Rozbřesk: Rozvolňování zvyšuje optimismus v ekonomice

Zatímco ještě v březnu se v tuzemském hospodářství šířil pesimismus, v dubnu se situace díky příznivému pandemickému vývoji úplně obrátila. Firmy i spotřebitelé začínají na nadcházející měsíce nahlížet s větším optimismem, který je patrný téměř všude s výjimkou stavebnictví. V průmyslu panuje nejlepší nálada za poslední tři roky, kterou podporují jak příznivější hodnocení současné situace, tak plnící se zakázkové knihy na rok dopředu.

Stále větším problémem se stává nedostatek komponent v důsledku předchozího rozpadu zahraničních dodavatelských sítí. Z průzkumu statistického úřadu vyplývá, že chybějící vstupy firmy pociťují nejvíce za celou dobu sledování, tj. za posledních 16 let. A obdobně vyznívá i německé Ifo, kde je tento nedostatek vstupů vnímán nejvíce od roku 1991. Kontrast mezi narůstající poptávkou a brzdící výrobou se tak v posledním měsíci jednoznačně prohlubuje nejenom u nás. Vzhledem k rozšířenosti problému bude důsledkem nejen pomalejší náběh konjunktury, ale nejspíše i vyšší výrobní inflace.

Výrazný optimismus opanoval služby, které vyhlížejí na brzký konec prozatím nejdelšího lockdownu. Zlepšilo se nejen hodnocení stávající situace v této části ekonomiky, ale citelně se zvýšila očekávání růstu poptávky v následujících měsících. Díky ústupu pandemie tentokrát nejspíše nepůjde jen o planý poplach jako na začátku roku a firmám se tato očekávání mohou skutečně začít plnit. Uvolnění služeb by proto mohlo už ve druhém čtvrtletí dodat ekonomice nový impuls a vrátit ji na dráhu růstu. Zvlášť když se zlomila i očekávání na straně spotřebitelů. Z dubnového průzkumu zatím vyplývá, že obavy z dalšího vývoje hospodářství opadají, nicméně strach z inflace trvá. Snaha se jí vyhnout by proto mohla o to více vést k realizaci odložené poptávky po rozvolnění.

Celkově jsou tedy výsledky dubnového průzkumu nálad v ekonomice příznivé. Stojí za nimi velká očekávání z vývoje po zrušení lockdownu ve službách, nicméně celkový dojem trochu kazí dodavatelské problémy v průmyslu. Nepříznivé výsledky za stavebnictví jsou neseny obavami ze slabší poptávky v dalších měsících, nicméně ty jsou v posledních měsících jako na houpačce – pod tlakem investičních škrtů firem i obav z dalšího vývoje investic veřejného sektoru. Přesto alespoň vidina nových peněz z EU, z nichž významná část poputuje na stavební projekty, by měla časem navrátit i mírný optimismus do této části ekonomiky.


*** TRHY ***

Koruna
Koruna v průběhu včerejšího obchodování úspěšně otestovala hranici 25,80 EUR/CZK, avšak poté se opět vrátila k úrovni 25,85 EUR/CZK, kolem které oscilovala po zbytek dne. Hlavní tuzemská čísla začnou přicházet až v příštím týdnu, kdy se mj. uvidí, jak se průmysl v březnu reálně vypořádával s nedostatkem komponent i jak si vedl maloobchod. A finanční trhy budou nepochybně čekat na novou prognózu a komentáře centrální banky. A ty by nakonec mohly koruně dodat více odvahy k návratu k silnějším metám, které v době korony opustila.

Zahraniční forex
Eurodolar včera téměř neznatelně oslabil, přičemž těžko hledat nějaké důvody proč. Slabší (než očekávaný) výsledek německé podnikatelské nálady Ifo nezpůsobil na trhu žádné velké pnutí. Trh se totiž již připravuje na zítřejší zasedání Fedu. To by sice nemělo přinést nic zásadního, ale volatilita USD před jednáním americké centrální banky zpravidla klesá.

Již dnes odpoledne zasedá maďarská centrální banka, která by rovněž svoji politiku nijak zásadně měnit neměla. Forint by se měl mít na pozoru, neboť poslední komentář MNB po zasedání vyzněl lehce jestřábím způsobem. MNB přitom může zdůraznit, že další pandemická vlna v Maďarsku ustupuje a je třeba si dát pozor na chování emerging markets (čímž se myslí zjevně i TRY).