Vyjet do mise není zadarmo. Strakoničtí vojáci musí dokázat, že na to mají

„Vojáci byli hodnoceni podle metodiky NATO – TACEVAL. Na průběh dohlížela komise, složená ze zástupců sekce plánování schopností Ministerstva obrany, velitelství Vzdušných sil Armády ČR a dalších útvarů a složek resortu obrany. Přezkoušení je nedílnou součástí certifikace, kterou musí projít každá jednotka před výjezdem do zahraniční operace,“ uvedl major Roman Dvořák, jenž bude strakonickým vojákům v Litvě velet.

Jejich úkolem bude zabezpečovat protivzdušnou obranu bojovému uskupení, které v Litvě působí v souladu s konceptem Alianční předsunuté přítomnosti. Nikoho tedy asi nepřekvapí, že vojáci byli zkoušeni z toho, jakým způsobem vedou boj se vzdušným protivníkem. Přezkušováni byli jak operátoři, kteří obsluhují protiletadlové komplety RBS-70, tak i jejich velitelé.

Vojáci řešili skutečné bojové situace

„Při hodnocení jsme kladli důraz na sladěnost velitele a operátora, správné a včasné vydávání rozkazů k palbě a jejich důsledné splnění. Prověřili jsme, zda jsou velitelé schopni vybírat cíle dle pravidel střelby. U operátorů jsme se zaměřili na jejich dovednosti v zachytávání a sledování cílů,“ informoval instruktor z oddělení bojové přípravy nadporučík Pavel Zelenka.

Vojákům byly simulovány scénáře, jež se maximálně blížily skutečné bojové situaci. „Každá úloha se skládala z několika desítek cílů, které útočily v taktických formacích, v rychlém sledu a z různých směrů. Některé z těchto cílů byly vlastní, jiné byly záměrně mimo prostor odpálení rakety kompletu,“ doplnil nadporučík Zelenka.

Činnost vojákům ztěžoval i omezený počet raket. „Společně s hustotou náletové situace a časovým limitem to hodně prověřilo psychiku velitele i operátora,“ potvrdil nadporučík Zelenka, že to vojáci neměli jednoduché.

Nesestřelují pouze letadla

Zkouška čekala i vojáky, kteří obsluhují systémy velení a řízení palby. Chybět nemohlo ani přezkoušení ze střelecké přípravy a základních bojových dovedností jednotlivce. Vojáci tak museli prokázat, že si poradí při kontaktu s neozbrojenou i ozbrojenou osobou. Umí reagovat na nález nevybuchlé munice nebo nástražného výbušného systému. Vojáci musí mít nadrilované také postupy při raketovém nebo dělostřeleckém přepadu. Vědí, jak se chránit před bojovými chemickými látkami. Jsou schopni poskytnout první pomoc. Vojáci musí znát i to, jak postupovat při požáru, včetně použití hasicího přístroje a uhašení hořící osoby.

„Výraznou nervozitu jsem nepociťoval, ale určitou zodpovědnost jistě,“ svěřil se jeden z vojáků po přezkoušení. „Nechtěl jsem to zkazit ostatním. Záleží mi na tom, aby naše jednotka prošla a byla dobře hodnocená. Jako jeden tým fungujeme nejen v České republice, ale budeme tak fungovat i v Litvě,“ dodal strakonický voják.

]]>