Americká centrální banka zůstane nadále trpělivá (Týdenní zpráva z finančního trhu)

Po zasedání ECB v minulém týdnu nás v tomto čekají zbylé dvě klíčové banky – japonská Bank of Japan a americký Fed. A i zde platí, že centrální bankéři zachovají opatrný postoj. Do rychlého oznámení počátku normalizace měnové politiky se američtí centrální bankéři nepoženou ani ve světle toho, že tamní ekonomika roste v současné době rychleji než ta evropská, což potvrdí předběžné odhady HDP za Q1 21. Za eurozónu bude dokonce vykázán mírný mezičtvrtletní pokles. Tuzemská statistika bude vzhledem k tomu, jak špatná panovala v prvních měsících roku u nás pandemická situace, ještě o něco horší.

Zatímco Evropa během Q1 21 klesala, Amerika již rychle rostla

Ekonomické indikátory tohoto týdne jednoznačně potvrdí prohlubující se mezeru mezi výkonností americké a evropské ekonomiky, což by společné evropské měně příliš prospívat nemělo.HDP Spojených států podle nás vykázal během Q1 21 silný mezičtvrtletní anualizovaný růst o 7,2 %, když klíčovým přispěvatelem byla spotřeba domácností, a to nejen kvůli předpokládané dynamice (+9,3 % q/q anual.), ale i vysoké váze (cca 70 %). Silné ale předpokládáme i investice a vládní spotřebu. Síla domácí poptávky se samozřejmě projeví v dovozech a negativním příspěvku čistého exportu k růstu tamní ekonomiky, společně se zásobami. Rychlé oživení americké ekonomiky ve světle úspěšné vakcinační strategie a otevření paralyzovaných částí ekonomiky se odrazí také v silných březnových statistikách, které budou tento týden zveřejněny – počínaje zítřejšími objednávkami dlouhodobé spotřeby a konče pátečními osobními příjmy a výdaji Američanů. Ani takto silné statistiky podle nás nepovedou k tomu, aby Fed změnil svou rétoriku. Na středečním zasedání tak předpokládáme, že se nic zásadního nestane a američtí centrální bankéři potvrdí ochotu ekonomiku dále podporovat.

Mnohem nepříznivější pandemická situace i váznoucí vakcinace znamenaly, že ekonomika eurozóny během prvního čtvrtletí oproti předchozímu kvartálu klesla, podle našeho odhadu o 0,6 %. Bohužel náš nejvýznamnější obchodní partner zřejmě vykázal pokles o silných -2,0 % q/q, italský HDP se snížil o 0,4 % q/q, španělský pouze o -0,25 % q/q, Francie si podle nás dokonce o 0,1 % q/q polepšila. Předstihové indikátory z eurozóny již ale podle našich předpokladů naznačí, že druhé čtvrtletí by už mělo být ve znamení vzestupu. To ukážou jak dubnové statistiky důvěry v jednotlivých sektorech ekonomiky eurozóny publikované ve čtvrtek, tak i dnešní statistika Ifo indexu za Německo. Že se i u našeho západního souseda situace začíná zlepšovat, naznačí čtvrteční data z trhu práce, čekáme pro duben pokles německé nezaměstnanosti na 5,9 % z březnových 6,0 %. Zejména z titulu bazického efektu a vyšších cen ropy budeme svědky inflačního vzestupu. Meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně podle nás zrychlil z březnových 1,3 % na dubnových 1,6 %. Německá harmonizovaná inflace pak v dubnu podle nás výrazně přesáhne dvě procenta, kdy předpokládáme 2,3 %.

Ve srovnání s eurozónou na tom byla česká ekonomika během Q1 21 ještě o něco hůře. A není divu, z pandemického pohledu jsme patřili k nejhorším na světě, vláda reagovala výrazným omezením (nejenom) ekonomického života, což se samozřejmě projevilo v nižší vyprodukované přidané hodnotě. HDP podle našeho odhadu klesl během Q1 21 o 0,8 % q/q, v meziročním vyjádření došlo vzhledem k nižší statistické základně loňského prvního čtvrtletí ke snížení propadu z -4,8 % y/y zaznamenaných v závěrečném čtvrtletí roku 2020 na námi předpokládaných  2,6 % q/q. Nicméně současné rozvolňování by se mělo ve statistikách za druhé čtvrtletí již projevit, tuzemská ekonomika se vrací k růstu. Zlepšení sentimentu by měl potvrdit i dnes zveřejňovaný konjunkturální průzkum za duben. Koruna by měla své relativně silné úrovně držet, trendově by se měla posunovat k silnějším úrovním (naše stávající prognóza počítá s kurzem 25,65 CZK/EUR v polovině roku).

Koruna drží silné úrovně

Klidné vody, které na devizových trzích panovaly po celý minulý týden, nerozčeřilo ani čtvrteční jednání ECB, které nic nového nepřineslo, ani relativně bohatší páteční ekonomický kalendář. Euro se sice vůči dolaru tlačilo v závěru týdne výše směrem k 1,208 USD/EUR, i tak se ale pouze posunulo k horní hraně pásma 1,200-208 USD/EUR, kde se drží poslední čtyři obchodní dny. Podporu společné měně přinesla páteční dopolední data předběžných dubnových PMI indexů aktivity v průmyslu i ve službách. Indikátory vesměs překonaly tržní očekávání, silná čísla přetrvávají v průmyslovém sektoru za eurozónu jako celek a ještě lepší je situace v Německu. Potěšila ale také data za sektor služeb, který trpí v důsledku pandemických opatření. Poměrně vysoko v pásmu expanze je ukazatel pro Německo, poprvé od loňského srpna se zvýšila nálada ve službách eurozóny jako celku. Odpolední americká data ukázala podobný obrázek, až na jeden rozdíl – nálada ve službách překonala veškerá očekávání, index dosáhl historicky nejvyšší úrovně v celé časové řadě počínající v říjnu 2009. Díky úspěšné vakcinaci a výraznému zlepšení pandemické situace americké služby mohly otevřít a opětovně přivítat své zákazníky.

I na korunu v samotném závěru minulého týdne dolehla optimistická nálada a páteční seanci tak zakončila u 25,82 CZK/EUR. Česká měna tak drží relativně silné úrovně, euro je pro našince nejlevnější za poslední dva týdny a koruna není příliš vzdálená od svých nejlepších hodnot za polední dva měsíce. Tuzemská měna překonává i své regionální protějšky, když ji pomáhá především úrokový diferenciál.