Nejlíp přežívají koronakrizi důchodci

Saldo kladných a záporných odpovědí na otázku ohledně změny osobní finanční situace za posledních 12 měsíců se v březnu 2021 ve srovnání se saldem z března 2020 v EU jako celku zhoršilo nejvíc u lidí ve věku 16-29 let a nejméně u lidí nad 65 let (v následujícím grafu viz modré sloupce). Díky tomu se právě u nejstarších respondentů nejvíc zlepšilo hodnocení jejich momentálního hospodaření v oblasti úspor (viz oranžové sloupce):

Obdobně vyznívá i graf, který zachycuje vývoj podílu (v rámci dané věkové kategorie) těch respondentů, kteří v posledních 12 měsících snižovali své úspory nebo zvyšovali svou zadluženost. Nejpříznivější výsledky opět vycházejí pro skupinu 65 let a více (v následujícím grafu červená čára):

Podle těchto čísel koronakrize finančně nejméně zranila seniory. Potvrzuje se tak (i když na číslech za celou EU - čísla v členění podle věku respondenta za samotné Česko podle všeho zveřejněna nejsou), že pětitisícovka vyplacená před loňskými vánocemi českou vládou do rukou každého penzisty a penzistky byla zcela zbytečným gestem. Dárkem, který jen přispěl – a to cca 15 miliardami korun – k nynějšímu rychlému růstu českého veřejného dluhu.

Michal Skořepa, analytik České spořitelny