ČSÚ (ČSÚ)
Makroekonomika  |  31.05.2021 09:14:40

31.05.2021 Výsledky účtu kultury - 2019

Kód: 090005-21
Informace o produktu
Kód: 090005-21
Periodicita: Roční
Název produktu: Výsledky účtu kultury
Poznámka:
Anotace: Výsledky účtu kultury zachycují výdaje na kulturu jak z hlediska zdrojů, tak i oblastí (sfér) kultury a poskytovatelů kulturních služeb. Kombinací zmíněných rozměrů lze získat maticově uspořádané tabulky, které jsou spolu s odhadem makroekonomických ukazatelů v kultuře hlavním výstupem účtu.
Územní členění: Stát
Kontakt: milan.dedera@czso.cz
Nosič: Papír, Web
Typ produktu: Publikace
Cena: 140.0 CZK
Verze: Česká
Typ termínu vydání: Jiný
Datum vydání: 31.05.2021
Rok: 2021
Informační služby: tel: 274 052 304
E-mail: infoservis@czso.cz
Kontakt: Ing. Milan Dedera
E-mail: milan.dedera@czso.cz

Přílohy

Všechna data publikace (0,7 MB) ZIP
Celá publikace (0,4 MB) Word PDF
1. Úvod Word PDF
1.1. Vymezení a členění sektoru kultury
1.2. Zdroje dat a související problémy
2. Hospodaření kulturních institucí v roce 2019 Word PDF
2.1. Zdroje financování kultury
2.2. Mikroekonomický pohled
2.3. Makroekonomický pohled
3. Závěr Word PDF
4. Použité zdroje a literatura Word PDF
5. Tabulková příloha
Všechny tabulky Excel
Tab. 1 Zdroje financování kultury podle kulturních oblastí Excel PDF
Tab. 2 Umístění finančních zdrojů podle kulturních oblastí a poskytovatelů kulturních služeb Excel PDF
Tab. 3 Příjmy a výdaje kulturních institucí podle kulturních oblastí Excel PDF
Tab. 4 Příjmy a výdaje kulturních institucí podle poskytovatelů kulturních služeb Excel PDF
Tab. 5 Makroekonomické ukazatele podle kulturních oblastí Excel PDF
Tab. 6 Vybrané ukazatele v trojsektorovém členění kultury Excel PDF
Tab. 7a Zaměstnanost a mzdy v kultuře podle poskytovatelů kulturních služeb Excel PDF
Tab. 7b Zaměstnanost v kultuře podle kulturních oblastí Excel PDF
Tab. 8 Zdroje a rozsah investic kulturního sektoru Excel PDF
Tab. 9 Zahraniční obchod se zbožím a službami kulturního sektoru Excel PDF
Tab. 10 Analytická tabulka základních ukazatelů sektoru kultury Excel PDF
Tab. 11 Časové řady vybraných ukazatelů sektoru kultury za roky 20102019 Excel PDF
Tab. 12 Počet vybraných poskytovatelů kulturních služeb Excel PDF
Tab. 13 Relativní vyjádření výkonu poskytovatelů kulturních služeb v naturálních ukazatelích Excel PDF
Zobrazit vše Skrýt

Zveřejněno dne: 31.05.2021
Data jsou platná ke dni zveřejnění publikace.



NIPOS-logo-01

VýSLEDKY ÚČTU KULTURY

2019

Lidé a společnost

Praha, 31. 5. 2021

Kód publikace: 090005-21

Č.j.: CSU-005203/2021-63

Zpracoval: Český statistický úřad - Odbor statistik rozvoje společnosti (63), Národní informační a poradenské středisko pro kulturu (NIPOS) - Centrum informací a statistik kultury

Ředitel odboru: Martin Mana

Kontaktní osoba: Milan Dedera, e-mail: milan.dedera@czso.cz

Český statistický úřad, Praha, 2021


Zajímají Vás nejnovější údaje o inflaci, HDP, obyvatelstvu, průměrných mzdách a mnohé další? Najdete je na stránkách ČSÚ na internetu: www.czso.cz

KONTAKTY V ÚSTŘEDÍ

Český statistický úřad | Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 | tel.: 274 051 111 | www.czso.cz

Oddělení informačních služeb | tel.: 274 052 648, 274 052 304, 274 052 451 | e-mail: infoservis@czso.cz

Prodejna publikací ČSÚ | tel.: 274 052 361 | e-mail: prodejna@czso.cz

Evropská data (ESDS), mezinárodní srovnání | tel.: 274 052 347, 274 052 757 | e-mail: esds@czso.cz

Ústřední statistická knihovna | tel.: 274 052 361 | e-mail: knihovna@czso.cz

INFORMAČNÍ SLUŽBY V REGIONECH

Hl. m. Praha | Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 | tel.: 274 052 673, 274 054 223

e-mail: infoservispraha@czso.cz | www.praha.czso.cz

Středočeský kraj | Na padesátém 81, 100 82 Praha 10 | tel.: 274 054 175

e-mail: infoservisstc@czso.cz | www.stredocesky.czso.cz

České Budějovice | Žižkova 1, 370 77 České Budějovice | tel.: 386 718 440

e-mail: infoserviscb@czso.cz | www.cbudejovice.czso.cz

Plzeň | Slovanská alej 36, 326 64 Plzeň | tel.: 377 612 108, 377 612 249

e-mail: infoservisplzen@czso.cz | www.plzen.czso.cz

Karlovy Vary | Sportovní 28, 360 01 Karlovy Vary | tel.: 353 114 529, 353 114 525

e-mail: infoserviskv@czso.cz | www.kvary.czso.cz

Ústí nad Labem | Špálova 2684, 400 11 Ústí nad Labem | tel.: 472 706 176, 472 706 121

e-mail: infoservisul@czso.cz | www.ustinadlabem.czso.cz

Liberec | Nám. Dr. Edvarda Beneše 585/26, 460 01 Liberec 1 | tel.: 485 238 811

e-mail: infoservislbc@czso.cz | www.liberec.czso.cz

Hradec Králové | Myslivečkova 914, 500 03 Hradec Králové 3 | tel.: 495 762 322, 495 762 317

e-mail: infoservishk@czso.cz | www.hradeckralove.czso.cz

Pardubice | V Ráji 872, 531 53 Pardubice | tel.: 466 743 480, 466 743 418

e-mail: infoservispa@czso.cz | www.pardubice.czso.cz

Jihlava | Ke Skalce 30, 586 01 Jihlava | tel.: 567 109 062, 567 109 080

e-mail: infoservisvys@czso.cz | www.jihlava.czso.cz

Brno | Jezuitská 2, 601 59 Brno | tel.: 542 528 115, 542 528 105

e-mail: infoservisbrno@czso.cz | www.brno.czso.cz

Olomouc | Jeremenkova 1142/42, 772 11 Olomouc | tel.: 585 731 516, 585 731 509

e-mail: infoservisolom@czso.cz | www.olomouc.czso.cz

Ostrava | Repinova 17, 702 03 Ostrava | tel.: 595 131 230, 595 131 232

e-mail: infoservis_ov@czso.cz | www.ostrava.czso.cz

Zlín | tř. Tomáše Bati 1565, 761 76 Zlín | tel.: 577 004 931, 577 004 935

e-mail: infoservis-zl@czso.cz | www.zlin.czso.cz

ISBN: 978-80-250-3125-4

© Český statistický úřad, Praha, 2021



Obsah

1.1. Vymezení a členění sektoru kultury. 4

1.2. Zdroje dat a související problémy. 6

2. Hospodaření kulturních institucí v roce 2019. 8

2.1. Zdroje financování kultury. 8

2.2. Mikroekonomický pohled. 11

2.2.1. Finanční hospodaření 11

2.2.2. Zaměstnanost 12

2.2.3. Investice. 14

2.2.4. Naturální ukazatele. 15

2.3. Makroekonomický pohled. 16

2.3.1. Základní ukazatele. 16

2.3.2. Zahraniční obchod. 18

3. Závěr 19

4. Použité zdroje a literatura. 21

5. Tabulková příloha. 22

         

../../Users/Milan/Desktop/home office CSU/publikace/090004-20_pracovni_verze.docx - _Toc70433571
1. Úvod

Satelitní účet kultury ČR (dále také „účet kultury“ či „účet“) byl v návaznosti na růstu významu sledování ekonomického rozměru kultury a úkolu vyplývajícího z usnesení vlády ČR č. 1452 z roku 2008 poprvé zpracován v ověřovacím provedení za referenční rok 2009.

V roce 2015 byl usnesením vlády ČR č. 266 k návrhu Státní kulturní politiky na léta 20152020 (s výhledem do roku 2025) úkol týkající se sestavování Satelitního účtu kultury prodloužen do dalšího období.

Pro prvé ověřovací sestavení kulturního účtu za rok 2009 byl sektor kultury vymezen v rámci dohody zainteresovaných insti­tucí (MK ČR resp. NIPOS a ČSÚ). Na podzim roku 2011 byl však ukončen projekt ESSnet Culture organizovaný Eurostatem, jehož úkolem – mimo jiné – bylo jednotné vymezení sektoru kultury v rámci celé EU. Výsledky výše uvedeného projektu byly zapracovány do novelizované metodiky sestavení kulturního účtu a staly se východiskem pro sestavení účtu za rok 2010 a následující léta. V rámci analytických prací s dlouhodobými časovými řadami těchto dat je však třeba mít na paměti, že s postupem času se rozsah kulturních aktivit zahrnutých do účtu rozšiřoval.

Za období roku 2019 je účet kultury zpracováván již po jedenácté. Současná situace ukazuje, že výsledky tohoto zpracování jsou zvlášť významné. Představují výchozí srovnávací základnu pro období následujících let, která jsou či budou poznamenána pandemií Covid-19.

1.1. Vymezení a členění sektoru kultury

Před vlastním zjišťováním a hodnocením ekonomického rozměru kultury je nutné jasně určit rozsah a strukturu objektu, který je předmětem našeho zájmu. Nejdříve je třeba odlišit jeho vymezení z pohledu věcného od vymezení průřezového charakteru, které vychází z účelu resp. funkce a z průběhu dějů v čase. V případě věcného vymezení lze hovořit o jednotlivých oblastech či sférách, poskytovatelích, kulturních a kreativních sektorech kultury a ve druhém případě o tzv. kulturním cyklu.

V souladu s dostupnými mezinárodními dokumenty (EUROSTAT, UNESCO, OECD) rozlišujeme tyto kulturní oblasti vymezené dle Klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE) a označené O.11 – O.19. Kódy příslušných činností CZ-NACE jsou uvedeny v závorce za názvem oblasti:

· kulturní dědictví – O.11 (91.01, 91.02, 91.03, 47.78, 47.79)

· interpretační (scénické) umění – O.12 (90.01, 90.02, 90.04)

· výtvarné (vizuální) umění a řemesla – O.13 (74.10, 74.20, 90.03, část sekce C náležící uměleckým řemeslům)

· periodický a neperiodický tisk – O.14 (58.11, 58.13, 63.91, 74.30, 47.61, 47.62)

· audiovizuální a interaktivní média – O.15 (58.21, 59.11, 59.12, 59.13, 59.14, 59.20, 60.10, 60.20, 47.63, 77.22)

· architektura – O.16 (71.11)

· reklama – O.17 (73.11)

· umělecké vzdělávání – O.18 (85.52)

· správa kultury vč. její podpory – O.19 (84.11 – část náležící kultuře, 94.99.2)

Z praktických důvodů, souvisejících s problémy se získáním a členěním potřebných dat, je nutné výše uvedené oblasti do­plnit o další blíže neurčenou oblast, kterou budeme nazývat „neznámá oblast “.

V rámci jednotlivých oblastí rozeznáváme kulturní činnosti (představují či zprostředkovávají kulturní projevy) jako např. čin­nost muzeí a galerií a dále kulturní služby či statky (např. konzervace a archivace v rámci muzeí či originály zvukových nahrávek). Nositele uvede­ných kulturních činností, popř. služeb či statků, lze také souhrnně označit za poskytovatele kulturních statků a služeb (dále také „poskytovatele“). Mezi ně patří např. muzea, knihovny, divadla, kina, rozhlas či televize. Nutno dodat, že jejich počet je do značné míry dán pragmatickými důvody spočívajícími v dosažitelnosti statistických dat (zejména cestou statistic­kých zjišťování). Jinými slovy řečeno to znamená, že data o některých významných kultur­ních aktivitách (např. uměleckých řemeslech, činnosti spiso­vatelů, malířů či sochařů apod.) v současné době nejsou, popř. z velké části nejsou, k dispozici.

V souladu se zaměřením prováděných statistických šetření v kultuře (KULT) přiřazujeme stávající institucionálně vyme­zené poskytovatele (respondenty šetření) k obsahově vyme­zeným kulturním oblastem (odvětvím) tj. O.11 – O.19, takto:

· historická památka – O.11

· muzeum a galerie – O.11

· archiv – O.11

· knihovna – O.11

· divadlo – O.12

· koncertní sál – O.12

· kulturní domy – O.12

· výstavní sál – O.13

· nakladatelství/vydavatelství – O.14

· výrobci a distributoři audiovizuálních děl – O.15

· rozhlas – O.15

· televize – O.15

· školy uměleckého vzdělávání – O.18

· organizace ochrany autorských práv – O.19

· ostatní poskytovatelé – O.11 – O.19

Jak je z uvedeného členění patrné, např. ve velmi významné oblasti architektonických čin­ností (O.16) se žádný jed­noznačně vymezený poskytovatel – z důvodu nedostatku odpovídajících dat získávaných statistickými šetřeními – nenachází. Obvykle je rozsah kul­turních oblastí širší než činnosti poskytovatelů, kteří jsou do nich zařazeni. Poskytovatelé jsou tak svým způsobem vybranými (statisticky zvlášť sledovanými) reprezentanty jed­not­livých oblastí, kteří však vyčerpávajícím způsobem nepokrývají celou oblast.

Za údaje o ostatních poskytovatelích se považují zjišťovaná data o činnosti v těch kultur­ních oblastech, které nelze jedno­značně přiřadit k předcházejícím poskytovatelům (např. maloobchodní prodej knih, starožitností, uměleckých předmětů, tvorba hudebních nahrávek, služby designu, aktivity zpravodajských agentur, správní činnosti ministerstva kultury a jím řízených insti­tucí atd.).

Z podobných důvodů jako v případě oblastí – tj. nemožnosti věrohodného rozčlenění sou­hrnných dat – je nutné před­pokládat i tzv. „neznámého poskytovatele“. V této souvislosti je patrné, že postupné snižování významu (váhy) dat uvedených za neznámou oblast či ne­známého poskytovatele v relaci k celkovým údajům za kulturu by mělo být projevem zdo­konalování účtu kultury jako takového. To je však velmi obtížný a dlouhodobý úkol souvi­sející zejména s možnostmi rozšiřování a prohlubování statistického výkaznictví (ochota re­spondentů, finanční možnosti a pracovní kapacity statistických pracovišť, snahy o snižo­vání administrativní zátěže apod.).

Jak je z výše uvedeného zřejmé, členění poskytovatelů kulturních služeb, které je do značné míry ovlivněno možnostmi získání potřebných dat za danou sféru kulturních aktivit, se může se změnami ve statistickém zjišťování v čase měnit.

Lze použít i jiné členění sektoru kultury než je výše uvedené, které můžeme označit za výchozí či základní. Tak např. kul­turní oblasti lze seskupit do čtyř tzv. sfér. Každá z nich odráží rozhodující příbuzné rysy několika oblastí. Za takovou skupinu příbuzných oblastí lze považovat sféru kulturního (hmotného a nehmotného) dědictví, kam patří např. pa­mátky, archeologická naleziště, muzea a galerie, archivy a knihovny, dále sféru živé origi­nální umělecké tvorby (např. interpretační a výtvarné umění, umělecká řemesla, design, architektura, reklama) a sféru kulturních medií (např. film, televize, rozhlas, vydávání video­her a tisk). Čtvrtou sféru – ač ne ryze kulturní – by mohly tvořit správní (režijní) činnosti (včetně ochrany autorských práv a podpory kultury), které jsou s kulturou – jako s každou jinou oblastí lidských aktivit – neoddělitelně spojeny a dále umělecké vzdělávání.

Samozřejmě nemalý význam mají i jiná členění kultury. Evropská Komise člení kulturu v zásadě na kulturní odvětví a kreativní odvětví. Prvý tvoří kulturní sektor zahrnující oblasti tradičního umění (výtvarné a interpretační umění, kulturní dědictví) a oblast kulturních průmyslů (film a video, televize a rozhlas, videohry, hudba, knihy a tisk), druhý tvoří krea­tivní průmysl (design, architektura a reklamní průmysl) a oblast příbuzných odvětví (vý­roba PC, přehrávačů apod.). Příbuzná odvětví však nejsou v účtu kultury zohledněna. Jak dále uvidíme, toto členění má mimo jiné nemalý vý­znam z pohledu uplatňování tržních vztahů v kultuře a následně i rozdílných ekono­mických výsledků kulturních oblastí.

V souvislosti s vymezením kultury z pohledu účelu či času hovoříme o druhém rozměru kul­tury – kulturním cyklu. Ten před­stavuje souhrn fází či etap členících kulturu (resp. její oblasti) na tvorbu či produkci, uchovávání hodnot, šíření kulturních služeb a statků, obchod s nimi, vzdělávání a spotřebu kulturní produkce. Průřezový charakter pojetí kulturního cyklu svým způsobem sektor kultury jako takový překračuje a zasahuje také do jiných odvětví či sfér lidských aktivit (např. vzdělávání, obchod).

Co se týče faktoru času, lze mezi kulturním cyklem a kulturními sférami (skupinami oblastí) nalézt určité styčné body. Za­tímco cyklus lze připodobnit k momentálnímu řezu právě pro­bíhajícími kulturními aktivitami, tak sféry člení kulturu z pohledu času. S určitou mírou zo­becnění lze říci, že kulturní dědictví vychází z minulosti, živá tvorba produkující kulturní služby a statky spotřebovávané v daném čase a na daném místě se váže na přítomnost a média rozšiřující zmíněné služby a statky směřují do budoucnosti.

K výše vymezeným čtyřem sférám lze dodat, že zároveň představují základní etapy kulturního cyklu (uchovávání kulturních hod­not, jejich tvorbu, šíření kulturních služeb a statků, umě­lecké vzdělávání a související správní činnosti).

Jak ukázaly již výsledky prvého zpracování kulturního účtu za rok 2009, z ekonomického pohledu se vine silná dělicí čára mezi tzv. „tradičními“ a „novými“ kulturními obory či odvět­vími. Mezi prvými lze uvést na předním místě celou sféru kulturního dědictví a dále část živé originální umělecké tvory (divadlo, soubory, festivaly, výstavní sály a kulturní domy a režijní činnosti v kultuře). Tyto aktivity v zásadě nejsou finančně soběstačné a směřuje k nim 50 - 60 % veřejných výdajů na kulturu. Naopak tomu je v případě pořizování zvukových na­hrá­vek, televizního a rozhlasového vysílání, výroby a distribuce audiovizuálních děl, tvorby videoher, architektonických, návrhářských a reklamních činností.

K otázce členění sektoru kultury je třeba dodat, že může být různorodé. Pro jeho odpovída­jící postižení je podstatné získat potřebná data za co nejnižší části celku, kterým je kulturní sektor jako takový, tj. za jednotlivé oblasti či poskytovatele kulturních služeb. S jejich vyu­žitím lze následně uspokojit informační potřeby spojené s různým členěním kulturního sektoru.

1.2. Zdroje dat a související problémy

K sestavení účtu kultury se využívají různorodá data z administrativních zdrojů i ze statis­tických zjišťování. Do prvé skupiny patří údaje z veřejných rozpočtů (státní roz­počet a místní rozpočty).

Druhou skupinu tvoří zejména data získaná šetřením v domácnostech (statistika rodin­ných účtů, výběrové šetření pracovních sil) a dále statistickým zjiš­ťováním přímo u kulturních institucí (pod označením KULT). Šetření v domácnostech provádí ČSÚ, který šetří také držitele licencí rozhlasového a televizního vysílání. Data od naprosté většiny dalších kulturních institucí (poskytovatelů) sbírá pomocí výše zmíněného šetření KULT (MK) NIPOS. Některá data (zejména o zpra­vodajských agenturách, činnosti archi­tektů, fotografické činnosti a činnosti reklam­ních agentur, maloobchodu atd.) jsou získávána v rámci šetření tzv. podnikové statis­tiky ČSÚ (P 5-01). Ze statistického zjišťování tohoto úřadu jsou získávána také data o neziskových institucích (NI 1-01), včetně organizací ochrany autorských práv.

V referenčním roce 2014 byla – v návaznosti na záměry Eurostatu a dle specifikace výrobků uměleckých řemesel provedené Národním ústavem lidové kultury – zkvalitněna metodika kvantifikace obratu zahraničního obchodu s kulturními službami a statky. O rok později do­šlo k významnému posunu v souvislosti s novým využitím zdroje dat charakterizujícího cel­kový rozsah živé práce vynaložené v kulturních aktivitách a to jak v institucích s převažující kulturní činností, tak i mimo ně (Výběrové šetření pracovních sil).

Pro potřeby sestavení účtu se dále využívají různé doplňkové zdroje informací. Některé údaje o zaměstnanosti lze čerpat ze statistiky práce a mezd a také z Registru ekonomic­kých subjektů (počty pojištěnců). Uvedená zjišťování provádí ČSÚ, který také dodává makro­ekonomická data z národních účtů.

Údaje o archivech má k dispozici MV ČR, některé informace o kinech Unie filmových distri­butorů atd.

Konečně informace o některých kulturních institucích a aktivitách nezahrnutých do pravi­delných statistických šetření jsou zjišťována NIPOS u vybraných respondentů jednorázově formou tzv. doplňkových šetření (archivy, umělecká řemesla, amatérská divadla atd.).

Nově – počínaje referenčním rokem 2018 – jsou takto šetřeny i aktivity související s archeologickými nalezišti, které zatím v plném rozsahu do kulturního účtu zahrnuty nebyly.

Nutno dodat, že se na mapě statistického sledování sektoru kultury najdou ještě “bílá místa”. Např. umělecká řemesla jsou pokryta jen částečně. Ani v pří­padě zahrnutí daných kulturních aktivit do statistického zjišťování však není získání potřeb­ných údajů snadné. Základní překážkou je vysoká míra neodpovědí (non-response) a to zejména v případě ekonomických údajů, které jsou pro sesta­vení kulturního účtu nezbytnou podmínkou.

Získáním dat však nesnáze nekončí. Je třeba se vypořádat s problémy souvisejícími s kla­sifikacemi (CZ-NACE, CZ-COICOP, CZ-ISCO). Údaje o kulturních činnostech jsou velmi často zahr­nuty v agregovaných položkách s jinými aktivitami. V případech, kdy nejsou, bývá z úspor­ných důvodů výběrový soubor šetření nedostatečně velký na to, aby bylo možno získat a dopočítávat výsledky v potřebném podrobnějším členění (např. na čtyři místa CZ-NACE).

Potřebná data jsou z jednotlivých datových zdrojů dostupná v různých termínech. Data o veřej­ných výdajích jsou k dispozici zhruba pět měsíců, údaje o výdajích domácností osm měsíců a o podnicích či neziskových institucích až třináct měsíců po konci referenčního roku. Podobné to je s dopočtenými údaji sbíranými od kulturních institucí (poskytovatelů). Nejpozději jsou dostupná data ze systému národního účetnictví (více než rok po ukončení referenčním období), která jsou navíc dodatečnými revizemi postupně zpřesňována. Výsledky účtu kultury jsou tedy dostupné až cca 16 měsíců po skončení referenčního roku.

Nemalé rozdíly jsou i v kvalitě informací. Vysokou věrohodnost lze před­po­klá­dat u dat týkajících se veřejných výdajů na kulturu, která vycházejí z čerpání státního roz­počtu. Problematičtější v tomto směru jsou všechny údaje zjištěné statistickým šetřením, ať už v domácnostech (rodinné účty, výběrové šetření pracovních sil), tak zejména speciali­zovanými zjišťováními v kulturních institucích (výběrová statistická šetření KULT prováděná NIPOS a ČSÚ), dalšími šetřeními ČSÚ v podnicích a šetřeními doplňkovými. Kvalita těchto dat je ovlivněna všemi problematickými okolnostmi, počínaje úplností základního souboru respondentů, metodami sestavení výběrového souboru, mírou neodpovědí, úrovní dopočtů apod.


2. Hospodaření kulturních institucí v roce 2019

2.1. Zdroje financování kultury

Celková výše finančních zdrojů vstupujících do oblasti kultury dosáhla v roce 2019 více než 274,7 mld. (viz tab. č. 1 v příloze). V porovnání s rokem předcházejícím to bylo o 1,9 mld. (o 0,7 %) více. Finančními zdroji se rozumí veškeré provozní příjmy (snížené o zaplacené daně), investiční dotace, přijaté úvěry a půjčky (bez splacených), vlastní vklady, dary apod. získané institucemi s převažujícími kulturními aktivitami během referenčního roku.

Celkový objem finančních zdrojů kultury vykazuje od roku 2013 (kdy v porovnání s r. 2012 o 7,1 % poklesl) růst v průměru o 3,8 % ročně. Růst byl podpořen ekonomickým oživením počínajícím již v roce 2014.

Co se původu finančních zdrojů týče, největší část jich pochází od podniků, na druhém místě jsou přímé výdaje domácnosti, na třetím veřejné rozpočty, dále je mezinárodní prostředí a neziskové instituce (uvedené pořadí se po řadu let v zásadě nemění).

Jak je zřejmé z následující tabulky zachycující strukturu finančních zdrojů – v šestileté časové řadě je patrná tendence mírného růstu podílu domácností a podniků (soukromých zdrojů) na financování kultury a stagnace podílu veřejných rozpočtů. Absolutní úroveň ostatních zdrojů je poměrně nízká a výkyvy jejich relativních podílů jsou proto velmi proměnlivé. S ohledem na stagnaci veřejné podpory kultuře lze pozitivně hodnotit mírný nárůst stupně soběstačnosti kulturních organizací (relace tržeb za vlastní výkony k celkovým výdajům) ve stejném období (o 1,0 %). V oblastech spadajících do tzv. tradiční kultury (kulturní dědictví, interpretační umění aj.) však došlo k poklesu tohoto ukazatele téměř o 3 %.

Tabulka 1 Podíl jednotlivých zdrojů na financování kultury v časové řadě (v %)

Původ zdroje

2014

2015

2016

2017

2018

2019

Index 2019/14

Veřejné rozpočty

15,9

15,1

14,4

14,2

15,2

15,7

98,7

Domácnosti

20,2

19,8

20,6

19,7

19,0

20,9

103,5

Podniky

61,8

62,3

61,5

63,2

63,8

62,0

100,3

Neziskové instituce

1,1

1,6

2,6

2,2

1,0

0,7

63,6

Ostatní svět

1,0

1,2

0,9

0,7

1,0

0,7

70,0

V jednotlivých oblastech kultury je obrázek podílů zdrojů financování poněkud odlišný. To souvisí zejména s  odlišnou úrovní rozvoje tržních vztahů v oblasti kultury. Zatímco  v kulturním dědictví, uměleckém vzdělávání nebo činnostech správního charakteru jsou rozhodující veřejné rozpočty (s více než 60% podílem). Tržně orientované oblasti jako např. architektura či reklama jsou téměř výhradně financované z podnikových zdrojů. Na financování oblastí jako jsou audiovizuální média, tisk, ale i výtvarné umění se kromě podnikových zdrojů podílejí i přímé platby domácností např. ze vstupného, konsecionářských poplatků či nákupů knih, časopisů nebo obrazů. Tato relace se v čase v zásadě nemění.

Z pohledu objemu celkových finančních zdrojů byla mezi oblastmi na prvém místě reklama (před audiovizuálními médii a tiskem). Mezi vybranými poskytovateli kulturních služeb nejvíce zdrojů směřovalo do televize (před muzei a galeriemi a divadly) – viz tab. č. 1 a č. 2 v příloze.

Co se týče rozdělení soukromých zdrojů do jednotlivých oblastí, směřovaly soukromé zdroje zejména do reklamy (79,8 mld. ), architektury (30,7 mld. ), médií (25,4 mld. ) a tisku (20 mld. ). Na druhé straně méně do oborů živé umělecké tvorby, ve kterých tradičně převažuje účast zdrojů veřejných.

Graf 1 Podíl jednotlivých zdrojů na financování oblastí kultury v roce 2019 (v mld. )

ZDROJ: ČSÚ, NIPOS

Z veřejných rozpočtů bylo v roce 2019 věnováno na kulturu téměř 43,1 mld. , tj. o 1,6 mld. (o 3,9 %) více než v roce předcházejícím. Tato částka představuje konsolidované provozní a investiční výdaje organizačních složek státu, územních samosprávných celků a státních mimorozpočtových fondů (fondu kultury a fondu pro podporu a rozvoj české kinematografie) na bázi pokladního plnění.

Z celkových výdajů na kulturu z veřejných rozpočtů bylo 35,5 mld. určeno na provozní účely a 7,6 mld. na investice. Veřejné výdaje na provoz tak v porovnání s předešlým rokem vzrostly o 6,5 %, zatímco výdaje na investice o 7 % poklesly. Z pohledu úrovně veřejných zdrojů bylo nejvíce – jak provozních, tak i investičních prostředků – vydáno na kulturu z obecních a městských rozpočtů (69,6 %), a to zejména do oblasti kulturního dědictví, interpretačního umění a uměleckého vzdělávání (v porovnání s rokem 2018 to však bylo o 1,6 mld. méně).

Celková finanční částka věnovaná kultuře v roce 2019 představovala téměř 2 % výdajů veřejných rozpočtů (v předcházejícím roce to bylo 2,1 %). Údaje vychází z informačního systému Monitor Ministerstva financí.

Graf  2 Veřejné výdaje na kulturu

ZDROJ: Monitor státní pokladny, MF

Výdaje domácností na kulturu se v roce 2019 v porovnání s předcházejícím rokem zvýšily o více než 10 % a dosáhly téměř 57,4 mld. . Jejich váha v celkových finančních zdrojích kultury je dlouhodobě stabilní.

Výdaje domácností směřovaly zejména do sféry médií a tisku (televize, rozhlas, kino, knihy a tisk atd.) a to ve výši 40,5 mld. , což představuje z celkových výdajů domácností na kulturu více než dvoutřetinový podíl. Mnohem méně prostředků domácnosti vydaly v oblasti kulturního dědictví, živé umělecké tvorby (interpretační a výtvarné umění) a uměleckého vzdělávání (15 mld. ). Výdaje domácností na kulturu mají nejčastěji podobu vstupného, nákupu občerstvení a upomínkových předmětů, řemeslných výrobků, koncesionářských poplatků, jiných poplatků za služby (např. poplatky za sledování placených pořadů přes internet), úhrad školného za umělecké vzdělání nebo úhrad nákupů zboží kulturní povahy (knihy, časopisy, obrazy, starožitnosti atd.).

Pohyb finančních prostředků se v rámci kulturního účtu zachycuje v tzv. domácím (nikoli v národním) pojetí, tj. včetně nerezidentů v tuzemsku a bez rezidentů v zahraničí. Z toho je patrné, že výdaje domácností na kulturu kvantifikované v kulturním účtu jsou ovlivněny i rozsahem cestovního ruchu (výdaji uskutečněnými zahraničními návštěvníky).

Podíl výdajů domácností na kulturu na celkových spotřebních výdajích domácností dosáhl v roce 2019 zhruba 2,2 % (tj. o 0,1 p. b. více než v r. 2018). Údaje o celkových výdajích domácností vychází z dat Národních účtů Českého statistického úřadu.

Graf 3 Výdaje domácností na kulturu

ZDROJ: ČSÚ, NIPOS

V rámci dalších zdrojů financování kultury (62% podíl na celkových zdrojích) mají nejvýznamnější postavení finanční a nefinanční podniky (170,3 mld. ), mnohem menší pak nevládní neziskové instituce (1,95 mld. ). Tyto zdroje pochází obvykle z příjmů kulturních institucí za služby, výrobky či zboží, popř. z navýšení stavu úvěrů a půjček a vlastních vkladů.

Zdrojem doplňkového charakteru byly prostředky ze zahraničí (necelé 2 mld. ), které se v porovnání s předcházejícím rokem o 0,6 mld. snížily (dotace, granty apod.).

2.2. Mikroekonomický pohled

2.2.1. Finanční hospodaření

Tabulky č. 3, 4 a 10 uvedené v příloze umožňují hodnotit základní ekonomické ukazatele z výkazů zisku a ztrát kulturních institucí získané zejména z podnikových šetření (výkazy P 5 – 01, NI a KULT). Je třeba dodat, že podniky jsou v rámci těchto šetření zařazovány do jednotlivých odvětví či oborů dle zásady převažující části tržeb, a tak jejich veškeré tržby nutně nepocházejí z aktivit kulturního charakteru. Na druhé straně nejsou zahrnuty podniky, které mohou provozovat i kulturní činnosti, avšak převažující část jejich tržeb souvisí s aktivitami ne-kulturními. Cenou za úplnější pohled, který tak získáváme, je nižší přesnost (resp. čistota) zjištěných dat.

Jak ukazují tab. č. 3, 4 a 10, hospodaření sektoru kultury skončilo v roce 2019 kladným hospodářským výsledkem ve výši 17,8 mld. . Tato částka zhruba odpovídá ziskové marži[1] ve výši 6,2 % (tj. o 0,2 p. b. méně než v roce 2018). Nicméně, také tento výsledek svědčí o tom, že ekonomické oživení pokračující již šestým rokem kulturu ani v roce 2019 neopustilo.

V porovnání s rokem 2018 se základní ukazatele finančního hospodaření vyvíjely méně příznivě. Růst celkových příjmů svým tempem předstihl dynamiku výdajů jen o 0,1 p. b. (0,6 % oproti 0,5 %). V roce 2018 dosáhla tato relace 8,5 % oproti 8,2 %. tj. 0.3 p. b. 

V rámci meziročního poklesu ziskové marže (z 6,4 % na 6,2 %) došlo k jejímu odlišnému pohybu v různých sektorech kultury v trojsektorovém členění používaném Evropskou komisí. Pozitivní vývoj byl patrný v oblasti tradičního umění (zvýšení ziskové marže z 5,6 % na 6,1 %) a v menší míře i v kulturních průmyslech, naopak k poklesu uvedeného ukazatele došlo v kreativních průmyslech (ze 7,3 % na 6,9 %).  

Úroveň hospodaření jednotlivých oblastí kultury a poskytovatelů kulturních služeb je tradičně značně rozdílná. Zatímco někteří poskytovatelé v kulturním dědictví a interpretačním umění dosáhly ztráty (knihovny, divadla, festivaly, hudební soubory a kulturní domy), jiné oblasti byly naopak značně ziskové (média, reklama, architektura). Také v tisku byl dosažen zisk, v porovnání s rokem 2018 však o více než 12 % nižší.

Graf 4 Příjmy a výdaje kulturních institucí podle oblastí v roce 2019 (v mld. )

ZDROJ: ČSÚ, NIPOS

Podle stupně ekonomické soběstačnosti lze v rámci sektoru kultury rozlišit dvě – dlouhodobě přetrvávající – sféry hospodaření. Do prvé patří oblasti tradičního umění orientované spíše na publikum a návštěvnost, pro které je nepostradatelná finanční podpora z veřejných zdrojů (kulturní dědictví, divadla, soubory, festivaly atd.) a do druhé – orientované na trh – lze zařadit oblasti kreativních průmyslů (reklama, architektura, design) a dále média a tisk, které patří mezi kulturní průymsly.

To je zřejmé i na úrovni stupně soběstačnosti (relace tržeb za vlastní výkony k celkovým výdajům) uvedeném v tab. č. 10, který při průměrné výši 90,3 % dosahuje např. v tvorbě videoher 137,4 %, v designu 110,7 % a v architektuře 108,7 %. Na druhé straně v kulturním dědictví jen 49,7 % a v interpretačním umění 35,2 %.

2.2.2. Zaměstnanost                                                        

Kvantifikace rozsahu práce vstupující do kulturních aktivit je poměrně složitá. Pracovní zapojení má více forem, z nichž je relativně nejpřesněji evidován rozsah práce zaměstnanců s pracovní smlouvou. Problematičtější je postižení prací v oblasti kultury na základě dohod, prací dobrovolníků a také zapojení OSVČ či podnikatelů a jejich rodinných příslušníků.

Počínaje referenčním rokem 2015 je možné využít dvou rozdílných zdrojů dat. Spolu s klasickými statistickými šetřeními v kulturních institucích (KULT, SBS, NI a doplňková zjišťování) přichází v úvahu Výběrové šetření pracovních sil (dále také VŠPS), které má – za cenu nižší přesnosti - širší záběr. Umožňuje tak postihnout různorodé pracovní zapojení v kulturních organizacích, i mimo ně.

Tabulka č. 7a obsahuje údaje o zaměstnanosti a mzdách v kultuře vycházející z klasických šetření podnikového charakteru řady KULT a dalších podnikových šetření. Podle výsledků z těchto šetření pracovalo v kultuře v roce 2019 více než 113 tis. pracovníků, z toho 83,1 tis. zaměstnanců (přepočtený stav) a 29,9 tis. dobrovolníků bez nároku na odměnu. Nad tento počet lze zřejmě předpokládat dalších několik tisíc osob pracujících v oblasti kultury na základě dohod o pracovní činnosti či v postavení osoby samostatně výdělečně činné (jejich počet výše uvedená zjišťování nepostihují). Pokud bychom přepočetli výši vykázaných ostatních osobních výdajů a honorářů v kultuře pomocí průměrných mezd, dojdeme k počtu dalších cca 7,8 tis. pracovníků zapojených na základě dohod a autorských smluv (v přepočtu na plnou pracovní dobu). To je celkem téměř 91 tis. osob (v přepočtu na plnou pracovní dobu).

Průměrná hrubá měsíční mzda v kultuře v roce 2019 dosáhla 32 835 . V porovnání s předcházejícím rokem se zvýšila o více než 10,8 % (reálně jen o 7,8 %), avšak ve srovnání s průměrnou mzdou dosaženou v celé ekonomice (34 111 ) byla o 1 276 (o 3,7 %) nižší.

Od roku 2014 až do roku 2018 klesal podíl průměrné mzdy v kultuře na průměrné mzdě z 99 % na 92%. Zvrat nastal v roce 2019, kdy se přiblížil ke stavu v roce 2015 na úroveň 96 %. Zejména v případě kultury platí, že průměr (jako charakteristika celého souboru) má velmi nízkou vypovídací schopnost. Také se do oblasti mezd promítají podstatné rozdíly v úrovni hospodaření dvou odlišných sfér sektoru kultury - tradičních odvětví na straně jedné - a médií, tisku a kreativních oborů na straně druhé (viz tab. č. 10). Jestliže v sektoru klasických kulturních odvětví průměrná měsíční mzda stěží dosáhla 26,7 tis. Kč, tak v tisku to bylo téměř 35 tis. Kč, v architektuře téměř 37,2 tis.,v reklamě 37,8 tis. Kč a v médiích až přes 45 tis. Kč.

Graf 5 Průměrná hrubá měsíční mzda v kultuře

 

ZDROJ: ČSÚ, NIPOS

Celkově platí, že více než 80 % zaměstnanců v sektoru kultury pracovalo v odvětvích s nižší než celostátní průměrnou mzdou (tab. č. 7 a). Navíc se rozevírají pomyslné nůžky znázorněné úrovní mezd v kultuře a v ekonomice jako celku. V pětiletém období mezi roky 2014 a 2019 rostla nominální průměrná mzda v kultuře mnohem pomaleji než celostátní průměrná mzda (průměrně ročně o 5,1 % v porovnání s 5,8 %).

V tomto pětiletém období byla dynamika průměrné mzdy rychlejší než tempo růstu produktivity práce propočtené z hrubé přidané hodnoty (HPH) vytvořené v kultuře (průměrně ročně o 1,2 p. b.). V porovnání s minulým rokem se však v roce 2019 dynamika průměrné mzdy v kultuře za růstem HPH opozdila (o 4,2 p. b.).

Výběrové šetření pracovních sil prováděné ČSÚ rozšiřuje pohled na spotřebu živé práce vynaložené v kulturních aktivitách o instituce s převažující jinou než kulturní činností a dále o zapojení podnikatelů, popř. jejich rodinných příslušníků (viz tab. č. 7 b). Určité omezení spočívá ve skutečnosti, že neposkytuje údaje o finančních nákladech vynaložené práce a o počtu dobrovolných pracovníků.

Celkový rozsah pracovního zapojení v kulturních aktivitách (včetně institucí ne-kulturního zaměření) v porovnání s rokem 2018 klesl – přibližně o 5,5 tis. zaměstnaných osob – a v roce 2019 dosahoval výše 208,9 tis. osob. Z tohoto počtu bylo 80,1 tis. podnikatelů. Ze zbývajícího počtu 128,8 tis. osob bylo 103,1 tis. osob zaměstnáno na plný pracovní úvazek a 24,7 tis. osob na úvazek částečný či formou dohody o pracovní činnosti (popř. dohody o provedení práce) nebo pracovalo jako pomáhající rodinní příslušníci (0,9 tis. osob).

Výsledky uvedeného šetření umožňují rozčlenit osoby zaměstnané v kultuře podle charakteru povolání a typu instituce (právnické či fyzické osoby) s kulturní a nebo s ne-kulturní převažující činností. Z celkového počtu 208,9 tis. pracujících osob jich v jiných než kulturních institucích pracovalo 38,6 tis., tj. přibližně 18,5 % (např. designéři v automobilovém průmyslu). Ze zbývajícího počtu 170,3 tis. pracovníků kulturních institucí bylo aktivních 90,2 tis. (53,0 %) v povoláních kulturního charakteru (např. jako zpěváci, herci či designéři). Povolání ne-kulturního zaměření (administrativa, účetnictví, IT profese atd.) v kulturních institucích vykonávalo 80,1 tis. osob (47,0 %), což je o 4,8 tis. méně než v roce 2018. Pokles počtu osob vykonávajících administrativní a jinak „ne-kulturně“ zaměřená povolání měl největší podíl na celkově nižším počtu osob pracujících v kultuře v porovnání s předchozím rokem.

Graf 6 Počet zaměstnaných osob v kultuře v roce 2019 (s využitím Výběrového šetření pracovních sil)

208,9 tis.

ZDROJ: ČSÚ

Jak je zřejmé, kulturní povolání nejsou zvlášť silně centralizovány do institucí, jejichž větší část příjmů je generována kulturními aktivitami. Z celkového počtu těch, jejichž náplň prácekulturní obsah (128,8 tis. osob) jich patří do oblasti kultury zhruba 70 %.

Přepočtený počet zaměstnanců v oblasti kultury představuje 2,0 % z počtu zaměstnanců pracujících v celé ekonomice. Pokud bychom k institucím s převažující kulturní činností připočetli i zaměstnance kulturních profesí mimo kulturní sektor (z výsledků VŠPS), došli bychom k podílu 2,6 %. Po započtení všech osob pracujících na plný pracovní úvazek či na základě dohod, podnikatelů a pomáhajících rodinných příslušníků by podíl osob zaměstnaných v kultuře dosáhl 3,9 % celkové zaměstnanosti v ČR.

2.2.3. Investice

V porovnání s rokem 2018 se objem investičních výdajů (pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, tj. např. strojů, vybavení, přístrojů, uměleckých děl, softwaru, autorských práv, pozemků, budov zvýšil aj.) o 6,7 % (o 1 mld. ) a překročil částku 17,3 mld. , jak je uvedeno v tab. č. 8 v příloze.

Rozdílné ekonomické podmínky a výsledky kulturních institucí nacházejí svůj odraz také v investiční aktivitě. Při průměrné intenzitě investic v přepočtu 208,6 tis. Kč na zaměstnance v celé oblasti kultury, to bylo v oborech tradičního umění jen 122,2 tis. Kč, v kulturních průmyslech (tisk a média) až 400,8 tis. a v kreativních průmyslech 210,2 tis. Kč.(viz tab. č. 10). Intenzita investic se v porovnání s rokem 2018 zvýšila zejména v oblastech tradičního umění (o 21,8 %), naopak nejméně v tvůrčím sektoru (o necelých 12 %).

Co se týče zdrojového krytí investičních výdajů, veřejné finanční zdroje se na něm v roce 2019 podílely zhruba z 18,9 %, zahraniční zdroje z 2,5 % a zbývajícím podílem vlastní popř. jiné ze zdroje. Jak je patrné z Grafu 6, podíl investic hrazených z veřejných zdrojů dlouhodobě spíše klesá.

Graf 7 Investice v kultuře

ZDROJ: ČSÚ, NIPOS

Ve struktuře investic z pohledu hmotného a nehmotného majetku kolísá dlouhodobě podíl vydaných finančních prostředků na nehmotný majetek mezi 20 až 40 % (v roce 2019 činil 33,7 %). V období mezi roky 20122017 se podíl pořizování nehmotného majetku v porovnání s majetkem hmotným snižoval. Zatímco v roce 2012 dosáhl až 30 %, v roce 2015 to bylo 28,6% a v roce 2017 jen 22,5 %. V krizovém období po roce 2009 tomu přitom bylo opačně. Bylo preferováno pořizování nehmotného majetku před hmotným. Jak se zdá, vývoj po roce 2017 v tomto směru nasvědčuje vyššímu uspokojování odložených potřeb v oblasti pořizování nehmotného majetku. V roce 2018 se podíl investičních výdajů do nehmotného majetku prudce zvýšil, zejména z důvodu nárůstu tohoto druhu investic v oblasti televizního vysílání, tento vývoj pokračoval i v roce 2019.

Nejvyššího podílu výdajů na pořízení nehmotného majetku tak bylo dosaženo v oblasti médií (přes 68 %) a v tisku (59,3 %). Naopak podíl pořízení hmotného majetku v oblasti architektury překročil 97 %, v interpretačním umění 98 % a v kulturním dědictví 91 %.

2.2.4. Naturální ukazatele

V sektoru kultury se můžeme setkat s potížemi spojenými s odpovídajícím oceněním – zejména originálních – kulturních statků či služeb. Netýká se to jen samotného stanovení ceny, ale i jejího vývoje v čase. Také hospodaření některých kulturních institucí se primárně neřídí finančními kritérii a neprobíhá zcela na komerční bázi. Lze proto usuzovat, že působení ekonomických vztahů v kultuře je modifikované, ne-li částečně limitované.

Z omezených možností finančního postižení kulturního dění vyplývá, že bychom měli pohled na kulturu doplnit o vyhodnocení vývoje základních naturálních ukazatelů. Ty jsou v zásadě dvojího druhu. Jako kapacitní ukazatele (počet sedadel v divadlech, počet sbírkových předmětů v muzeích či rozsah knihovního fondu v knihovnách) odrážejí stranu nabídky a jako ukazatele participace (počet diváků, čtenářů či návštěvníků) vyjadřují objem poptávky.

Nejhrubším ukazatelem nabídkové strany kulturního vyžití je počet vybraných poskytovatelů kulturních služeb (památek, muzeí, knihoven, divadel, držitelů licencí rozhlasového a televizního vysílání atd.). V roce 2019 byla v rámci šetření KULT zjišťována data od 8 899 poskytovatelů (tj. o 0,4 % více než v roce 2018). Největší pokles počtu poskytovatelů zaznamenali vydavatelé neperiodického a periodického tisku a největší nárůst kulturní domy.

Důvody změny počtu poskytovatelů kulturních služeb však mohou být různé, od reorganizace, integrace a jiných organizačních změn až po ekonomicky opodstatněný vznik či zánik subjektů. V neposlední řadě mohou spočívat také v nedokonalostech registru poskytovatelů obesílaných statistickými dotazníky a v jejich postupném odstraňování.

Vhodnější pro charakteristiku změn v oblasti kulturních služeb jsou ukazatele na straně poptávky, zejména pak počet návštěvníků, resp. návštěv základních poskytovatelů kulturních služeb. Jak je z tab. č. 13 zřejmé, oproti předcházejícímu roku se v roce 2019 zvýšila návštěvnost o 5,4 %. Značný nárůst zájmu se týkal koncertních sálů, kin, divadel a kulturních domů. Naopak poklesla návštěvnost výstavních sálů a knihoven. Zvýšil se počet vydaných titulů na 10 tis. obyvatel (o více než 20 %) a počet vysílacích hodin na jednoho držitele licence televizního vysílání (o 5,6 %). Naopak počet hodin rozhlasového vysílání o více než 10 % poklesl.

Celková úroveň relativní návštěvnosti (91 639 návštěv na 10 tisíc obyvatel) by jinými slovy mohla znamenat, že každý obyvatel ČR v tomto roce navštívil průměrně (více než) devětkrát nějakou kulturní akci či zařízení. Není však tomu zcela tak, protože návštěvnost kulturních akcí ovlivňuje také cestovní ruch a návštěvníci z řad zahraničních hostů (turistů). Jak je vidět z Grafu 8 v průměru na obyvatele byly ze sledovaných zařizení v roce 2019 nejvíce navštěvovány výstavní sály (2,07 návštěv na obyvatele), kina (1,72 návštěv na obyvatele a historické památky (1,4 návštěvy na obyvatele).

Graf 8 Počet návštěv kulturních zařízení podle poskytovatele v roce 2019 (v průměru na obyvatele)

ZDROJ: NIPOS

2.3. Makroekonomický pohled

2.3.1. Základní ukazatele

Charakteristiku úrovně hospodaření kultury, jako celku i jejích jednotlivých částí, zcela při­rozeně provází otázka místa a váhy tohoto sektoru v ekonomice. Při hledání odpovědi je třeba využít údajů a metod národního účetnictví.

S ohledem na disponibilní data o sektoru kultury se jeví jako nejvhodnější pro vyčíslení makroekonomických ukazatelů vý­robní (odvětvová) metoda výpočtu hrubého domácího produktu (HDP). Podle ní se tento ukazatel rovná součtu hrubé přidané hodnoty zjištěné odpočtem mezispotřeby od hodnoty produkce (HPH) a čistých daní, tj. daní z daného od­větví snížených o dotace poskytnuté tomuto odvětví.

Vstupní data do propočtu by měla vycházet z údajů národního účetnictví, zejména pak z ta­bulek dodávek a užití. Tyto údaje představují svým způsobem optimální informační sou­stavu co do své komplexnosti, konzistence a mezinárodní srov­natelnosti. Uvedené před­nosti jsou však vykoupeny vysokou pracností a z pohledu uživatelů dat dlouhou dobou če­kání na (postupně upřesňované) výsledky.

Nutno dodat, že na základě těchto údajů lze makroekonomické ukazatele sektoru kultury spíše odhadovat než přesně kal­kulovat. Je tomu tak zejména pro – z našeho pohledu – nevhodné členění dat v tabulkách dodávek a užití pouze do úrovně oddílů (na 2 místa CZ-NACE), zatímco kulturní aktivity jsou často až na úrovni tříd (4 místa CZ-NACE). Jedním pří­kladem za všechny mohou být architektonické činnosti v tabulkách dodávek a užití, které zahrnují celý oddíl 71 CZ-NACE. Za součást kulturního sektoru je však považována pouze třída 71.11. Data odpovídající kulturním aktivitám je nutno získávat složitým postupem mezi údaji zjištěnými v rámci sta­tis­tických šetření (podniková šetření, KULT, NI). Je třeba využít znalosti různých vztahů, např. v úrovni produktivity práce mezi třídami či podílu spotřeby materiálu, energie a služeb na výnosech atd.

Podíl kulturního sektoru na celkové pro­dukci v roce 2018 lze od­hadovat na 2,15 % (263,9 mld. ), jeho podíl na HPH ve výši 2,30 % (111,9 mld. ) a na HDP v úrovni 1,55 % (84,0 mld. ). Poměrně nižší objem HDP v po­rovnání s HPH je dán relativně nízkou úrovní daní vztahujících se ke kulturnímu sektoru a naopak vysokou částkou přijatých provozních dotací.

Z předběžných dat lze za rok 2019 předpokládat (odhadovat), že objem produkce v kulturním sektoru dosáhl 278,2 mld. (2,03 % na celostátní produkci) a úroveň HPH 121,1 mld. (tj. 2,33 % z celkové HPH vytvořené v ekonomice).

Graf 9 Makroekonomický pohled na kulturu

ZDROJ: ČSÚ, VLASTNÍ VÝPOČET

Ze statistiky národních účtů ČSÚ lze získat také údaje o kulturní produkci vytvořené organizacemi s jinou než převažující kulturní činností (např. televizní vysílání poskytovatelů internetových služeb). Celková kulturní produkce těchto organizací dosahovala v roce 2019 přibližné výše 111,7 mld. . Pokud bychom přičetli tento odhad k celkové produkci kulturních organizací, mohli bychom vyčíslit celkovou kulturní produkci na 389,9 mld. (3,03 % na celostátní produkci).

Objem HDP vytvořeného v kultuře lze v roce 2019 odhadovat v úrovni 91,2 mld. (1,59 % z celkového HDP). Odhad výše HDP v roce 2019 se v porovnání s rokem 2018 navýšil o 7,2 mld. a podíl na celkovém HDP vzrostl přibližně o 0,3 p. b.

Výchozí předběžné údaje budou dále zpřesňovány a výše uvedený odhad se zřejmě mírně pozmění. Zatím však předběžná data nasvědčují tomu, že nárůst produkce mezi lety 2018 a 2019 (o 5,4 %) byl doprovázen o něco mírnějším zvýšením mezispotřeby (o 3,4 %) a naopak výraznějším růstem HPH (o 8,2 %).

2.3.2. Zahraniční obchod

Pohled na hospodaření oblasti kultury lze částečně doplnit daty o vývozu a dovozu kulturního zboží a služeb (viz tab. č. 9). V zahraničním obchodu se zbožím a službami kulturního charakteru bylo v roce 2019 dosaženo – podobně jako v předcházejících letech – kladného salda (7,5 mld. ). V porovnání s rokem 2018 se kladný přebytek obchodní výměny zvýšil o 1,2 mld. , zejména pak v důsledku zlepšení výsledků v oblasti periodického a neperiodického tisku. Jak je vidět z Grafu 7, na zahraničním obchodě v oblasti kultury se nejvíce podílela oblast audiovizuálních a interaktivních médií, což může být dané do jisté míry působením nadnárodních distribučních řetězců na našem území (a jejich skladů s hudebními nosiči a jinými médii).

Graf 10 Pohyb kulturního zboží a kulturních služeb přes hranice podle oblastí v roce 2019 (v mld. )

ZDROJ: ČSÚ

K výše uvedeným výsledkům je třeba dodat, že údaje neodrážejí celý rozsah obchodní výměny v oblasti kultury (šetření v oblasti služeb jsou výběrová). Údaje o zahraničním obchodu se zbožím vycházejí z přeshraničního pojetí zahraničního obchodu. Jsou sice mezinárodně srovnatelné a mohou sloužit jako indikátor vývoje obchodu, ale nezohledňují faktickou změnu vlastnictví – zboží může být např. převáženo v rámci distribučních center jedné společnosti umístěných v různých zemích.

Případné porovnání s léty předcházejícími roku 2014 je ztíženo navíc tím, že metodika propočtu ukazatelů zahraničního obchodu byla v roce 2014 aktualizována v návaznosti na záměry Eurostatu v této oblasti a dále podle specifikace výrobků uměleckých řemesel provedené Národním ústavem lidové kultury.


3. Závěr

Hospodářské výsledky kulturních odvětví dosažené v roce 2019 ukazují, že vzestupný vývoj nejvýznamnějších ekonomických ukazatelů po překonaném krizovém období let 2011-2013  pokračoval i nadále.

 V porovnání s předcházejícím rokem 2018 se v roce 2019 zvýšil celkový objem finančních zdrojů vstupujících do kultury (o necelé procento), zejména pak těch, které pocházely ze sektoru domácností (o více než 10 %). V této souvislosti vzrostly také ukazatele návštěvnosti kulturních zařízení (o 5,4%) a tržeb za vlastní výkony (o 2,4%).

Celkové výnosy se zvýšily o desetinu procentního bodu více než náklady a dosažený zisk vzrostl o 2 %. V důsledku vyššího nárůstu tržeb za vlastní výkony vzrostl také stupeň soběstačnosti, který odpovídá relaci mezi tržbami za vlastní výkony a celkovými výdaji (z 88,6 % na 90,3%). Naopak se mírně snížila celková zisková marže odrážející vztah mezi čistým ziskem a tržbami za vlastní výkony. Co se sektorového pohledu týče, zvýšení stupně soběstačnosti a současný pokles ziskové marže se týkal zejména kreativních průmyslů, zatímco nárůst ziskové marže kulturního sektoru a kulturních průmyslů.

V porovnání s rokem 2018 se dynamicky vyvíjely makroekonomické ukazatele. Významně vzrostla celková produkce a při pomalejším růstu mezispotřeby se výrazněji zvýšila hrubá přidaná hodnota vytvořená v kultuře (o 8,2 %). Podíl kultury na vytvořeném HDP dosáhl v roce 2019 zhruba 1,59 %, což je v porovnání s předcházejícím rokem o 0,3 p. b. více.

Zatímco zaměstnanost meziročně poklaesla příznivě se vyvíjel ukazatel průměrné mzdy. V podmínkách snížení celkového počtu pracujících v kultuře a také přepočteného počtu zaměstnanců (o 2,5 % a 6,1 %) došlo k nárůstu průměrné mzdy o téměř 11 %.

Příznivě lze hodnotit také výsledky dosažené v ostatních oblastech hospodaření. Investiční výdaje se meziročně zvýšily o 6,7% a kladné saldo zahraničního obchodu o více než 19 %.

V rámci jednotlivých kulturních oblastí je třeba upozornit na pokračování poklesu ekonomického výkonu v periodickém a neperiodickém tisku ve sledovaném roce (pokles ziskové marže i podílu na počtu zaměstnanců v kultuře a na vytvořené HPH). Naopak (zřejmě i v příčinné souvislosti) se dále zlepšila úroveň hospodaření v oblasti audiovizuálních a interaktivních médií a dále v kreativních průmyslech.

Základní otázkou, na kterou by měl dát satelitní účet kultury odpověď je původ, rozsah a užití finančních zdrojů kultury. Z administrativních dat bylo zjištěno, že veřejný sektor se v roce 2019 podílel na příjmech kulturních institucí částkou 43,0 mld. (tj. 15,7 %) s tím, že tyto prostředky plynuly zejména do kulturního dědictví, živé umělecké tvorby a do uměleckého vzdělávání. Podle výsledků šetření v domácnostech značně vzrostly výdaje směřující z rodinných rozpočtů do kultury, zejména do oblasti médií a živé tvorby a dosáhly 57,4 mld. (20,9 % celkových zdrojů). Na rozdíl od růstu podílu domácností na tvorbě celkových zdrojů poklesl podíl nefinančních podniků i neziskových institucí (o 2,1 p. b.) a zahraničí (o 0,2 p. b.). Celkové finanční zdroje kulturních institucí se však meziročně zvýšily o 1,9 mld. (tj. o 0,7 %).

Podobně jako výsledky předcházejících let i data za rok 2019 potvrzují skutečnost, že se jednotlivé kulturní oblasti významně liší stupněm uplatnění tržních principů a v této souvislosti také úrovní hospodaření, s tím související výší průměrných mezd, investiční aktivitou atd. Případné prohlubování této diferenciace bude zřejmě záviset na technickém rozvoji na straně jedné a rozsahem podpory neziskových aktivit (kulturní dědictví a část živé tvorby) z veřejných zdrojů na straně druhé.

Ekonomické výsledky je namístě – s ohledem na omezené možnosti finančních ukazatelů pro vyjádření rozsahu a kvality výkonu některých činností (např. péče o kulturní dědictví, vzdělávací činnost kulturních institucí, působení kultury a jejích hodnot na jedince i společnost) – doplnit ukazateli naturálními. Jako nejvhodnější mezi nimi se pro svou komplexnost jeví ukazatel počtu návštěvníků. Nutno dodat, že celková návštěvnost kulturních institucí v porovnání s rokem 2018 významně vzrostla (o 5,4 %). Zvýšení návštěvnosti se týkalo většiny významných poskytovatelů služeb tradiční kultury (zejména koncertů, kin a divadel). Výkonové ukazatele vzrostly také v oblasti televizního vysílání. V neperiodickém tisku se zvýšily počty nových titulů (o 22,7 %).

O postavení kultury v ekonomice jako celku svědčí skutečnost, že její podíl v několika významných ukazatelích osciluje (podíl kultury na celkovém HDP, HPH, produkci či zaměstnanosti) zhruba od 1,5 do 3,9 %.

Veřejné zdroje věnované kultuře představují 2 % celkových konsolidovaných výdajů veřejných rozpočtů a podíl výdajů domácností na kulturu k celkovým výdajům domácností dosahuje 2,15 %. Rozsah vynaložené živé práce v kultuře lze uvažovat v rozmezí od 2,0 % (měřeno průměrným evidenčním počtem zaměstnanců) až po cca 3,9 % (měřeno počtem všech osob pracujících v kulturních institucích a činnostech). 

Konečně předběžně odhadovaný podíl hrubé přidané hodnoty a produkce v kultuře dosáhl 2,33 % a 2,03 %, zatímco podíl odhadované úrovně hrubého domácího produktu kultury svou výší této úrovně nedosahuje (1,59 % celostátního ukazatele). Jak je zřejmé z porovnání podílu kultury na ukazatelích vstupů (rozsahu živé práce) a výstupů (HPH a HDP), tento sektor v úrovni produktivity za ostatními odvětvími zaostává.

Ke zvýraznění důležitosti kultury v celé naší ekonomice je nutno dodat, že mimo resort kultury pracuje v jiných odvětvích téměř 39 tis. pracovníků, kteří mají povolání kulturního charakteru (viz tab. č. 7b). Pokud bychom považovali jejich produktivitu práce za srovnatelnou s produktivitou 208,9 tis. pracovníků pracujících v kulturních odvětvích, pak by bylo možné předpokládat, že celková HPH vytvořená pracovníky v povoláních kulturního charakteru je ještě o 18,5 % vyšší (vytvořený HDP by mohl být vyšší o 24,6 %). Pokud bychom zohlednili také veškerou kulturní produkci zboží a služeb mimo kulturní organizace v přibližné výši 112 mld. mohli bychom podíl kultury na celkovém HDP odhadovat ve výši 2,2 % (vytvořené HDP by se navýšilo přibližně o 40 %).

Pokud bychom však přidali na pomyslnou misku vah neměřitelnou část výkonů a společenského dosahu sektoru kultury, byl by jeho podíl jistě mnohem vyšší. To, co nelze finančně vyjádřit je však mimo naše možnosti. Je třeba se zabývat tím, co dokážeme ovlivnit a provádět žádoucí změny zejména v oblasti statistických zjišťování – která nám umožní postupně zvyšovat rozsah kulturních aktivit zahrnutých do satelitního kulturního účtu a naopak snižovat stupeň jeho nepřesnosti.


4. Použité zdroje a literatura

ESSnet on Culture statistics 20092011, Task Force 1: Framework and definitions (Final Report 2011).

Klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE). Praha: ČSÚ, 2008.

National report on public expenditure. Eries, 2004.

Statistická zjišťování ČSÚ a NIPOS a administrativní zdroje dat MF, MV, ČSSZ a Unie filmových distributorů a různá doplňková zjišťování provedená NIPOS.

Systém účtů kultury. Praha: NIPOS, 2011, 2014, 2017 a 2019.

Tabulky dodávek a užití ČSÚ za rok 2018 a 2019.

The Economy of Culture. Studie KEA European Affairs pro Evropskou komisi, (2006).

Vyhodnocení časové řady výsledků satelitního účtu kultury ČR za období let 20102015. Praha: NIPOS, 2017.

Výsledky účtu kultury ČR za rok 20092018. Praha: NIPOS, 20112020.


5. Tabulková příloha

Tabulka 1 Zdroje financování kultury podle kulturních oblastí v roce 2019. 23

Tabulka 2 Umístění finančních zdrojů podle kulturních oblastí a poskytovatelů kulturních služeb v roce 2019. 24

Tabulka 3 Příjmy a výdaje kulturních institucí podle kulturních oblastí v roce 2019. 25

Tabulka 4 Příjmy a výdaje kulturních institucí podle poskytovatelů kulturních služeb v roce 2019. 26

Tabulka 5 Makroekonomické ukazatele podle kulturních oblastí v roce 2019. 27

Tabulka 6 Vybrané ukazatele v trojsektorovém členění kultury za rok 2019. 28

Tabulka 7b Zaměstnanost v kultuře podle kulturních oblastí v roce 2019. 30

Tabulka 8 Zdroje a rozsah investic kulturního sektoru v roce 2019. 31

Tabulka 9 Zahraniční obchod se zbožím a službami kulturního sektoru v roce 2019. 32

Tabulka 10 Analytická tabulka základních ukazatelů sektoru kultury za rok 2019. 33

Tabulka 11 Časové řady vybraných ukazatelů sektoru kultury za roky 2010 – 2019. 34

Tabulka 12 Počet vybraných poskytovatelů kulturních služeb v roce 2019. 35

Tabulka 13 Relativní vyjádření výkonu poskytovatelů kulturních služeb v naturálních ukazatelích v roce 2019. 36


Tabulka 1 Zdroje financování kultury podle kulturních oblastí v roce 2019

v tis.

OBLAST

Veřejný sektor

Soukromý sektor

Ostatní svět

ZDROJE CELKEM

Ústřední vládní instituce

Místní vládní instituce

Veřejný sektor celkem

Přímé výdaje domácností

Nefinanční a finanční podniky1)

Nevládní neziskové instituce1)

Soukromý sektor celkem

Evropské strukturální fondy

Jiné mezinárodní instituce

Ostatní svět celkem

Kulturní dědictví

6 397 991

10 051 727

16 449 718

4 748 394

3 535 532

252 972

8 536 898

494 299

16 981

511 280

25 497 896

Interpretační umění

2 102 321

4 693 907

6 796 228

4 153 697

6 691 783

194 267

11 039 747

27 134

68 619

95 753

17 931 728

Výtvarné umění

42 075

57 739

99 814

4 705 294

6 301 205

8 801

11 015 300

7 106

3 947

11 053

11 126 167

Periodický a neperiodický tisk

36 171

21 875

58 046

13 090 892

20 016 489

2 112

33 109 493

4 360

20

4 380

33 171 919

Audiovizuální a interaktivní média

1 779 878

941 481

2 721 359

27 385 604

22 863 912

1 168 382

51 417 898

7 230

1 361 326

1 368 556

55 507 813

Architektura

0

0

0

259 284

30 511 770

193

30 771 247

1 458

0

1 458

30 772 705

Reklama

0

0

0

210 773

79 560 251

0

79 771 024

1 569

0

1569

79 772 593

Umělecké vzdělávání

38 352

6 656 092

6 694 444

1 403 775

0

0

1 403 775

1

0

1

8 098 220

Správa a podpora kulturní činnosti

2 331 673

21 361

2 353 034

188 774

780 855

327 138

1 296 767

97

0

97

3 649 898

Neznámá oblast

344 044

7 528 827

7 872 871

1 250 000

0

0

1 250 000

0

0

0

9 122 871

CELKEM

13 072 505

29 973 009

43 045 514

57 396 487

170 261 797

1 953 865

229 612 149

543 254

1 450 893

1 994 147

274 651 810

1) Celkové příjmy jsou sníženy o příjmy z veřejného sektoru, domácností, mezinárodního prostředí, zaplacené daně a zvýšeny (sníženy) o změnu stavu úvěrů apod.


Tabulka 2 Umístění finančních zdrojů podle kulturních oblastí a poskytovatelů kulturních služeb v roce 20191)

v tis. Kč

OBLAST

Historické památky

Muzeum a galerie

Archivy

Knihovny

Divadla

Hudební soubory

Kulturní domy

Výstavní sály

Rozhlas

Televize

Školy umělec. vzděl.

Organ. ochrany autor. práv

Ostatní poskyto-vatelé

CELKEM

Kulturní dědictví

4 092 457

9 075 341

1 679 098

4 131 866

x

x

x

x

x

x

x

x

6 519 134

25 497 896

Interpretační umění

x

x

x

x

8 146 192

1 854 579

4 639 609

x

x

x

x

x

3 291 348

17 931 728

Výtvarné umění

x

x

x

x

x

x

x

825 642

x

x

x

x

10 300 525

11 126 167

Audiovizuální a interaktivní média

x

x

x

x

x

x

x

x

4 360 875

22 947 946

x

x

28 198 992

55 507 813

Umělecké vzdělávání

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

1 151 855

x

6 946 365

8 098 220

Správa a podpora kulturní činnosti

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

443 899

3 205 999

3 649 898

Neznámá oblast

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

x

152 840 088

152 840 088

CELKEM

4 092 457

9 075 341

1 679 098

4 131 866

8 146 192

1 854 579

4 639 609

825 642

4 360 875

22 947 946

1 151 855

443 899

211 302 451

274 651 810

1) Zdroje dle poskytovatelů jsou propočteny z celkových příjmů zvýšených o dotace na investice a vlastní vklady a zvýšených či snížených o změnu stavu úvěrů a půjček a snížených o zaplacené daně z příjmů.

Tabulka 3 Příjmy a výdaje kulturních institucí podle kulturních oblastí v roce 2019

v tis. Kč

OBLAST

Příjmy (výnosy) celkem

z toho

Výdaje (náklady) celkem

v tom

Rozdíl příjmů (výnosů) a výdajů (nákladů)

tržby za vlastní výkony

spotřeba materiálu, energie, zboží a služeb

osobní náklady

ostatní výdaje (náklady)

Kulturní dědictví

24 392 891

11 822 790

23 765 036

6 999 302

9 497 067

7 268 667

627 855

Interpretační umění

15 675 267

5 611 117

15 928 209

6 401 820

7 203 103

2 323 286

-252 942

Výtvarné umění

11 596 744

10 851 026

9 725 356

6 491 151

1 354 799

1 879 406

1 871 388

Periodický a neperiodický tisk

40 302 174

38 844 218

37 742 872

18 379 015

7 125 551

12 238 306

2 559 302

Audiovizuální a interaktivní média

54 513 842

44 762 546

50 621 485

33 585 562

7 092 402

9 943 521

3 892 357

Architektura

30 692 162

29 410 003

27 046 570

17 032 614

4 921 478

5 092 478

3 645 592

Reklama

80 752 346

77 487 238

75 426 979

52 081 339

9 382 573

13 963 067

5 325 367

Umělecké vzdělávání

1 076 871

635 141

907 488

385 973

424 232

97 283

169 383

Správa a podpora kulturní činnosti

3 115 773

1 160 476

3 104 601

1 040 074

1 703 968

360 559

11 172

CELKEM

262 118 070

220 584 555

244 268 596

142 396 850

48 705 173

53 166 573

17 849 474

Tabulka 4 Příjmy a výdaje kulturních institucí podle poskytovatelů kulturních služeb v roce 2019

v tis.

POSKYTOVATEL

Příjmy (výnosy) celkem

z toho

Výdaje (náklady) celkem

v tom

Rozdíl příjmů (výnosů) a výdajů (nákladů)

tržby za vlastní výkony

spotřeba materiálu, energie, zboží a služeb

osobní náklady

ostatní výdaje (náklady)

Historické památky

3 610 787

2 319 548

3 368 573

1 086 297

1 224 727

1 057 549

242 214

Muzea a galerie

7 405 697

1 641 972

7 194 832

2 612 481

3 559 450

1 022 901

210 865

Archivy

1 728 568

141 672

1 672 016

492 191

1 138 583

41 242

56 552

Knihovny

3 807 030

193 723

4 184 654

1 143 709

2 677 234

363 711

-377 624

Divadla

7 344 474

2 604 735

7 406 162

2 240 086

3 696 282

1 469 794

-61 688

Hudební soubory

1 717 539

487 724

1 835 731

668 948

1 037 773

129 010

-118 192

Festivaly

1 556 144

668 970

1 609 517

967 546

486 592

155 379

-53 373

Kulturní domy

4 214 519

1 490 240

4 274 952

2 095 440

164 653

2 014 859

-60 433

Výstavní sály

778 509

394 643

796 241

432 276

255 677

108 288

-17 732

Rozhlas

4 393 524

2 928 085

4 372 243

2 562 650

1 501 386

308 207

21 281

Televize

23 496 526

17 038 095

22 373 535

11 211 290

3 758 145

7 404 100

1 122 991

Ostatní poskytovatelé

202 064 753

190 675 148

185 180 140

116 883 936

29 204 671

39 091 533

16 884 613

CELKEM

262 118 070

220 584 555

244 268 596

142 396 850

48 705 173

53 166 573

17 849 474


Tabulka 5 Makroekonomické ukazatele podle kulturních oblastí v roce 2019 (odhad)

                                v tis. Kč

OBLAST

Organizace s převažující kulturní činností

Produkce kulturního zboží a služeb organizací s převažující ne-kulturní činností (v z.c.)1)

Produkce (v z.c.)1)

Mezispotřeba  (v  k.c.)2)    

Hrubá přidaná hodnota

Podíl jednotlivých oblastí na celkové hrubé přidané hodnotě
(v %)

Kulturní dědictví

19 882 916

7 863 954

12 018 962

9,9

.

Interpretační umění

19 506 119

9 385 131

10 120 988

8,4

.

Výtvarné umění

12 825 154

8 430 751

4 394 403

3,6

.

Periodický a neperiodický tisk

34 203 767

19 535 342

14 668 425

12,1

.

Audiovizuální a interaktivní média

69 228 739

39 000 799

30 227 940

25,0

.

Architektura

31 886 289

17 909 876

13 976 413

11,5

.

Reklama

75 235 338

51 266 110

23 969 227

19,8

.

Umělecké vzdělávání

10 778 352

2 119 845

8 658 507

7,1

.

Správa a podpora kulturní činnosti

4 650 735

1 559 438

3 091 297

2,6

.

CELKEM

278 197 409

157 071 246

121 126 163

100,0

111 683 479

1) základní ceny

2) kupní ceny

Tabulka 6 Vybrané ukazatele v trojsektorovém členění kultury za rok 2019 (sl. 3 – 5 odhad)

SEKTOR

OBLAST

Příjmy (výnosy) celkem

Výdaje (náklady) celkem

Hodnota produkce
(v mil. )1)

Mezi-
spotřeba
(v mil. )1)

Hrubá přidaná hodnota
(v mil. )1)

Počet zaměstn. (přepoč.)
v osobách

Výdaje na investice

Export zboží a služeb2)

Import zboží a služeb

Počet právnických a fyzických osob

NACE

a

b

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

11

 KULTURNÍ SEKTOR

Kulturní dědictví

24 392 891

23 765 036

19 882 916

7 863 954

12 018 962

19 182

2 786 218

761 223

1 108 103

10 301

91.01, 02, 03, 72.20 (část), 47.78, 793)

Interpretační umění

15 675 267

15 928 209

19 506 119

9 385 131

10 120 988

15 295

1 437 893

1 513 480

2 091 465

8 828

90.01, 02, 04

Výtvarné umění4)

6 220 791

5 071 602

7 157 390

4 507 323

2 650 067

1 783

283 696

769 337

787 617

10 193

74.20, 90.03

Umělecké vzdělávání

1 076 871

907 488

10 778 352

2 119 845

8 658 507

715

50 586

.

.

1 054

85.52

Umělecká řemesla

606 862

526 651

546 454

261 852

284 603

860

29 039

1 630 527

2 815 689

839

odd. 14, 15, 16, 23, 25, 31, 32, 43 (část)

Sektor celkem

47 972 682

46 198 986

57 871 231

24 138 104

33 733 126

37 835

4 587 432

4 674 567

6 802 874

31 215

-

KULTURNÍ PRŮMYSLY

Film a video

21 473 163

20 022 895

27 549 437

18 365 938

9 183 499

1 335

1 205 485

21 906 192

13 248 147

1 369

59.11, 12, 13, 14, 77.22, 47.63 (část)

Hudba

2 194 360

1 787 415

2 749 866

1 203 913

1 545 953

165

101 351

7 732 419

4 930 068

1 987

59.20, 47.63 (část)3)

Rozhlas

4 393 524

4 372 243

5 674 079

3 447 518

2 226 561

1 940

164 720

.

31 680

61

60.10

Televize

23 496 526

22 373 535

30 344 921

15 082 482

15 262 439

4 066

3 520 721

99 563

3 106 591

121

60.20

Knihy a tisk

40 302 174

37 742 872

34 203 767

19 535 342

14 668 425

11 723

2 534 183

15 062 852

13 024 476

39 008

58.11, 13, 14, 63.91, 74.30, 47.61, 623)

Videohry

2 956 269

2 065 397

2 910 436

900 947

2 009 488

747

478 949

.

.

254

58.21

Sektor celkem

94 816 016

88 364 357

103 432 506

58 536 141

44 896 365

19 976

8 005 409

44 801 025

34 340 961

42 800

-

KREATIVNÍ PRŮMYSLY

Architektura

30 692 162

27 046 570

31 886 289

17 909 876

13 976 413

7 734

1 693 114

314 555

91 859

23 450

71.11

Reklama

80 752 346

75 426 979

75 235 338

51 266 110

23 969 227

13 684

2 879 541

13 035 243

14 137 990

18 833

73.11

Design

4 769 091

4 127 103

5 121 310

3 661 577

1 459 733

926

123 628

355 376

327 563

3 959

74.10

Sektor celkem

116 213 599

106 600 652

112 242 937

72 837 563

39 405 374

22 344

4 696 283

13 705 174

14 557 412

46 242

-

Správa a podpora kulturní činnosti

3 115 773

3 104 601

4 650 735

1 559 438

3 091 297

2 958

45 030

0

0

1268

84.11, 12 (část), 94.99.2

KULTURA CELKEM

262 118 070

244 268 596

278 197 409

157 071 246

121 126 163

83 113

17 334 154

63 180 766

55 701 247

121 525

-

1) odhad na základě vlastních propočtů z údajů národního účetnictví

3) údaje za maloobchod se vztahují jen ke sloupcům 1 až 6

2) za rozhlasové vysílání (export) jsou k dispozici pouze individuální data, která nelze zveřejnit

4) bez designu a uměleckých řemesel

Tabulka 7a Zaměstnanost a mzdy v kultuře podle poskytovatelů kulturních služeb v roce 2019

Organizace s převažující kulturní činností

Povolání kulturního charakteru prováděné v organizaci s převažující jinou než kulturní činností

Dobrovolníci

Neznámý charakter povolání

CELKEM

POSKYTOVATEL

Povolání kulturního charakteru

Povolání „ne-kulturního“ charakteru

Počet zaměstnanců celkem

Mzdy
v tis. Kč

Průměrná mzda v

Historická památka

375

.

.

785

1 951

2 326

837 183

29 994

Muzeum a galerie

3 320

.

.

1 415

3 452

6 772

2 451 518

30 167

Archiv

.

.

.

.

2 236

2 236

823 618

30 695

Knihovna

4 735

.

.

3 303

687

5 422

1 853 177

28 482

Divadlo

2 888

.

.

9 872

4 623

7 511

2 589 762

28 733

Kulturní dům

1 872

.

.

3 297

1 898

3 770

1 079 519

23 862

Nakladatelství/vydavatelství

1 857

.

.

.

5 323

7 198

3 561 625

41 234

Film a video

.

.

.

.

1 334

1 334

519 168

32 432

Rozhlas

975

.

.

.

965

1 940

910 087

39 093

Televize

3 612

.

.

.

454

4 066

2 346 489

48 092

Organizace ochrany autorských práv a podpora kultury

.

.

.

369

440

440

165 245

31 296

Ostatní poskytovatelé

2 055

.

.

10 861

38 061

40 098

15 610 367

32 442

CELKEM

21 689

.

.

29 902

61 424

83 113

32 747 758

32 835

Tabulka 7b Zaměstnanost v kultuře podle kulturních oblastí v roce 2019 (s využitím Výběrového šetření pracovních sil)

OBLAST

Organizace s převažující kulturní činností

Povolání kulturního charakteru prováděné v organizaci s převažující jinou než kulturní činností1)

Počet pracujících osob celkem2)

z toho

Povolání kulturního charakteru

Povolání „ne-kulturního“ charakteru

z toho

podnikatelé

zaměstnanci na prac. smlouvu či  dohodu

zaměstnanci na plný úvazek

Kulturní dědictví

11 280

11 902

.

23 182

2 010

21 031

16 909

Interpretační umění

13 772

8 640

.

22 412

7 659

14 753

11 150

Výtvarné umění

14 584

2 758

.

17 342

13 568

3 550

2 151

Periodický a neperiodický tisk

16 483

12 257

.

28 740

14 363

14 377

13 239

Audiovizuální a interaktivní média

10 865

6 176

.

17 041

4 642

12 398

10 087

Architektura

8 577

15 125

.

23 702

14 749

8 873

7 550

Reklama

6 070

20 241

.

26 311

10 329

15 683

12 121

Umělecké vzdělávání

8 547

2 974

.

11 521

1 233

10 287

6 325

Správa a podpora kult. činnosti 3)

.

.

.

.

.

.

.

Nezařazeno do žádné oblasti

.

.

38 633

38 633

11 558

26 897

23 614

CELKEM

90 178

80 073

38 633

208 884

80 111

127 849

103 146

1) Část vybraných povolání se prolíná různými kulturními oblastmi a není proto možné s jistotou určit, do které oblasti spadají (např. herci mohou spadat jak do oblasti interpretačního umění v rámci svých divadelních aktivit, tak do oblasti audiovizuálních a interaktivních médií v rámci aktivit spojených s filmem či do oblasti reklamy). Proto nejsou kulturní povolání mimo kulturní organizace zařazena do konkrétní oblasti a jsou analyzována pouze jako celek.

2) Počet pracujících osob zahrnuje zaměstnance (na základě pracovní smlouvy či dohody), podnikatele (se zaměstnanci či bez zaměstnanců) a pomáhající rodinné příslušníky. Pomáhající rodinní příslušníci nejsou zahrnuti v podrobnějším členění.

3) Údaje o zaměstnanosti v rámci správních činností spojených s kulturou a činností organizací na podporu kultury nelze v čtyřmístném členění NACE z Výběrového šetření pracovních sil získat.

Tabulka 8 Zdroje a rozsah investic kulturního sektoru v roce 2019

v tis.

POSKYTOVATEL

Investice v kulturním sektoru

Zdroje investic

Z celkových investic

státní

ze zahraničí

z toho

vlastní a jiné

hmotný majetek

nehmotný majetek

EU

Historická památka

607 525

251 297

154 569

154 869

201 659

568 463

39 062

Muzeum a galerie

1 222 870

1 394 157

189 157

189 078

0

1 171 879

50 991

Archiv

80 520

64 664

0

0

15 856

69 216

11 304

Knihovna

643 031

266 612

54 062

54 062

322 357

522 667

120 364

Divadlo

1 159 758

785 850

447

0

373 461

1 148 329

11 429

Koncertní sál (hudební tělesa, folklórní soubory a festivaly)

55 019

109 526

0

0

0

54 660

359

Kulturní dům

199 999

300 097

1 115

981

0

190 981

9 018

Výstavní sál

34 244

17 382

0

0

16 862

31 126

3 118

Rozhlas

164 720

0

0

0

164 720

112 600

52 120

Televize

3 520 721

0

17826

0

3 502 895

876 458

2 644 263

Ostatní poskytovatelé

9 645 747

78 524

12 352

12 052

9 038 707

6 750 100

2 895 647

CELKEM

17 334 154

3 268 109

429 528

411 042

13 636 517

11 496 479

5 837 675

Tabulka 9 Zahraniční obchod se zbožím a službami kulturního sektoru v roce 2019

v tis.

OBLAST

EU

USA

Ostatní svět

CELKEM

Vývoz

Dovoz

Vývoz

Dovoz

Vývoz

Dovoz

Vývoz

Dovoz

Saldo

Kulturní dědictví

737 204

830 239

10 605

115 086

13 414

162 778

761 223

1 108 103

-346 880

Interpretační umění

930 578

679 190

72 981

451 100

509 921

961 175

1 513 480

2 091 465

-577 985

Výtvarné umění

2 010 408

2 483 308

239 027

207 263

505 805

1 240 298

2 755 240

3 930 869

-1 175 629

Periodický a neperiodický tisk

12 949 964

9 765 879

1 514 276

305 833

598 612

2 952 764

15 062 852

13 024 476

2 038 376

Audiovizuální a interaktivní média

25 297 632

16 267 012

1 965 078

1 840 435

2 475 463

3 209 038

29 738 173

21 316 485

8 421 688

Architektura

170 338

89 235

128270

45

15 947

2 579

314 555

91 859

222 696

Reklama

9 596 496

9 614 742

3 153 890

482 867

284 857

4 040 381

13 035 243

14 137 990

-1 102 747

Umělecké vzdělávání

.

.

.

.

.

.

.

.

.

Správa a podpora kulturní činnosti

.

.

.

.

.

.

.

.

.

CELKEM

51 692 620

39 729 605

7 084 127

3 402 629

4 404 019

12 569 013

63 180 766

55 701 247

7 479 519

Tabulka 10 Analytická tabulka základních ukazatelů sektoru kultury za rok 2019

OBLAST

Veřejné zdroje

Úroveň hospodaření

Hrubá přidaná hodnota

Zaměstnanci

Mzdy

Investice

v tis. Kč

podíl na sektoru (%)

stupeň soběstač-nosti (%)

zisková marže (%)

v mil.

podíl na sektoru (%)

počet

podíl na sektoru (%)

průměrná měsíční mzda v

Index k

v tis. Kč

Podíl krytý dotacemi a granty (%)

průměrné mzdě sektoru

Kulturní dědictví

16 449 718

38,2

49,7

2,2

12 019

9,9

19 182

23,1

28 533

86,9

2 786 218

85,5

Interpretační umění

6 796 228

15,8

35,2

x

10 121

8,4

15 295

18,4

25 477

77,6

1 437 893

83,5

Výtvarné umění

99 814

0,2

111,6

15,1

4 394

3,6

3 569

4,3

21 806

66,4

436 363

5,4

Periodický a neperiodický tisk

58 046

0,1

102,9

5,4

14 668

12,1

11 723

14,1

34 966

106,5

2 534 183

0,4

Audiovizuální a interaktivní média

2 721 359

6,3

88,4

6,1

30 228

25,0

8 253

9,9

45 052

137,2

5 471 226

0,5

Architektura

0,0

0,0

108,7

10,2

13 976

11,5

7 734

9,3

37 166

113,2

1 693 114

0,8

Reklama

0,0

0,0

102,3

5,4

23 969

19,8

13 684

16,5

37 837

115,2

2 879 541

0,1

Umělecké vzdělávání

6 694 444

15,6

70,0

23,2

8 659

7,1

715

0,8

31 471

95,8

50 586

100

Správa a podpora kulturní činnosti a neznámá oblast

10 225 905

23,8

37,4

0,1

3 091

2,6

2 958

3,6

35 410

107,8

45 030

0,0

CELKEM

43 045 514

100,0

90,3

6,2

121 126

100,0

83 113

100,0

32 835

100,0

17 334 154

21,4

z toho

Kulturní sektor

30 037 522

69,8

52,7

6,1

33 733

27,84958

37 835

27,8

26 767

81,5

4 587 432

79,8

Kulturní průmysly

2 779 405

6,5

94,6

5,8

44 896

37,06579

19 976

37,1

39 133

119,2

8 005 409

0,4

Kreativní průmysly

2 682

0,006

104,6

6,9

39 405

32,5325

22 344

32,5

37 138

113,1

4 696 283

0,3

Správa a podpora kulturní činnosti

2 353 034

5,5

37,4

0,1

3 091

2,55213

2 958

2,6

35 410

107,8

45 030

0,0

Tabulka 11 Časové řady vybraných ukazatelů sektoru kultury za roky 20102019

OBLAST

2010

2013

2015

2017

2018

2019

     Index 2019/2018 v %

Index 2019/2010 v %

Veřejné zdroje celkem v mil.

36 283

34 644

34 282

35 789

41 429

43 046

103,9

118,6

Náklady celkem v mil.

219 816

198 111

201 846

224 664

243 161

244 269

100,5

111,1

Výnosy celkem v mil.

229 110

206 727

218 448

240 273

260 655

262 119

100,6

114,4

Stupeň soběstačnosti (v %)

87,1

85,7

87,9

89,5

88,6

90,3

101,9

103,7

Počet zaměstnanců v osobách

87 018

81 417

89 330

84 622

88 527

83 113

93,9

95,5

Průměrná hrubá měsíční mzda v

24 406

24 431

25 966

27 643

29 618

32 835

110,9

134,5

Investice v mil.

13 748

10 676

13 578

13 703

16 253

17 334

106,7

126,1

Hrubá přidaná hodnota v mld. 1)

86,1

81,4

89,5

95,1

111,9

121,1

108,2

140,7

Hrubý domácí produkt v mld. 1)

59,5

54,5

62,7

68,9

84,0

91,2

108,6

153,3

Podíl kultury na hrubé přidané hodnotě (v %)1)

2,4

2,2

2,2

2,1

2,3

2,3

101,3

97,1

Podíl kultury na HDP (v %)1)

1,5

1,3

1,4

1,4

1,6

1,6

102,6

106,0

1) využita výrobní metoda propočtu HDP; za rok 2019 odhad z předběžných dat

Tabulka 12 Počet vybraných poskytovatelů kulturních služeb v roce 2019

POSKYTOVATEL

Kulturní podniky a instituce celkem

v tom

státní

soukromé

ostatní

Památkový objekt zpřístupněný za vstupné

326

216

53

57

Muzeum a galerie (muzea výtvarných umění)

481

377

59

45

Výstavní síň

244

96

79

69

Knihovna veřejná

5 307

5 307

0

0

Divadlo

275

76

79

120

Hudební těleso

39

11

8

20

Rozhlas

48

2

46

0

Televize

130

11

119

0

Festivaly

471

139

89

243

Kulturní domy

700

613

31

56

Vydavatelé neperiodického a periodického tisku

878

92

696

90

CELKEM

8 899

6 940

1 259

700

Tabulka 13 Relativní vyjádření výkonu poskytovatelů kulturních služeb v naturálních ukazatelích v roce 2019

POSKYTOVATEL

Počet návštěv kulturních zařízení na 10 tis. obyvatel

Počet vydaných titulů / náklad neperiodických publikací, audioknih, e-knih

Počet vysílacích hodin
na 1 držitele vysílací licence

Index 2019/2018 (v %)

Historické památky

14 038

x

x

102,9

Muzea a galerie

13 781

x

x

102,3

Výstavní sály

20 715

x

x

99,8

Knihovny

2 254

x

x

93,5

Kina

17 170

x

x

111,6

Divadlo

8 136

x

x

106,2

Koncertní sály (soubory a festivaly)

4 365

x

x

133,8

Nakladatelství a vydavatelství

0

17 330 /                                                  38 066 856, 293 260, 274 240

x

       122,7 (tituly)

Rozhlas

x

x

14 346

89,7

Televize

x

x

11 350

105,6

Kulturní domy

11 180

x

x

107,5

CELKEM

91 639

17 330 /                                                   38 066 856, 293 260, 274 240

25 696

105,41)

1) zahrnuje pouze návštěvnost



[1] zisk po zdanění dělený tržbami

K článku zatím nejsou žádné komentáře.
Přidat komentář

Výsledky firem - tržby, zisk






Zobrazit sloupec 
Kurzy.cz logo
EUR   BTC   Zlato   ČEZ
USD   DJI   Ropa   Erste

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby, Hypotéky

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzda, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

Podnikání

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Ochranné známky

Finanční katalog

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Registr vozidel - Technický průkaz, eTechničák

Monitoring ekonomiky

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat, Cookies

 

Copyright © 2000 - 2024

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.

ISSN 1801-8688