Silnice a dálnice v Moravskoslezském kraji k 1. 1. 2021. V kraji se k 1. 1. 2021 nacházelo celkem 3 484 km silnic a dálnic.

V Moravskoslezském kraji se k 1. 1. 2021 nacházelo celkem 3 484 km silnic a dálnic. Hustota silniční sítě (při přepočtu na rozlohu kraje) se řadí ve srovnání s dalšími kraji spíše k menším. Na silnicích a dálnicích se nacházelo 1 859 mostů o průměrné délce 35,2 m, dále 5 tunelů, 452 podjezdů a 141 železničních přejezdů.

Podle údajů Ředitelství silnic a dálnic ČR bylo na území Moravskoslezského kraje k 1. 1. 2021 celkem 3 484 km silnic a dálnic, což bylo o 53 km více než na začátku roku 2011. Jednalo se tak o pátou nejkratší silniční síť mezi všemi kraji, a podíl na celkové délce silnic a dálnic v republice činil 6,2 %. Nejdelší síť (9 647 km, tj. podíl 17,3 %) měl Středočeský kraj, naopak nejkratší Praha (84 km; 0,2 %). Je na místě připomenout, že mezi tyto komunikace nespadají komunikace místní, které jsou ve správě krajů, měst a obcí.

V porovnání na 1 000 obyvatel středního stavu byl silnicemi a dálnicemi nejvíce zasíťovaný kraj Vysočina (10,0 km), nejméně pak Praha (0,1 km) a hned po ní Moravskoslezský kraj (2,9 km). Stejnou pozici zaujímal kraj i s 6,2 km pozemních komunikací na 1 000 osobních automobilů, přičemž celorepublikový průměr činil 9,4 km. Na vyšších příčkách, přesto stále pod republikovým průměrem (707,4 km), se nacházel Moravskoslezský kraj při srovnání délky komunikací k rozloze území, když na 1 000 km² rozlohy kraje připadalo 641,6 km silnic a dálnic.

V celé republice bylo na silnicích a dálnicích celkem 17 654 mostů o celkové délce 415 547 m. Průměrný silniční most v České republice byl tedy 23,5 m dlouhý. Na území Moravskoslezského kraje se nacházelo 1 859 mostů (10,5 % z ČR celkem) o celkové délce 65 357 m. Průměrná délka mostu tak činila 35,2 m. V mezikrajském srovnání se jednalo o nadprůměrný údaj, delší mosty se nacházely v Praze (121,6 m), Ústeckém kraji (35,7 m).

V celé České republice bylo 1 776 dálničních mostů, přičemž průměrná délka dálničního mostu činila 75,9 m. V Moravskoslezském kraji se nacházelo 207 dálničních mostů, což byla třetí nejvyšší hodnota v republice. Most na dálnici na území Moravskoslezského kraji měřil průměrně 96,3 m. Přes sto metrů v průměru dosahovaly dálniční mosty v Ústeckém kraji (165,6 m), Karlovarském kraji (143,5 m) a Praze (127,0 m). Raritou byl Liberecký kraj s jediným dálničním mostem o délce 4 m.

V rámci Moravskoslezského kraje se nejvíce silničních mostů nacházelo v okrese Frýdek-Místek (480 mostů), převážně však šlo o mosty kratší (v průměru 32,2 m). Nejdelší mosty s průměrnou délkou 72,6 m najdeme v okrese Ostrava-město (329 mostů). Nejméně mostů bylo v okrese Karviná (174 mostů), nejkratší mosty s průměrnou délkou 8,3 m nalezneme v okrese Bruntál.

Jistou zvláštností Moravskoslezského kraje je vyšší počet dlouhých silničních mostů, která vynikne zvláště ve srovnání s průměrem České republiky. V kraji bylo 16,8 % mostů delších než 50 m, zatímco v celé republice činil jejich podíl 10,7 %. Z ostatních krajů se podobnými počty dlouhých mostů vyznačoval pouze Středočeský kraj, obdobného podílu (16,5 %) pak dosahoval Karlovarský kraj.

Na území Moravskoslezského kraje byly k 1. 1. 2021 v nejlepší kondici mosty v okresech Karviná, kde 92,5 % mostů bylo vyhodnoceno ve stavu bezvadný až uspokojivý. Těsně za ním skončily okresy Opava s 89,6 % a Ostrava-město s 89,4 %. Naopak v okresech Bruntál a Frýdek-Místek byl jeden z pěti mostů špatný nebo velmi špatný. V havarijním stavu byl v kraji jediný most (v okrese Frýdek-Místek) a v případě dalších 50 nebyl znám stav.

Porovnáme-li stav mostů (podle stavu nosné konstrukce či spodní stavby) v kraji s mosty v celé České republice, je vidět, že v Moravskoslezském kraji bylo 61,8 % mostů ve stavu bezvadný až dobrý, což bylo o 8,6 p. b. více než v České republice. Ve špatném až havarijním stavu se nacházelo asi 15 % krajských mostů oproti 19 % v celé republice.

Pozn.: Pozemní komunikace je dopravní cesta určená k užití silničními a jinými vozidly a chodci, vč. pevných zařízení nutných pro zajištění tohoto užití a jeho bezpečnost. Dělí se na:

Dálnice je pozemní komunikace určená pro rychlou dálkovou a mezistátní dopravu silničními motorovými vozidly a budovaná bez úrovňových křížení, s oddělenými místy napojení pro vjezd a výjezd a se směrově oddělenými jízdními pásy. Podle svého určení a dopravního významu se rozdělují na dálnice I. třídy a II. třídy.

Silnice je veřejně přístupná pozemní komunikace určená k užití silničními a jinými vozidly a chodci. Silnice tvoří silniční síť. Podle svého určení a dopravního významu se rozdělují do těchto tříd:
a) silnice I. třídy, která je určena zejména pro dálkovou a mezinárodní dopravu
b) silnice II. třídy, která je určena pro dopravu mezi okresy
c) silnice III. třídy, která je určena k vzájemnému spojení obcí nebo jejich napojení na ostatní pozemní komunikace.

Dále pak rozeznáváme ještě místní komunikace, což jsou veřejně přístupné pozemní komunikace, které slouží převážně místní dopravě na území obce, a účelové komunikace sloužící ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků.