Prohlášení bankovní rady na tiskové konferenci po skončení měnového zasedání (6.5.2021)

Bankovní rada České národní banky na svém dnešním jednání jednomyslně ponechala úrokové sazby na stávající úrovni. Dvoutýdenní repo sazba tak zůstává na 0,25 %, diskontní sazba na 0,05 % a lombardní sazba na 1 %.

Přijaté rozhodnutí bankovní rady se opírá o novou makroekonomickou prognózu. S ní je konzistentní nejprve stabilita tržních úrokových sazeb následovaná jejich nárůstem zhruba od poloviny letošního roku. Aktuální ekonomický vývoj a jeho výhled zůstávají zásadním způsobem ovlivněny průběhem pandemie a protiepidemickými opatřeními v tuzemsku i v zahraničí.

Ekonomický výkon našich obchodních partnerů v první polovině letošního roku je negativně ovlivňován prodlužováním zahraničních vládních omezení v boji proti epidemii a zpočátku pomalým tempem vakcinace. Propad ekonomické aktivity v eurozóně je na druhou stranu tlumen silnou poptávkou po průmyslové výrobě. Ta se společně s výrazným růstem cen surovin promítá do aktuálního nárůstu zahraničních inflačních tlaků ve výrobní i spotřebitelské sféře. V příštím roce však dojde k jejich zmírnění. Zahraniční protipandemická opatření se budou postupně uvolňovat s tím, jak v nejbližších měsících zrychlí tempo očkování. V průběhu roku se tak obnoví svižný ekonomický růst. Měnová politika Evropské centrální banky zůstane i přesto výrazně uvolněná. Výhled eurových úrokových sazeb tak nadále setrvává v záporných hodnotách.

Výhled ceny ropy Brent se v souvislosti s utlumenou těžbou posunul ve srovnání s minulou prognózou znatelně výše. Ropa by však již neměla dále zdražovat. Kurz eura vůči americkému dolaru bude lehce posilovat, a to zhruba v souladu s předpoklady minulé prognózy.

Domácí ekonomika je nadále sužována dopady pandemie koronaviru. Vládní uzavírky s malými přestávkami již více než rok omezují velkou část obchodu a služeb, což bude platit i po dílčím květnovém rozvolnění. Spotřeba domácností bude proto v prvním pololetí utlumená, a to i přes pokračující vládní finanční podporu. Vedle uzavírek je hospodářský výkon negativně ovlivňován také výpadky dodávek uvnitř globálních výrobních řetězců, což nepříznivě zasáhlo některá tuzemská průmyslová odvětví. Otevírání domácí ekonomiky v příštích měsících bude umožněno postupnou imunizací populace. Zároveň se bude zlepšovat sentiment českých domácností i firem. Výdaje domácností odložené během pandemie budou podporovat obnovování růstu soukromé spotřeby, která se tak stane tahounem ekonomického oživení. Také tuzemský průmysl se v nadcházejících měsících vrátí k hladkému fungování. Expanzivní fiskální politika letos stejně jako v loňském roce tlumí negativní dopady pandemie na ekonomickou aktivitu. V příštím roce však většina vládních podpůrných opatření odezní. Za letošní rok tak ekonomika v souhrnu vzroste jen lehce, přičemž meziroční dynamika hrubého domácího produktu bude v průběhu roku značně rozkolísaná. V příštím roce pak ekonomický růst znatelně zrychlí.

Inflace se po nedávném poklesu do blízkosti dvouprocentního cíle v příštích čtvrtletích opětovně zvýší k horní hranici tolerančního pásma. To bude způsobeno nejprve výrazným meziročním zdražením pohonných hmot, ve druhém pololetí dynamickým zvýšením cen potravin a koncem roku i obnovením růstu regulovaných cen. Jádrová inflace se přitom bude z aktuálních zvýšených hodnot snižovat jen pozvolna. Její pokles budou totiž brzdit znatelné domácí poptávkové tlaky a svižný růst průmyslových cen v zahraničí. Celkové inflační tlaky se začnou zmírňovat až během podzimu s tím, jak bude odeznívat aktuálně zrychlený růst dovozních cen. Domácí cenové tlaky budou naproti tomu mírně narůstat, a to v souvislosti s postupným znovuotevíráním tuzemské ekonomiky a pozvolným zrychlováním růstu mezd. V příštím roce se inflace vrátí do blízkosti inflačního cíle i díky tomu, jak se budou počínaje zhruba polovinou letošního roku postupně zpřísňovat měnové podmínky.

Měnověpolitická inflace, která odhlíží od primárních dopadů změn nepřímých daní, se bude nacházet lehce pod celkovou inflací. Na horizontu měnové politiky se sníží k inflačnímu cíli.

Kurz koruny bude podle prognózy dále postupně posilovat. To bude odrážet především zlepšující se domácí epidemickou situaci, která umožní pozvolné znovuotevírání ekonomiky. K posilování koruny přispěje i rozšiřující se úrokové rozpětí vůči eurozóně dané očekávaným růstem domácích tržních sazeb.

S prognózou je konzistentní nejprve stabilita tržních úrokových sazeb následovaná jejich nárůstem zhruba od poloviny letošního roku. Počáteční stabilita sazeb odráží doznívající potřebu uvolněných měnových podmínek. Citelné cenové tlaky ze zahraniční i tuzemské ekonomiky, obnova hospodářského života ve zbytku letošního roku a další zlepšování ekonomické aktivity v roce 2022 si vyžádají zhruba od poloviny letošního roku nárůst tržních úrokových sazeb.

Ve srovnání s minulou prognózou došlo ke zvýšení výhledu inflace pro letošní rok a v menší míře i pro rok příští. Ekonomický růst v letošním roce se přehodnocuje směrem dolů, v příštím roce pak nahoru. Výhled domácích úrokových sazeb ani kurzu koruny se výrazněji nemění.

Bankovní rada vyhodnotila nejistoty a rizika nové prognózy jako méně výrazné než v předchozích prognózách a v souhrnu jako zhruba vyrovnané. Rizikem prognózy je pozvolnější ústup pandemie spojený s dlouhodobějšími uzavírkami a cyklickým útlumem v domácí i zahraniční ekonomice, což by mohlo mít protiinflační dopady. Riziko v opačném směru plyne z narušeného fungování globálních výrobních a dodavatelských řetězců a jeho promítání do cen.

Bankovní rada vedle toho rozhodla o zrušení tříměsíční repo operace na dodávání likvidity úvěrovým institucím, a to s okamžitou platností.