ČSÚ (ČSÚ)
Zákony  |  10.05.2021 09:29:18

10.05.2021 Statistika sportu: základní ukazatele - 2019

Kód: 090016-21
Informace o produktu
Kód: 090016-21
Periodicita: Nepravidelná
Název produktu: Statistika sportu: základní ukazatele
Poznámka:
Anotace: Přehled aktuálních statistik v oblasti sportu doplněný o samostatný analytický text. Publikace přináší základní ekonomický rozbor oblasti sportu čerpající zejména z výběrových šetření ČSÚ. Vedle ekonomických aspektů oblasti sportu zkoumá publikace také sportovní návyky a participaci v české populaci.
Územní členění: Stát
Kontakt: milan.dedera@czso.cz
Nosič: Papír, Web
Typ produktu: Publikace
Cena: 100.0 CZK
Verze: Česká
Typ termínu vydání: Jiný
Datum vydání: 10.05.2021
Rok: 2021
Informační služby: tel: 274 052 304
E-mail: infoservis@czso.cz
Kontakt: Ing. Milan Dedera
E-mail: milan.dedera@czso.cz

Přílohy

Všechna data publikace (0,5 MB) ZIP
Celá publikace
Word PDF
Úvod Word PDF
1. Vymezení oblasti sportu Word PDF
2. Definice pojmů a zdroje dat Word PDF
3. Ekonomické aspekty oblasti sportu Word PDF
4. Sportovní participace Word PDF
Závěr Word PDF
Zdroje Word PDF
Přílohy Word PDF
Archiv:
Zobrazit vše Skrýt

Zveřejněno dne: 10.05.2021
Data jsou platná ke dni zveřejnění publikace.



STATISTIKA SPORTU: ZÁKLADNÍ UKAZATELE

2019

Lidé a společnost

Praha, 10. 5. 2021

Kód publikace: 090016-21

Č.j.: CSU-004548/2021-63

Zpracoval: Odbor statistik rozvoje společnosti

Ředitel odboru: Martin Mana

Kontaktní osoba: Milan Dedera, e-mail: milan.dedera@czso.cz

Český statistický úřad, Praha, 2021

© Český statistický úřad / Czech Statistical Office, místo, rok vydání




Obsah

Úvod. 4

1.      Vymezení oblasti sportu. 5

2.      Definice pojmů a zdroje dat 7

3.      Ekonomické aspekty oblasti sportu. 10

3.1.       Příjmy a produkce. 10

3.2.       Zaměstnanost 13

3.3.       Zahraniční obchod. 17

4.      Sportovní participace. 20

4.1.       Zapojení populace do sportovních aktivit 20

4.2.       Organizované sportovní aktivity. 25

4.3.       Spotřeba v oblasti sportu. 26

Závěr. 29

Zdroje. 30

Přílohy. 31


Úvod

Statistika sportu nemá v České republice příliš širokou působnost. Kromě vybraných údajů o medailových umístěních, veřejném financování sportu Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (MŠMT) a členské základně sportovních svazů a České unie sportu (ČUS) nejsou pravidelně zveřejňovány základní ukazatele o sportu v ČR. Některé údaje jsou k dispozici na stránkách ČUS, Olympijského výboru, MŠMT či Národní sportovní agentury. Nejedná se však o celkovou analýzu oblasti sportu. Ucelenější studie v minulosti vznikaly ve spolupráci se soukromými společnostmi (např. poradenská společnost KPMG) či v minulých letech z popudu nestátních neziskových organizací (Transparency International).

            I přes dlouhodobou iniciativu Evropské komise (ustanovení expertních skupin pro oblast sportu, vytvoření jednotné definice sportu a jiných aktivit) v problematice zakládání satelitních účtů sportu v jednotlivých zemích EU nebyla v České republice zatím vyvinuta snaha o plnění tohoto úkolu. Tato publikace se nesnaží suplovat roli satelitního účtu sportu, má však ambici zaplnit mezeru v oblasti statistiky sportu v ČR a pravidelně přinášet mezinárodně srovnatelná data v této oblasti. V současné době stojí před statistiky nelehký úkol – zmapování dopadů pandemie COVID-19 na oblast sportu. Vzhledem k dostupnosti dat bude možné tento úkol obsáhnout až v dalším vydání publikace. V rámci ekonomické analýzy jsme však nastínily možné dopady pandemie v rámci odhadů zpracovaných Evropskou komisí a této problematice se věnuje také kapitola o zahraničním obchodě.

            Vymezení oblasti sportu v této publikaci vychází z metodiky používané Eurostatem a je pojato spíše konzervativně. Ekonomika sportu je zachycena v nejužším možném vymezení - tzv. statistické definici zahrnující pouze aktivity přímo spojené se sportem (např. provoz sportovních zařízení), nikoliv aktivity, které jsou vstupem pro sport nebo mají sport jako výstup (např. sportovní vybavení, přenosy utkání apod.). Publikace přináší základní údaje nejen o ekonomice sportu, ale také o sportovní participaci v populaci a jejími datovými zdroji jsou zejména šetření prováděná ČSÚ.

            První dvě kapitoly popisují základní metodická východiska, nabízí přehled datových zdrojů použitých v analýze a také definici základních ukazatelů. Třetí kapitola se zaměřuje na ekonomické aspekty oblasti sportu a konkrétně pak na příjmy sportovních organizací, zaměstnanost a mezinárodní obchod. Součástí této kapitoly je také odhad celkové produkce a přidané hodnoty v oblasti sportu. Čtvrtá kapitola se zaměřuje na sportovní participaci v České republice, zejména pak na průměrný čas strávený sportem v české populaci.


1. Vymezení oblasti sportu

Vymezení oblasti sportu v této publikaci vychází zejména ze současných záměrů Evropské komise a Eurostatu pro tuto oblast. V rámci pracovního plánu EU v oblasti sportu (2021-2024) byla zdůrazněna potřeba kooperace jednotlivých aktérů v oblasti sportu. Pro účely sjednocení přístupu ke statistice sportu inicioval Eurostat setkání pracovní skupiny tvořené ze zástupců národních statistických institucí (Sport statistics Task Force), která se sešla v polovině roku 2015. S ohledem na usnesení a doporučení této skupiny vydal Eurostat v roce 2016 publikaci s názvem Sport statistics poskytující přehled základních ukazatelů v rámci 28 zemí EU. Publikace vyšla v roce 2018 v aktualizované verzi.

            Obecnou definici sportu, tak jak ji zavedla Rada Evropy, pak používá například Bílá kniha o sportu. Do sportu jsou podle této definice řazeny veškeré formy tělesné aktivity, které, provozovány příležitostně nebo organizovaně, usilují o vyjádření nebo vylepšení fyzické kondice a duševní pohody, utvoření společenských vztahů či dosažení výsledků v soutěžích na všech úrovních.

            Ekonomické vymezení sportu v této publikaci vychází v souladu s výše uvedenými aktivitami na evropském poli z tzv. Vilniuské definice[1] sportu popsané expertní skupinou pro statistiku sportu v roce 2007. Ta rozlišuje tři vrstvy statistického vymezení oblasti sportu. První vrstva, tzv. statistická definice, obsahuje pouze ekonomické činnosti definované podle CZ-NACE 93.1. Sportovní aktivity. Druhá vrstva, tzv. úzká definice, pak zahrnuje veškeré aktivity, které mohou být vstupy pro sportovní aktivity (například výroba tenisových raket a obuvi). Třetí vrstva, tzv. široká definice, pak zahrnuje veškeré aktivity, které mají sport jako vstup pro svou produkci (například televizní vysílání sportovních utkání či ubytovací služby pro sportovní fanoušky). Každá vyšší vrstva pak zároveň zahrnuje i tu předcházející.

            Podrobnější metodické vymezení sportu lze do jisté míry odvodit z příbuzných oblastí, které jsou na evropské úrovni více vědecky probádané. Eurostat v tomto smyslu získává některé metodické postupy pro statistiku sportu z rozsáhlého metodického manuálu pro oblast kultury ESSnet - Culture, který se vedle samotného statistického vymezení věnuje podrobně také teorii[2]. Zohlednění tohoto metodického manuálu je také jedním z důvodů konzervativního charakteru dat produkovaných Eurostatem pro oblast sportu. Do oblasti sportu jsou tak v této publikaci, v souladu s aktivitami Eurostatu, řazeny pouze ekonomické aktivity spojené se samotnou sportovní činností, ostatní aktivity jsou vnímány jako příbuzné a do oblasti sportu přímo nespadají. To platí zejména pro výrobu sportovního vybavení a oděvů a s tím spojená povolání. Dále však také pro sportovní vzdělávání, které nelze na čtyřmístné úrovni NACE spolehlivě oddělit od vzdělávání v oblasti rekreace a také sportovní leasing a půjčovny vybavení. Pro zachycení ekonomického rozměru oblasti sportu je tak nejvíce relevantní tzv. statistická definice zahrnující pouze sportovní aktivity (s výjimkou statistiky zahraničního obchodu, který využívá širšího vnímání oblasti sportu).

            Výpočty základních ekonomických ukazatelů statistiky sportu – zaměstnanosti a příjmů v ekonomice – jsou tedy založené na statistické definici a reflektují pouze ekonomické činnosti, které lze v příslušných klasifikacích plně zachytit. V případě údajů o příjmech sportovních organizací se jedná o ekonomickou činnost CZ-NACE 93.1 Sportovní aktivity, v případě údajů o zaměstnanosti v oblasti sportu pak o kombinaci CZ-NACE 93.1 Sportovní aktivity a CZ-ISCO 34.2 Odborní pracovníci v oblasti sportu a fitness. Pouze tyto ekonomické činnosti a zaměstnání lze v rámci použitých klasifikací v plné míře označit jako sportovní. U výpočtů zahraničního obchodu se zbožím je záběr rozšířen na tzv. úzkou definici a zahrnuje nejen zboží přímo sportovní povahy (např. tenisové rakety), ale také sportovní obuv či oděvy. Definice sportu v rámci údajů o sportovní participaci v české populaci vychází z metodiky šetření, ze kterých pocházejí data.

Tabulka 1 Vymezení oblasti sportu

UKAZATEL

DEFINICE

KLASIFIKACE

Příjmy

Statistická definice

CZ-NACE 93.1 (viz Příloha 1)

Zaměstnanost

Statistická definice

CZ-NACE 93.1 a CZ-ISCO 34.2 (viz Příloha 2)

Mezinárodní obchod

Úzká definice

Vybrané kódy v Harmonizovaném systému (viz Příloha 3)

Sportovní participace

Metodika příslušných šetření

-


2. Definice pojmů a zdroje dat

V publikaci jsou sledovány základní ekonomické ukazatele zachycující příjmy ekonomických subjektů, počet zaměstnanců a zahraniční obchod se zbožím. Dále pak údaje o sportovní participaci a částečně také údaje o výdajích na sportovní zboží a služby.

            Pojem příjmy je v textu používán souhrnně jak pro výnosy, tak pro příjmy. Ukazatel příjmy v tomto textu totiž zahrnuje jak údaje od právnických osob vedoucích podvojné účetnictví a evidujících výnosy, tak údaje od fyzických osob (OSVČ), které mohou vést pouze daňovou evidenci a evidovat jen prosté příjmy.

            Údaje o zaměstnanosti v oblasti sportu jsou zachyceny ukazatelem počet zaměstnaných osob. Ten zahrnuje vedle zaměstnanců také podnikatele, pracovníky na dohody a pomáhající rodinné příslušníky.

            Statistické údaje jsou poskládány tak, aby poskytly co nejkomplexnější pohled na oblast sportu. Základní ukazatele vycházejí ze statistik ČSÚ, které jsou koordinovány na mezinárodní úrovni a mají jednotnou výchozí metodiku. Jejich využití pro účely získání mezinárodně srovnatelných dat v oblasti sportu doporučuje také pracovní skupina Sport statistics Task Force iniciovaná institucí Eurostat.

            Jedním z hlavních zdrojů dat pro sledování příjmů jsou údaje z Podnikové strukturální statistiky ČSÚ (v angličtině nazývané Structural Business Statistics). Tato statistika sleduje ekonomické činnosti právnických a fyzických osob s využitím klasifikace CZ-NACE a čerpá zejména z ročních výkazů ČSÚ a také z administrativních zdrojů. V rámci analýzy oblasti sportu je Podniková strukturální statistika přínosná zejména proto, že dokáže zachytit vybrané činnosti až na úrovni tříd, tj. ve čtyřmístném členění klasifikace CZ-NACE. Tato statistika ovšem nedokáže v plné míře obsáhnout údaje o malých podnicích a neziskových organizacích, jejichž činnost je však pro oblast sportu stěžejní. Dále také nezachycuje data o příspěvkových organizacích.

            Jako hlavní zdroj pro získávání údajů o zaměstnanosti je použito Výběrové šetření pracovních sil (VŠPS). Toto výběrové šetření od respondentů zjišťuje nejen hlavní ekonomickou činnost na jejich pracovišti (dle klasifikace ekonomických činností CZ-NACE), ale sleduje také, jaký typ zaměstnání v rámci této činnosti vykonávají (dle klasifikace zaměstnání CZ-ISCO). Víme tedy nejen, zda respondent pracuje v podniku, který svou převažující ekonomickou činností spadá do oblasti sportu (např. je zaměstnán ve fitcentru), ale také, jaké konkrétní zaměstnání tam vykonává (např. instruktor). Údaje jsou sbírány čtvrtletně od osob starších 15 let žijících v soukromých domácnostech. Omezení tohoto šetření pro analýzu oblasti sportu jsou obdobná jako u Podnikové strukturální statistiky. Pro vytvoření oblasti sportu je třeba pracovat se čtyřmístným členěním kategorií CZ-ISCO a CZ-NACE. Takto podrobné údaje jsou však založené na velmi malém vzorku a mohou meziročně kolísat. Výhodou tohoto zdroje je však jeho schopnost zachytit údaje o „ne-sportovních“ profesích v rámci sportovních ekonomických činností (např. účetní ve fotbalovém klubu) či, méně často, sportovních pracovnících v rámci „ne-sportovních“ ekonomických činností (např. instruktor jógy pro konzultantskou společnost).

            V rámci statistiky zaměstnanosti lze jako doplňující zdroj použít také údaje z Informačního systému o průměrném výdělku, jehož gestorem je Ministerstvo práce a sociálních věcí. Ten může poskytnout cenné informace o průměrných mzdách (platech) v rámci jednotlivých zaměstnání. Na druhou stranu sleduje pouze zaměstnance ve mzdové a platové sféře, nikoliv podnikatele a pracovníky na dohody, a proto je problematické využití tohoto zdroje společně s daty z VŠPS, které podnikatele a pracovníky na dohody zahrnuje. Údaje z tohoto informačního systému pochází od ekonomických subjektů (podniků, institucí), nikoliv z domácností (jak je tomu u VŠPS) a zahrnují pouze zaměstnance, jejichž týdenní pracovní doba přesahuje 30 hodin a zároveň u daného zaměstnavatele odpracovali nejméně jeden měsíc.

            Evidence dat o zahraničním obchodě využívají harmonizovaný systém popisu a číselného označování zboží Světové celní organizace. Tato nomenklatura je široce používaná i pro mezinárodní klasifikaci zboží v zahraničním obchodu. Harmonizovaný systém klasifikuje zboží podle jeho pozorovatelných fyzických vlastností a podchycuje jen hmotné zboží vykázané v celním prohlášení při přechodu hranice. Údaje za Českou republiku jsou dostupná v Databázi pohybu zboží přes hranice[3], jež zahrnuje data založená na přeshraničním pojetí zahraničního obchodu. Tyto údaje jsou sice mezinárodně srovnatelné a mohou sloužit jako indikátor vývoje hodnoty obchodu, ale nezohledňují faktickou změnu vlastnictví. Tu naopak zohledňuje národní pojetí zahraničního obchodu. Podrobnější údaje o metodice pohybu zboží přes hranice lze nalézt na webových stránkách ČSÚ.

            Pro analýzu sportovní participace jsou pak hlavním zdrojem údaje z Evropského výběrového šetření o zdraví (European Health Interview Survey). V rámci otázek týkajících se sportovních aktivit, jsou respondenti dotazováni na dobu strávenou sportem, fitness nebo rekreační (volnočasovou) aktivitou v rámci běžného týdne[4] a dále pak na čas strávený posilováním, jízdou na kole či chůzí. U posledních dvou jmenovaných aktivit se však jedná primárně o dopravu z místa na místo.

            Dalšími důležitými zdroji ČSÚ pro tuto publikaci jsou Statistika neziskových organizací, Národní účty použité pro analýzu spotřebitelských výdajů a odhad produkce, šetření Životní podmínky v ČR (Statistics on Income and Living Conditions) sledující účast na sportovních akcích a Výběrové šetření o informačních a komunikačních technologiích (ICT usage in households and by individuals) sledující online participaci. Z externích zdrojů pak publikace využívá např. data o členské základně sportovních svazů přebíraná od České unie sportu či šetření Národní sportovní agentury o míře popularity sportu v ČR.

Tabulka 2 Přehled zdrojů dat

DATA

UKAZATEL

ZDROJ DAT

HLAVNÍ ZDROJE DAT

Příjmy

Podniková strukturální statistika, ČSÚ

Produkce

Národní účty, ČSÚ

Zaměstnanost

Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ

Zahraniční obchod

Databáze pohybu zboží přes hranice, ČSÚ

Sportovní participace

Evropské výběrové šetření o zdraví, ÚZIS

DOPLŇUJÍCÍ ZDROJE DAT

Zaměstnanost

Statistika neziskových organizací, ČSÚ

Informační systém o průměrném výdělku, MPSV

Sportovní participace

Životní podmínky ČR, ČSÚ

Národní účty, ČSÚ

Využívání informačních a komunikačních technologií v domácnostech a mezi jednotlivci, ČSÚ

Evidence členské základny sportovních svazů, ČUS

Míra popularity sportu v České republice, NSA


3. Ekonomické aspekty oblasti sportu

V této kapitole jsou analyzovány ekonomické aspekty oblasti sportu. Ty jsou zachyceny na základě nejužšího možného vymezení – tzv. statistické definice zahrnující pouze sportovní aktivity, nikoliv však sportovní vstupy (vybavení či oděvy) a aktivity, které mají sport jako vstup (ubytování při sportovních utkáních, sportovní přenosy apod.). Kromě odhadu příjmů a produkce je zkoumána také celková zaměstnanost v oblasti sportu a zahraniční obchod se zbožím sportovního charakteru (pro analýzu zahraničního obchodu je v souladu s metodikou Eurostatu použita širší definice sportu a zahrnuje také sportovní vybavení).

V rámci ekonomické analýzy jsou s výjimkou zahraničního obchodu použity nejaktuálnější dostupné údaje za rok 2019. Není proto bohužel možné podrobněji analyzovat dopady celosvětové koronavirové pandemie, která v roce 2020 ve velké míře zasáhla také sportovní oblast. Na konci listopadu zpracovaly výzkumné organizace Ecorys a SportsEconAustria pro Evropskou komisi rozsáhlou studii o možných dopadech pandemie na ekonomiku jednotlivých států EU v roce 2020. Podle odhadů prezentovaných v této studii by se v rámci nejmírnějšího ze tří nastíněných scénářů v Česku (při zohlednění nejužší definice) mohla snížit zaměstnanost ve sportu v roce 2020 o 20 % a HDP vytvořený v rámci sportovních činností o 14 % oproti odhadům za rok 2020 bez vlivu pandemie. Součástí studie byl také dotazník a interview se zástupci desítek organizací v oblasti sportu. Jako největší hrozby spojené s pandemií COVID-19 vidí oslovené organizace a jednotlivci zejména úbytek příjmů (z prodeje vstupenek, licencí, přenosů či sponzoringu), propouštění zaměstnanců (včetně sportovců) či redukci využití dobrovolnické práce (lidé, kteří pomáhali ve sportovních organizacích, měli omezenou mobilitu v rámci různých vládních opatření).

3.1. Příjmy a produkce

Údaje o celkových příjmech subjektů v oblasti sportu vycházejí z Podnikové strukturální statistiky a zahrnují pouze ekonomické aktivity definované podle CZ-NACE 93.1 Sportovní činnosti. Jak již bylo zmíněno v předchozích kapitolách, Podniková strukturální statistika zachycuje údaje zejména o soukromých podnikatelských subjektech a mimo oblast záběru tak zůstávají příspěvkové organizace (zejména tedy různé sportovní instituce zřizované státem) a některé neziskové organizace. Celkové příjmy subjektů v oblasti sportu, tak jak jsou definované v této publikaci, dosahovaly v roce 2019 výše 26,3 mld. . Jak je patrné z Grafu 1, nejvíce se na celkových příjmech v oblasti sportu podílely subjekty v rámci ekonomické činnosti Provozování sportovních zařízení CZ-NACE 93.11, a to celkovými příjmy ve výši 12,9 mld. . Příjmy ve výši 7,7 mld. pak generovaly subjekty spadající svou převažující ekonomickou aktivitou do oblasti Činnosti fitcenter (CZ-NACE 93.13) a Ostatních sportovních činností (CZ-NACE 93.19). Zbylé příjmy subjektů v oblasti sportu pak vznikaly v roce 2019 v rámci Činnosti sportovních klubů (CZ-NACE 93.12). Nutno podotknout, že se jedná pouze o odhad příjmů, které nelze vzhledem k limitům šetření v takto podrobném členění přesně určit.

Graf 1 Celkové příjmy subjektů v oblasti sportu (v mld. )

Zdroj: Podniková strukturální statistika

Příjmy příspěvkových a nestátních neziskových organizací, které nejsou zachyceny v Podnikové strukturální statistice, se odvíjí zejména od výše podpory z veřejných zdrojů. V roce 2019 vyhradilo MŠMT na podporu činnosti v oblasti sportu v rámci běžných výdajů 5 mld. a na investiční výdaje pak 2 mld. . Činnosti některých sportovních organizací mohly být hrazeny také z prostředků jiných ministerstev (viz KPMG, 2012). Celkem bylo podle údajů z Integrovaného informačního systému státní pokladny v roce 2019 vládními institucemi vyčleněno 7,1 mld. a z toho přibližně 5,6 mld. na provozní dotace. Z místních rozpočtů putovalo na podporu sportovních zařízení, sportovní reprezentaci a ostatní sportovní činnosti celkem 14,6 mld. .

Zajímavé je také srovnání podpory z místních rozpočtů podle krajů ve studii o Financování sportu statutárními městy a kraji, kterou koncem roku 2016 zveřejnila organizace Transparency International. Ta sbírala data od měst a krajů prostřednictvím vlastních dotazníků a získanou výši podpory pak přepočítávala na obyvatele. Podle těchto dat se v roce 2015 nejvyšší průměrné finanční podpoře sportu těšili v Libereckém (127 na obyvatele) a Jihomoravském (104 na obyvatele) kraji[5].

            Pro získání celkového přehledu o finančních tocích v oblasti sportu je možné využít údaje ze statistiky národních účtů. Na základě těchto makroekonomických údajů lze odhadovat jednak celkovou hodnotu vyprodukovaného zboží a služeb v oblasti sportu a dále pak podíl sportu na mezispotřebě v jiných odvětvích. Nutno podotknout, že k těmto operacím by bylo potřeba znát údaje minimálně v trojmístném členění CZ-NACE, aby bylo možné oddělit sportovní a rekreační ekonomické činnosti. Vzhledem k tomu, že tabulky dodávek a užití poskytují dvojmístné členění CZ-NACE, je nutné údaje za sportovní odvětví odhadovat pomocí koeficientu získaného z jiných zdrojů (Podniková strukturální statistika, Integrovaný informační systém Státní pokladny). Proto je třeba k prezentovaným informacím přistupovat pouze jako k orientačnímu odhadu makroekonomických ukazatelů pro oblast sportu.

            V oblasti sportu, tak jak je definovaný výše, bylo na základě odhadu této analýzy v roce 2019 dosaženo produkce zboží a služeb[6] v hodnotě 39,7 mld. (přibližně 0,31 % celkové produkce v ekonomice). Jak je dále patrné z Tabulky 3, mezispotřeba[7] činila v roce 2019 přibližně 27 mld. (0,4 % z celkové mezispotřeby) a přidaná hodnota 13 mld. (0,25 % z celkové přidané hodnoty). V porovnání s rokem 2017 se v roce 2019 navýšila hodnota produkce sportovního zboží a služeb o 7,1 mld. , což je dáno ve velké míře zvýšením mezispotřeby o necelých 5,7 mld. a v menší míře nárůstem hrubé přidané hodnoty o 1,6 mld. .

Tabulka 3 Základní makroekonomické ukazatele v oblasti sportu v roce 2019

Ukazatel

Oblast sportu v mil.

Podíl na celkové hodnotě ČR v %

Produkce v základních cenách

39 738

0,309

Mezispotřeba v kupních cenách

26 963

0,351

Hrubá přidaná hodnota

12 987

0,248

Zdroj: Národní účty, ČSÚ, vlastní výpočet

Jak je vidět z Tabulky 4, kromě samotné oblasti sportu se Sportovní služby (CZ-CPA 93.1) podílely také na mezispotřebě v ostatních odvětvích. Nejvýznamněji pak na činnostech v oblasti nemovitostí (1,2 mld. ), dále pak na činnostech zastupujících organizací (1 mld. ), činnostech v rámci nespecifikovaných služeb (1 mld. ) a v rámci ubytovacích služeb (0,4 mld. ). Sportovní služby jsou tak nedílnou součástí produkce v několika dalších odvětvích s celkovou hodnotou 4,2 mld. .

Tabulka 4 Odvětví s největším podílem sportovních vstupů v mezispotřebě v roce 2019 (v kupních cenách)

Odvětví podle CZ -NACE

Mezispotřeba v mil.

Podíl v %

93 Sportovní, zábavní a rekreační činnosti

10 378,5

71,2

68 Činnosti v oblasti nemovitostí

1 150,0

7,9

94 Činnosti organizací sdružujících osoby za účelem prosazování společných zájmů

1 041,0

7,1

96 Poskytování ostatních osobních služeb

990,8

6,8

55 Ubytování

353,4

2,4

ostatní

662,1

4,5

Zdroj: Národní účty, ČSÚ, vlastní odhad

3.2. Zaměstnanost

Primárním zdrojem dat o celkové zaměstnanosti v oblasti sportu je Výběrové šetření pracovních sil (VŠPS). To umožňuje údaje o zaměstnanosti v rámci ekonomické činnosti doplnit údaji sledujícími jednotlivá zaměstnání. Neboli informaci z klasifikace CZ-NACE 93.1 Sportovní činnosti doplnit údaji z klasifikace CZ-ISCO 34.2 Odborní pracovníci v oblasti sportu a fitness. Kombinací údajů o ekonomické činnosti a zaměstnání lze odhadnout, jaký je podíl sportovních a „ne-sportovních“ pracovníků v rámci provozování sportovních ekonomických činnosti, ale také kolik sportovních pracovníků vykonává svou práci mimo sportovní organizace.

            Jak je patrné z Tabulky 5, celková zaměstnanost v oblasti sportu zahrnující podnikatele, zaměstnance (v pracovním poměru i na dohodu) a pomáhající rodinné příslušníky dosahuje necelých 36 tis. zaměstnaných osob (přibližně 0,7 % celkové zaměstnanosti v ekonomice). Z toho méně než třetinu tvoří podnikatelé (10 tis.) a více než dvě třetiny zaměstnanci (25 tis.).

Velmi důležitou roli pak v rámci celkové pracovní síly hraje zapojení dobrovolníků. Pokud zahrneme také činnost dobrovolníků do celkového počtu zaměstnaných osob, bude celková zaměstnanost dosahovat výše 244,3 tis. osob. Nutno dodat, že počet 208,7 tis. dobrovolníků zahrnutých do těchto výpočtů pochází z roku 2017. Zdrojem dat jsou statistiky nestátních neziskových organizací. Právě v roce 2017 se šetření zaměřovalo na spolky – formu právnické osoby s velmi vysokou dobrovolnickou základnou v oblasti sportu (tuto právní formu mají obvykle tělovýchovné jednoty a sportovní kluby, pro jejichž fungování je dobrovolnická činnost klíčová).

            V organizacích spadajících svým zaměřením do sportovních ekonomických činností pak převažují povolání spíše „ne-sportovního“ charakteru (účetní, pracovníci v administrativě, PR či marketingu apod.). Z celkového počtu 30,2 tis. zaměstnaných osob v organizacích s převažující sportovní činností pracovalo v roce 2019 19,7 tis. „ne-sportovních“ a pouze 10,5 tis. sportovních pracovníků. Přibližně 5,4 tis. sportovních pracovníků pak vykonávalo své profese mimo organizace s převažující sportovní ekonomickou činností.

Tabulka 5 Zaměstnanost v oblasti sportu v roce 2019 (včetně dobrovolníků, v tis. osob)

Sportovní povolání (CZ-ISCO 34.2)

Povolání "ne-sportovního" charakteru (ostatní CZ-ISCO)

Povolání v oblasti sportu celkem

Dobrovolníci*

Celkem

Sportovní ekonomické činnosti (CZ-NACE 93.1)

10,5

19,7

30,2

208,7

238,9

Činnosti "ne-sportovního" charakteru (ostatní CZ-NACE)

5,4

X

5,4

.

5,4

Celkem

15,9

19,7

35,6

208,7

244,3

   z toho zaměstnanci

9,6

15,4

25,0

X

25,0

   z toho podnikatelé

6,0

4,0

10,1

X

10,1

(x) = nelogický údaj; (.) = údaj není známý

* Údaj o počtu dobrovolníků v neziskových institucích (spolky aj.) z roku 2017

Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, Statistika neziskových organizací, ČSÚ

Podrobnější pohled na rozdělení povolání v rámci kategorie CZ-ISCO 34.2 Odborní pracovníci v oblasti sportu a fitness nabízí Graf 2. Z grafu je patrné, že z celkového počtu 15,9 tis. pracovníků zařazených do této kategorie pracovalo nejvíce z nich jako sportovní trenéři, instruktoři či úředníci sportovních klubů (63,3 %). Druhou nejpočetnější skupinou sportovních pracovníků pak byli instruktoři a programoví vedoucí v rekreačních zařízeních a fitcentrech (20,2 %). Profesionálních sportovců pak bylo v rámci sledované kategorie CZ-ISCO nejméně – přibližně 16,5 %.

Graf 2 Pracovníci v oblasti sportu podle kategorií zaměstnání CZ-ISCO v roce 2019 (bez dobrovolníků)[8]

15,9 tis.

Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ

Pracovníky je možné podrobněji rozdělit také v rámci převažující ekonomické činnosti podniku. Jak ukazuje Graf 3, 44,1 % pracovníků (ať už sportovních či „ne-sportovních“) v rámci ekonomické činnosti CZ-NACE 93.1 Sportovní činnosti pracovalo v organizacích provozujících sportovní zařízení. O něco menší počet pracovníků působil v organizacích zajišťujících činnosti sportovních klubů (35,1 %). Činnostem v rámci fitcenter se věnovalo 13 % pracovníků a zbylých 7,8 % osob pracovalo v organizacích zaměřených na ostatní sportovní činnosti (např. produkce sportovních akcí).

Graf 3 Pracovníci v oblasti sportu podle kategorií ekonomických činností CZ-NACE v roce 2019 (bez dobrovolníků)

Zdroj: Výběrové šetření pracovních sil, ČSÚ

Mezinárodní srovnání počtu zaměstnaných osob v oblasti sportu v rámci zemí evropské osmadvacítky nabízí Tabulka 6. Výpočtů bylo dosaženo stejnou metodikou, která je použita pro tuto publikaci v rámci výpočtu zaměstnanosti v ČR, a údaje pochází rovněž z Výběrového šetření pracovních sil. V roce 2019 pak podle těchto údajů pracovalo v členských státech EU v oblasti sportu přibližně 1,4 mil. osob. Zdaleka nejvíce sportovních pracovníků evidovalo Spojené království (425 tis. osob) a dále pak Německo (262 tis. osob) a Španělsko (217 tis. osob). V zemích se srovnatelným počtem obyvatel jako v ČR pracovalo o něco více osob ve sportu např. v Portugalsku (38 tis. osob) a méně např. v Belgii (24 tis. osob) či v Řecku (21 tis. osob).

            Údaje o počtu zaměstnaných osob je možné doplnit také daty o průměrné mzdě z informačního systému o průměrném výdělku, jehož gestorem je Ministerstvo práce a sociálních věcí. Ten však sleduje pouze zaměstnance ve mzdové a platové sféře, nikoliv podnikatele a pracovníky na dohody, a proto je problematické tyto údaje spojovat s daty z VŠPS, které podnikatele a pracovníky na dohody zahrnuje. Jak je patrné z Tabulky 7, průměrná mzda profesionálních sportovců dosahovala v roce 2019 přibližně 34,3 tis. . Úředníci sportovních klubů dosahovali v roce 2019 na o něco vyšší průměrnou mzdu 36,7 tis. a nejvyšší průměrnou mzdu ve sledovaných kategoriích ve výši 39,8 tis. pobírali sportovní trenéři a instruktoři. Česko se s 0,7% podílem sportu na celkové zaměstnanosti pohybuje kolem průměru EU. Nejvyšší podíl má sport na celkové zaměstnanosti ve Švédsku (1,6 %) a nejnižší v Rumunsku (0,2 %).

Tabulka 6 Zaměstnanost v oblasti sportu v zemích EU (v tis. osob, bez dobrovolníků)

Země

2013

2014

2015

2016

2017

2018

2019

Podíl na celkové zam.*

EU 28 Celkem

1 140,8

1 171,9

1 207,8

1 259,5

1 290,3

1 318,8

1 365,8

0,7 %

Belgie

21,0

20,1

19,4

23,6

23,2

23,5

24,0

0,5 %

Bulharsko

9,0

9,3

10,6

11,5

13,4

12,8

14,4

0,4 %

Česká republika

25,1

29,0

27,3

31,4

33,1

34,1

35,6

0,7 %

Dánsko

23,8

27,1

28,7

28,6

26,5

28,0

30,3

1,1 %

Estonsko

5,1

6,3

4,9

5,6

5,2

5,4

6,1

0,9 %

Finsko

25,8

30,8

30,7

30,6

31,2

32,0

32,3

1,3 %

Francie

212,8

167,1

175,1

179,6

169,4

184,3

178,3

0,7 %

Chorvatsko

.

.

.

.

.

.

11,0

0,7 %

Irsko

19,4

19,6

18,4

21,9

23,2

23,8

24,0

1,0 %

Itálie

103,9

120,2

117,5

119,4

130,3

116,6

133,7

0,6 %

Kypr

1,9

2,1

1,9

2,8

2,9

2,5

3,0

0,7 %

Litva

5,2

5,9

6,8

7,8

7,3

7,8

5,8

0,4 %

Lotyšsko

4,7

5,7

5,4

5,8

5,8

8,3

10,3

1,1 %

Lucembursko

1,5

1,2

1,7

2,4

1,8

1,9

1,7

0,6 %

Maďarsko

12,0

14,2

18,7

17,0

15,8

18,9

22,6

0,5 %

Malta

1,2

1,3

1,1

.

1,5

1,9

1,8

0,7 %

Německo

218,2

218,8

224,2

243,3

253,3

254,8

262,2

0,6 %

Nizozemsko

64,6

66,6

73,7

76,4

70,8

75,7

82,6

1,0 %

Polsko

52,8

58,7

57,8

63,8

69,1

74,7

67,8

0,4 %

Portugalsko

28,3

32,2

38,9

39,2

39,8

37,7

38,0

0,8 %

Rakousko

25,8

27,8

35,9

27,9

26,3

24,1

30,9

0,7 %

Rumunsko

14,1

.

12,3

12,7

15,0

.

15,3

0,2 %

Řecko

9,7

14,2

15,6

17,3

19,9

21,3

21,1

0,5 %

Slovensko

11,8

12,5

11,2

11,8

11,8

9,8

10,5

0,4 %

Slovinsko

4,1

4,0

5,4

5,3

5,7

5,4

4,8

0,5 %

Spojené království

364,2

395,0

417,5

431,2

435,2

445,4

424,6

1,3 %

Španělsko

164,1

187,9

183,3

192,2

201,8

211,4

216,5

1,1 %

Švédsko

70,3

72,7

76,7

74,6

79,9

81,8

81,2

1,6 %

(.) = údaj není známý

*údaje za rok 2019

Zdroj: Eurostat

Tabulka 7 Průměrná mzda Odborných pracovníků v oblasti sportu a fitness v roce 2019

Kategorie CZ-ISCO

Průměrná mzda v

CZ-ISCO 34.21 Atleti a ostatní sportovci (profesionální sportovci)

34 292

CZ-ISCO 34.2221 + 34222 Sportovní trenéři a instruktoři

39 763

CZ-ISCO 34.223 Úředníci sportovních klubů

36 691

Zdroj: Informační systém o průměrném výdělku, MPSV

3.3. Zahraniční obchod

Posledním sledovaným ukazatelem v rámci analýzy ekonomických aspektů v oblasti sportu je zahraniční obchod. Ten je zde zachycen v tzv. přeshraničním pojetí a sleduje pohyb zboží přes hranice, nikoliv faktickou změnu vlastnictví[9]. Statistiky zachycují pouze údaje o zboží, údaje o službách za rok 2020 nejsou v době psaní publikace k dispozici. Zboží sportovního charakteru bylo na základě shodných fyzických vlastností rozděleno do 13 různých skupin. Konkrétní kódy zboží v rámci Harmonizovaného systému přiřazené do jednotlivých skupin jsou k nalezení v Příloze 3 a vychází z metodiky schválené pracovní skupinou Eurostat Sports Statistics v roce 2015.

            Údaje o zahraničním obchodě v ČR zachycuje Tabulka 8. Nejvíce vyváženou položkou bylo zboží týkající se atletiky a venkovních sportů (6,6 mld. ), dále pak lyže (3,8 mld. ), vybavení na cyklistiku (2,6 mld. ) a sportovní obuv (1,4 mld. ). Poslední jmenovaná skupina zboží je zároveň také žádaná v rámci dovozu (3,5 mld. ) a tvoří tak nejvyšší záporné saldo (2,1 mld. ). Naopak vysokého kladného salda dosáhly lyžařské potřeby (2,3 mld. ), jejichž výroba má v Česku dlouholetou tradici. Celkový vývoz zboží sportovního charakteru dosáhl v roce 2020 hodnoty 17,2 mld. a celkový dovoz pak 13,9 mld. . Celkově bylo v roce 2020 dosaženo kladného salda ve výši 3,4 mld. .

Tabulka 8 Zahraniční obchod ČR se sportovním zbožím v přeshraničním pojetí v roce 2020 (v tis. )

Oblast

vývoz

dovoz

saldo

Atletika a venkovní sporty

6 634 172

3 761 904

2 872 268

Brusle

198 902

359 810

-160 908

Cyklistika

2 587 027

2 255 779

331 248

Golf

5 810

113 510

-107 700

Lyže

3 832 451

1 546 144

2 286 307

Míče

116 212

241 251

-125 039

Padáky

194 704

41 079

153 625

Sportovní pušky

912 490

89 827

822 663

Rakety

58 928

229 617

-170 689

Rybaření

57 273

294 893

-237 620

Sportovní obuv

1 436 180

3 534 421

-2 098 241

Sportovní oděvy

520 573

818 972

-298 399

Vodní sporty

663 656

579 970

83 686

CELKEM

17 218 378

13 867 177

3 351 201

Zdroj: Databáze zahraničního obchodu, ČSÚ

Z mezinárodního srovnání vyplývá, že obchod se zbožím sportovního charakteru je u více než poloviny členských zemí Evropské unie založen spíše na exportu. V roce 2019 dosáhla největšího kladného salda Itálie (2,4 mld. EUR), dále pak Belgie (1,3 mld. EUR) a Nizozemsko (necelých 0,9 mld. EUR). Dovoz zboží sportovního charakteru převýšil vývoz nejvíce ve Francii (-1,2 mld. EUR) a Španělsku (-1,1 mld. EUR). Česká republika se v mezinárodním srovnání v roce 2019 s konečným kladným saldem 0,1 mld. EUR nacházela v první desítce zemí s nejvyšším kladným saldem.

Graf 4 Mezinárodní srovnání zahraničního obchodu se sportovním zbožím v zemích EU v roce 2019 (v příhraničním pojetí, v mil. EUR)

Zdroj: Eurostat

Údaje o pohybu zboží přes hranice mohou odrážet také změny ve spotřebitelském chování během koronavirové krize. Vládní opatření zamezující šíření nákazy COVID-19 na jednu stranu negativně ovlivnily možnosti volného pohybu zboží a osob přes hranice, na druhou stranu zřejmě formovaly poptávku po určitém druhu zboží. Z dat zveřejněných Eurostatem na konci roku 2020 vyplývá, že velký nárůst dovozu zboží ze zemí mimo EU nastal u sportovního zařízení pro domácí cvičení (rotopedy, běžecké pásy, trenažéry). Dovoz sportovního zařízení ze zemí mimo EU vzrostl poté, co ve většině zemí proběhla první vlna pandemie a některá vnitřní a venkovní veřejná sportoviště byla v důsledku vládních opatření dočasně zavřená. Lidé si tak zřejmě více navykli vykonávat fyzickou aktivitu ve svých domácnostech. V červnu 2020 stoupl dovoz zařízení pro tělesné cvičení s mechanismem pro nastavení odporu[10] o více než 76 % v porovnání s předchozím rokem. Nárůst pokračoval i v následujících měsících. V Česku došlo k velkému nárůstu objemu dovozu sportovního zařízení v porovnání s předchozím rokem již v dubnu roku 2020, a to o více než dvojnásobek. Nárůst objemu dovozu sportovního zařízení narůstal v porovnání s předchozím rokem i v následujících měsících.

Graf 5 Dovoz zařízení pro tělesné cvičení s mechanismem pro nastavení odporu (v mil. EUR, ze zemí mimo EU v březnu až listopadu 2019 a 2020)

Zdroj: Eurostat


4. Sportovní participace

Ekonomická data je důležité doplnit také údaji o sportovní participaci. Pozitivní společenské a zdravotní dopady sportovního zapojení obyvatelstva je obtížné kvantifikovat, na základě dostupných údajů je však možné získat alespoň přehled o konkrétních sportovních aktivitách v ČR. V této kapitole bude rozebráno jednak aktivní zapojení populace do sportovních aktivit (čas strávený sportem) v rámci volnočasových a organizovaných aktivit a dále pak také spotřeba sportovního zboží a služeb, zejména ve spojení s návštěvou sportovních událostí.

4.1. Zapojení populace do sportovních aktivit

Mezinárodně srovnatelné informace o aktivním zapojení české populace do sportovních aktivit přináší Evropské výběrové šetření o zdraví (European Health Interview Survey, dále jen EHIS) vycházející z jednotné evropské metodiky. Nejaktuálnější údaje z tohoto šetření jsou k dispozici za referenční rok 2019, pro srovnání jsou použita také data za referenční rok 2014. Šetření je prováděné v soukromých domácnostech a zahrnuje pouze osoby ve věku 15 a více let. Sportovními aktivitami se pro účely šetření EHIS myslí aerobní fyzické aktivity způsobující určité zvýšení dechové či tepové frekvence (vedle samotného sportu se jedná také o fitness či rekreační fyzickou aktivitu). Samostatně je v rámci dotazníku EHIS sledováno posilování, jízda na kole a chůze prováděné za účelem přepravy z místa na místo. Data z šetření EHIS bohužel ještě nereflektují změny ve sportovních návycích v populaci související s novou pandemickou situací. Vládní opatření proti šíření nákazy COVID-19 i v době psaní této analýzy do jisté míry determinují aktivity obyvatelstva spojené se sportovní participací.

            Ze zjištěných údajů vyplývá, že sportu, fitness či rekreační fyzické aktivitě se pravidelně (alespoň jednou týdně, nejméně 10 minut v kuse) věnuje více než třetina populace. Jak ukazuje Graf 6, nejvíce sportovně aktivní jsou mladí lidé ve věku 15–24 let, kde se pravidelně věnuje sportu 63 % osob. Před dosažením 45 let se sportu věnuje necelá polovina populace a zapojení do sportovních aktivit s přibývajícím věkem dále klesá. Nejméně aktivní jsou starší lidé ve věku nad 65 let – ve věkové kategorii 65–74 let se sportu věnuje 17 % a v kategorii starších 75 let již jen 6 % populace. V porovnání s údaji z roku 2014 se mírně snížil podíl mladších sportujících do 34 let. Naopak se zvýšil podíl sportujících ve středním věku a ve starších věkových kategoriích. Podíl nejstarších sportujících (nad 75 let) zůstal prakticky neměnný.

Graf 6 Podíl aktivně sportující populace podle věkových kategorií

Zdroj: Evropské výběrové šetření o zdraví, vlastní výpočty

V rámci otázek věnovaných sportu bylo v dotazníku EHIS šetřeno nejen to, zda lidé sportují, ale také jakou dobu se sportu v běžném týdnu věnují. Okolo 55 % populace aktivně se věnující sportu strávilo sportováním 2 hodiny a méně. Tomu odpovídá také medián celkového času stráveného sportem dosahující hodnoty 2 hodiny (doporučený čas strávený fyzickou aktivitou je dle World Health Organization alespoň 150 minut týdně[11]). Průměrný čas strávený sportováním byl sice delší než 3 hodiny – délku průměrného času stráveného sportem však zvyšují osoby, které se sportu věnují mnoho hodin týdně. Jak je možné vidět v Grafu 7, u mladých lidí ve věku 15–24 let mírně převládají ti, kteří se sportu věnují 2 a více hodin (33 %). Ti, kteří se věnují sportu v ostatních věkových kategoriích, tráví sportem nejčastěji méně než 2 hodiny týdně. V těchto výpočtech nejsou zahrnuti respondenti, kteří neuvedli dobu strávenou sportem.

Graf 7 Počet hodin strávených sportem v běžném týdnu v roce 2019 podle věku[12]

Zdroj: Evropské výběrové šetření o zdraví, vlastní výpočty

Z dostupných údajů bylo také možné zjistit počet dní v běžném týdnu, ve kterých lidé sportovali. Následující údaje pak zachycují pouze populaci, která sportuje alespoň jeden den v týdnu (minimálně 10 minut v kuse). Graf 8 nabízí pohled na sportující populaci dále rozdělenou podle pohlaví a počtu dní v týdnu, ve kterých sportují. Z údajů EHIS  vyplývá, že ženy sportují o něco méně často než muži – dvě třetiny žen sportují jednou nebo dvakrát týdně. U sportujících mužů je pak vyšší podíl těch, kteří se sportu věnují více dní v týdnu – 45 % mužů sportuje třikrát týdně a častěji.

Graf 8 Frekvence sportování (počet dní v týdnu) u aktivně sportující populace v roce 2019

Zdroj: Evropské výběrové šetření o zdraví, vlastní výpočty

Vedle pravidelných sportovních, fitness či jiných rekreačních aktivit lze ze šetření EHIS zjistit také údaje o posilování, jízdě na kole či chůzi. Otázky týkající se posilování svalů zkoumají tuto činnost jako volnočasovou aktivitu (nikoliv jako součást pracovní či jiné činnosti) a jako příklad jsou uváděny např. silový trénink, kliky, dřepy či jiná posilovací cvičení. Pro takto vymezené aktivity již neplatí podmínka trvání 10 minut v kuse. Posilování se alespoň jednou týdně věnuje přibližně pětina populace. Posilování je doménou zejména mladých lidí – ve věku 15–24 let posiluje 39 % a ve věku 25–34 let posiluje 27 % osob. Poté podíl posilujících značně klesne a nepřesáhne 6 % ani v jedné věkové kategorii. Ti, kteří se věnují posilovaní, nejčastěji posilují svaly jednou až dvakrát týdně. Třikrát a častěji se této aktivitě věnuje 39 % posilujících. Podíl žen, které posilují je v porovnání s muži o něco nižší (alespoň jednou týdně posiluje 16 % žen a 21 % mužů). Muži pak posilují ve srovnání s ženami více dní v týdnu – z těch, kteří posilují, se alespoň třikrát týdně věnuje posilování 43 % mužů a 34 % žen.

Graf 9 Počet dní v týdnu věnovaných posilování v roce 2019, pouze ti, kteří posilují

Zdroj: Evropské výběrové šetření o zdraví, vlastní výpočty

Z šetření EHIS pochází také údaje o využití jízdního kola k přepravě[13]. Jízda na kole jako volnočasová aktivita je zahrnuta v údajích o sportování. V Česku alespoň jednou týdně používá jízdní kolo k přepravě 26 % osob starších 15 let, přičemž častěji používají kolo jako dopravní prostředek muži (31 %) než ženy (21 %). Ti, kteří kolo pravidelně používají, volí jízdu tímto dopravním prostředkem nejčastěji jednou (25 %) či dvakrát (30 %) týdně. Ženy pak jezdí na kole v typickém dni spíše kratší dobu (73 % žen jezdí méně než hodinu), muži jezdí v typickém dni ve srovnání s ženami delší dobu (40 % mužů stráví jízdou na kole déle než hodinu). Jak je patrné z Grafu 10, před dovršením 45 let jezdí na kole přibližně třetina populace. Poté začne podíl těch, kteří jezdí na kole, klesat. V kategorii starších 75 let jezdí pravidelně na kole necelá desetina osob.

Graf 10 Podíl osob používajících kolo za účelem přepravy v roce 2019 podle věkových kategorií

Zdroj: Evropské výběrové šetření o zdraví, vlastní výpočty

Poslední data z šetření EHIS, která jsou použita v této publikaci, se týkají chůze. Chůzí se myslí pouze aktivity za účelem přepravy z místa na místo (chůze jako rekreačně-sportovní aktivita je zahrnuta již v údajích o sportování). Alespoň jednou týdně a minimálně 10 minut v kuse chodí – aby se dostaly, kam potřebují – přibližně 89 % osob starších 15 let. V typickém dni stráví lidé chůzí nejčastěji 1029 minut a to napříč věkovými skupinami. Výjimku tvoří mladí lidé ve věku 15–24 let – třetina z nich chodí denně 30 až 59 minut. Naopak necelá čtvrtina lidí starších 75 let chodí denně méně než 10 minut v kuse.

Graf 11 Čas strávený chůzí za účelem přepravy v roce 2019, v typickém dni

Zdroj: Evropské výběrové šetření o zdraví, vlastní výpočty

4.2. Organizované sportovní aktivity

Přehled o konkrétních sportovních aktivitách, kterým se obyvatelé ČR věnují organizovaně, můžeme získat z údajů České unie sportu. Tato organizace zveřejňuje mimo statistky vlastních členů také statistiky o počtu členů českých sportovních svazů. Vybrané údaje o členské základně sportovních svazů nabízí Tabulka 9[14]. Ta udává údaje o dvaceti nejvýznamnějších sportech v ČR podle počtu členů sportovních svazů. Z hlediska velikosti členské základny sportovních svazů je v České republice jednoznačně nejpopulárnějším sportem fotbal, jehož členská základna měla v roce 2019 přibližně 337 tis. členů, z nichž drtivá většina byli muži (319,8 tis.). Druhým nejčastějším sportem byla v roce 2019 atletika s členskou základnou okolo 79,3 tis. členů, přičemž více než polovinu členů opět tvořili muži (41,2 tis). Ženy naopak dominovaly volejbalu, který se umístil v žebříčku sportů s nejpočetnější členskou základnou na 7. místě. Z celkových 44,5 tis členů bylo 27,5 tis. žen a 17 tis. mužů.

Tabulka 9 Počet členů sportovních svazů podle pohlaví v roce 2019 (dvacet vybraných sportů podle velikosti členské základny)

Sport

Celkem

z toho mládež

Muži

Ženy

Počet oddílů

Všechny sporty celkem

1 334 529

661 615

961 038

368 613

19 571

fotbal

337 154

165 160

319 792

17 362

3 643

atletika

79 324

49 932

41 216

38 108

356

florbal

75 737

51 100

61 257

14 480

413

tenis

69 791

33 210

44 959

24 832

1 245

bojová umění

60 463

41 564

43 208

17 255

784

golf

52 262

5 655

36 270

15 992

187

volejbal

44 450

24 922

16 959

27 491

1 511

basketbal

42 207

22 112

27 088

15 119

451

judo

36 769

31 382

28 363

8 406

219

lední hokej

35 751

23 587

33 904

1 847

722

hokejbal

33 390

5 857

31 934

1 456

165

lyžování

30 465

14 153

18 826

11 639

487

stolní tenis

27 174

6 516

24 281

2 893

1 256

plavecké sporty

26 165

20 719

13 116

13 049

211

horolezectví

24 484

8 115

15 984

8 500

402

šachy

20 404

8 085

18 336

2 068

514

jezdectví

18 358

5 131

3 023

15 335

1 585

házená

17 461

10 636

11 010

6 451

179

gymnastika

16 475

13 974

4 847

11 628

134

kuželky a bowling

13 934

2 535

10 689

3 245

359

Zdroj: Česká unie sportu

4.3. Spotřeba v oblasti sportu

Detailní údaje o tom, za jaké zboží a služby v oblasti sportu čeští spotřebitelé utrácejí nelze z dostupných zdrojů získat. V rámci klasifikace COICOP, která je používána pro zachycení individuální spotřeby není pro sportovní obuv a oděvy vyčleněna samostatná kategorie. Lze sledovat pouze část sportovního vybavení v rámci kategorie 9.3.2 Zařízení pro sport, kempink a rekreaci ve volné přírodě včetně oprav, a to pouze společně s vybavením pro rekreaci. Také sportovní služby lze sledovat pouze společně s rekreačními službami v rámci kategorie 9.4.1 Rekreační a sportovní služby. Takto podrobná data navíc nelze vzhledem k ochraně osobních údajů zveřejňovat samostatně a lze publikovat pouze pětiletý průměr. Pětiletý průměr spotřeby dosahoval mezi lety 2015 a 2019 v rámci položky Zařízení pro sport, kempink a rekreaci ve volné přírodě včetně oprav přibližné výše 6,6 mld. a v rámci položky Rekreační a sportovní služby necelých 20,6 mld. . Jaký podíl měl na těchto částkách sport a jaký rekreace nelze bohužel spolehlivě určit. Podle údajů o příjmech sportovních a rekreačních subjektů lze usuzovat, že sportovní zboží a služby se podílely na této částce přibližně 70 – 80 %. Cenné údaje by mohly poskytnout různé internetové portály obchodující se sportovním zbožím a službami. Využití tzv. big data v rámci statistik bude do budoucna záležet zejména na ochotě společností tato data veřejnosti poskytovat.

            Určitý trend alespoň o jednom segmentu spotřeby, a sice o nakupování vstupenek na sportovní utkání lze získat z výsledků šetření Životní podmínky ČR. V roce 2015 byl do tohoto šetření zapojen tzv. kulturní modul, sledující údaje o četnosti návštěv sportovních a kulturních zařízení. Údaje získané z šetření Životní podmínky ČR zachycuje Graf 12 a vztahují se k posledním 12 měsícům před datem dotazování, pro zjednodušení je uváděn rok 2015. Sportovní akci navštívilo v posledním roce alespoň jednou 41 % české populace, přičemž 19 % více než 3krát. Účast na sportovních akcích pak byla daleko populárnější u mužů než u žen. Zatímco 30 % mužské populace navštívilo v období jednoho roku nějakou sportovní akci více než 3x, z celkového počtu žen navštívila sportovní akci takto často pouze každá desátá. Jednou, dvakrát nebo třikrát za rok navštívilo sportovní akci 28 % mužů a 16 % žen. Pouze 3 % populace uvedlo, že důvodem neúčasti na sportovních akcích byl nedostatek financí a nejčastějším důvodem neúčasti byl prostý nedostatek zájmu.

Graf 12 Účast na sportovních akcích a důvody k neúčasti v roce 2015 (odpovědi na otázku: Navštívili jste během posledních 12 měsíců sportovní události?)

Zdroj: Životní podmínky ČR, ČSÚ

Jako doplňující zdroj údajů o nakupování vstupenek na sportovní utkání může posloužit také šetření ČSÚ s názvem Využívání informačních a komunikačních technologií v domácnostech a mezi jednotlivci (VŠIT). Do tohoto šetření, zkoumajícího využití internetu v ČR, jsou zařazeny také otázky týkající se online nákupu různých služeb, mimo jiné také vstupenek na sportovní akce. V roce 2020 zakoupilo přes internet vstupenky na sportovní akce pouze 2 % celkové populace, přičemž více kupovali vstupenky muži než ženy. Data se vztahují k nákupům v posledních 3 měsících a byla sbírána ve druhém čtvrtletí roku 2020 v době vládních protiepidemických opatření omezující účast na sportovních akcích.

            Z nejnovějšího výzkumu Národní sportovní agentury prováděného na panelu 5 tis. respondentů společnosti European National Panels je možné získat údaje nejen o sledování sportu na akcích, ale také prostřednictvím TV či jiného zařízení. Z údajů sbíraných v říjnu roku 2020 vyplývá, že sport vůbec nesleduje jen 11 % populace starší 15 let. Více než polovina populace pak sleduje sport alespoň jednou měsíčně a třetina populace sleduje sport příležitostně. Mezi muži se najde více těch, kteří sledují sport každý den (12 %) a mezi ženami naopak více těch, které sledují sport jen příležitostně (43 %). Mezi divácky nejatraktivnější sporty patří podle tohoto výzkumu lední hokej, lyžování a atletika.

Graf 13 Sledování sportu v roce 2020 (na sportovních událostech či prostřednictvím TV a jiných zařízení)

Zdroj: Národní sportovní agentura

Z již zmíněného šetření VŠIT můžeme získat také údaje o tom, do jaké míry je v české populaci rozšířené nakupování sportovních potřeb přes internet. Ty přes internet nakupuje přibližně 13 % populace a jejich nakupování je opět více rozšířené mezi muži (15,9 %) než ženami (9,6 %). Pokud rozdělíme osoby, které nakupují sportovní potřeby online, podle věkové struktury, nejvyšší podíl nakupujících nalezneme u osob ve věku 25-34 let, nejmenší pak u osob starších 65 let. Podrobnější přehled o podílu nakupujících sportovního vybavení online nabízí Graf 14.

Graf 14 Podíl nakupujících sportovní potřeby online v jednotlivých věkových skupinách v roce 2020

Zdroj: Výběrové šetření o využívání informačních a komunikačních technologií v domácnostech a mezi jednotlivci, ČSÚ


Závěr

Ekonomické aspekty sportu byly v této publikaci analyzovány na základě nejužšího možného vymezení – tzv. statistické definice zahrnující pouze sportovní aktivity (s výjimkou zahraničního obchodu), nikoliv však sportovní vstupy (vybavení či oděvy) a aktivity mající sport jako vstup (ubytování při sportovních utkáních, sportovní přenosy apod.). Proto nelze údaje z této publikace srovnávat např. se satelitními účty jiných zemí, které obvykle pro zachycení podílu sportu na celkové ekonomice používají širší definici. Podle dostupných údajů byla celková produkce v oblasti sportu v jeho nejužší statistické definici v roce 2019 odhadnuta na 39,7 mld. (přibližně 0,31 % celkové produkce) a přidaná hodnota pak na 13 mld. (přibližně 0,25 % celkové přidané hodnoty).

             Počet zaměstnanců v oblasti sportu byl za rok 2019 vyčíslen přibližně na 35,6 tis. osob (0,7 % celkové zaměstnanosti) z nichž se více než polovina věnovala povoláním ne-sportovního typu. Oblast sportu je charakteristická také širokým zapojením dobrovolníků, a pokud zahrneme jejich aktivity, můžeme celkový počet sportovních pracovníků v roce 2019 odhadovat na více než 244,3 tis. osob. V rámci zahraničního obchodu se zbožím sportovního charakteru dosáhla ČR v roce 2019 kladného salda 3,4 mld. a v rámci zemí EU se tak řadí do většiny států orientovaných na vývoz (srovnání z roku 2019).

            V roce 2019 v ČR pravidelně sportovala přibližně třetina populace. V porovnání s údaji z roku 2014 se mírně snížil podíl mladších sportujících do 34 let. Naopak se zvýšil podíl sportujících ve středním věku a ve starších věkových kategoriích. Soudě podle velikosti členské základny sportovních svazů byly v ČR nejoblíbenějšími sporty fotbal a atletika - oba sporty byly převážně mužskou doménou. Ženy se pak častěji než muži v rámci organizovaných sportovních aktivit věnovaly například volejbalu či jezdectví. Přibližně 89 % populace sleduje sport jako divák a 41 % populace navštíví alespoň jednou za rok nějakou sportovní akci naživo. Sportovní zapojení obyvatelstva generuje také pozitivní společenské efekty (např. zdravotní prevence, volnočasové vyžití), které lze však jen obtížně statisticky zachytit. Při hodnocení ekonomických aspektů oblasti sportu je potřeba mít existenci těchto efektů, které působí na ekonomiku nepřímo, vždy na paměti.

Zdroje

ČSÚ, Příslušná šetření a statistiky.

EUROSTAT, 2012. ESS-Net Culture. Dostupné online: http://ec.europa.eu/assets/eac/culture/library/reports/ess-net-report_en.pdf

EUROSTAT, 2015. Závěry pracovní skupiny Eurostat Sport Statistics. Dostupné online: https://circabc.europa.eu/sd/a/cf4a3b4c-802b-420b-a783-6bb00e737755/Minutes%20Sport%20statistics%20TF%20_%20July%202015.pdf

EUROSTAT, 2016. Sport Statistics. Dostupné online: http://ec.europa.eu/eurostat/documents/4031688/7203321/KS-04-15-823-EN-N.pdf

EUROSTAT, 2018. Sport Statistics. Dostupné online: https://ec.europa.eu/eurostat/documents/4031688/8716412/KS-07-17-123-EN-N.pdf/

EUROSTAT, 2020. Imports of exercise equipment at all-time high in 2020. Dostupné online: https://ec.europa.eu/eurostat/web/products-eurostat-news/-/DDN-20201112-1

EVROPSKÁ KOMISE, 2007. Bílá kniha o sportu. Dostupné online: http://www.msmt.cz/sport/bila-kniha-o-sportu

EVROPSKÁ KOMISE, 2020. Mapping study on measuring the economic impact of COVID-19 on the sport sector in the EU. Dostupné online: https://ec.europa.eu/sport/news/mapping-study-measuring-economic-impact-covid-19-sport-sector-eu_en

KPMG, 2012. Koncepce financování sportu v České republice. Dostupné online: http://www.olympic.cz/financovani/docs/koncepce_financovani_sportu_prezentace_v9a.pdf

NOVOTNÝ, Jiří, 2016. Informace o jednání komise expertů k ekonomické dimensi sportu EU pod Evropskou komisí. Zpravodaj České unie sportu 3/2016. Dostupné online: http://www.cuscl.cz/docs/zpravodaj/ZP%20%C4%8CUS%2003_2016.pdf

NSA, 2020. Míra popularity sportu v České republice. Dostupné online: https://agenturasport.cz/wp-content/uploads/2021/01/Vyzkumy_popularita_a_fin_narocnost_sportu_2020-2.pdf

TRANSPARENCY INTERNATIONAL, 2016. Financování sportu statutárními městy a kraji. Dostupné online: https://www.transparency.cz/wp-content/uploads/Publikace-Financov%C3%A1n%C3%AD-sportu-statut%C3%A1rn%C3%ADmi-m%C4%9Bsty-a-kraji.pdf

ÚZIS, 2015. Evropské výběrové šetření o zdraví. Dostupné online (základní výsledky šetření): http://www.uzis.cz/rychle-informace/ehis-2014-zakladni-vysledky-setreni

ÚZIS, 2020, Evropské výběrové šetření o zdraví. Dostupné online (základní výsledky šetření): https://ehis.uzis.cz/res/file/letak-ehis-2019-06.pdf

WPO, 2015. Global recommendations on physical activity for health. Dostupné online: http://www.euro.who.int/__data/assets/pdf_file/0005/288041/WHO-Fact-Sheet-PA-2015.pdf

Přílohy

Příloha 1 Vymezení kategorie ekonomických činností CZ-NACE 93.1 – Sportovní činnosti

93.1 Sportovní činnosti

Podkategorie

Příklady konkrétních činností

93.11 Provozování sportovních zařízení

provoz zařízení určených pro konání halových sportovních akcí nebo sportovních akcí pod širým nebem (např. fotbalové, hokejové, kriketové a ragbyové stadiony, závodní dráhy pro automobilové závody, psí nebo koňské dostihy, plovárny a plavecké stadiony, atletické stadiony, zimní sportovní arény a stadiony apod.)

pořádání halových sportovních akcí nebo sportovních akcí pod širým nebem v rámci profesionálního nebo amatérského sportu ve vlastních sportovních zařízeních

správa sportovních zařízení a poskytování personálu k jejich provozu

93.12 Činnosti sportovních klubů

činnosti profesionálních, poloprofesionálních nebo amatérských sportovních klubů, které svým členům umožňují sportovní aktivity.

provoz fotbalových, bowlingových, plaveckých, golfových, boxerských klubů, klubů zimních sportů, klubů šachových, lehkoatletických, střeleckých a jiných

93.13 Činnosti fitcenter

činnosti fitcenter a klubů kulturistiky

93.19 Ostatní sportovní činnosti

činnosti producentů nebo pořadatelů sportovních akcí, s poskytnutím nebo bez poskytnutí sportovních zařízení

činnosti samostatných (nezávislých) sportovců, rozhodčích, časoměřičů, znalců atd.

činnosti sportovních lig a regulačních orgánů činnosti spojené s propagací sportovních akcí

provoz závodních stájí

provoz honebních a rybářských revírů pro sportovní lov a rybolov

činnosti horských vůdců a průvodců

poskytování podpůrných služeb pro sportovní a rekreační lov a rybolov

Příloha 2 Vymezení kategorie zaměstnání CZ-ISCO 342 – Odborní pracovníci v oblasti sportu a fitness

342 Odborní pracovníci v oblasti sportu a fitness

Podkategorie

Příklady pracovních činností

Příklady zaměstnání

3421 Atleti a ostatní profesionální sportovci

účast na sportovních soutěžích

účast na pravidelných trénincích a provádění individuálního tréninku s cílem udržet si požadovanou úroveň výkonnosti a dovedností

účast na sportovních propagačních akcích a poskytování rozhovorů médiím

udržování vysokého stupně dovedností v příslušném sportovním odvětví

rozhodování o strategiích po konzultaci s trenéry Hráč golfu

hodnocení jiných soutěžících a poměrů na sportovištích

soutěžení na sportovních akcích

atlet

boxer

šachista

fotbalista

hokejista

žokej

hráč pokeru

lyžař

tenista

zápasník

automobilový závodník

závodník na jízdním kole

3422 Sportovní trenéři, instruktoři a úředníci sportovních klubů

nalézání silných a slabých stránek atletů nebo týmů

plánování, příprava a vedení tréninků

vytváření, plánování a koordinace časových rozvrhů a programů soutěží

motivace a příprava atletů a týmů na soutěže nebo zápasy

formulování soutěžní strategie, příprava hracích plánů a vedení atletů a hráčů v průběhu zápasů nebo atletických soutěží

provádění analýz, hodnocení výkonu atletů nebo týmů a upravování tréninkových programů

monitorování a provádění analýz techniky a výkonu, určování metod k dalšímu zlepšování

oficiální organizování sportovních akcí nebo atletických soutěží s cílem zachovat standardy hry a zajistit dodržování pravidel a bezpečnostních nařízení

vedení záznamů o času a o skóre během akcí nebo soutěží

posuzování výkonů soutěžících, udělování bodů, trestů a určování výsledků

sportovní trenér

rozhodčí

instruktor lyžování

úředník sportovního klubu

instruktor plavání

3423 Instruktoři a programoví vedoucí v rekreačních zařízeních a fitcentrech

plánování a provádění rekreačních a fitness aktivit

monitorování rekreačních, sportovních a fitness aktivit s cílem zajistit bezpečnost, v případě nutnosti poskytování první pomoci

hodnocení a monitorování schopností a fyzické zdatnosti klienta a doporučování aktivit

předvádění a učení tělesných pohybů, koncepcí a dovedností používaných při fitness aktivitách a rekreačních činnostech

poskytování pokynů pro používání nářadí

vysvětlování a prosazování bezpečnostních postupů, pravidel a nařízení Instruktor plachtaření

instruktor aerobiku

instruktor jízdy na koni

průvodce outdoor. aktivitami

osobní trenér

instruktor potápění

Příloha 3 Vymezení oblasti sportu pro zahraniční obchod se zbožím v rámci Harmonizovaného systému popisu a číselného označování zboží Světové celní organizace

Oblast

Kód

Popis

Lyže

640212

Sportovní a lyžařská obuv z plastů

640312

Sportovní a lyžařská obuv z kůže

950611

Lyže sněhové

950612

Vázání na lyže sněhové

950619

Potřeby lyžařské ostatní

Brusle

950670

Brusle, i kolečkové, vč. obuvi

Vodní sporty

890310

Čluny nafukovací

890391

Plachetnice, i s pomocným motorem

890392

Čluny motorové, ne s přívěsným motorem

890399

Jachty aj. lodě zábavní, kanoe, čluny a vesla

950621

Windsurfing

950629

Lyže, saně vodní apod. potřeby pro vodní sporty

Golf

950631

Hole golfové, úplné sady

950632

Míčky golfové

950639

Potřeby pro golf ostatní, ne hole, míčky

Rakety

950640

Výrobky, potřeby pro stolní tenis

950651

Rakety tenisové, i bez výpletu

950659

Rakety badmintonové apod., i bez výpletu

Míče

950661

Míčky tenisové (ne pro stolní tenis)

950662

Míče, míčky nafukovací pro sport

950669

Míče, míčky ostatní pro sport (ne golf, stol. tenis)

Atletika a venkovní sporty

950691

Výrobky, potřeby ostatní pro tělocvik, atletiku

950699

Potřeby pro sporty ostatní, hry pod širým nebem

Rybaření

950710

Pruty rybářské

950720

Udice, i navázané na nástavec

950730

Navijáky rybářské

950790

Potřeby rybářské ostatní, potřeby lovecké (ne dechové)

Cyklistika

871200

Kola jízdní aj. bez motoru (vč. tříkolek)

Padáky

880400

Padáky, i rotující, části, příslušenství

Sportovní oděvy

420321

Rukavice, palčáky pro sport z usně

611220

Oděvy lyžařské, pletené, háčkované

611231

Plavky pánské, chlap. z vláken syntet., plet., háčk.

611239

Plavky pánské, chlap. z mat. textil. ost., plet., háčk.

611241

Plavky dámské, dívčí z vláken syntet., plet., háčk.

611249

Plavky dámské, dívčí z mat. textil. ost., plet., háčk.

621111

Plavky pánské, chlapecké

621112

Plavky dámské, dívčí

621120

Oděvy lyžařské

Sportovní obuv

640219

Obuv sportovní ostatní z kaučuku, plastů

640319

Obuv sport. ost. z usně, podešev kauč., plast, useň

640411

Obuv sport. z mat. textil, podešev kaučuk, plast

Pušky

930320

Pušky aj. sport, lovecké apod., min. 1 hladká hlaveň

930330

Pušky, karabiny sportovní, lovecké apod. ostatní



[1] Tzv. vilniuská definice sportu byla vypracována v roce 2007 expertní skupinou pro sport (Expert Group on Sport statistics) iniciovanou Evropskou komisí. Tato definice je založena na klasifikaci CPA, ta však v prvních čtyřech místech kódování odpovídá kódům klasifikace NACE. Kódy klasifikací nutných pro zachycení dalších ukazatelů se dají v některých případech z kódování CPA odvodit.

[2] Tento metodický manuál vymezuje šest kulturních funkcí, jejichž jádrem je umělecká tvorba. Do těchto funkcí nespadá výroba, která je označována jako funkce pouze nepřímo související s kulturním cyklem a nechána mimo kulturní oblast.

[4] Respondentům jsou pokládány otázky: „V kolika dnech v typickém týdnu se věnujete sportu, fitness nebo rekreační (volnočasové) fyzické aktivitě nejméně 10 minut v kuse?“ a „Kolik času celkem strávíte provozováním sportu, fitness nebo rekreační (volnočasové) fyzické aktivity v typickém týdnu?“.

[5] Kraj Hlavní město Praha nebyl do těchto výpočtů zahrnut.

[6] Produkce představuje hodnotu tržního i netržního zboží a služeb, které jsou výsledkem produkční činnosti rezidentských jednotek v daném období na území České republiky.

[7] Mezispotřeba představuje hodnotu zboží a služeb spotřebovaných v průběhu příslušného období rezidentskými producenty v procesu výroby jiného zboží a služeb.

[8] Termín atlet v kategorii „Atleti a ostatní sportovci“ je přeložen z anglického athlet. Tento výraz je v angličtině a zejména pak ve Spojených státech amerických spojován s aktivním sportováním zaměřeným na výkonnostní sport. V současné češtině je slovo atlet spojováno převážně s lehkou atletikou.

[9] Zboží může být např. převáženo v rámci distribučních center jedné společnosti umístěných v různých zemích.

[10] kód 95069110 v rámci kombinované nomenklatury celního sazebníku

[11] Více informací je k nalezení na stránkách WHO či stručně také v tomto materiálu z roku 2020: https://www.who.int/publications/i/item/9789241599979

[12] Tento výpočet nezahrnuje ty, kteří neuvedli dobu strávenou sportem.

[13] V dotazníku jsou respondenti dotazováni, kolik dní v týdnu (kolik času) jezdí na kole nejméně 10 minut v kuse, aby se dostali, kam potřebují. Zahrnuty jsou také jiné nemotorové prostředky aktivní dopravy (např. koloběžka či kolečkové brusle).

[14] Kompletní výčet členů sportovních svazů je uveden v Ročence ČUS 2019 na str. 329.

K článku zatím nejsou žádné komentáře.
Přidat komentář








Zobrazit sloupec 

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby

Hypotéky, Stavební spoření

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzdy, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, nafta

Podnikání

Obchodní rejstřík

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Ochranné známky

Finanční katalog

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto, Spolehlivost Aut

Monitoring ekonomiky

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat     Mobil verze

Používání cookies

Copyright © 2000 - 2021

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.