cnb.cz (ČNB)
Makroekonomika  |  30.04.2021 12:07:54

čnBlog – Covid na českém trhu práce

Je tomu zhruba rok, co se v České republice objevil covid-19. Během této doby byly zavedeny uzavírky různých částí tuzemské ekonomiky a další protipandemická opatření, což vyústilo v bezprecedentně hluboký propad HDP v loňském roce. Určité zhoršení se pochopitelně nevyhnulo ani domácímu trhu práce, který však oproti prvotním obavám zůstává i nadále v poměrně solidní kondici. Jak tedy ve zpětném pohledu vlastně český trh práce obstál v jednotlivých svých parametrech?


Příjemným zjištěním zůstává, že během loňské pandemie se propad ekonomické aktivity nepromítl ve výrazném nárůstu míry nezaměstnanosti. Vyjdeme-li z dlouhodobého vztahu mezi vývojem HDP a vývojem na trhu práce[1], pak by loňský ekonomický propad měl vést k výraznějšímu nárůstu nezaměstnanosti a lehce hlubšímu poklesu zaměstnanosti, než jaké ve skutečnosti nastaly. Naopak propad počtu odpracovaných hodin byl povětšinou oproti dlouhodobým zkušenostem mnohem výraznější.

Graf 1 – Predikce vybraných veličin trhu práce na základě dlouhodobých vazeb na HDP

Graf 1 – Predikce vybraných veličin trhu práce na základě dlouhodobých vazeb na HDP
Zdroj: ČSÚ (VŠPS, NÚ), vlasní výpočty

Co stálo za lepším než očekávaným vývojem nezaměstnanosti? Předně nedošlo k přelivu veškerého poklesu zaměstnanosti do nezaměstnanosti. Část dříve pracujících (např. žen s částečnými úvazky) totiž odešla mimo pracovní sílu, což vedlo ke snížení míry ekonomické aktivity české populace. Vzhledem k téměř rok trvajícím více či méně restriktivním protipandemickým opatřením však nelze vyloučit, že se také jedná alespoň zčásti o dočasný jev. Někteří propuštění zaměstnanci totiž v době lockdownu aktivně nehledají zaměstnání (nechodí po konkursech), což ve statistickém šetření pracovních sil ČSÚ vede k jejich zařazení mezi ekonomicky neaktivní obyvatelstvo.

Svou roli v udržení nízké úrovně nezaměstnanosti, respektive zmírnění propadu zaměstnanosti sehrála také vládní opatření na udržení zaměstnanosti (zejména tzv. program Antivirus). V dubnu 2020, kdy bylo tímto programem podpořeno vůbec nejvíce zaměstnanců, stát zaměstnavatelům zcela či částečně kompenzoval mzdové náklady pro téměř 600 tis. zaměstnanců, což odpovídalo zhruba 13 % zaměstnanců dle statistiky národních účtů. Ačkoliv vládní podpora pokračovala i během podzimní vlny pandemie, k tak masivnímu čerpání tohoto programu již nedošlo (v říjnovém maximu šla podpora zhruba ke 300 tis. zaměstnanců).

Menší než očekávaný nárůst nezaměstnanosti také souvisel s výchozí kondicí domácího trhu práce, který do koronavirové pandemie vstupoval viditelně přehřátý. Stačí se podívat např. na počet volných pracovních míst, který byl začátkem minulého roku poblíž svého historického maxima. Podobně obecná míra nezaměstnanosti v prvním čtvrtletí dosahovala nejnižší úrovně nejen historicky, ale i v rámci celé EU. Poptávka po práci nicméně zůstávala solidní i po většinu loňského roku. Z dat Úřadu práce je patrné, že s výjimkou období první pandemické vlny (březen až květen) přetrvávala výrazná tvorba nových pracovních míst. Navíc se převážně dařilo z evidence uchazečů o zaměstnání vyřazovat (zejména umístěním do nového zaměstnaní) zhruba tolik uchazečů, kolik se jich na Úřad práce nově hlásilo.

Nezapomeňme ale také na vliv cizinců, kterých na tuzemském trhu práce v předpandemických letech výrazně přibylo. V důsledku koronavirové pandemie se růst jejich počtu zastavil a někteří z nich dokonce z ČR odešli, i proto se pokles zaměstnanosti tolik neprojevil v nárůstu počtu lidí bez práce. Částečně přitom mohl tento vývoj napomoci k udržení solidní poptávky po domácí pracovní síle. Z dat Úřadu práce je patrné, že v období od května do července loňského roku došlo v rámci zaměstnanosti cizinců k výraznému meziročnímu poklesu počtu ukrajinských zaměstnanců. Počínaje srpnem 2020 tento pokles odezněl a počet evidovaných zaměstnaných cizinců začal opětovně růst, avšak ve srovnání s předpandemickým stavem výrazně pomalejším tempem. Ke konci loňského roku Úřad práce evidoval celkem 644 tis. cizinců, což odpovídalo přibližně 15 % celkového evidenčního počtu zaměstnanců dle podnikové statistiky ČSÚ (za čtvrté čtvrtletí 2020).

Graf 2 – Uchazeči a pracovní místa , Zaměstnaní cizinci evidovaní Úřadem práce ČR

Graf 2 – Uchazeči a pracovní místa, Zaměstnaní cizinci evidovaní Úřadem práce ČR
Zdroj: MPSV, vlastní výpočty

Ztrátou zaměstnání byly v loňském roce postiženy více ženy než muži. Zároveň u nich více docházelo k odchodu mimo pracovní sílu. U žen ubylo zaměstnaných zejména ve věku od 20 až 39 let. U mužů se naopak snížení zaměstnanosti koncentrovalo spíše ve starších věkových kategoriích. Koronavirová pandemie se také projevila ve znatelném úbytku zaměstnanců s kratším pracovním úvazkem, kteří – byť v loňském roce tvořili jen přibližně 7 % zaměstnanosti – přispěli k jejímu celkovému poklesu ve stejném období téměř z poloviny.

Koronavirus ovlivnil také vzdělanostní a profesní strukturu zaměstnaných osob. Znovu se tak ukázalo, že při ekonomických otřesech jsou více ohroženi ztrátou zaměstnání méně kvalifikovaní zaměstnanci. Nejvíce ubylo zaměstnanců se středním vzděláním bez maturity (-80 tis.). Naopak počet zaměstnaných vysokoškoláků dále vzrostl (+ 10 tis.). Podobně vyznívá i změna zaměstnanosti podle profesí, kde se loni nejvíce snížil počet pracovníků ve službách a prodeji (- 31,6 tis.) a obsluhy strojů a zařízení (- 24,7 tis.). Naopak počet zaměstnaných specialistů znatelně narostl (+ 32,1 tis.).

Graf 3 – Změna zaměstnanosti v roce 2020 (tis. osob)

Graf 3 – Změna zaměstnanosti v roce 2020

Zdroj: ČSÚ (VŠPS), vlasní výpočty

Pro rozklíčování vlivu jednotlivých faktorů na vývoj počtu odpracovaných hodin a míry ekonomické aktivity v minulém roce se neobejdeme bez techničtějšího přístupu. Nabízí se např. použití strukturálního BVAR modelu[2], který umožňuje rozložit historický vývoj daných veličin na příspěvky jednotlivých faktorů.

Srovnání příspěvků jednotlivých faktorů k vývoji odpracovaných hodin a míry ekonomické aktivity ukazuje na významné rozdíly mezi velkou finanční a ekonomickou krizí a loňským „pandemickým“ rokem. Po propuknutí globální finanční krize snižovaly počet odpracovaných hodin nejprve záporné šoky do produktivity, aby následně převládly negativní poptávkové faktory. V loňském roce naproti tomu vývoji dominovaly především negativní nabídkové šoky do produktivity a nabídky práce (pokles pracovní síly), které v součtu převážily nad poklesem poptávky po práci ze strany firem, případně státu. Převaha negativních šoků na straně agregátní nabídky v ekonomice během koronavirové pandemie odráží zejména uzavírky a omezení provozu řady firem. Naproti tomu negativní vývoj nabídky práce zachycuje výše zmíněné zaměstnance, kteří během pandemie opustili pracovní sílu. Vliv vládních restrikcí proti šíření koronaviru je přitom – spolu s vlivem faktorů jako je větší míra nejistoty – obsažen i v záporném šoku do poptávky po práci, jelikož uzavírky téměř veškerých služeb znatelně omezovaly i agregátní poptávku v ekonomice.

Negativní nabídkové faktory loni dominantně ovlivňovaly i míru ekonomické aktivity. V průběhu velké ekonomické krize byla míra ekonomické aktivity negativně ovlivňována zejména mzdovými šoky, kdy docházelo ke snižování reálných mezd a poklesu tlaku na ceny. V koronavirové pandemii byla ekonomická aktivita obyvatel primárně ovlivněna šoky na nabídkové straně trhu práce, které jsou charakterizovány snížením množství odpracované doby (vlivem uzavírek) i poklesem pracovní síly. To za jinak nezměněných okolností vede naopak k tlaku na růst mzdových nákladů a cen.

Graf 4 – Finanční krize, Pandemie COVID-19


Graf 4 – Finanční krize, Pandemie COVID-19
Zdroj: ČSÚ (VŠPS, NÚ), vlasní výpočty

V souhrnu tedy český trh práce v loňském souboji s koronavirem obstál velmi dobře a získal cennou novou zkušenost. Věřme, že v letošním roce tuto bitvu dotáhne do úspěšného konce a jasným poraženým zůstane covid.


Zdroje:

Foroni C. a Mohr., M., „Key drivers of labour market developments: an SVAR analysis“, ECB Economic Bulletin, Issue 8 / 2020, ECB, Frankfurt am Main, 2021.

Anderton, R., Botelho, V., Consolo, A., da Silva, A.D., Foroni C., Mohr., M. a Vivian, L., „The impact of the COVID-19 pandemic on the euro area labour market“, ECB Economic Bulletin, Issue 8 / 2020, ECB, Frankfurt am Main, 2021.


[1] Vazba zkoumaných veličin trhu práce na změny v HDP byla odhadnuta pomocí ARDL modelu na meziročních mírách růstu, (respektive meziroční změně v p. b. v případě obecné míry nezaměstnanosti) s využitím dat do čtvrtého čtvrtletí 2019.

[2] BVAR model byl odhadnut na základě dat ze statistik národních účtů a výběrového šetření pracovních sil (VŠPS). Reálná mzda je vyjádřena jako mzda za odpracovanou hodinu převedená do stálých cen pomocí deflátoru HDP. Všechny proměnné modelu byly před odhadem transformovány do mezičtvrtletních růstů (v případě míry ek. aktivity na trhu práce byly použity mezičtvrtletní změny v p. b.). Použitá identifikační strategie jednotlivých strukturálních šoků je obdobná jako používají autoři Foroni a Mohr (2021). Podrobnější popis použité metodologie je dostupný na vyžádání u autora.

K článku zatím nejsou žádné komentáře.
Přidat komentář

Zprávy a články ke koronaviru a nemoci COVID-19


Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:

Út 17:04  Rozvaha Fedu a akcie Patria (Patria Finance)
Út 16:29  Očekávání ohledně zvyšování sazeb dále rostou (Komentář) Investiční bankovnictví (Komerční banka)
Út 10:53  Inflace v ČR opět poskočila nad 3 % (Analýza makroindikátorů) Investiční bankovnictví (Komerční banka)






Zobrazit sloupec 

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby

Hypotéky, Stavební spoření

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzdy, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, nafta

Podnikání

Obchodní rejstřík

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Ochranné známky

Finanční katalog

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto, Spolehlivost Aut

Monitoring ekonomiky

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat     Mobil verze

Používání cookies

Copyright © 2000 - 2021

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.