27.04.2021 Cestovní ruch v Praze v letech 2012 - 2020

27. 4. 2021

Počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních (HUZ) se v letech 2012 až 2020 snížil o více než 61 %. Do roku 2019 počty hostů setrvale rostly. V roce 2020 vlivem protiepidemických opatření počet hostů meziročně poklesl o 72,5 %. Nerezidenti (cizinci) se v Praze nejčastěji ubytovávají v létě, nejvíce domácích hostů přijíždí na podzim. Výjimkou byl rok 2020, kdy se nerezidenti ubytovávali nejvíce v lednu až únoru a domácí hosté v létě. Mezi zahraničními hosty v HUZ převažují za rok 2020 Němci (14 % všech hostů), dále pak hosté z Velké Británie (5 %), Polska (4 %), Ruska (4 %) a Slovenska (4 %).

V roce 2020 v Praze nejvíce času strávili občané Ruska (3,6 nocí), Izraele (3,2), Malty (2,9) a Řecka (2,9). Naopak nejméně hosté ze vzdálených zemí jako je Jižní Korea (1,9 noci), Japonsko (1,9 noci) a Čína (1,9 noci).

Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních

V pražských ubytovacích zařízeních[1] se v roce 2020 ubytovalo celkem 2,2 milionů hostů. Oproti předchozím letům došlo k nebývale velkému poklesu turismu. Tento náhlý pokles byl způsobem celosvětovou pandemií Covidu-19, v jejímž důsledku došlo k výraznému omezování cestovního ruchu. V roce 2012 přijelo do Prahy 5,7 milionů hostů, a od té doby jejich počet neustále rostl až do roku 2019, kdy se v hlavním městě České republiky ubytovalo 8,0 milionů hostů. Za toto období došlo k nárůstu hostů o téměř 28,8 %. V roce 2013 a 2014 byl meziroční nárůst hostů cca 3 %, v letech 2015-2017 byl růst výraznější (7,4 % až 8,4 %). V posledních dvou letech před pandemií Covid-19 se počet hostů zvýšil jen mírně (3,1 % v roce 2018 a 1,7 % v roce 2019). V roce 2020 se počet hostů snížil o 72,5 % oproti předchozímu roku a o 61,4 % vůči roku 2012.

Graf 1 Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních v Praze (2012-2020)

Vzhledem k atraktivitě Prahy pro cizince nepřekvapí, že mezi celkovým počtem ubytovaných hostů převažují nerezidenti (tedy návštěvníci z jiných zemí než ČR). Mezi lety 2012-2019 nerezidenti tvořili 85 – 87 % všech ubytovaných hostů. K určitému zlomu došlo v roce 2020, kdy nerezidenti tvořili pouze 67 %. Tento pokles souvisel s celosvětovým omezením cestování a výraznému omezení letecké dopravy v důsledku opatření přijatých proti pandemii Covid-19. Nejvíce nerezidentů se ubytovalo v roce 2014 (87 %). Domácí hosté (rezidenti) tvořili v letech 2012 až 2019 zhruba 13 -15 % všech hostů, v roce 2020 pak 33 %. V roce 2012 se jich v hromadných ubytovacích zařízeních ubytovalo téměř 807 tisíc, v roce 2020 to bylo 729 tisíc hostů, což představuje pokles o 9,7 %.

Turistická sezona se v Praze koncentruje do letních měsíců. Platí to hlavně pro nerezidenty. Nejvíce se jich v hromadných ubytovacích zařízeních ubytuje v červenci a v srpnu, dále v září, v květnu nebo v říjnu. Domácí hosté (rezidenti) spíše navštěvují Prahu mimo letní měsíce. Nejvíce rezidentů je v Praze ubytováno na podzim (v říjnu až prosinci) a na jaře (v březnu nebo v květnu). Výjimkou byl v tomto ohledu rok 2020, kdy na jaře propukla pandemie Covidu-19. Z tohoto důvodu se nejvíce nerezidentů ubytovalo v lednu až únoru, zatímco rezidentů se nejvíce ubytovalo v letních měsících.

Graf 2  Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních v Praze podle měsíců (2012-2020)

Z celkového počtu nerezidentů v hromadných ubytovacích zařízeních jich většinu tvoří Němci. V roce 2012 se jich v Praze ubytovalo 697,0 tisíc, v roce 2019 to bylo 900,5 tisíc (nárůst o 29 %) a v roce 2020 to bylo jen 313,7 tisíc (oproti roku 2019 pokles o 65,2 %). V období 2012-2020 tvořili 11 až 15 % všech hostů.

Až do roku 2019 byli druhou nejvíce zastoupenou skupinou mezi hosty ubytovanými v hromadných ubytovacích zařízeních turisté z USA, ale v důsledku přísnějších protipandemických opatření vůči mimoevropským zemím, poklesl jejich počet o více než 91 % vůči předchozímu roku a o bezmála 87 % vzhledem k roku 2012. V roce 2012 se jich v Praze ubytovalo 336,7 tisíc, v roce 2019 cca 512,0 tisíc a v roce 2020 pouze 44,1 tisíc. Američtí turisté tak v roce 2020 skončili až na osmém místě v počtu ubytovaných.

Druzí nejčastěji ubytovaní hosté v Praze jsou návštěvníci z Velké Británie. V roce 2020 se jich ubytovalo 125,6 tisíc, v roce 2019 to bylo 433,0 tisíc, zatímco v roce 2012 celkem 309,6 tisíc. Během roku 2020 došlo k poklesu o 71 % oproti předchozímu roku a o více než 59 % v porovnání s rokem 2012. Nárůst do roku 2019 činil 40 % a projevilo se to také v žebříčku nejčastěji ubytovaných hostů-cizinců. V letech 2012-2014 byli hosté z Velké Británie na čtvrtém místě, v následujících letech už na třetím.

Na třetím místě skončili turisté z Polska. V roce 2020 se jich ubytovalo 95,6 tisíc, v roce 2019 celkem 252,6 tisíc a roku 2012 to bylo 166,9 tisíc. V porovnání s předchozím rokem tak došlo k poklesu o 62 % a v porovnání s rokem 2012 o téměř 43 %. Zároveň se však hosté z Polska posunuli v pomyslném žebříčku z devátého místa v roce 2012 až na třetí místo v roce 2020.

Graf 3 Počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních (TOP 10) v Praze (2012-2020)

Pozn.: Řazeno podle pořadí v TOP 10 v roce 2019

V letech 2012-2014 tvořili druhou nejpočetnější skupinu Rusové, ovšem v dalších letech se dostali na čtvrtou respektive pátou příčku pomyslného žebříčku počtu hostů-cizinců. V roce 2012 se v Praze ubytovalo 492,0 tisíc hostů z Ruska, v roce 2019 to bylo 393,0 tisíc a roku 2020 pouze 94,8 tisíc. Pokles jejich počtu je tedy vůči roku 2019 zhruba 76 procentní a vůči roku 2012 dokonce 81 procentní.

Hosté ze Slovenska se v roce 2020 umístili na pátém místě pomyslného žebříčku. V roce 2020 se jich v Praze ubytovalo 94,3 tisíc, v roce 2019 téměř 311,0 tisíc a v roce 2012 to bylo 193,2 tisíc. To představuje pokles jejich počtu o téměř 70 % k roku 2019 a 51 % vzhledem k roku 2012.

Z první desítky pomyslného žebříčku se nicméně ztratili hosté z mimoevropských zemí (s výjimkou USA), zejména pak z asijských. K prudkému propadu v tomto žebříčku došlo zejména u hostů z Jižní Koreje (v roce 2020 jich bylo 29,8 tisíc) a Číny (22,8 tisíc). Hosté z těchto zemí se propadli ze sedmého, respektive osmého místa v roce 2019 až na čtrnácté, respektive patnácté místo v roce 2020. V tomto roce se tak umístili až za sousedním Rakouskem (34,5 tisíc).

Za zmínku stojí také informace o hostech, u kterých byl nárůst jejich počtu mezi lety 2012-2019 velmi významný. Někteří z nich se ani nevyskytují v první desítce. Více než dvojnásobný nárůst počtu hostů byl mezi lety 2012 a 2019 zaznamenán u hostů z těchto zemí: Indie (počet hostů byl 4,1 krát vyšší), Jižní Korea (3,3x vyšší), Čína (3,1x vyšší), Kypr (2,5x vyšší), Irsko (2,1x vyšší), Ukrajina (2,0x vyšší)) a Lotyšsko (2,0x vyšší). V roce 2020 se přirozeně počet těchto hostů výrazně snížil. Nicméně bude zajímavé sledovat, kolik hostů z těchto zemí Prahu navštíví, až odezní důsledky protiepidemických opatření.

ČSÚ kromě počtu hostů publikuje také údaje o počtu přenocování hostů v hromadných ubytovacích zařízeních. V roce 2012 přenocovali hosté v ubytovacích zařízeních celkem 14,4 milionu nocí, v roce 2019 už to bylo 18,5 milionu nocí a v roce 2020 poklesl počet přenocování na 4,9 milionu nocí. Jednalo se tedy o pokles 66 % vůči roku 2012 a bezmála 74 % vzhledem k roku 2019. Pokles počtu přenocování byl tak vyšší než pokles počtu hostů, což znamená, že dochází ke zkracování průměrné délky pobytu hostů.[2]

Průměrný počet přenocování na jednoho hosta se skutečně snížil. V roce 2012 strávili hosté v Praze 2,5 noci, v roce 2019 následně 2,3 nocí a v roce 2020 pak 2,2 nocí. Není jistě překvapivé, že domácí hosté (rezidenti) strávili v roce 2020 v ubytovacích zařízeních méně nocí (1,9), než hosté zahraniční (2,4 nocí). V případě rezidentů došlo v posledním roce k mírnému prodloužení průměrné doby pobytu, zatímco u nerezidentů zůstává stejná jako v minulém roce, a to navzdory tomu, že v letech 2012-2019 v obou případech docházelo k postupnému zkracování průměrné doby pobytu.

V roce 2020 v Praze nejdéle pobyli hosté z Ruska. Průměrný počet přenocování na jednoho hosta z Ruska byl 3,6 noci. Dále hosté z Izraele (3,2 noci), Malty (2,9 noci) a Řecka (2,9 noci). Pouze u hostů z Malty došlo k poklesu průměrného počtu přenocování.

Naopak nejméně času strávili v Praze hosté z Číny, Japonska a Jižní Koreje, kteří měli průměrně 1,9 nocí strávených v některém z ubytovacích zařízení. Tato krátká doba pobytu je částečně dána tím, že pro tyto hosty představuje Praha pouze jednu zastávku v jejich poznávací cestě po celé Evropě. Další hosté, kteří v Praze strávili nejméně času, byli z Rakouska (2,0 noci), Slovenska (2,0 noci), Maďarska (2,0 noci), Litvy (2,0 noci), Tchaj-wanu (2,0 noci), Oceánie (2,0 noci) a Polska (2,1 noci). Mezi lety 2012 a 2020 se doba pobytu u těchto hostů téměř nezměnila.

Konference

I konferenční turistiku významně ovlivnila epidemie koronaviru. V Praze se v roce 2020 v hromadných ubytovacích zařízeních konalo 1,1 tisíc konferencí s 50 a více účastníky. Tyto konference navštívilo celkem 141,2 tisíc účastníků. V roce 2019 se těchto větších konferencí konalo v Praze nepoměrně více. Konferencí s 50 a více účastníky bylo v roce 2019 zhruba 5,7 tisíc, a počet jejich účastníků přesáhl 558,1 tisíc. I přes tento výrazný pokles (Prahu navštívilo o 75 % konferenčních účastníků méně) ale zůstala Praha centrem konferenční turistiky v ČR. Z celkového počtu konferencí konaných v ČR se jich téměř 26 % konalo v Praze a zúčastnilo se jich bezmála 34 % z celkového počtu účastníků v ČR. V minulých letech však byla převaha Prahy v konferenční turistice větší. Oproti roku 2019 posílily svůj podíl na konferenční turistice zejména kraje Olomoucký a Zlínský.

Metodické vysvětlivky naleznete zde.

Další data naleznete pod následujícími odkazy:

Údaje o počtech hostů a přenocování

Údaje o počtech hostů podle zemí za rok 2020. Další roky zvolíte pod odkazem „Výběr parametrů“

Měsíční údaje o hostech a přenocování.

Údaje o konferencích v HUZ

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Kontakt:

Tomáš Slavíček

Oddělení informačních služeb Praha

Kontakt: 274 052 673, 705 698 133

E-mail: tomas.slavicek@czso.cz