HK ČR: Budoucí vyšší náklady na zdravotní péči nemohou nést na svých bedrech pouze podnikatelé

Systém zdravotního pojištění v ČR vyžaduje v dalších letech finanční stabilizaci, musí stejně jako ostatní klíčové obory dosáhnout větší míry digitalizace a je zapotřebí udržet rychlý nástup inovativní léčby pro české pacienty. Zástupci Hospodářské komory to uvedli v rámci první předvolební diskuse z cyklu Volby 2021 s lídry politických stran a odborníky v pražském Florentinu, jejímž tématem bylo zdravotnictví a sociální péče. Podnikatelé očekávají generační změnu legislativy v oblasti ochrany veřejného zdraví a podporu budoucí vlády pro budování infrastruktury dlouhodobé péče i zapojení privátních zdrojů pro služby na sociálně-zdravotním pomezí.

Dlouhodobým cílem by měly být výdaje státu do zdravotní péče a sociálních služeb kolem 10 % HDP, tj. na průměru EU. „Demografická křivka České republiky je nemilosrdná. S tím, jak bude stárnout populace, bude přibývat lidí, kteří budou potřebovat kvalitní lékařskou péči, což logicky navýší výdaje celého systému. Už před pandemií vykazoval systém na horizontu 2030 rozdíl v příjmech a výdajích více než 100 miliard korun. A pandemie tuto skutečnost jen dále akcelerovala“, sdělil prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý s tím, že Komora je připravena o tomto tématu jednat s jakoukoliv vládou, která vzejde z říjnových sněmovních voleb.

Podle Komory je proto mj. nezbytná pravidelná valorizace plateb za státní pojištěnce v dalších letech. „Jinak reálně hrozí, že za několik let ponesou podnikatelé příliš velkou část nákladů na zdražující zdravotní péči prostřednictvím odvodů,“ dodává Dlouhý.

Hospodářská komora také upozorňuje, že ačkoliv loni dosáhly celkové výdaje na zdravotní péči v ČR cca 380 mld. Kč (a pro rok 2021 se očekávají výdaje ve výši 410 mld. Kč), jedná se o mimořádné výdaje v důsledku pandemie koronaviru, jejichž část navíc mířila plošně na platy ve zdravotním sektoru, což de facto znamená další navýšení mandatorních výdajů systému v následujících letech. „Prioritou dalších let musí být optimalizace sítě poskytovatelů zdravotní péče, silná role pojišťoven v dohodovacím řízení, nikoli direktivní řízení systému úhradovou vyhláškou ministerstva, digitalizace a dále telemedicína a podpora rychlého vstupu inovativní léčby na český trh, srovnatelného s vyspělými zeměmi EU“, dodává předseda Sekce zdravotnictví a sociálních služeb Hospodářské komory Ivo Hlaváč.

Podnikatelé a přítomní politici se dotkli také dosavadních zkušeností s covidovými opatřeními vlády. Hospodářská komora podporuje potřebné legislativní změny krizového zákona a zákona o ochraně veřejného zdraví, stejně jako celého systému ochrany veřejného zdraví v ČR. „Pandemie ukázala, že nám chybí český Robert Koch Institut, odborná, nezávislá a vysoce kompetentní instituce, schopná navigovat vládu nástrahami pandemie“, konstatuje Hlaváč. Hospodářská komora považuje za klíčové, aby se spolu s legislativními změnami řešil i model kompenzací pro zasažené obory. „Pokud bude stát v budoucnu některá odvětví zavírat, nesmí podnikatele nechat v nejistotě v otázce vládní pomoci,“ sdělil Dlouhý.

Debata se týkala také financování dlouhodobé péče. Vlivem stárnutí populace se v následujících 40 letech ztrojnásobí počet osob, které se dostanou do situace nesoběstačnosti a jimž vznikne nárok na příspěvek na péči. „Státu však z hlediska financování kapacit dlouhodobé péče dochází dech. A nedostatek kapacit se bude dále prohlubovat. Do systému je třeba dostat nové zdroje. Z pohledu zaměstnanců je oblast nesoběstačnosti a dlouhodobé péče hodna významné pozornosti. Lidé s ní mají osobní zkušenost, mnohdy z vlastní rodiny při péči o své rodiče či prarodiče. Významná část zaměstnanců se dnes raději vzdává svého pracovního úvazku či jej omezuje, aby se mohla starat o osobu blízkou. Přitom většina lidí je ochotna finančně přispívat na péči o blízké osoby, zvláště když jim to umožní zachovat své pracovní nasazení“, připomíná Dlouhý.

Oblasti dlouhodobé péče v ČR čelí významnému sociálnímu i zdravotnímu ekonomickému problému, jehož intenzita bude rychle a výrazně narůstat. „Není v silách veřejných rozpočtů plný rozsah těchto tlaků adekvátně zvládnout. Je nezbytně nutné do systému dlouhodobé péče co nejrychleji zapojit i soukromé finanční zdroje a zároveň vhodnými opatřeními povzbudit veřejné i soukromé subjekty k budování dalších kapacit pro poskytování dlouhodobé péče“, uzavírá Hlaváč.

První ze série předvolební diskuzí Hospodářské komory se zúčastnili: Lenka Teska Arnoštová za ČSSD, Vlastimil Válek z hnutí SPOLU, Olga Richterová za koalici Pirátské strany a hnutí STAN, představitelka KSČM Soňa Marková a Adam Vojtěch za hnutí ANO. Do diskuze se zapojili také ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Zděnek Kabátek, epidemiolog a člen skupiny MeSES Rastislav Maďar a výkonný ředitel České asociace pojišťoven Jan Matoušek.