Ranní okénko - Podle Rusnoka se ekonomický výhled zhoršil

Evropská centrální banka má dnes na programu pravidelné měnověpolitické zasedání. Vzhledem k okolnostem ovšem nebude patřit mezi ta nejzajímavější, jelikož se neočekává žádná změna v nastavení politiky, ani výraznější posun v rétorice. ECB již minule ústy své šéfky Lagardeové vystoupila proti nedávnému svižnému růstu výnosů na evropských dluhopisech, který podle ní neodrážel kondici ekonomiky ani výhled na inflaci a hrozil tak předčasně utáhnout měnové podmínky. Kromě verbálního zásahu došlo i k přesměrování části objemu prostředků vyhrazených na nákupy aktiv ze speciálního pandemického programu do nejbližších týdnů a měsíců. Situace na dluhopisovém trhu se mezitím stabilizovala a ECB tak patrně nebude mít důvod na svém postoji mnoho měnit.

V odpoledních hodinách se dočkáme dubnové edice evropského průzkumu spotřebitelské důvěry, od nějž si ovšem mnoho neslibujeme. Po březnovém zlepšení na -10,8 bodů bude podle nás index tentokrát stagnovat a trh je v tomto s námi téměř zajedno, když očekává jen kosmetický pokles na -11 bodů. Tváří v tvář pokračujícím pandemickým uzavírkám a pomalu postupující vakcinaci evropský spotřebitel stále mnoho důvodů k optimismu nenachází.

Ze Spojených států dnes dorazí rovnou dva indexy vydávané pobočkami Fedu – z Chicaga a z Kansasu. Chicagský průzkum národní ekonomické aktivity by měl korigovat svůj překvapivý únorový pokles na -1,09 bodu a vrátit se do kladných hodnot. Trh si od něj slibuje výsledek na úrovni 1,25 bodu. Narůst by měl i index z Kansasu, který se zaměřuje na zpracovatelský sektor. Zde již od loňského léta pozorujeme svižné zotavení, které spíše než na nedostatek poptávky, naráží na limity na straně nabídky. Za duben od indexu trh očekává překonání rekordu, když se podle něj vyšplhá z březnových 26 až na 28 bodů. Nebudeme ochuzeni ani o pravidelný týdenní report z amerického trhu práce, na kterém by podle odhadů v týdnu končícím 17. dubna mělo přibýt 610 tisíc nových žadatelů o podporu v nezaměstnanosti. 

Pohled zpět:

Guvernér České národní banky Jiří Rusnok se v rozhovoru pro agenturu Reuters vyjádřil k výhledu na výkon tuzemské ekonomiky i nastavení měnové politiky. Vlekoucí se pandemie podle něj zřejmě povede k nižšímu ekonomickému růstu, než s jakým počítá aktuální prognóza centrální banky (2,2 %). Zatímco zpracovatelský sektor se nachází v relativně dobré kondici – byť i ten je zpomalován obtížemi v dodavatelských řetězcích – ve službách už je prakticky jisté, že za letošní rok vykážou v souhrnu bídné výsledky. Po otevření maloobchodního sektoru Rusnok počítá s realizací odložené spotřeby, což v kombinaci se zdražujícími komoditami může přechodně zvýšit tuzemskou spotřebitelskou inflaci, ovšem nutnost zásahu prostřednictvím zpřísnění měnových podmínek není podle něj momentálně na stole. Na květnovém zasedání takový krok Rusnok označil přímo za vyloučený a zopakoval tezi, že k samotným diskusím o možném zvyšování sazeb bankovní rada patrně dospěje až koncem léta letošního roku. Zda ovšem tyto debaty vyústí v činy ještě v tomto roce a jak agresivní by případné zvyšování sazeb mohlo být, v tuto chvíli guvernér odmítl předjímat. 

Dnešní makroekonomické ukazatele:

       

Co bude:

PÁ: SRN indexy nákupních manažerů (PMI), EUR indexy nákupních manažerů (PMI), USA indexy nákupních manažerů (PMI) 

 

Autor: Vít Hradil, analytik                                     

Editor: David Vagenknecht, analytik                                    

Tým ekonomického výzkumu Raiffeisenbank a.s.