Research (Česká spořitelna)
Makroekonomika  |  06.05.2021 10:33:38

Letošní rozpočtový deficit

Letošní rozpočtový deficit 1: za kolik může covid
Posledních 24 hodin nepřineslo z makroekonomického pohledu žádné zásadní informace; zajímavý bude spíš až dnešek (český maloobchod za březen a jednání ČNB). Proto se můžeme ještě krátce vrátit k otázce letošního schodku státního rozpočtu.

Jedním z údajů, které mně přijdou jako zajímavé, ale nejsou běžně uváděny, protože vyžadují určité analytické propočty, je výše salda státního rozpočtu po očištění o vliv koronakrize. Zkusme tedy provést (jen velmi orientační) odhad právě tohoto údaje.

Východiskem nám (kromě základny posledního „normálního“ roku, tedy roku 2019) budou údaje produkované samotným ministerstvem financí, tj. tabulka Opatření přijatá na podporu občanů a firem, včetně výdajů do zdravotnictví a sociálních služeb vynaložených v souvislosti s COVID-19“ v rámci balíku dat k plnění státního rozpočtu ke konci dubna 2021.

Tuto tabulku ovšem můžeme upravit dle svého názoru na to, která opatření byla skutečně vynucená koronakrizí versus u kterých vláda používá koronakrizi jen jako záminku. Na seznam koronakrizí vynucených kroků vláda dává, ale dle mého soudu nepatří, například zrušení daně z nabytí nemovitých věcí; a totéž se týká i redukce zdanění mezd lidově označované jako „zrušení superhrubé mzdy“ (letošní poptávka domácností žádné takové povzbuzení nepotřebovala, a už vůbec ne způsobem, jakým bylo toto opatření realizováno). 

Dále bych započítával jen část objemu mimořádných odměn zdravotníkům, protože mnozí z nich ve skutečnosti žádný stres spojený s covidem neměli, takže plošné mimořádné odměny působí částečně spíš jako dárek zdravotníkům coby pozdějším voličům.

Po těchto úpravách vidím na straně výdajů (bez financování z EU) s covidem spojenou částku za letošní první čtyři měsíce celkově něco málo přes 60 miliard korun

Na straně příjmů (bez EU peněz) by trendu odpovídal nárůst příjmů oproti poslednímu „normálnímu“ roku 2019 kolem 140 mld. za celý rok, a tedy zhruba 45 mld. za první čtyři měsíce. Skutečnost? Proti roku 2019 naopak pokles, a to o cca 40 mld. .

Předpokládejme, že ze vzniklého rozdílu cca 85 mld. v příjmech lze covidem vysvětlit vše – ovšem po vyloučení dopadu zrušení daně z nabytí nemovitých věcí (3 mld. a redukce zdanění mezd (13 mld. ). Na covid tak připadá nějakých 70 miliard. 

Letošní rozpočtový deficit 2: děsivý trend
Skutečné saldo letos do dubna dosáhlo deficitu 192 mld., z toho jako dopad covidu nám výše vyšlo zhruba 60+70 = 130 mld. Takže nebýt covidu, deficit státního rozpočtu za první čtyři měsíce by mohl činit kolem 60 miliard.

Za předpokladu obdobného o covid očištěného vývoje do konce roku by za celý letošek státní rozpočet po očištění o covid měl skončit docela hrozivým schodkem -180  (skutečnost může být ještě horší, protože dopad redukce zdanění mezd bude ve zbytku roku silnější, než by odpovídalo výše použitému prostému 3násobku dopadu z prvních čtyř měsíců). Analogický propočet pro rok 2020 vede k závěru, že v loňském roce by bez opatření vynucených covidem činilo saldo státního rozpočtu přes 130 mld. :

Právě tato dvě čísla jsou principiálně srovnatelná se saldy za roky bez covidu. Srovnání jasně ukazuje, že pod pláštíkem boje s covidem došlo k dramatickému zhoršení standardní, ne-covidové rozpočtové disciplíny: 

 

Letošní rozpočtový deficit 3: asi lehce překoná ten loňský
Další vývoj salda do konce roku (a tedy zda bude schválený limit 400 mld. překročen, nebo ne) bude záviset nejen na tempu oživení ekonomiky, ale také na tom, zda nynější vláda bude pokračovat v dosavadní rozhazovačnosti. Ze strany vládních představitelů už totiž začaly padat zmínky například o dalších mimořádných tisícových částkách zasílaných na účty všech penzistů a úplně bych se nedivil ani tomu, kdyby vláda přišla s další plošnou odměnou pro všechny zdravotníky bez ohledu na míru jejich zátěže. (To vše by samozřejmě bylo třeba do říjnových voleb.)

Pokud by k ničemu takovému nedošlo, a pokud bychom předpokládali, že celkové fiskální náklady pandemie ve zbylých osmi měsících letoška budou proti těm zjištěným v prvních čtyřech měsících (což bylo 130 mld. ) například poloviční, pak celkový letošní schodek státního rozpočtu by mohl být kolem přes 375 mld. . Byl by tedy mírně hlubší, než byl ten loňský, ale do poslanci schváleného limitu 400 mld. by se vešel.

Michal Skořepa, analytik České spořitelny 

 

Česká spořitelna je bankou s nejdelší tradicí na českém trhu. Téměř 200 let tvoří jeden ze základních pilířů českého bankovního systému. V současnosti poskytuje služby pro přibližně 4,7 milionu klientů. Od roku 2000 je součástí nadnárodní finanční skupiny Erste Group Bank.

Více informací na: www.csas.cz

K článku zatím nejsou žádné komentáře.
Přidat komentář








Zobrazit sloupec 

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby

Hypotéky, Stavební spoření

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzdy, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, nafta

Podnikání

Obchodní rejstřík

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Ochranné známky

Finanční katalog

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto, Spolehlivost Aut

Monitoring ekonomiky

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat     Mobil verze

Používání cookies

Copyright © 2000 - 2021

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.