Růst cen v americkém výrobním sektoru zřejmě dále zrychlí (Ranní zpráva z finančního trhu)

Meziroční růst cen průmyslových výrobců v USA pravděpodobně v dubnu dále zrychlil k 6 %. Na výrazném zvyšování cen ve výrobním sektoru se i nadále podílela zejména meziročně vyšší cena ropy, která loni v dubnu dosáhla svého dna na 20 USD/barel, zatímco nyní se již pohybuje nad 60 USD. Obnovená poptávka a narušení dodavatelských řetězců se však podepisují také na rychlém růstu cen ostatních komodit. Týdenní počty nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti by měly potvrdit, že oživení na americkém trhu práce nebude tak rychlé, jak se původně čekalo.

Dnešek nabídne pouze data z USA

Americké ceny průmyslových výrobců v dubnu podle našeho odhadu vzrostly meziměsíčně o 0,2 % a jejich meziroční růst pravděpodobně zrychlil k 6 %. Na výrazný vzestup cen ve výrobním sektoru působila i nadále především meziročně vyšší cena ropy na světových trzích. Její propad započal krátce po vypuknutí koronavirové pandemie a svého dna dosáhla ropa Brent právě loni v dubnu, kdy se v jednu chvíli obchodovala i za 20 dolarů za barel. V prvním letošním čtvrtletí, kdy na finančních trzích převládl optimismus ve vztahu k brzkému překonání současné krize a k možnému významnějšímu obnovení poptávky po černém zlatu, se jeho cena zvýšila nad 60 dolarů za barel, kde se pohybovala před pandemií.

Zvyšující se poptávka se však zrcadlí nejen v ceně ropy, ale i v cenách ostatních komodit, k jejichž růstu přispívá i narušení dodavatelských řetězců v důsledku různých protiepidemických opatření a vlivem rozdílného pandemického vývoje v jednotlivých částech světa. Svižně tak na světových trzích rostou ceny hlavních potravinářských komodit jako je pšenice (oproti začátku loňského roku cca + 30 %), kukuřice nebo sója (shodně cca + 70 %), a rychle se zvyšují také ceny kovů, jako je hliník (+ 40 %) a měď (+ 70 %). Zrychlit by tak podle našeho odhadu měl v USA i meziroční růst výrobních cen očištěný o vliv cen potravin a energií, a to mírně pod 4 %.

Jako každý čtvrtek budou také dnes v USA zveřejněny týdenní počty nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti. Jak ukázaly dubnové statistiky počtu nově vytvořených pracovních míst v nezemědělském sektoru, které oproti tržním očekáváním výrazně zklamaly, tak oživení na americkém trhu práce nebude pravděpodobně tak rychlé, jak se původně čekalo. Analytici tudíž očekávají jen nepatrné snížení počtu nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti z 498 na 490 tis. Oproti loňskému únoru totiž na americkém trhu práce stále chybí zhruba 8 milionů pracovních míst.

Americká inflace překvapivě zrychlila nad 4 %

Evropská komise včera zveřejnila svou novou prognózu, ve které pro letošní rok očekává růst ekonomiky EU o 4,2 % a v roce příštím její mírné zrychlení na 4,4 %. Obdobně by se měla vyvíjet také ekonomika eurozóny (4,3 %, resp. 4,4 %). Oproti předchozí prognóze se tak jedná o zlepšení výhledu, když ještě v únoru komise předpovídala růst evropské ekonomiky v obou zmíněných letech pod 4 %. Její významnější oživení by mělo nastat v druhé půli letošního roku, kdy by již měla být proočkována velká část populace. I přesto, že ekonomiky jednotlivých států EU porostou různými tempy, Evropská komise očekává, že do konce příštího roku všechny dosáhnou své předkrizové úrovně. Pomoci by k tomu měly i finanční prostředky z evropského Fondu obnovy (RRF), které se podle komise odrazí ve výrazném nárůstu vládních investic, jejichž podíl na evropském HDP by v roce 2022 měl dosáhnout nejvyšší úrovně za poslední dekádu. Evropská inflace se podle prognózy EK letos dočasně zvýší ke 2 %, v roce příštím by však již mělo dojít k jejímu opětovnému zpomalení mírně nad 1 %. Pro Českou republiku komise předpovídá růst HDP v letošním roce o 3,4 % a jeho zrychlení na 4,4 % v roce příštím, což je v souladu s naší prognózou. Podle prognózy EK bude ČR v příštím roce zároveň patřit mezi pět zemí s nejvyšším deficitem veřejných financí.

Březnová průmyslová produkce v eurozóně mírně zaostala za očekáváními, když vzrostla meziměsíčně o 0,1 %, zatímco se čekal nárůst o 0,8 %. V Itálii a Španělsku výroba oproti únoru klesla o 0,1 %, v Německu a Francii naopak mírně rostla (o 0,8 %, resp. 0,7 %).

Americké spotřebitelské ceny vzrostly v dubnu meziměsíčně o 0,8 % a překvapily tak trh, který očekával jejich nárůst pouze o 0,2 %. Meziroční inflace se zvýšila z 2,6 % na 4,2 % s tím, že významný vliv měly vyšší ceny pohonných hmot. Na meziměsíční inflaci však velmi silně působily vyšší ceny automobilů, především pak těch ojetých, jenž vzrostly o 10 %. Zde se zřejmě projevil vliv nedostatku některých komponent, a tedy i omezené výroby nových automobilů. To, že dubnová inflace v USA nebyla pouze o vlivu vyšších cen pohonných hmot, dokazuje i ukazatel jádrové inflace. Ta zrychlila meziročně z 1,6 % na 3,0 %, zatímco analytici očekávali 2,3 %. Po uvolnění restrikcí rostly ceny letenek (meziměsíčně o 10 %), ubytovacích služeb (+7,6 %), ale i nájmů (+0,2 %).

Koruna v prostředí nižší obchodní aktivity včera v podstatě stagnovala mírně nad 25,50 CZK/EUR, kam se dostala po jestřábím vyznění posledního zasedání ČNB a po vyšších číslech předvčerejší tuzemské inflace za duben. Koruna je tak nejsilnější od vypuknutí pandemie. Významnější pohyb po většinu včerejšího evropského obchodování nezaznamenal ani kurz eura k dolaru, který setrval poblíž 1,213 USD/EUR. Lze však předpokládat, že překvapení ve formě vyšší inflace v USA by mohlo v průběhu amerického obchodování posunout dolar k silnějším úrovním. Vyšší inflace totiž zvyšuje šance na to, že by Fed mohl začít se zpřísňováním měnové politiky dříve a tlačí tak dolarové sazby směrem vzhůru.