Tento týden budou hlavní inflační data

Hlavním tématem tohoto týdne je inflace. Dubnová statistika bude zveřejněna v USA, v tuzemsku i některých ostatních zemích střední a východní Evropy. Ve všech případech se počítá s dalším navýšením meziroční dynamiky, opět vlivem nízké srovnávací základny z minulého roku. Přičemž v USA by se mohl náskok v rozvolňování protipandemických opatření projevit i v mírně vyšších cenách v kategorii služeb.

Rozjezd do nového týdne bude ovšem pomalý. Dnes nejsou na programu žádná data a ekonomický kalendář odstartuje až v úterý česká inflace. Očekáváme, že spotřebitelské ceny v dubnu vzrostly meziročně o 2,7 % oproti 2,3 % v březnu. Profil inflace by se ale od posledního zveřejnění moc lišit neměl. Hlavním aktérem budou opět ceny pohonných hmot. Ty podle nás meziměsíčně zdražily již méně (málo přes 2 % oproti více než 5 % v březnu), srovnávací základna se ale v dubnu posunula ještě níže. Meziroční dynamika pohonných hmot tak nabrala obrátky a mohla se přiblížit až k 16 % oproti předchozím 2,4 %. Tento efekt ještě zesílí v květnu a poté bude postupně slábnout. Jádrová inflace patrně setrvala klidnější navzdory nejistotám ohledně meziměsíčního vývoje cen ve službách. Ceny potravin dle dostupných týdenních dat meziměsíčně mírně zlevnily a zpomalily tak meziroční tempo.

Dalším údajem bude německý ZEW index měřící ekonomický sentiment. S progresem v procesu vakcinace se patrně zlepšilo hodnocení aktuální situace, i když mezera proti subindexu očekávání bude dále zřejmá. Je ale třeba mít na paměti korelaci indexu s akciovými trhy, což limituje jeho výpovědní hodnotu o stavu reálné ekonomiky.

Ve středu budeme sledovat, jak si v březnu vedl průmyslový sektor eurozóny. Jistým vodítkem jsou již zveřejněná data z Německa. Ta ukázala na meziměsíční růst výroby o 2,5 % a dobrou situaci v poptávce.

Odpoledne dorazí dubnová statistika inflace z USA. Konsensus trhu počítá s umírněnějším meziměsíčním růstem o 0,2 % po 0,6 % v březnu. Meziroční růst spotřebitelských cen by se ale i tak vyšplhal z 2,6 % na 3,6 %. Stejně jako v případě české inflace bude navýšení dynamiky způsobeno nízkou srovnávací základnou z minulého dubna, kdy ceny ropy a energií prudce klesaly. Nicméně případné obavy z toho, že by vyšší inflace mohla přimět Fed k dřívější reakci ve směru utahování monetární politiky, bude mírnit statistika z trhu práce z minulého pátku. Nových pracovních míst přibylo 266 tisíc oproti 1 milionu, se kterým počítal medián tržního odhadu. To jen podtrhuje, že zlepšení situace na trhu práce bude ve srovnání s oživením ekonomické aktivity pomalejší. Šéf Fedu se již dříve nechal slyšet, že změny v měnové politice budou záviset na solidních datech z trhu práce.

Po zbytek týdne nás pak čekají výhradně data z USA. Pohled na inflační tlaky doplní ceny výrobců a na tempo ekonomické aktivity poukážou maloobchodní tržby a průmyslová výroba. Maloobchod bude nadále profitovat z fiskální podpory v podobě šeků distribuovaných v půlce března. Výkon průmyslu budou naopak brzdit komplikace v dodavatelských řetězcích.


Autor: David Vagenknecht, analytik
Editor: Lenka Kalivodová, analytička

Tým ekonomického výzkumu Raiffeisenbank a.s.