Prodej mléčných produktů je v zemích Blízkého východu stále na vzestupu

I když se to na první pohled nemusí zdát, tvoří mléčné výrobky základ jídelníčku obyvatel Arabského poloostrova od pradávna. Historicky se na území dnešních zemí GCC zemědělsky hospodařilo, a to včetně chovu domestikovaných zvířat. Velmi žádané mléčné výrobky tak po rybách tvořily druhý nejdůležitější zdroj proteinu. Během zvyšováním populace těchto zemí a zároveň bohatnutím místních obyvatel se postupně zvyšovala konzumace potravin, které byly pro jejich předky vzácné. Z toho důvodu se ručička váhy, u průměrné spotřeby těchto výrobků na obyvatele Emirátů, zastaví na úctyhodných 85kg. Ale v porovnání s Českou republikou, kde je průměrná spotřeba přes 200 kg na osobu, mají ještě co dohánět.

Dle dostupných dat měl obchod s mléčnými výrobky v Emirátech koncem roku 2019 hodnotu 1,9 miliard amerických dolarů. Průměrné roční nárůsty se mají pohybovat přes 7% podobně jako v posledních letech až do roku 2026. Odhady na rok 2023 poukazují na hodnotu trhu s mléčnými produkty na 21,7 miliard dolarů. To už je na zemi obklopenou pískem s populací podobnou té České opravdu vysoká částka. Z důvodu velké koncentrace obyvatel, ale také velkým procentem zahraničních pracovníků, míří největší množství mléčných výrobků do Dubaje.

Místní média přisuzují zvýšený zájem o jogurtové nápoje a alternativy mléčných výrobků také změně v chování spotřebitelů. Mezi ty hlavní řadí častější práci z domova a vyhledávání mléčných produktů jako ideálního rychlého pokrmu. Přispívají k tomu i novodobé online obchody a velké marketingové akce řetězců propagující tyto produkty. Stejné se dá říct o oblibě sýrů, ať už roztíratelných nebo tvrdých. Každoročně Emiráty importují sýry převyšující váhu 70 000 tun. Nejčastější původní destinaci nalezneme na Novém Zélandu, Francii a Nizozemsku.

Pozadu ale není ani Česká republika, která nese v regionu značku velmi vysoké kvality mléčných výrobků. Pokud se podíváme na data z Českého statistického úřadu, míří každoročně jen do Spojených arabských emirátů sýry v hodnotě vysoce přesahující 100 milionů korun. Nejčastěji jde o slané sýry Akawi, které po jejich odsolení tvoří základy pro místní dezerty. Vysokým vývozem se může chlubit také sekce sušeného mléka. I tak se ale český výrobek v místních supermarketech hledá velmi těžko až nemožně. To je mě z pozice zemědělského diplomata upřímně mrzí. Častým argumentem, proč do tohoto kraje neexportují více produktů, je cena a přeprava. Nicméně v poslední době objevuji v lednicích místních řetězců neustále novinky ze světa mléčných výrobků z Polska, Ruska nebo Bulharska. Především v organických sekcích je vidět, že i velmi vysoké ceny za tyto produkty, které cestovaly například letecky i z Velké Británie, Francie, nebo Německa, najdou své zákazníky.

Kvůli vysoké konkurenci ale bude hrát hlavní překážku marketingová síla a podpora. Vzhledem k saturaci místního trhu těmi největšími hráči se ostatní mohou úspěšně uchytit hlavně ve specializovaných prodejnách nebo pod privátními značkami.

To nás dostává k dalšímu trendu v tomto regionu. Tím je jak veřejná, tak i státní podpora místních mlékárenských výrobců a produktů. Málokdo by odhadoval, že již v roce 2018 pokořily Emiráty pomyslnou hranici 80% soběstačnosti ve vlastní produkci mléka. Ano, i na území této země se nacházejí farmy, samozřejmě technicky velmi vyspělé, s vysokou produkcí mléka. V loňském roce sdružení místních mlékařů uvedlo, že mají plány na 20% zvýšení výroby mléčných výrobků, aby mohli pokrýt převyšující místní poptávku. To má ale být jejich hranice maximální kapacity.

Vysoká poptávka místních, ale i zmíněná státní podpora pro výrobky vyrobené v zemi, přivádí firmy podnikat přímo na území emirátů. Není tedy výjimkou, že v obchodech naleznete vynikající mozzarellu, burratu nebo ricottu s více než 30letou historií Italského know-how, která je ale použita v Emirátech a z místního mléka. Třeba se někdy také podaří využít skvělé České jméno v oblasti mléčných výrobků v tomto regionu při založení místní výroby. Upřímně jako člověk žijící v této zemi, a také jako místní spotřebitel, mohu se 100% zárukou říci, že chuť místního mléka a výrobků z něj se s těmi českými dají jen těžko porovnávat. I proto bych stále raději viděl více pravých českých mlékařů v prostorách místních prodejen.

Zpracoval: L. Zamrzla, zemědělský diplomat velvyslanectví ČR v Abú Dhabí, e-mail: lukas_zamrzla@mzv.cz.