Zaměstnanost
Průměrný počet zaměstnaných, očištěný od sezónních vlivů, v 1. čtvrtletí 2021 proti 4. čtvrtletí 2020 klesl o 7,0 tis. osob.

Počet pracujících ve věku 15 a více let se meziročně snížil o 82,4 tis., tj. o 1,6 % na 5 195,0 tis. Počet mužů se snížil o 38,9 tis. a počet žen o 43,6 tis. Počet zaměstnanců poklesl o 39,4 tis. na 4 350,5 tis. Zároveň klesl i celkový počet podnikatelů (sebezaměstnaných) o 39,8 tis., a to v důsledku snížení počtu podnikatelů bez zaměstnanců (pracujících na vlastní účet) o 37,5 tis. Počet podnikatelů se zaměstnanci (zaměstnavatelů) klesl jen mírně o 2,3 tis. Snížil se počet pomáhajících rodinných příslušníků o 5,7 tis. osob. Zaměstnanost se snížila ve všech pětiletých věkových skupinách v mladším produktivním věku do 45 let (o 122,8 tis.). Pokles v tomto věku byl výrazný jak u žen (o 64,3 tis.), tak u mužů (o 58,5 tis.).

Dopad epidemie koronaviru se projevil nejen na vývoji celkové zaměstnanosti, ale i ve struktuře důvodů, proč zaměstnaní v referenčním období nepracovali (neodpracovali ani jednu hodinu). Výrazně se snížil počet pracujících, kteří nepracovali z důvodu dovolené (pokles o 160,7 tis. na 32,8 tis.). Toto snížení bylo kompenzováno zvýšením počtu případů pracovní neschopnosti (o 52,8 tis. na 194,9 tis.), nedostatku práce (o 40,2 tis. na 53,5 tis.), ostatních (rodinných nebo osobních) důvodů (o 54,2 tis. na 162,8 tis.) a také rodičovské dovolené (o 17,6 tis. na 147,2 tis.).

Vývoj zaměstnanosti v jednotlivých odvětvových sekcích byl podle údajů za 1. čtvrtletí 2021 v ČR rozdílný¹⁾. V sekundárním sektoru průmyslu a stavebnictví se zaměstnanost meziročně snížila o 32,5 tis. na 1 925,0 tis., především v důsledku poklesu počtu pracujících ve zpracovatelském průmyslu (o 55,7 tis.). Proti poklesu počtu pracujících v průmyslu se naopak meziročně zvýšil počet pracujících ve stavebnictví (o 19,8 tis.). V terciárním sektoru služeb celková zaměstnanost klesla o 55,4 tis. na 3 131,7 tis. Snížil se zejména počet pracujících osob v sekci ubytování, stravování a pohostinství (o 42,3 tis.) a v dopravě a skladování (o 39,8 tis.). Naopak se v sektoru služeb značně zvýšila zaměstnanost v sekci informačních a komunikačních činností (o 32,2 tis.) a ve vzdělávání (o 29,6 tis.). V primárním sektoru zemědělství, lesnictví a rybářství počet pracujících stagnoval, zaměstnaných v sektoru bylo 135,9 tis.

S vývojem zaměstnanosti v jednotlivých odvětvových sekcích koresponduje vývoj počtu pracujících podle Klasifikace zaměstnání CZ-ISCO. Nejvíce se zvýšil počet pracujících v hlavní třídě specialisté (o 70,4 tis.) a ve třídě řídících pracovníků (o 27,7 tis.). Naopak se snížil počet technických a odborných pracovníků (o 52,2 tis.), pracovníků ve službách a prodeji (o 38,1 tis.) a řemeslníků a opravářů (o 36,0 tis.).

Míra zaměstnanosti (podíl počtu pracujících osob ve skupině 15–64letých) se v 1. čtvrtletí 2021 v porovnání se stejným obdobím minulého roku snížila o 0,8 p. b. na 74,0 %. U mužů klesla o 0,7 p. b. na 80,9 %, u žen o 0,9 p. b. na 66,9 %.

Nezaměstnanost
Průměrný počet nezaměstnaných osob podle metodiky ILO²⁾, očištěný od sezónních vlivů, v 1. čtvrtletí 2021 v porovnání se 4. čtvrtletím 2020 vzrostl o 13,1 tis.

Celkový počet nezaměstnaných ve věku 15 a více let se meziročně zvýšil o 73,3 tis. a dosáhl 179,5 tis. osob. Došlo jak k nárůstu počtu nezaměstnaných žen o 48,9 tis. na 98,4 tis., tak k nárůstu počtu nezaměstnaných mužů o 24,5 tis. na 81,0 tis. Nejvíce nezaměstnaných přibylo ve Středočeském kraji (o 16,6 tis.) a v Praze (o 14,3 tis.). Značně vzrostl i počet nezaměstnaných v kraji Ústeckém (o 8,6 tis.) a Karlovarském (o 8,0 tis.). Počet nezaměstnaných jeden rok a déle se meziročně zvýšil o 3,6 tis. a dosáhl 34,8 tis. osob.

Obecná míra nezaměstnanosti podle definice ILO ve věkové skupině 15–64letých (podíl nezaměstnaných na pracovní síle, tj. součtu zaměstnaných a nezaměstnaných) v 1. čtvrtletí 2021 meziročně stoupla o 1,4 p. b. na 3,4 %.

Z regionálního pohledu byl nejvyšší meziroční nárůst míry nezaměstnanosti a zároveň i nejvyšší hodnota v kraji Karlovarském (o 5,7 p. b. na 8,6 %). Vyšší nárůst míry nezaměstnanosti (o dva procentní body a více) byl ve čtyřech krajích, a to ve Středočeském (o 2,4 p. b.), Ústeckém (o 2,2 p. b.), Plzeňském (o 2,1 p. b.) a v Hlavním městě Praze (o 2,0 p. b.). Naopak nejnižší míra nezaměstnanosti byla ve Zlínském kraji (1,6 %), kde klesla o 0,1 p. b.

Ekonomická neaktivita
Počet osob ekonomicky neaktivních ve věku 15 a více let se meziročně zvýšil o 7,4 tis. na 3 607,6 tis. Nárůst ekonomicky neaktivních žen a mužů byl protichůdný. Zatímco počet neaktivních žen klesl o 5,5 tis., počet neaktivních mužů vzrostl o 12,9 tis., z toho ve věku do 24 let o 10,1 tis. Podle stupně dosaženého vzdělání se jedná především o nárůst ekonomicky neaktivních středoškolsky vzdělaných mužů s maturitou (o 13,3 tis.) a vysokoškolsky vzdělaných žen (o 16,9 tis.). Zvýšení počtu ekonomicky neaktivních mužů i žen bylo způsobeno nárůstem hlavně ve věkové skupině 15–19 let (o 14,2 tis.) a 65 a více let (o 33,9 tis.).

V rámci výběrového šetření jsou zjišťovány údaje i za osoby, které nepracují, aktivně práci nehledají, a nesplňují tak podmínky ILO pro nezaměstnané, ale přitom uvádějí, že by chtěly pracovat. V 1. čtvrtletí roku 2021 činil jejich počet 108,0 tis. osob, tj. o 14,6 tis. více než ve stejném období roku 2020. Většina osob, které by chtěly pracovat, však nemůže ihned nastoupit do případného zaměstnání. Nejpozději do 14 dnů je totiž schopno nastoupit jen 41,4 tis. osob.

4. 5. 2021

Zaměstnanost klesla, ale vzrostl počet pracujících v informačních a komunikačních činnostech a ve vzdělávání

Zaměstnanost a nezaměstnanost v ČR podle výsledků Výběrového šetření pracovních sil – 1. čtvrtletí 2021

Celková zaměstnanost se v 1. čtvrtletí 2021 meziročně snížila o 82,4 tis. osob. Počet nezaměstnaných osob podle metodiky Mezinárodní organizace práce (ILO) vzrostl o 73,3 tis. a počet ekonomicky neaktivních se zvýšil o 7,4 tis.

Zaměstnanost

Průměrný počet zaměstnaných, očištěný od sezónních vlivů, v 1. čtvrtletí 2021 proti 4. čtvrtletí 2020 klesl o 7,0 tis. osob.

Počet pracujících ve věku 15 a více let se meziročně snížil o 82,4 tis., tj. o 1,6 % na 5 195,0 tis. Počet mužů se snížil o 38,9 tis. a počet žen o 43,6 tis. Počet zaměstnanců poklesl o 39,4 tis. na 4 350,5 tis. Zároveň klesl i celkový počet podnikatelů (sebezaměstnaných) o 39,8 tis., a to v důsledku snížení počtu podnikatelů bez zaměstnanců (pracujících na vlastní účet) o 37,5 tis. Počet podnikatelů se zaměstnanci (zaměstnavatelů) klesl jen mírně o 2,3 tis. Snížil se počet pomáhajících rodinných příslušníků o 5,7 tis. osob. Zaměstnanost se snížila ve všech pětiletých věkových skupinách v mladším produktivním věku do 45 let (o 122,8 tis.). Pokles v tomto věku byl výrazný jak u žen (o 64,3 tis.), tak u mužů (o 58,5 tis.).

Dopad epidemie koronaviru se projevil nejen na vývoji celkové zaměstnanosti, ale i ve struktuře důvodů, proč zaměstnaní v referenčním období nepracovali (neodpracovali ani jednu hodinu). Výrazně se snížil počet pracujících, kteří nepracovali z důvodu dovolené (pokles o 160,7 tis. na 32,8 tis.). Toto snížení bylo kompenzováno zvýšením počtu případů pracovní neschopnosti (o 52,8 tis. na 194,9 tis.), nedostatku práce (o 40,2 tis. na 53,5 tis.), ostatních (rodinných nebo osobních) důvodů (o 54,2 tis. na 162,8 tis.) a také rodičovské dovolené (o 17,6 tis. na 147,2 tis.).

Vývoj zaměstnanosti v jednotlivých odvětvových sekcích byl podle údajů za 1. čtvrtletí 2021 v ČR rozdílný[1]⁾. V sekundárním sektoru průmyslu a stavebnictví se zaměstnanost meziročně snížila o 32,5 tis. na 1 925,0 tis., především v důsledku poklesu počtu pracujících ve zpracovatelském průmyslu (o 55,7 tis.). Proti poklesu počtu pracujících v průmyslu se naopak meziročně zvýšil počet pracujících ve stavebnictví (o 19,8 tis.). V terciárním sektoru služeb celková zaměstnanost klesla o 55,4 tis. na 3 131,7 tis. Snížil se zejména počet pracujících osob v sekci ubytování, stravování a pohostinství (o 42,3 tis.) a v dopravě a skladování (o 39,8 tis.). Naopak se v sektoru služeb značně zvýšila zaměstnanost v sekci informačních a komunikačních činností (o 32,2 tis.) a ve vzdělávání (o 29,6 tis.). V primárním sektoru zemědělství, lesnictví a rybářství počet pracujících stagnoval, zaměstnaných v sektoru bylo 135,9 tis.

S vývojem zaměstnanosti v jednotlivých odvětvových sekcích koresponduje vývoj počtu pracujících podle Klasifikace zaměstnání CZ-ISCO. Nejvíce se zvýšil počet pracujících v hlavní třídě specialisté (o 70,4 tis.) a ve třídě řídících pracovníků (o 27,7 tis.). Naopak se snížil počet technických a odborných pracovníků (o 52,2 tis.), pracovníků ve službách a prodeji (o 38,1 tis.) a řemeslníků a opravářů (o 36,0 tis.).

Míra zaměstnanosti (podíl počtu pracujících osob ve skupině 15–64letých) se v 1. čtvrtletí 2021 v porovnání se stejným obdobím minulého roku snížila o 0,8 p. b. na 74,0 %. U mužů klesla o 0,7 p. b. na 80,9 %, u žen o 0,9 p. b. na 66,9 %.

Nezaměstnanost

Průměrný počet nezaměstnaných osob podle metodiky ILO[2]⁾, očištěný od sezónních vlivů, v 1. čtvrtletí 2021 v porovnání se 4. čtvrtletím 2020 vzrostl o 13,1 tis.

Celkový počet nezaměstnaných ve věku 15 a více let se meziročně zvýšil o 73,3 tis. a dosáhl 179,5 tis. osob. Došlo jak k nárůstu počtu nezaměstnaných žen o 48,9 tis. na 98,4 tis., tak k nárůstu počtu nezaměstnaných mužů o 24,5 tis. na 81,0 tis. Nejvíce nezaměstnaných přibylo ve Středočeském kraji (o 16,6 tis.) a v Praze (o 14,3 tis.). Značně vzrostl i počet nezaměstnaných v kraji Ústeckém (o 8,6 tis.) a Karlovarském (o 8,0 tis.). Počet nezaměstnaných jeden rok a déle se meziročně zvýšil o 3,6 tis. a dosáhl 34,8 tis. osob.

Obecná míra nezaměstnanosti podle definice ILO ve věkové skupině 15–64letých (podíl nezaměstnaných na pracovní síle, tj. součtu zaměstnaných a nezaměstnaných) v 1. čtvrtletí 2021 meziročně stoupla o 1,4 p. b. na 3,4 %.

Z regionálního pohledu byl nejvyšší meziroční nárůst míry nezaměstnanosti a zároveň i nejvyšší hodnota v kraji Karlovarském (o 5,7 p. b. na 8,6 %). Vyšší nárůst míry nezaměstnanosti (o dva procentní body a více) byl ve čtyřech krajích, a to ve Středočeském (o 2,4 p. b.), Ústeckém (o 2,2 p. b.), Plzeňském (o 2,1 p. b.) a v Hlavním městě Praze (o 2,0 p. b.). Naopak nejnižší míra nezaměstnanosti byla ve Zlínském kraji (1,6 %), kde klesla o 0,1 p. b.

Ekonomická neaktivita

Počet osob ekonomicky neaktivních ve věku 15 a více let se meziročně zvýšil o 7,4 tis. na 3 607,6 tis. Nárůst ekonomicky neaktivních žen a mužů byl protichůdný. Zatímco počet neaktivních žen klesl o 5,5 tis., počet neaktivních mužů vzrostl o 12,9 tis., z toho ve věku do 24 let o 10,1 tis. Podle stupně dosaženého vzdělání se jedná především o nárůst ekonomicky neaktivních středoškolsky vzdělaných mužů s maturitou (o 13,3 tis.) a vysokoškolsky vzdělaných žen (o 16,9 tis.). Zvýšení počtu ekonomicky neaktivních mužů i žen bylo způsobeno nárůstem hlavně ve věkové skupině 15–19 let (o 14,2 tis.) a 65 a více let (o 33,9 tis.).

V rámci výběrového šetření jsou zjišťovány údaje i za osoby, které nepracují, aktivně práci nehledají, a nesplňují tak podmínky ILO pro nezaměstnané, ale přitom uvádějí, že by chtěly pracovat. V 1. čtvrtletí roku 2021 činil jejich počet 108,0 tis. osob, tj. o 14,6 tis. více než ve stejném období roku 2020. Většina osob, které by chtěly pracovat, však nemůže ihned nastoupit do případného zaměstnání. Nejpozději do 14 dnů je totiž schopno nastoupit jen 41,4 tis. osob.

Přílohy:

Tab. 1   Zaměstnané osoby (postavení v hlavním zaměstnání, absolutní počty, podíly, meziroční přírůstky a indexy)

Graf 1   Zaměstnaní, nezaměstnaní (absolutní počty)