Hektarový výnos brambor v Plzeňském kraji rostl - Sklizeň v Plzeňském kraji v roce 2020
V rostlinné produkci se Plzeňský kraj řadí mezi prvních pět krajů ČR. Z hlediska výše sklizně patří k významným plodinám oves a triticale, a z krmných plodin píce v seně z trvalých travnatých porostů. V hektarovém výnosu ječmene se Plzeňský kraj umístil mezi kraji na prvním místě. Druhý nejvyšší hektarový výnos v rámci krajů byl zaznamenán v komoditách triticale a brambory.
V roce 2020 bylo v Plzeňském kraji sklizeno 599,6 tis. tun obilovin celkem ze sklizňové plochy 102,3 tis. ha. Plzeňský kraj se v porovnání s ostatními kraji ve sklizni obilovin umístil na pátém místě. Největší sklizeň obilovin byla zaznamenána ve Středočeském kraji (1 578,9 tis. tun). Na celkové sklizni obilovin v ČR se Plzeňský kraj podílel 7,4 %. Za období 2016–2020 byl objem sklizně obilovin nejvyšší v roce 2020. V porovnání s rokem 2019 se zvýšila sklizeň obilovin o 4,2 %. Mezi roky 2016–2020 byla velikost sklizňové plochy obilovin v roce 2020 druhá nejnižší a v porovnání s rokem 2019 se snížila o 1,8 %.
Hektarový výnos obilovin celkem v roce 2020 dosáhl v Plzeňském kraji 5,86 t/ha, oproti roku 2019 se zvýšil o 0,33 t/ha. V porovnání s ostatními kraji se Plzeňský kraj umístil až na devátém místě. Ve sledovaném období let 2016–2020 byl hektarový výnos obilovin v roce 2020 nejvyšší. V ČR činil hektarový výnos obilovin 6,04 t/ha a v porovnání s Plzeňským krajem byl vyšší o 0,18 t/ha. Na vyšším hektarovém výnosu v ČR se podílely zejména kraje Jihomoravský (6,52 t/ha) a Zlínský (6,30 t/ha).
V roce 2020 bylo v Plzeňském kraji sklizeno 368,2 tis. tun pšenice celkem ze sklizňové plochy 59,1 tis. ha. Zatímco sklizeň pšenice celkem se meziročně zvýšila o 4,4 %, sklizňová plocha meziročně klesla o 2,3 %. Na sklizni pšenice celkem se podílela pšenice ozimá 361,8 tis. tun a pšenice jarní 6,4 tis. tun, což se promítlo ve vývoji hektarových výnosů. Meziročně se zvýšil objem sklizené pšenice ozimé o 4,3 % a pšenice jarní o 7,6 %. Oproti roku 2019 se sklizňové plochy snížily u pšenice ozimé o 2,1 % a u pšenice jarní o 7,6 %. Mezi roky 2016–2020 byla sklizeň pšenice celkem v roce 2020 druhá nejvyšší. Výše sklizně pšenice celkem se pohybovala v rozmezí od 332,1 tis. tun v roce 2017 do 369,2 tis. tun v roce 2016. Celková sklizeň pšenice v Plzeňském kraji tvořila 7,5 % sklizně v ČR (šestý nejvyšší podíl v porovnání s ostatními kraji). Na sklizni v ČR se nejvíce podílely kraje Středočeský (21,2 %) a Jihomoravský (13,1 %).
Hektarový výnos pšenice celkem v roce 2020 představoval v Plzeňském kraji 6,23 t/ha a meziročně vzrostl o 0,40 t/ha. I když výše sklizně pšenice celkem nebyla v Plzeňském kraji oproti krajům Středočeskému a Jihomoravskému významná, hektarový výnos byl v Plzeňském kraji oproti zmiňovaným regionům vyšší (proti Jihomoravskému o 0,21 t/ha a proti Středočeskému o 0,08 t/ha). Hektarový výnos pšenice celkem byl v Jihomoravském kraji nejnižší ze všech krajů. Hektarový výnos pšenice ozimé se zvýšil z 5,89 t/ha v roce 2019 na 6,28 t/ha v roce 2020 a pšenice jarní z 3,66 t/ha na 4,31 t/ha.
V roce 2020 sklidili zemědělci v Plzeňském kraji 143,1 tis. tun ječmene celkem ze sklizňové plochy 24,9 tis. ha. Meziročně se sklizeň ječmene celkem snížila o 2,3 % a rozloha sklizňové plochy klesla o 3,3 %. Z celkové sklizně ječmene činil ječmen ozimý 102,3 tis. tun a ječmen jarní 40,8 tis. tun. V porovnání s rokem 2019 poklesla sklizeň ječmene ozimého o 2,7 % a ječmene jarního o 1,4 %, snížily se i sklizňové plochy (ječmene ozimého o 4,0 % a ječmene jarního o 1,8 %). Výše sklizně ječmene celkem se pohybovala v rozmezí od 131,7 tis. tun v roce 2018 do 152,0 tis. tun v roce 2016. Sklizený ječmen celkem tvořil 7,9 % z celkové sklizně ječmene v ČR a Plzeňský kraj se v rámci krajů umístil na šestém místě. Nejvyšší podíly na sklizni ječmene celkem v ČR dosáhly kraje Středočeský (18,9 %) a Vysočina (12,3 %).
Hektarový výnos ječmene celkem v Plzeňském kraji, který v roce 2020 dosáhl 5,75 t/ha, byl zároveň nejvyšším ze všech krajů ČR. Tento výnos se meziročně zvýšil o 0,06 t/ha. Ačkoli se Středočeský kraj podílel nejvyšší měrou na celkové sklizni ječmene v ČR, v hektarovém výnosu se umístil až na šestém nejvyšším místě. V porovnání se Středočeským krajem byl hektarový výnos v Plzeňském kraji vyšší o 0,22 t/ha. Hektarové výnosy ječmene ozimého a ječmene jarního se rovněž meziročně zvýšily. Hektarový výnos ječmene ozimého vzrostl z 5,99 t/ha v roce 2019 na 6,07 t/ha v roce 2020 a ječmene jarního z 5,04 t/ha na 5,06 t/ha.
Sklizeň žita ozimého a jarního v roce 2020 činila v Plzeňském kraji 16,3 tis. tun a sklizňová plocha této komodity představovala 2,9 tis. ha. Sklizeň žita meziročně klesla o 16,5 % a sklizňová plocha se snížila o 24,0 %. Mezi roky 2016–2020 byla tato sklizeň druhá nejvyšší. Výše sklizně žita se pohybovala v rozmezí od 8,9 tis. tun v roce 2016 do 19,5 tis. tun v roce 2019. Na celkové sklizni žita v ČR se podílel Plzeňský kraj 9,5 % a tento podíl byl v rámci krajů čtvrtý nejvyšší. Nejvyšší podíl u sklizně žita v ČR byl zaznamenán v krajích Vysočina (18,2 %) a Středočeském (16,1 %).
Hektarový výnos žita ozimého a jarního v roce 2020 dosáhl v Plzeňském kraji 5,58 t/ha. Oproti roku 2019 se zvýšil o 0,50 t/ha. V porovnání s ostatními kraji byl výnos žita v Plzeňském kraji sedmý nejvyšší. V pěstování žita dosahovaly nejvyšších hektarových výnosů kraje Vysočina (5,65 t/ha) a Jihočeský (5,63 t/ha).
V Plzeňském kraji bylo v roce 2020 sklizeno 33,7 tis. tun ovsa ze sklizňové plochy 8,4 tis. ha. Meziročně se zvýšila sklizeň ovsa o 43,8 % a sklizňová plocha vzrostla o 13,8 %. Od roku 2016 byla sklizeň nejvyšší v roce 2020. Ve sledovaném období se výše sklizeného ovsa pohybovala v rozmezí od 20,1 tis. tun v roce 2016 do 33,7 tis. tun v roce 2020. Na výši sklizeného ovsa v ČR se Plzeňský kraj podílel 18,4 % a v porovnání s ostatními regiony byl tento podíl druhý nejvyšší. Ve sklizni ovsa v ČR dosáhl nejvyššího podílu Jihočeský kraj (22,2 %).
V roce 2020 byl v Plzeňském kraji zaznamenán hektarový výnos ovsa 3,99 t/ha, který meziročně vzrostl o 0,83 t/ha. Plzeňský kraj dosáhl druhého nejvyššího podílu sklizeného ovsa v ČR, jeho hektarový výnos byl v porovnání s ostatními kraji čtvrtý nejvyšší. Nejlepší výsledky u této komodity dosáhl Jihočeský kraj, který se v mezikrajském porovnání umístil u výše sklizně (40,7 tis. tun) i u hektarových výnosů (4,04 t/ha) na prvním místě. Druhý nejvyšší hektarový výnos ovsa měl Karlovarský kraj (4,02 t/ha).
V Plzeňském kraji bylo v roce 2020 sklizeno 26,7 tis. tun triticale z 5,2 tis. ha sklizňové plochy. Meziročně sklizeň triticale klesla o 0,6 % a sklizňová plocha triticale se snížila o 3,7 %. Od roku 2016 byla sklizeň triticale v roce 2020 druhá nejvyšší. Nejméně triticale (21,9 tis. tun) sklidili zemědělci v roce 2018, nejvíce (26,8 tis. tun) v roce 2019. Z celkové sklizně triticale v ČR tvořil Plzeňský kraj 12,5 % a v rámci krajů se umístil na třetím nejvyšším místě. Na celkové sklizni triticale v ČR se nejvíce podílely kraje Jihočeský (19,6 %) a Středočeský (14,3 %).
Hektarový výnos triticale v roce 2020, který v Plzeňském kraji dosáhl 5,15 t/ha, meziročně vzrostl o 0,16 t/ha. V porovnání s ostatními kraji obsadil Plzeňský kraj druhé místo za Ústeckým krajem (5,16 t/ha). Obilovina triticale, která byla získaná křížením různých druhů obilovin pšenice a žita, je ideální pro pěstování v oblastech s méně příznivými klimatickými a půdními podmínkami.
V roce 2020 bylo v Plzeňském kraji sklizeno 10,6 tis. tun kukuřice na zrno ze sklizňové plochy 1,2 tis ha. Sklizeň i sklizňová plocha se v porovnání s rokem 2019 zvýšily. Sklizeň vzrostla o 78,5 % a sklizňová plocha se rozšířila o 45,5 %. Mezi roky 2016–2020 byla v roce 2020 sklizeň kukuřice na zrno druhá nejvyšší. V rámci časové řady bylo dosaženo nejvyšší sklizně 14,0 tis. tun v roce 2016 a nejnižší 4,3 tis. tun v roce 2018. Na celkové sklizni této komodity v ČR se podílel Plzeňský kraj 1,3 % a v porovnání s ostatními kraji se umístil až na jedenáctém místě. Nejvyšší podíly z celkové sklizně kukuřice na zrno v ČR byly zaznamenány v krajích Jihomoravském (46,6 %) a Středočeském (13,5 %).
Hektarový výnos kukuřice na zrno činil v roce 2020 v Plzeňském kraji 8,64 t/ha, meziročně se tento výnos zvýšil o 1,60 t/ha. Nejvyšší hektarové výnosy měly kraje Hl. město Praha (10,19 t/ha) a Olomoucký (9,90 t/ha). V porovnání s ostatními kraji se Plzeňský kraj umístil na třetím nejnižším místě.
Produkce luskovin na zrno v Plzeňském kraji v roce 2020 v porovnání s rokem 2019 vzrostla o 9,9 %, sklizňová plocha se zvýšila o 4,5 %. V roce 2020 sklidili zemědělci 6,7 tis. tun luskovin na zrno ze sklizňové plochy 2,9 tis. ha. Od roku 2016 byla sklizeň luskovin na zrno v roce 2020 druhá nejvyšší. Sklizeň luskovin na zrno (7,9 tis. tun) byla nejvyšší v roce 2017, nejnižší (5,4 tis. tun) v roce 2018. Na celkové sklizni v ČR se Plzeňský kraj podílel 7,3 % a v porovnání s ostatní kraji obsadil čtvrté nejvyšší místo. Nejvyššího podílu sklizně na ČR dosáhly kraje Středočeský (22,4 %) a Jihomoravský (21,1 %).
Hektarový výnos luskovin na zrno v Plzeňském kraji v roce 2020 představoval 2,34 t/ha, meziročně se zvýšil o 0,11 t/ha. Nejvyšší hektarové výnosy byly dosaženy v krajích Jihomoravském (2,74 t/ha) a Ústeckém (2,60 t/ha). Plzeňský kraj se v rámci ostatních krajů umístil až na devátém místě.
Sklizeň brambor celkem v Plzeňském kraji v roce 2020 dosáhla 35,9 tis. tun ze sklizňové plochy 1,1 tis. ha. Meziročně se zvýšila sklizeň brambor o 12,5 %, sklizňová plocha se oproti roku 2019 zmenšila nepatrně jen o 1,0 %. Od roku 2016 byla sklizeň brambor v roce 2020 nejvyšší. Nejnižší sklizeň 30,1 tis. tun byla zaznamenána v roce 2018. Na sklizni brambor v ČR se Plzeňský kraj podílel 5,2 % a v porovnání s ostatními kraji se umístil na pátém místě. Nejvyšší sklizeň brambor byla dosažena v krajích Vysočina (243,3 tis. tun) a Středočeském (159,4 tis. tun).
Hektarový výnos brambor celkem v roce 2020 činil v Plzeňském kraji 31,49 t/ha a v porovnání s rokem 2019 se zvýšil o 3,52 t/ha. Plzeňský kraj se v hektarovém výnosu v porovnání s ostatními kraji umístil na druhém místě za Jihočeským krajem (32,01 t/ha).
V roce 2020 bylo v Plzeňském kraji sklizeno 108,0 tis. tun olejnin celkem ze sklizňové plochy 32,9 tis. ha. Meziročně se sklizeň olejnin zvýšila o 7,7 %, zatímco rozsah sklizňové plochy se snížil o 3,5 %. Od roku 2016 byla sklizeň olejnin v roce 2020 třetí nejvyšší. V rámci časové řady byla nejvyšší sklizeň (121,9 tis. tun) v roce 2018 a naopak nejnižší (93,9 tis. tun) v roce 2017. Sklizeň olejnin v Plzeňském kraji tvořila z celkové sklizně v ČR 8,0 %. V porovnání s ostatním kraji se jednalo o pátý nejvyšší podíl. Nejvíce se na sklizni olejnin v ČR podílely kraje Středočeský (22,4 %) a Jihočeský (10,5 %).
Hektarový výnos olejnin celkem v roce 2020 dosáhl v Plzeňském kraji 3,28 t/ha, meziročně se zvýšil o 0,34 t/ha. Plzeňský kraj se v mezikrajském porovnání umístil na třetím místě za kraji Karlovarským (3,42 t/ha) a Jihočeským (3,32 t/ha).
V roce 2020 sklidili zemědělci v Plzeňském kraji 104,7 tis. tun řepky ze sklizňové plochy 30,1 tis. ha. Zatímco meziročně sklizeň vzrostla o 7,7 %, sklizňová plocha se zmenšila o 4,1 %. Mezi roky 2016–2020 byla sklizeň v roce 2020 třetí nejvyšší. Výše sklizně v Plzeňském kraji se pohybovala v rozmezí od 90,2 tis. tun v roce 2017 do 118,6 tis. tun v roce 2018. Na celkové sklizni v ČR se Plzeňský kraj podílel 8,4 % (páté místo mezi kraji). Nejvyšší podíly na sklizni v ČR byly zaznamenány v krajích Středočeském 22,9 % a Jihočeském 11,0 %.
Hektarový výnos řepky olejky v roce 2020 dosáhl v Plzeňském kraji 3,48 t/ha, meziroční zvýšení činilo 0,38 t/ha. Plzeňský kraj se umístil na čtvrtém nejvyšším místě v mezikrajském porovnání. Nejvyšší hektarové výnosy byly dosaženy v krajích Karlovarském (3,53 t/ha) a Jihočeském (3,53 t/h).
Pícnin na orné půdě bylo v Plzeňském kraji v roce 2020 sklizeno 568,1 tis. tun ze sklizňové plochy 54,4 tis. ha. Meziročně se sklizeň zvýšila o 12,9 % a sklizňová plocha se rozšířila o 6,6 %. V letech 2017–2020 byla sklizeň v roce 2020 nejvyšší. (Od roku 2017 se sklízejí pícniny na orně půdě ve vlhkosti 16 %, rok 2016 není srovnatelný s následujícími obdobími, protože do roku 2016 se pícniny na orné půdě sklízely v suchém stavu). Nejnižší sklizeň pícnin (406,2 tis. tun) byla zaznamenána v roce 2018. Na celkové sklizni pícnin v ČR se Plzeňský kraj podílel 10,7 % (čtvrtý nejvyšší mezikrajský podíl). Na sklizni pícnin na orně půdě v ČR měly nejvyšší podíl kraje Vysočina (16,7 %) a Středočeský (14,1 %).
Hektarový výnos pícnin na orné půdě v roce 2020 činil 10,44 t/ha a oproti roku 2019 vzrostl o 0,59 t/ha. Plzeňský kraj se v porovnání s ostatními kraji umístil na šestém místě. Nejvyšší hektarové výnosy byly dosaženy v krajích Olomouckém (11,85 t/ha) a Jihočeském (11,20 t/ha).
V roce 2020 bylo sklizeno v Plzeňském kraji 951,6 tis. tun kukuřice na zeleno a siláž ze sklizňové plochy 25,1 tis. ha. Meziročně se sklizeň zvýšila o 8,6 %, sklizňová plocha oproti roku 2019 nepatrně klesla, a to o 0,5 %. V období let 2017–2020 byla sklizeň v roce 2020 nejvyšší. (Od roku 2017 se sklízí kukuřice na zeleno a siláž ve vlhkosti 65 %, rok 2016 není srovnatelný s následujícími obdobími, protože do roku 2016 se uváděla sklizeň v čerstvém stavu na zeleno). Nejnižší sklizeň (697,7 tis. tun) byla zaznamenána v roce 2018. Plzeňský kraj tvořil 10,8 % z celkové sklizně v ČR a v porovnání s ostatními kraji se umístil na čtvrtém nejvyšším místě. Na celkové sklizni kukuřice na zeleno a siláž v ČR se nejvíce podílely kraje Vysočina (16,3 %) a Středočeský (14,0 %).
Hektarový výnos kukuřice na zeleno a na siláž v roce 2020 dosáhl v Plzeňském kraji 37,85 t/ha. Oproti roku 2019 se výnos zvýšil o 3,15 t/ha. V porovnání s ostatními kraji se Plzeňský kraj umístil na předposledním místě. Nejvyšší hektarové výnosy byly zaznamenány v Hl. městě Praze (45,74 t/ha) a Olomouckém kraji (43,26 t/ha).
V Plzeňském kraji bylo v roce 2020 sklizeno z trvalých travních porostů včetně pastvin 396,6 tis. tun pícnin v seně z celkové sklizňové plochy 117,3 tis. ha. Sklizeň pícnin v seně se meziročně zvýšila o 13,9 %, zatímco sklizňová plocha nepatrně klesla o 0,5 %. V období let 2016–2020 byla sklizeň pícnin v seně v roce 2020 druhá nejvyšší. V rámci časové řady se sklizeň pícnin v seně z trvalých travních porostů včetně pastvin pohybovala v rozmezí od 294,9 tis. tun v roce 2018 do 425,9 tis. tun v roce 2016. Na celkové sklizni pícnin v seně v ČR se Plzeňský kraj podílel 12,4 %. V mezikrajském porovnání se Plzeňský kraj umístil ve sklizni pícnin v seně na druhém místě za Jihočeským krajem (554,5 tis. tun).
Hektarový výnos pícnin v seně z trvalých travních porostů včetně pastvin v roce 2020 činil v Plzeňském kraji 3,38 t/ha, meziročně se zvýšil o 0,43 t/ha. Plzeňský kraj se v porovnání s ostatními kraji umístil na čtvrtém místě. Nejvyšší hektarové výnosy byly dosaženy v krajích Vysočina (3,49 t/ha) a Karlovarském (3,44 t/ha).
Mezi faktory, které ovlivňují hektarové výnosy jednotlivých zemědělských komodit, patří klimatické podmínky, zeměpisná poloha, biotické vlivy (vliv člověka, zvířat a okolní vegetace), složení půdy a správné střídání plodin. Chybějící živiny lze půdě dodávat vhodnými hnojivy.
V Plzeňském kraji se meziročně nejvíce zvýšila spotřeba hnojiv organických (o 61,4 tis. tun) a vápenatých (o 6,1 tis. tun). Naopak se snížila spotřeba hnojiv statkových (o 39,2 tis. tun) a organominerálních (o 1,3 tis. tun).
V letech 2016–2020 tvořila nejvyšší objem statková hnojiva (1 242,6 tis. tun), která se v roce 2020 snížila v porovnání s rokem 2016 o 50,1 tis. tun. Ze statkových hnojiv poklesl nejvíce hnůj o 83,2 tis. tun a kejda o 32,6 tis. tun. V rámci časové řady se snížil objem spotřebovávaných minerálních hnojiv a živin (o 1,9 tis. tun) a z těchto hnojiv poklesla nejvíce spotřeba dusíkatých hnojiv (o 1,5 tis. tun). V roce 2020 v porovnání s rokem 2016 vzrostl objem spotřebovávaných organických hnojiv (o 20,1 tis. tun) i vápenatých hnojiv (o 7,7 tis. tun).
Kontakt:
Ing. Zuzana Trnečková
Krajská správa ČSÚ v Plzni
Tel.: 377 612 253
E-mail: zuzana.trneckova@czso.cz
Poslední zprávy z rubriky Z regionů:
Přečtěte si také:
Prezentace
18.04.2024 Daňové přiznání lidem provětralo peněženky....
15.04.2024 Kam půjdou úrokové sazby? Aktuální přehled...
15.04.2024 Zabouchnuté dveře vyřeší zámečník od pojišťovny...
Okénko investora
Mgr. Timur Barotov, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Michal Brothánek, AVANT IS
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Ali Daylami, BITmarkets
Bitcoin stanovil nové historické maximum – Je už na nákup pozdě?
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz