Věkové složení obyvatelstva Pardubického kraje v roce 2020. Na území kraje žilo 522,9 tis. obyvatel, jejichž průměrný věk činil 42,7 let.

24. 5. 2021

Ke konci roku 2020 žilo na území Pardubického kraje 522,9 tis. obyvatel, jejichž průměrný věk činil 42,7 let. Přestože obyvatelstvo kraje stárne, v mezikrajském srovnání zůstává šesté nejmladší. Podíl dětské složky na populaci kraje se zvyšuje již od roku 2009, naopak počet i podíl obyvatel v produktivním věku dlouhodobě klesá. Osoby ve věku nad 65 let mají v kraji v současnosti nejvyšší absolutní i relativní zastoupení od roku 1991 a tvoří již jednu pětinu z celkového počtu obyvatel kraje.

K 31. 12. 2020 žilo na území Pardubického kraje 522 856 osob, v tom 259 789 mužů a 263 067 žen. Celkovým počtem obyvatel se Pardubický kraj řadí na jedenácté místo mezi kraji České republiky; méně obyvatel žije pouze v krajích Vysočina, Libereckém a Karlovarském.

V průběhu roku 2020 vzrostl celkový počet obyvatel v kraji o 194 osob. Celkový přírůstek obyvatel byl o více než 2 tis. osob nižší než v roce 2019 a nejnižší za posledních pět let. Výrazně se snížil počet obyvatel přirozenou měnou, když počet zemřelých osob byl o 929 vyšší než počet živě narozených dětí (jde o nejvyšší přirozený úbytek v celé časové řadě dat od roku 1990). Stěhováním přibylo 1 123 osob, což je meziročně o 50 % méně. Počet obyvatel se ve sledovaném období zvýšil celkem v pěti krajích České republiky. Nejvyšší celkový relativní (po přepočtu na 1 000 obyvatel) přírůstek počtu obyvatel zaznamenal Středočeský kraj a Hl. město Praha (9,2 ‰, resp. 8,1 ‰). Pardubický kraj se s hodnotou 0,4 ‰ řadil na páté místo v mezikrajském srovnání za třetí kraj Jihomoravský (2,8 ‰) a čtvrtý Plzeňský kraj (1,9 ‰). K nejvyššímu relativnímu úbytku obyvatel došlo v Moravskoslezském kraji (-6,4 ‰), s odstupem pak v krajích Ústeckém (-4,8 ‰), Karlovarském (-4,6 ‰) a Zlínském (-4,2 ‰).

Pohyb obyvatelstva v krajích České republiky v roce 2020

Charakteristiky věkového složení obyvatelstva Pardubického kraje a jeho okresů k 31. 12. 2020

V kraji žilo ke konci roku 2020 celkem 83 619 dětí do 15 let (nejvíce od roku 2001), které tvořily 16,0 % populace kraje. Oproti předchozímu roku vzrostl počet obyvatel v nejmladší věkové kategorii o více než 600 osob. Počet dětí do 15 let i jejich procentuální zastoupení v populaci kraje se meziročně zvyšuje již dvanáct let. Od roku 2008, kdy dosáhl svého minima (necelých
75 tis.), posílila tato skupina obyvatelstva o 8,6 tis. osob.

Počet obyvatel Pardubického kraje podle základních věkových skupin (stav k 31. 12.)

Osob v tzv. produktivním věku (15 až 64 let) žilo ke konci roku 2020 v kraji 331 606, tj. 63,4 % z celkového počtu obyvatel kraje. Ve srovnání s předchozím rokem se snížil počet osob v této věkové kategorii téměř o 2 tis. a byl to již dvanáctý meziroční úbytek v řadě. Od maxima
362,4 tis. v roce 2008 ubylo v kraji již více než 30 tis. obyvatel v produktivním věku. Za snižováním početnosti v uvedeném období stojí přesouvání jednotlivých generací do vyššího věku – do produktivního věku začaly přecházet populačně slabé ročníky 90. let 20. století a zároveň ho opouštěly početně silné generace narozených v době druhé světové války a krátce po jejím skončení.

Jednoznačně rostoucí trend zaznamenává dlouhodobě věková skupina osob starších 65 let. K 31. 12. 2020 žilo v Pardubickém kraji 107 631 seniorů, kteří se na populaci kraje podíleli 20,6 %. Jedná se o nejvyšší absolutní počet i relativní zastoupení od roku 1991. Meziročně vzrostl počet osob v nejstarší věkové skupině o 1,5 tisíce, ve srovnání s rokem 1991 žije nyní v kraji o 43 tisíc seniorů více.

Průměrný věk obyvatel v Pardubickém kraji (k 31. 12.)

Průměrný věk obyvatel Pardubického kraje meziročně vzrostl o jednu desetinu roku na 42,7 roku, ženám bylo v průměru 44,1 roku a mužům 41,3 let. Od roku 1991 se průměrný věk obyvatel kraje zvýšil o 6,5 roku; u žen došlo k nárůstu průměrného věku o 6,3 roku a u mužů o 6,7 roku. V průměru nejstarší obyvatele měl v roce 2020 Královéhradecký a Zlínský kraj (shodně 43,4 let), nejmladší populací se dlouhodobě (v posledních deseti letech) vyznačuje kraj Středočeský (41,4 roku). V mezikrajském srovnání bylo obyvatelstvo Pardubického kraje šesté nejmladší, republikový průměr činil v loňském roce 42,6 let.

Pokračující proces stárnutí populace dokumentuje také vývoj indexů popisujících vzájemný početní vztah jednotlivých věkových supin. Stále vyšších hodnot nabývá index stáří, který vyjadřuje poměr počtu osob seniorské a dětské složky obyvatelstva. Početní převaha seniorů nad dětmi byla v kraji poprvé evidována v roce 2007, kdy index stáří dosáhl hodnoty 100,6. V roce 2020 připadalo na 100 dětí do 15 let již 128,7 seniorů starších 65 let; jedná se o šestou nejnižší hodnotu mezi kraji při republikovém průměru 125,5. Nejvyšší hodnoty dosáhl index stáří v Královéhradeckém kraji (140,7), nejnižší pak v kraji Středočeském (104,4). Index stáří žen v Pardubickém kraji v roce 2020 činil 151,3 a index stáří mužů 107,3.

Počet obyvatel ve věkových skupinách 0–14 let a 65 a více let, index stáří
a index ekonomické závislosti v Pardubickém kraji (stav k 31. 12.)

Index ekonomické závislosti dává do vzájemného poměru složky populace obecně označované jako ekonomicky neproduktivní a produktivní (počet osob ve věku 0 až 19 let a 65 a více let připadající na 100 obyvatel ve věku 20 až 64 let). Hodnota tohoto ukazatele v kraji trvale roste již od roku 2008 (po předchozím poklesu) zejména vlivem oslabování produktivní kategorie a pokračujícím posilováním kategorie osob nad 65 let, v posledních šesti letech však mírně narůstá i počet 0–19letých. V roce 2020 dosáhl index ekonomické závislosti v Pardubickém kraji hodnoty 70 osob mimo produktivní věk na 100 osob v produktivním věku při republikovém průměru 69.

Budeme-li považovat index stáří a průměrný věk za hlavní ukazatele vypovídající o stáří populace, pak se nejstarším obyvatelstvem v rámci Pardubického kraje vyznačuje okres Chrudim. V roce 2020 zde index stáří dosáhl hodnoty 133,6 (29. nejvyšší hodnota mezi 77 okresy ČR), průměrný věk činil 42,9 let. Nejpříznivější poměr mezi dětskou a seniorskou složkou populace byl zjištěn v okrese Pardubice, kde v loňském roce index stáří dosáhl hodnoty 125,1 (29. nejnižší hodnota v meziokresním srovnání). Od počátku 90. let minulého století byl přitom až do roku 2014 poměr mezi dětskou a seniorskou složkou populace v okrese Pardubice v rámci kraje nejméně příznivý.

Index stáří v okresech Pardubického kraje (stav k 31. 12.)

Index stáří ve správních obvodech obcí s rozšířenou působností Pardubického kraje
(stav k 31. 12.)

Mezi patnácti správními obvody obcí s rozšířenou působností Pardubického kraje byla nejpříznivější věková struktura v roce 2020 na Holicku, Žambersku a Lanškrounsku. Tyto správní obvody se vyznačují v rámci kraje nejvyšším zastoupením dětské složky populace na straně jedné a nízkými podíly nejstarší věkové kategorie na straně druhé, s čímž souvisí nejnižší zjištěné hodnoty indexu stáří (Holicko – 115, Žambersko – 118, Lanškrounsko – 119). Obyvatelům správních obvodů Žamberk a Holice bylo v roce 2020 v průměru 42,0 roku, průměrný věk obyvatel Lanškrounska činil 42,1 roku.

Méně příznivé věkové složení obyvatelstva nacházíme ve správních obvodech Česká Třebová, Hlinsko, Moravská Třebová a Králíky, kde na 100 dětí do 15 let připadalo již více než 140 seniorů nad 65 let. Průměrný věk obyvatel těchto čtyř správních obvodů ORP překročil hranici 43 let.