Rizika spojená se špatným plánováním směn

Nastavení směn by mělo sledovat určitá pravidla a zohlednit účinky pracovní doby na zdraví, výkonnost, bezpečnost a sociální život zaměstnanců. Existuje několik faktorů, které při neuváženém plánování směn mohou zaměstnancům způsobit nepříjemné problémy.

Čím dál více firem zaměřuje svou pozornost na zaměstnance a jejich potřeby. Uvědomují si, že získat a udržet si kvalitní pracovníky není v současné velké konkurenci firem jednoduché, a tak se snaží nabízet atraktivní pracovní podmínky a benefity. Mezi ty by měl patřit i zájem o zdraví a celkovou spokojenost zaměstnanců. Vyšší pravděpodobnost zdravotních potíží je ve směnném provozu, kde lidé čelí nepravidelné pracovní době a časté únavě kvůli střídání směn. A právě zde by se měly firmy soustředit na zlepšení a rozvržení směn věnovat více pozornosti. Při neuváženém plánování pracovní doby mohou svým zaměstnancům způsobit nemalé zdravotní i osobní problémy, a nakonec o ně i přijít.

„Není výjimkou, že lidé ve směnných provozech podávají výpověď ze zdravotních důvodů a kvůli špatnému work-life balance a ne proto, že by se jim nelíbila práce, kterou vykonávají. Ze své praxe u klientů mohu potvrdit, že pokud zaměstnavatel ignoruje osobní potřeby svých zaměstnanců, potýká se zpravidla s vysokou fluktuací. Přitom se stačí zaměřit na pár faktorů a prospěch z toho můžou mít obě strany,“ říká Roman Urban z české pobočky poradenské společnosti Déhora, která pomáhá firmám se správným plánováním směn.

S čím se potýkají zaměstnanci v případě nevhodně plánovaných směn:

1. Rozhozený biorytmus

Nevhodné střídání směn narušuje přirozený biorytmus lidského těla, a proto by směny měly být plánované s ohledem na vnitřní hodiny každého jednoho zaměstnance. Nejpřirozenější pro lidské tělo je střídání směn ranní – odpolední – noční. Tělo se rychleji a lépe vypořádává s tzv. rychlou rotací, kdy se počet směn v řadě za sebou pohybuje podle namáhavosti práce v rozsahu 2 až 4 směny. Takové střídání pomáhá předcházet hromadění nedostatku spánku během nočních a ranních směn. Naopak 5 nebo více stejných směn v řadě vede k vysokému pracovnímu vytížení, únavě a zvyšuje riziko zdravotních potíží. Největší zátěží jsou proto pro lidský organismus noční směny. Práce v noci představuje pro člověka nesoulad s jeho přirozeným biorytmem, tedy časem vyhrazeným pro spánek, stravování a sociální aktivity. Práce na směny, a mnohdy i chaotické střídání směn, tento přirozený biorytmus narušují a lidské tělo pak prochází podobným procesem jako při pásmové nemoci, tzv. jet lagu.

2. Nebezpečí úrazu

Nedostatek spánku, nebo jeho snížená kvalita v důsledku neustále se měnící pracovní doby, vede k únavě a snížené ostražitosti nejen na noční směně. Pocit únavy a nepozornosti jsou tak nejčastějšími příčinami vedoucími k selhání lidského faktoru často s rozsáhlými následky, ať už v technologických, dopravních nebo i zdravotnických provozech. Pokud zaměstnanci mají méně než šest hodin nepřetržitého spánku, může to vést k problémům. Důležitý je i počet hodin, po které zaměstnanec bděl před nástupem do práce, a v kterou denní dobu zaměstnanec spí a pracuje. Délka směn by neměla překročit 9 hodin a podceňovat by se nemělo ani řazení směn za sebou. Riziko poranění je v průměru o 6 % vyšší při druhé noční směně, o 17 % při třetí noční směně a při čtvrté je to už o 36 %. U tří po sobě jdoucích denních směn se riziko úrazu sice také zvyšuje, ale podstatně méně.

3. Nerovnováha mezi prací a osobním životem

Pro většinu zaměstnanců je důležité, aby zvládli skloubit svůj pracovní život s tím soukromým a měli tak čas na svou rodinu a koníčky. Pokud zaměstnavatel přehlíží individuální potřeby svých zaměstnanců je velmi pravděpodobné, že se potýkají se sociálními problémy a kvůli špatně nastaveným směnám mohou mít často narušený vztah s rodinou. Přestože ve firmách fungujících ve směnném režimu je možnost poskytnout pracovníkům časovou flexibilitu o něco náročnější, i zde již existují prověřená řešení. Příkladem je koncept samoplánování, v rámci kterého si zaměstnanci sami určují, které směny jim vyhovují. Mohou si tak lépe organizovat svůj volný čas a přizpůsobit se potřebám rodiny.

4. Nezdravý životní styl

Při práci na směny není vždy jednoduché dodržovat zásady zdravého životního stylu. Zaměstnanci by si měli především dopřát dostatek kvalitního spánku, který ovlivňuje nejen zdravotní stav, ale pomáhá regenerovat i fyzické síly. Jestliže si kvůli nočním směnám musí noční spánek vynahrazovat přes den, měli by si k tomu doma vytvořit vhodné podmínky a dodržet i dostatečnou délku spánku, tedy minimálně 7 hodin v kuse. Stejně tak je práce na směny často příčinou nepravidelného a mnohdy i nekvalitního stravování. Není vždy jednoduché při rozhozeném pracovním režimu dodržovat zásady zdravé výživy, ale není to nemožné. Důležité je dodávat tělu v pravidelných intervalech vhodné a kvalitní jídlo, a to i během nočních směn. Protože však metabolismus pracuje v noci pomaleji než přes den, jídlo na noční směně by mělo být lehčí než to, které zaměstnanci konzumují v jiných částech dne.

5. Zdravotní problémy

Lidé pracující na směny si bohužel nemůžou dopřát takový komfort, jakým je pravidelný spánek. Řadí se tak do rizikové skupiny, u které více než u ostatních hrozí fyzické i duševní vyčerpání. To se může projevit apatií, abnormální únavou, sníženou výkonností, nervozitou i depresemi. Je prokázáno, že špatně nastavené směny mohou způsobit zdravotní potíže spojené s nevolností, nechutenstvím, zácpou nebo bolením hlavy. Z dlouhodobého hlediska pak lidem ve směnných provozech hrozí i poruchy trávení, obezita, cukrovka typu 2, vysoký krevní tlak a cholesterol. U všech zmíněných zdravotních potíží však hraje významnou roli životní styl. Problémům se vystavují hlavně lidé, kteří holdují nezdravému stravování, alkoholu, cigaretám a vyhýbají se sportu. Dostupné studie poukazují i na stoupající riziko onemocnění střev a žaludečních vředů, což opět souvisí se způsoby stravování a kvalitou spánku. Naznačují také, že dlouhodobý, a navíc špatně nastavený směnný režim práce by mohl být jedním z mnoha faktorů přispívajících i ke vzniku rakoviny.

Mezinárodní poradenská skupina Déhora je největší evropská společnost zabývající se plánováním a řízením pracovních sil ve společnostech se směnným režimem práce. Již od roku 1987 nabízí odborné znalosti organizacím ve všech sektorech ekonomiky a podílí se tak na zvyšování efektivity jejich podnikání. Díky praktickým zkušenostem z prostředí firem i rozsáhlým výzkumům a analýzám, které provádí, dokáže poskytnout klientům komplexní služby z oblasti plánování práce a lidského kapitálu včetně poradenství, školení a zavádění softwarových řešení. V současné době má Déhora pobočky v Nizozemsku, Belgii, Polsku, Spojených arabských emirátech a v České republice a pomáhá stovkám společností po celé Evropě téměř v každém odvětví od výroby a zpracovatelského průmyslu přes zdravotnictví, služby, logistiku až po státní správu. Mezi její významné klienty patří například firmy British American Tobaco, Audi, Nestlé, Siemens, Miele, Electrolux, Coca-Cola, Eindhoven Airport, Amsterdam Airport, Polish Airlines nebo Nizozemská a Belgická policie.