Kuvajt zůstává finančně silný i v časech koronaviru

Navzdory negativním dopadům pandemie nemoci covid-19 se Kuvajt nadále řadí k nejlepším investičním destinacím. Země má tak velké rezervy finančních aktiv, že jí umožňují přestát rozbouřenou dobu a výkyvy ve světových cenách ropy.

Ilustrační foto Shutterstock

Státní rozpočet v důsledku legislativní neústupnosti při přijímání zákona o státním dluhopisovém programu čelí nedostatku likvidity. I tak ovšem Kuvajt disponuje finančními rezervami ve výši 14,3 miliard kuvajtských dinárů (více než 1 bil. Kč). Zahraniční investice, jež spravuje Kuvajtská investiční agentura (KIA), jsou po započtení výnosů, které patří mezi nejlepší na světě, odhadovány na 530 miliard USD (11,3 bil. Kč). Stabilní investiční prostředí je základním předpokladem rozvoje podnikatelských příležitostí pro zahraniční společnosti a pro vstup investorů do země.

Za posledních třicet let Kuvajt dosáhl reálných příjmů ve výši 368,9 miliardy KD (26,3 bil. Kč) ve srovnání s výdaji ve výši 318,18 miliardy KD (22,7 bil. Kč). Do fondu budoucích generací bylo převedeno 50,2 miliard KD (3,6 bil. Kč). Přestože se již dlouhou dobu mluví o posílení příjmové stránky rozpočtu zaváděním daní (například pětiprocentní DPH), Kuvajt si oproti jiným zemím stále užívá příznivého prostředí, podobajícího se daňovému ráji. To samozřejmě láká mnoho globálních a regionálních společností ke vstupu na kuvajtský trh. Zemi se podařilo během pěti let (od března 2015 do března 2020) přilákat investice ve výši 3,5 miliard USD (74,6 mld. Kč).

Kuvajt má současně silný bankovní sektor, jenž je konkurenceschopný regionálně i globálně. Celková aktiva v tomto sektoru dosáhla ke konci letošního února 73,73 miliardy KD (5,3 bil. Kč), ve srovnání se 71,7 miliardami KD (5,1 bil. Kč) za stejné období v roce 2020. Ropný průmysl hraje hlavní roli při posilování pozice Kuvajtu v regionálním i globálním měřítku. Kuvajt má zásoby ropy, jež jsou odhadované na 100 miliard barelů a které mají vystačit na příštích devadesát let. V tomto sektoru má v plánu řadu velkých projektů. Vyniká rovněž v plynárenském sektoru.

Místní analytici se tak domnívají, že pokles příjmů a nedostatek likvidity, kterému Kuvajt čelí, jsou ve světle koronavirové krize a poklesu cen ropy zcela běžné. Veřejný dluh Kuvajtu je v rámci regionu nejnižší (12 % HDP). Vláda usiluje o posílení finanční kondice hledáním vhodných opatření, jak zastavit plýtvání na straně rozpočtových výdajů a na druhé straně diverzifikovat zdroje příjmů. Komfortní finanční situace jí však dovoluje v těchto snahách poněkud laxní přístup a zavádění potřebných ekonomických reforem zatím ponechává osudu.

Tereza Valášková, ekonomická diplomatka, Velvyslanectví ČR v Kuvajtu