Kdo potřebuje CEO - generální ředitele? Vyměňte je za DAO - decentralizovanou autonomní organizaci!

Podle zákona o podnikání a regulačních reformách se o odměňování vedoucích pracovníků hlasuje nejméně každé tři roky, což akcionáře a veřejnost nutí ke konfrontacím se skutečností - jak moc velký balík peněz si leadeři odnáší s sebou domů?

Tim Steiner, nejlépe placený generální ředitel podle FTSE 100, vydělal v roce 2019 L58,7 milionů, což bylo 2 605x více než průměrný příjem jeho zaměstnanců za daný rok.

FTSE 100 znamená Financial Times Stock Exchange 100 index, zahrnující 100 společností s nejvyšší tržní kapitalizací, které sídlí ve Velké Británii, a jejichž akcie se obchodují na londýnské burze. Společnosti zahrnuté v tomto indexu představují asi 80 % celkového britského akciového trhu.

Ale zpátky k Timu Steinerovi a jeho platu - tento problém mluví sám za sebe a je nejvyšší čas, aby si společnosti kladly otázku, zda by vůbec měly mít výkonného ředitele?

Generální ředitelé nebo DAO?

Pojďme si nejdříve říct, co si představit pod pojmem DAO - pod názvem se skrývá pojem odkazující na decentralizovanou autonomní organizaci (Decentralized Autonomous Organisation).

Podle webu alza.cz, který se dlouhodobě zabývá tematikou kryptoměn, je DAO nový způsob, jak může fungovat organizace určité skupiny nebo společnosti. Skupina nebo firma má všechna pravidla definována programovacím kódem (smart kontraktem), kde nikdo nemůže nic změnit nebo smazat bez souhlasu ostatních účastníků skupiny, kteří mají rozhodovací práva. Rozhodovací práva jsou většinou přímo úměrná tomu, kolik daný člověk drží coinů daného DAO.

DAO tak řeší dlouhodobě panující problém, který politologové a ekonomové označují za významného činitele. K tomuto problému dochází, když zástupce organizace, jiné osoby nebo subjektu v organizaci, může rozhodovat jejím jménem nebo ji ovlivňovat.

Morální hazard v takových podmínkách nastává, pokud vedoucí pracovník jedná spíše ve svém zájmu, než ve prospěch svého nadřízeného, protože ten nemůže plně sledovat jeho chování. Stejně jako v případě Turecka, kdy na provozovatele webu pro obchodování s kryptoměnami byl vydán mezinárodní zatykač. Faruk Fatih Ozer údajně prchá před 391 000 investory do Albánie s údajnými $2 miliardami dolarů.

DAO jsou open-source, tedy transparentní a teoreticky neporušitelné. Všechny transakce organizace jsou zaznamenávány veřejně a udržovány na blockchainu. Zájmy členů organizace jsou - pokud jsou navrženy správně - sladěny s motivačními pravidly vázanými na nativní token. Návrhy fungují jako primární způsob rozhodování v rámci DAO, za něž hlasuje většinový konsenzus zúčastněných aktérů v dané síti.

DAO mohou být riskantní

Automatizace práce, zejména u veřejných rolích, může být riskantní. Poté, co Microsoft minulý rok propustil velkou skupinu novinářů, aby je nahradil umělou inteligencí, musel se téměř okamžitě vypořádat s PR katastrovou, kvůli neschopnosti softwaru identifikovat dvě barevné ženy. A když se AI společnosti Amazon naučila diskriminovat ženy, čelil i tento gigant stejnému problému.

Jako příklad si můžeme vzít všechny pokusy o automatizaci určitého druhu probíhající práce bez zapojení dalších lidí v dané firmě. Strategická rozhodnutí na nejvyšší úrovni se liší. Vlastníci společností obvykle diskutují o zjištěních před samotnou implementací. Pracovníci mají často pocit, že nemohou mluvit nahlas, kvůli strachu ze zklamání svého generálního ředitele, což je další důvod, proč by od nich měli být odstřihnuti.

Pozitivní perspektiva

Když se používá automatizovaná správa, případně, jak to nazývá Google nebo IBM - rozhodovací inteligence, můžete dosáhnout působivých výsledků. Systém hromadné dopravy v Hongkongu svěřil svou správu ohledně rozhodování do rukou softwaru v roce 2004 a ten se následně stal proslulý tím, že patří mezi jedny z nejpřesnějších a nejrychleji fungujících systémů metra na světě.

Neustálý rovoj umělé inteligence a stejně tak rychlý rozvoj blockchainů ve světě kryptoměn jdou ruku v ruce a vzájemně se doplňují. DAO jsou toho jasným důkazem.

Navzdory několika zádrhelům pravděpodobně můžeme očekávat, že vedle průkopnické technologie Bitcoinu porostou i mnohem více DAO s nejrůznějšími účely. Inteligentní správu majetku lze také začlenit přímo do blockchainu ve spojení s „internetem věcí“ (IoT řešení), což umožní monitorování automobilů, bezpečnostních vkladů a správu budov prostřednictvím těchto autonomních organizací.

To jsou jen některé příklady nově se rodících možností jejich využití. Jen čas ukáže jejich další užitečná zapojení do dalších procesů. Budoucnost pro DAO je však rozhodně zajímavá.