Příjmy a výdaje kulturních institucí podle kulturních oblastí v roce 2019.
Tabulka 4 Příjmy a výdaje kulturních institucí podle poskytovatelů kulturních služeb v roce 2019.
Tabulka 5 Makroekonomické ukazatele podle kulturních oblastí v roce 2019
Tabulka 6 Vybrané ukazatele v trojsektorovém členění kultury za rok 2019
Tabulka 7b Zaměstnanost v kultuře podle kulturních oblastí v roce 2019
Tabulka 8 Zdroje a rozsah investic kulturního sektoru v roce 2019
Tabulka 9 Zahraniční obchod se zbožím a službami kulturního sektoru v roce 2019
Tabulka 10 Analytická tabulka základních ukazatelů sektoru kultury za rok 2019
Tabulka 11 Časové řady vybraných ukazatelů sektoru kultury za roky 2010 – 2019
Tabulka 12 Počet vybraných poskytovatelů kulturních služeb v roce 2019
Tabulka 1 Zdroje financování kultury podle kulturních oblastí v roce 2019 |
||||||||||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||
OBLAST |
Veřejný sektor |
Soukromý sektor |
Ostatní svět |
ZDROJE CELKEM |
||||||||
Ústřední vládní instituce |
Místní vládní instituce |
Veřejný sektor celkem |
Přímé výdaje domácností |
Nefinanční a finanční podniky1) |
Nevládní neziskové instituce1) |
Soukromý sektor celkem |
Evropské strukturální fondy |
Jiné mezinárodní instituce |
Ostatní svět celkem |
|||
Kulturní dědictví |
6 397 991 |
10 051 727 |
16 449 718 |
4 748 394 |
3 535 532 |
252 972 |
8 536 898 |
494 299 |
16 981 |
511 280 |
25 497 896 |
|
Interpretační umění |
2 102 321 |
4 693 907 |
6 796 228 |
4 153 697 |
6 691 783 |
194 267 |
11 039 747 |
27 134 |
68 619 |
95 753 |
17 931 728 |
|
Výtvarné umění |
42 075 |
57 739 |
99 814 |
4 705 294 |
6 301 205 |
8 801 |
11 015 300 |
7 106 |
3 947 |
11 053 |
11 126 167 |
|
Periodický a neperiodický tisk |
36 171 |
21 875 |
58 046 |
13 090 892 |
20 016 489 |
2 112 |
33 109 493 |
4 360 |
20 |
4 380 |
33 171 919 |
|
Audiovizuální a interaktivní média |
1 779 878 |
941 481 |
2 721 359 |
27 385 604 |
22 863 912 |
1 168 382 |
51 417 898 |
7 230 |
1 361 326 |
1 368 556 |
55 507 813 |
|
Architektura |
0 |
0 |
0 |
259 284 |
30 511 770 |
193 |
30 771 247 |
1 458 |
0 |
1 458 |
30 772 705 |
|
Reklama |
0 |
0 |
0 |
210 773 |
79 560 251 |
0 |
79 771 024 |
1 569 |
0 |
1569 |
79 772 593 |
|
Umělecké vzdělávání |
38 352 |
6 656 092 |
6 694 444 |
1 403 775 |
0 |
0 |
1 403 775 |
1 |
0 |
1 |
8 098 220 |
|
Správa a podpora kulturní činnosti |
2 331 673 |
21 361 |
2 353 034 |
188 774 |
780 855 |
327 138 |
1 296 767 |
97 |
0 |
97 |
3 649 898 |
|
Neznámá oblast |
344 044 |
7 528 827 |
7 872 871 |
1 250 000 |
0 |
0 |
1 250 000 |
0 |
0 |
0 |
9 122 871 |
|
CELKEM |
13 072 505 |
29 973 009 |
43 045 514 |
57 396 487 |
170 261 797 |
1 953 865 |
229 612 149 |
543 254 |
1 450 893 |
1 994 147 |
274 651 810 |
|
1) Celkové příjmy jsou sníženy o příjmy z veřejného sektoru, domácností, mezinárodního prostředí, zaplacené daně a zvýšeny (sníženy) o změnu stavu úvěrů apod. |
||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Tabulka 4 Příjmy a výdaje kulturních institucí podle poskytovatelů kulturních služeb v roce 2019 |
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
POSKYTOVATEL |
Příjmy (výnosy) celkem |
z toho |
Výdaje (náklady) celkem |
v tom |
Rozdíl příjmů (výnosů) a výdajů (nákladů) |
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
tržby za vlastní výkony |
osobní náklady |
ostatní výdaje (náklady) |
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Historické památky |
3 610 787 |
2 319 548 |
3 368 573 |
1 086 297 |
1 224 727 |
1 057 549 |
242 214 |
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Muzea a galerie |
7 405 697 |
1 641 972 |
7 194 832 |
2 612 481 |
3 559 450 |
1 022 901 |
210 865 |
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Archivy |
1 728 568 |
141 672 |
1 672 016 |
492 191 |
1 138 583 |
41 242 |
56 552 |
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Knihovny |
3 807 030 |
193 723 |
4 184 654 |
1 143 709 |
2 677 234 |
363 711 |
-377 624 |
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Divadla |
7 344 474 |
2 604 735 |
7 406 162 |
2 240 086 |
3 696 282 |
1 469 794 |
-61 688 |
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Hudební soubory |
1 717 539 |
487 724 |
1 835 731 |
668 948 |
1 037 773 |
129 010 |
-118 192 |
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Festivaly |
1 556 144 |
668 970 |
1 609 517 |
967 546 |
486 592 |
155 379 |
-53 373 |
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
4 214 519 |
1 490 240 |
4 274 952 |
2 095 440 |
164 653 |
2 014 859 |
-60 433 |
|
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Výstavní sály |
778 509 |
394 643 |
796 241 |
432 276 |
255 677 |
108 288 |
-17 732 |
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Rozhlas |
4 393 524 |
2 928 085 |
4 372 243 |
2 562 650 |
1 501 386 |
308 207 |
21 281 |
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Televize |
23 496 526 |
17 038 095 |
22 373 535 |
11 211 290 |
3 758 145 |
7 404 100 |
1 122 991 |
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Ostatní poskytovatelé |
202 064 753 |
190 675 148 |
185 180 140 |
116 883 936 |
29 204 671 |
39 091 533 |
16 884 613 |
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
CELKEM |
262 118 070 |
220 584 555 |
244 268 596 |
142 396 850 |
48 705 173 |
53 166 573 |
17 849 474 |
|
||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
Tabulka 5 Makroekonomické ukazatele podle kulturních oblastí v roce 2019 (odhad) |
|||||
|
|
|
|
v tis. Kč |
|
OBLAST |
Organizace s převažující kulturní činností |
Produkce kulturního zboží a služeb organizací s převažující ne-kulturní činností (v z.c.)1) |
|||
Produkce (v z.c.)1) |
Mezispotřeba (v k.c.)2) |
Podíl jednotlivých oblastí na celkové hrubé přidané hodnotě |
|||
Kulturní dědictví |
19 882 916 |
7 863 954 |
12 018 962 |
9,9 |
. |
Interpretační umění |
19 506 119 |
9 385 131 |
10 120 988 |
8,4 |
. |
Výtvarné umění |
12 825 154 |
8 430 751 |
4 394 403 |
3,6 |
. |
Periodický a neperiodický tisk |
34 203 767 |
19 535 342 |
14 668 425 |
12,1 |
. |
Audiovizuální a interaktivní média |
69 228 739 |
39 000 799 |
30 227 940 |
25,0 |
. |
Architektura |
31 886 289 |
17 909 876 |
13 976 413 |
11,5 |
. |
Reklama |
75 235 338 |
51 266 110 |
23 969 227 |
19,8 |
. |
Umělecké vzdělávání |
10 778 352 |
2 119 845 |
8 658 507 |
7,1 |
. |
Správa a podpora kulturní činnosti |
4 650 735 |
1 559 438 |
3 091 297 |
2,6 |
. |
CELKEM |
278 197 409 |
157 071 246 |
121 126 163 |
100,0 |
111 683 479 |
1) základní ceny |
|||||
2) kupní ceny |
Tabulka 6 Vybrané ukazatele v trojsektorovém členění kultury za rok 2019 (sl. 3 – 5 odhad) |
||||||||||||||||||||||||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||||||||||||||
SEKTOR |
OBLAST |
Příjmy (výnosy) celkem |
Výdaje (náklady) celkem |
Hodnota produkce |
Hrubá přidaná hodnota |
Počet zaměstn. (přepoč.) |
Výdaje na investice |
Import zboží a služeb |
Počet právnických a fyzických osob |
NACE |
||||||||||||||||
a |
b |
1 |
2 |
3 |
4 |
5 |
6 |
7 |
8 |
9 |
10 |
11 |
||||||||||||||
KULTURNÍ SEKTOR |
Kulturní dědictví |
24 392 891 |
23 765 036 |
19 882 916 |
7 863 954 |
12 018 962 |
19 182 |
2 786 218 |
761 223 |
1 108 103 |
10 301 |
91.01, 02, 03, 72.20 (část), 47.78, 793) |
||||||||||||||
Interpretační umění |
15 675 267 |
15 928 209 |
19 506 119 |
9 385 131 |
10 120 988 |
15 295 |
1 437 893 |
1 513 480 |
2 091 465 |
8 828 |
90.01, 02, 04 |
|||||||||||||||
Výtvarné umění4) |
6 220 791 |
5 071 602 |
7 157 390 |
4 507 323 |
2 650 067 |
1 783 |
283 696 |
769 337 |
787 617 |
10 193 |
74.20, 90.03 |
|||||||||||||||
Umělecké vzdělávání |
1 076 871 |
907 488 |
10 778 352 |
2 119 845 |
8 658 507 |
715 |
50 586 |
. |
. |
1 054 |
85.52 |
|||||||||||||||
Umělecká řemesla |
606 862 |
526 651 |
546 454 |
261 852 |
284 603 |
860 |
29 039 |
1 630 527 |
2 815 689 |
839 |
odd. 14, 15, 16, 23, 25, 31, 32, 43 (část) |
|||||||||||||||
Sektor celkem |
47 972 682 |
46 198 986 |
57 871 231 |
24 138 104 |
33 733 126 |
37 835 |
4 587 432 |
4 674 567 |
6 802 874 |
31 215 |
- |
|||||||||||||||
KULTURNÍ PRŮMYSLY |
Film a video |
21 473 163 |
20 022 895 |
27 549 437 |
18 365 938 |
9 183 499 |
1 335 |
1 205 485 |
21 906 192 |
13 248 147 |
1 369 |
59.11, 12, 13, 14, 77.22, 47.63 (část) |
||||||||||||||
Hudba |
2 194 360 |
1 787 415 |
2 749 866 |
1 203 913 |
1 545 953 |
165 |
101 351 |
7 732 419 |
4 930 068 |
1 987 |
59.20, 47.63 (část)3) |
|||||||||||||||
Rozhlas |
4 393 524 |
4 372 243 |
5 674 079 |
3 447 518 |
2 226 561 |
1 940 |
164 720 |
. |
31 680 |
61 |
60.10 |
|||||||||||||||
Televize |
23 496 526 |
22 373 535 |
30 344 921 |
15 082 482 |
15 262 439 |
4 066 |
3 520 721 |
99 563 |
3 106 591 |
121 |
60.20 |
|||||||||||||||
Knihy a tisk |
40 302 174 |
37 742 872 |
34 203 767 |
19 535 342 |
14 668 425 |
11 723 |
2 534 183 |
15 062 852 |
13 024 476 |
39 008 |
58.11, 13, 14, 63.91, 74.30, 47.61, 623) |
|||||||||||||||
Videohry |
2 956 269 |
2 065 397 |
2 910 436 |
900 947 |
2 009 488 |
747 |
478 949 |
. |
. |
254 |
58.21 |
|||||||||||||||
Sektor celkem |
94 816 016 |
88 364 357 |
103 432 506 |
58 536 141 |
44 896 365 |
19 976 |
8 005 409 |
44 801 025 |
34 340 961 |
42 800 |
- |
|||||||||||||||
KREATIVNÍ PRŮMYSLY |
Architektura |
30 692 162 |
27 046 570 |
31 886 289 |
17 909 876 |
13 976 413 |
7 734 |
1 693 114 |
314 555 |
91 859 |
23 450 |
71.11 |
||||||||||||||
Reklama |
80 752 346 |
75 426 979 |
75 235 338 |
51 266 110 |
23 969 227 |
13 684 |
2 879 541 |
13 035 243 |
14 137 990 |
18 833 |
73.11 |
|||||||||||||||
Design |
4 769 091 |
4 127 103 |
5 121 310 |
3 661 577 |
1 459 733 |
926 |
123 628 |
355 376 |
327 563 |
3 959 |
74.10 |
|||||||||||||||
Sektor celkem |
116 213 599 |
106 600 652 |
112 242 937 |
72 837 563 |
39 405 374 |
22 344 |
4 696 283 |
13 705 174 |
14 557 412 |
46 242 |
- |
|||||||||||||||
Správa a podpora kulturní činnosti |
3 115 773 |
3 104 601 |
4 650 735 |
1 559 438 |
3 091 297 |
2 958 |
45 030 |
0 |
0 |
1268 |
84.11, 12 (část), 94.99.2 |
|||||||||||||||
KULTURA CELKEM |
262 118 070 |
244 268 596 |
278 197 409 |
157 071 246 |
121 126 163 |
83 113 |
17 334 154 |
63 180 766 |
55 701 247 |
121 525 |
- |
|||||||||||||||
1) odhad na základě vlastních propočtů z údajů národního účetnictví |
3) údaje za maloobchod se vztahují jen ke sloupcům 1 až 6 |
|||||||||||||||||||||||||
2) za rozhlasové vysílání (export) jsou k dispozici pouze individuální data, která nelze zveřejnit |
4) bez designu a uměleckých řemesel |
|||||||||||||||||||||||||
Tabulka 7a Zaměstnanost a mzdy v kultuře podle poskytovatelů kulturních služeb v roce 2019 |
|
|||||||||||||||||||||||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|||||||||||||||||
Organizace s převažující kulturní činností |
Povolání kulturního charakteru prováděné v organizaci s převažující jinou než kulturní činností |
Dobrovolníci |
Neznámý charakter povolání |
CELKEM |
|
|||||||||||||||||||||
POSKYTOVATEL |
Povolání kulturního charakteru |
Povolání „ne-kulturního“ charakteru |
Počet zaměstnanců celkem |
|
||||||||||||||||||||||
Historická památka |
375 |
. |
. |
785 |
1 951 |
2 326 |
837 183 |
29 994 |
|
|||||||||||||||||
Muzeum a galerie |
3 320 |
. |
. |
1 415 |
3 452 |
6 772 |
2 451 518 |
30 167 |
|
|||||||||||||||||
Archiv |
. |
. |
. |
. |
2 236 |
2 236 |
823 618 |
30 695 |
|
|||||||||||||||||
Knihovna |
4 735 |
. |
. |
3 303 |
687 |
5 422 |
1 853 177 |
28 482 |
|
|||||||||||||||||
Divadlo |
2 888 |
. |
. |
9 872 |
4 623 |
7 511 |
2 589 762 |
28 733 |
|
|||||||||||||||||
1 872 |
. |
. |
3 297 |
1 898 |
3 770 |
1 079 519 |
23 862 |
|
||||||||||||||||||
Nakladatelství/vydavatelství |
1 857 |
. |
. |
. |
5 323 |
7 198 |
3 561 625 |
41 234 |
|
|||||||||||||||||
Film a video |
. |
. |
. |
. |
1 334 |
1 334 |
519 168 |
32 432 |
|
|||||||||||||||||
Rozhlas |
975 |
. |
. |
. |
965 |
1 940 |
910 087 |
39 093 |
|
|||||||||||||||||
Televize |
3 612 |
. |
. |
. |
454 |
4 066 |
2 346 489 |
48 092 |
|
|||||||||||||||||
Organizace ochrany autorských práv a podpora kultury |
. |
. |
. |
369 |
440 |
440 |
165 245 |
31 296 |
|
|||||||||||||||||
Ostatní poskytovatelé |
2 055 |
. |
. |
10 861 |
38 061 |
40 098 |
15 610 367 |
32 442 |
|
|||||||||||||||||
CELKEM |
21 689 |
. |
. |
29 902 |
61 424 |
83 113 |
32 747 758 |
32 835 |
|
|||||||||||||||||
|
Tabulka 7b Zaměstnanost v kultuře podle kulturních oblastí v roce 2019 (s využitím Výběrového šetření pracovních sil) |
||||||||||||||||||||||||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|||||||||||||||||||
OBLAST |
Organizace s převažující kulturní činností |
Povolání kulturního charakteru prováděné v organizaci s převažující jinou než kulturní činností1) |
Počet pracujících osob celkem2) |
z toho |
||||||||||||||||||||||
Povolání kulturního charakteru |
Povolání „ne-kulturního“ charakteru |
z toho podnikatelé |
zaměstnanci na prac. smlouvu či dohodu |
zaměstnanci na plný úvazek |
||||||||||||||||||||||
Kulturní dědictví |
11 280 |
11 902 |
. |
23 182 |
2 010 |
21 031 |
16 909 |
|||||||||||||||||||
Interpretační umění |
13 772 |
8 640 |
. |
22 412 |
7 659 |
14 753 |
11 150 |
|||||||||||||||||||
Výtvarné umění |
14 584 |
2 758 |
. |
17 342 |
13 568 |
3 550 |
2 151 |
|||||||||||||||||||
Periodický a neperiodický tisk |
16 483 |
12 257 |
. |
28 740 |
14 363 |
14 377 |
13 239 |
|||||||||||||||||||
Audiovizuální a interaktivní média |
10 865 |
6 176 |
. |
17 041 |
4 642 |
12 398 |
10 087 |
|||||||||||||||||||
Architektura |
8 577 |
15 125 |
. |
23 702 |
14 749 |
8 873 |
7 550 |
|||||||||||||||||||
Reklama |
6 070 |
20 241 |
. |
26 311 |
10 329 |
15 683 |
12 121 |
|||||||||||||||||||
Umělecké vzdělávání |
8 547 |
2 974 |
. |
11 521 |
1 233 |
10 287 |
6 325 |
|||||||||||||||||||
Správa a podpora kult. činnosti 3) |
. |
. |
. |
. |
. |
. |
. |
|||||||||||||||||||
Nezařazeno do žádné oblasti |
. |
. |
38 633 |
38 633 |
11 558 |
26 897 |
23 614 |
|||||||||||||||||||
CELKEM |
90 178 |
80 073 |
38 633 |
208 884 |
80 111 |
127 849 |
103 146 |
|||||||||||||||||||
1) Část vybraných povolání se prolíná různými kulturními oblastmi a není proto možné s jistotou určit, do které oblasti spadají (např. herci mohou spadat jak do oblasti interpretačního umění v rámci svých divadelních aktivit, tak do oblasti audiovizuálních a interaktivních médií v rámci aktivit spojených s filmem či do oblasti reklamy). Proto nejsou kulturní povolání mimo kulturní organizace zařazena do konkrétní oblasti a jsou analyzována pouze jako celek. |
||||||||||||||||||||||||||
2) Počet pracujících osob zahrnuje zaměstnance (na základě pracovní smlouvy či dohody), podnikatele (se zaměstnanci či bez zaměstnanců) a pomáhající rodinné příslušníky. Pomáhající rodinní příslušníci nejsou zahrnuti v podrobnějším členění. |
||||||||||||||||||||||||||
3) Údaje o zaměstnanosti v rámci správních činností spojených s kulturou a činností organizací na podporu kultury nelze v čtyřmístném členění NACE z Výběrového šetření pracovních sil získat. |
||||||||||||||||||||||||||
Tabulka 8 Zdroje a rozsah investic kulturního sektoru v roce 2019 |
|
|||||||||||||||||||||||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|||||||||||||||||||
POSKYTOVATEL |
Zdroje investic |
Z celkových investic |
|
|||||||||||||||||||||||
ze zahraničí |
z toho |
vlastní a jiné |
hmotný majetek |
nehmotný majetek |
|
|||||||||||||||||||||
|
||||||||||||||||||||||||||
Historická památka |
607 525 |
251 297 |
154 569 |
154 869 |
201 659 |
568 463 |
39 062 |
|
||||||||||||||||||
Muzeum a galerie |
1 222 870 |
1 394 157 |
189 157 |
189 078 |
0 |
1 171 879 |
50 991 |
|
||||||||||||||||||
Archiv |
80 520 |
64 664 |
0 |
0 |
15 856 |
69 216 |
11 304 |
|
||||||||||||||||||
Knihovna |
643 031 |
266 612 |
54 062 |
54 062 |
322 357 |
522 667 |
120 364 |
|
||||||||||||||||||
Divadlo |
1 159 758 |
785 850 |
447 |
0 |
373 461 |
1 148 329 |
11 429 |
|
||||||||||||||||||
Koncertní sál (hudební tělesa, folklórní soubory a festivaly) |
55 019 |
109 526 |
0 |
0 |
0 |
54 660 |
359 |
|
||||||||||||||||||
199 999 |
300 097 |
1 115 |
981 |
0 |
190 981 |
9 018 |
|
|||||||||||||||||||
Výstavní sál |
34 244 |
17 382 |
0 |
0 |
16 862 |
31 126 |
3 118 |
|
||||||||||||||||||
Rozhlas |
164 720 |
0 |
0 |
0 |
164 720 |
112 600 |
52 120 |
|
||||||||||||||||||
Televize |
3 520 721 |
0 |
17826 |
0 |
3 502 895 |
876 458 |
2 644 263 |
|
||||||||||||||||||
Ostatní poskytovatelé |
9 645 747 |
78 524 |
12 352 |
12 052 |
9 038 707 |
6 750 100 |
2 895 647 |
|
||||||||||||||||||
CELKEM |
17 334 154 |
3 268 109 |
429 528 |
411 042 |
13 636 517 |
11 496 479 |
5 837 675 |
|
||||||||||||||||||
Tabulka 9 Zahraniční obchod se zbožím a službami kulturního sektoru v roce 2019 |
|
|||||||||||||||||||||||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
||||||||||||||||||
OBLAST |
Ostatní svět |
CELKEM |
|
|||||||||||||||||||||||
Dovoz |
Dovoz |
Dovoz |
Dovoz |
Saldo |
|
|||||||||||||||||||||
Kulturní dědictví |
737 204 |
830 239 |
10 605 |
115 086 |
13 414 |
162 778 |
761 223 |
1 108 103 |
-346 880 |
|
||||||||||||||||
Interpretační umění |
930 578 |
679 190 |
72 981 |
451 100 |
509 921 |
961 175 |
1 513 480 |
2 091 465 |
-577 985 |
|
||||||||||||||||
Výtvarné umění |
2 010 408 |
2 483 308 |
239 027 |
207 263 |
505 805 |
1 240 298 |
2 755 240 |
3 930 869 |
-1 175 629 |
|
||||||||||||||||
Periodický a neperiodický tisk |
12 949 964 |
9 765 879 |
1 514 276 |
305 833 |
598 612 |
2 952 764 |
15 062 852 |
13 024 476 |
2 038 376 |
|
||||||||||||||||
Audiovizuální a interaktivní média |
25 297 632 |
16 267 012 |
1 965 078 |
1 840 435 |
2 475 463 |
3 209 038 |
29 738 173 |
21 316 485 |
8 421 688 |
|
||||||||||||||||
Architektura |
170 338 |
89 235 |
128270 |
45 |
15 947 |
2 579 |
314 555 |
91 859 |
222 696 |
|
||||||||||||||||
Reklama |
9 596 496 |
9 614 742 |
3 153 890 |
482 867 |
284 857 |
4 040 381 |
13 035 243 |
14 137 990 |
-1 102 747 |
|
||||||||||||||||
Umělecké vzdělávání |
. |
. |
. |
. |
. |
. |
. |
. |
. |
|
||||||||||||||||
Správa a podpora kulturní činnosti |
. |
. |
. |
. |
. |
. |
. |
. |
. |
|
||||||||||||||||
CELKEM |
51 692 620 |
39 729 605 |
7 084 127 |
3 402 629 |
4 404 019 |
12 569 013 |
63 180 766 |
55 701 247 |
7 479 519 |
|
||||||||||||||||
Tabulka 10 Analytická tabulka základních ukazatelů sektoru kultury za rok 2019 |
||||||||||||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|||
OBLAST |
Veřejné zdroje |
Úroveň hospodaření |
||||||||||||
v tis. Kč |
podíl na sektoru (%) |
stupeň soběstač-nosti (%) |
zisková marže (%) |
v mil. Kč |
podíl na sektoru (%) |
počet |
podíl na sektoru (%) |
Index k |
v tis. Kč |
Podíl krytý dotacemi a granty (%) |
||||
průměrné mzdě sektoru |
||||||||||||||
Kulturní dědictví |
16 449 718 |
38,2 |
49,7 |
2,2 |
12 019 |
9,9 |
19 182 |
23,1 |
28 533 |
86,9 |
2 786 218 |
85,5 |
||
Interpretační umění |
6 796 228 |
15,8 |
35,2 |
x |
10 121 |
8,4 |
15 295 |
18,4 |
25 477 |
77,6 |
1 437 893 |
83,5 |
||
Výtvarné umění |
99 814 |
0,2 |
111,6 |
15,1 |
4 394 |
3,6 |
3 569 |
4,3 |
21 806 |
66,4 |
436 363 |
5,4 |
||
Periodický a neperiodický tisk |
58 046 |
0,1 |
102,9 |
5,4 |
14 668 |
12,1 |
11 723 |
14,1 |
34 966 |
106,5 |
2 534 183 |
0,4 |
||
Audiovizuální a interaktivní média |
2 721 359 |
6,3 |
88,4 |
6,1 |
30 228 |
25,0 |
8 253 |
9,9 |
45 052 |
137,2 |
5 471 226 |
0,5 |
||
Architektura |
0,0 |
0,0 |
108,7 |
10,2 |
13 976 |
11,5 |
7 734 |
9,3 |
37 166 |
113,2 |
1 693 114 |
0,8 |
||
Reklama |
0,0 |
0,0 |
102,3 |
5,4 |
23 969 |
19,8 |
13 684 |
16,5 |
37 837 |
115,2 |
2 879 541 |
0,1 |
||
Umělecké vzdělávání |
6 694 444 |
15,6 |
70,0 |
23,2 |
8 659 |
7,1 |
715 |
0,8 |
31 471 |
95,8 |
50 586 |
100 |
||
Správa a podpora kulturní činnosti a neznámá oblast |
10 225 905 |
23,8 |
37,4 |
0,1 |
3 091 |
2,6 |
2 958 |
3,6 |
35 410 |
107,8 |
45 030 |
0,0 |
||
CELKEM |
43 045 514 |
100,0 |
90,3 |
6,2 |
121 126 |
100,0 |
83 113 |
100,0 |
32 835 |
100,0 |
17 334 154 |
21,4 |
||
z toho |
Kulturní sektor |
30 037 522 |
69,8 |
52,7 |
6,1 |
33 733 |
27,84958 |
37 835 |
27,8 |
26 767 |
81,5 |
4 587 432 |
79,8 |
|
Kulturní průmysly |
2 779 405 |
6,5 |
94,6 |
5,8 |
44 896 |
37,06579 |
19 976 |
37,1 |
39 133 |
119,2 |
8 005 409 |
0,4 |
||
Kreativní průmysly |
2 682 |
0,006 |
104,6 |
6,9 |
39 405 |
32,5325 |
22 344 |
32,5 |
37 138 |
113,1 |
4 696 283 |
0,3 |
||
Správa a podpora kulturní činnosti |
2 353 034 |
5,5 |
37,4 |
0,1 |
3 091 |
2,55213 |
2 958 |
2,6 |
35 410 |
107,8 |
45 030 |
0,0 |
||
Tabulka 11 Časové řady vybraných ukazatelů sektoru kultury za roky 2010 – 2019 |
||||||||
|
|
|
|
|
|
|
|
|
OBLAST |
||||||||
Veřejné zdroje celkem v mil. Kč |
36 283 |
34 644 |
34 282 |
35 789 |
41 429 |
43 046 |
103,9 |
118,6 |
Náklady celkem v mil. Kč |
219 816 |
198 111 |
201 846 |
224 664 |
243 161 |
244 269 |
100,5 |
111,1 |
229 110 |
206 727 |
218 448 |
240 273 |
260 655 |
262 119 |
100,6 |
114,4 |
|
Stupeň soběstačnosti (v %) |
87,1 |
85,7 |
87,9 |
89,5 |
88,6 |
90,3 |
101,9 |
103,7 |
Počet zaměstnanců v osobách |
87 018 |
81 417 |
89 330 |
84 622 |
88 527 |
83 113 |
93,9 |
95,5 |
24 406 |
24 431 |
25 966 |
27 643 |
29 618 |
32 835 |
110,9 |
134,5 |
|
13 748 |
10 676 |
13 578 |
13 703 |
16 253 |
17 334 |
106,7 |
126,1 |
|
Hrubá přidaná hodnota v mld. Kč1) |
86,1 |
81,4 |
89,5 |
95,1 |
111,9 |
121,1 |
108,2 |
140,7 |
Hrubý domácí produkt v mld. Kč1) |
59,5 |
54,5 |
62,7 |
68,9 |
84,0 |
91,2 |
108,6 |
153,3 |
Podíl kultury na hrubé přidané hodnotě (v %)1) |
2,4 |
2,2 |
2,2 |
2,1 |
2,3 |
2,3 |
101,3 |
97,1 |
1,5 |
1,3 |
1,4 |
1,4 |
1,6 |
1,6 |
102,6 |
106,0 |
|
1) využita výrobní metoda propočtu HDP; za rok 2019 odhad z předběžných dat |
Tabulka 12 Počet vybraných poskytovatelů kulturních služeb v roce 2019 |
||||
|
|
|
|
|
POSKYTOVATEL |
Kulturní podniky a instituce celkem |
v tom |
||
soukromé |
ostatní |
|||
Památkový objekt zpřístupněný za vstupné |
326 |
216 |
53 |
57 |
Muzeum a galerie (muzea výtvarných umění) |
481 |
377 |
59 |
45 |
Výstavní síň |
244 |
96 |
79 |
69 |
Knihovna veřejná |
5 307 |
5 307 |
0 |
0 |
Divadlo |
275 |
76 |
79 |
120 |
Hudební těleso |
39 |
11 |
8 |
20 |
Rozhlas |
48 |
2 |
46 |
0 |
Televize |
130 |
11 |
119 |
0 |
Festivaly |
471 |
139 |
89 |
243 |
700 |
613 |
31 |
56 |
|
Vydavatelé neperiodického a periodického tisku |
878 |
92 |
696 |
90 |
CELKEM |
8 899 |
6 940 |
1 259 |
700 |
Tabulka 13 Relativní vyjádření výkonu poskytovatelů kulturních služeb v naturálních ukazatelích v roce 2019 |
||||
|
|
|
|
|
POSKYTOVATEL |
Počet vydaných titulů / náklad neperiodických publikací, audioknih, e-knih |
Počet vysílacích hodin |
||
Historické památky |
14 038 |
x |
x |
102,9 |
Muzea a galerie |
13 781 |
x |
x |
102,3 |
Výstavní sály |
20 715 |
x |
x |
99,8 |
Knihovny |
2 254 |
x |
x |
93,5 |
Kina |
17 170 |
x |
x |
111,6 |
Divadlo |
8 136 |
x |
x |
106,2 |
Koncertní sály (soubory a festivaly) |
4 365 |
x |
x |
133,8 |
Nakladatelství a vydavatelství |
0 |
17 330 / 38 066 856, 293 260, 274 240 |
x |
122,7 (tituly) |
Rozhlas |
x |
x |
14 346 |
89,7 |
Televize |
x |
x |
11 350 |
105,6 |
11 180 |
x |
x |
107,5 |
|
CELKEM |
91 639 |
17 330 / 38 066 856, 293 260, 274 240 |
25 696 |
105,41) |
1) zahrnuje pouze návštěvnost |
Výsledky firem - tržby, zisk
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
28.03.2024 5 kroků pro pravidelnou údržbu vaší motorové pily
27.03.2024 I elektrická koloběžka musí mít povinné ručení
Okénko investora
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Revoluce v umělé inteligenci: Nový superčip společnosti Nvidia může změnit svět
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Kdy a komu se vyplatí využít DIP (dlouhodobý investiční produkt)
Mgr. Timur Barotov, BHS
Michal Brothánek, AVANT IS
SPILBERK investiční fond SICAV, a.s. se mění k lepšímu aneb Co přinesla Valná hromada
Miroslav Novák, AKCENTA CZ
ČNB pokračuje ve snižování sazeb, proinflačním rizikem slabší koruna
Ali Daylami, BITmarkets
Bitcoin stanovil nové historické maximum – Je už na nákup pozdě?
Petr Lajsek, Purple Trading
Slabá koruna prodraží dovolenou. Kolik si kde letos připlatíme?
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz