Počty dosažitelných uchazečů v Plzeňském kraji se zvýšily. V Plzeňském kraji dosáhl podíl nezaměstnaných osob k 31. 3. 2021 hodnoty 3,47 %

Podíl nezaměstnaných osob se v Plzeňském kraji meziročně zvýšil a region se v mezikrajském porovnání umístil na šestém nejnižším místě. Počty pracovních míst oproti stejnému období předchozího roku klesly, naopak počty uchazečů o zaměstnání včetně dosažitelných vzrostly. Většina pracovních míst v kraji byla určena pro uchazeče s nižší kvalifikací.

V Plzeňském kraji dosáhl podíl nezaměstnaných osob k 31. 3. 2021 hodnoty 3,47 %, v porovnání s ostatními kraji se umístil na šestém nejnižším místě. Oproti údajům za Českou republiku byl podíl nezaměstnaných osob v Plzeňském kraji nižší o 0,76 procentního bodu. Nejnižší hodnota tohoto ukazatele byla zaznamenána v krajích Pardubickém (3,00 %) a Královéhradeckém (3,24 %), naopak nejvyšší v krajích Karlovarském (6,06 %) a Ústeckém (5,99 %). V počtu uchazečů na 1 pracovní místo (0,4) se Plzeňský kraj umístil na druhém místě za Hl. městem Prahou. Nejvíce uchazečů na 1 pracovní místo (3,6) bylo zjištěno v Moravskoslezském kraji.

Meziročně se podíl nezaměstnaných osob v Plzeňském kraji zvýšil o 0,91 procentního bodu. V porovnání se stejným obdobím předchozího roku se počet pracovních míst snížil o 5 103, tj. pokles o 14,0 %. Počet pracovních míst pro absolventy a mladistvé klesl o 27,6 %, počet pracovních příležitostí pro zdravotně postižené se meziročně snížil o 101 míst, tj. snížení o 12,9 %.

K 31. 3. 2021 bylo na úřadech práce Plzeňského kraje zaregistrováno 14 098 uchazečů o zaměstnání. Z celkového počtu nezaměstnaných uchazečů představovaly ženy 50,9 %. Dosažitelných uchazečů, kteří mohli bezprostředně nastoupit do zaměstnání při nabídce vhodného pracovního místa, bylo evidováno 13 075, tj. 92,7 % z celkového počtu uchazečů. Občanů se zdravotním postižením bylo registrováno 2 278, tj. 16,2 % z celkového počtu uchazečů. Meziročně se počet uchazečů o zaměstnání zvýšil o 30,4 % a počet dosažitelných uchazečů o 34,8 %.

V Plzeňském kraji dosáhly nejvyššího podílu nezaměstnaných osob okresy Tachov (3,92 %), Domažlice (3,72 %) a Plzeň-sever (3,71 %), naopak nejnižšího podílu nezaměstnaných osob okresy Plzeň-jih (2,74 %), Rokycany (3,35 %) a Klatovy (3,35 %).

Ve všech okresech Plzeňského kraje připadl na 1 pracovní místo méně než 1 uchazeč. Nejvyšší hodnota v tomto ukazateli (0,7 uchazeče na 1 pracovní místo) byla zaznamenaná v okresech Klatovy a Plzeň-sever, nejnižší (0,2 uchazeče na 1 pracovní místo) v okrese Tachov. Pro osoby se zdravotním postižením bylo nejméně pracovních příležitostí v okrese Plzeň-sever (29). Nejvyšší nabídka pracovních míst pro zdravotně postižené byla v okresech Plzeň-město (259) a Plzeň-jih (129).

V rámci časové řady 2018–2021 (stav k 31. 3.) byl zaznamenán nejvyšší podíl nezaměstnaných osob (3,47 %) v roce 2021. V tomto roce byl evidován i nejvyšší počet uchazečů o zaměstnání (14 098). Nejméně pracovních míst (24 210) nabízely úřady práce v roce 2018. Nejnižší podíl nezaměstnaných osob v rámci časové řady činil 2,07 % a byl zaznamenán v roce 2019. Nejvíce pracovních míst v evidenci úřadu práce (37 711) bylo v roce 2019.

I když počet pracovních míst na 1 uchazeče byl v porovnání s ostatními kraji v Plzeňském regionu druhý nejvyšší a počet pracovních míst významně převyšoval počty uchazečů o zaměstnání, byla většina pracovních míst určena především pro uchazeče s nižší kvalifikací. Z celkového počtu pracovních míst tvořila místa pro uchazeče se základním vzděláním 84,3 %, pro uchazeče s vyučením bez maturity 5,7 % a pro uchazeče bez vzdělání a bez neúplného vzdělání 3,5 %. Nejvyšší podíl uchazečů z celkového počtu uchazečů o zaměstnání představovali vyučení uchazeči (36,8 %), druzí v pořadí byli uchazeči se základním vzděláním 27,8 %.

Na 1 pracovní místo připadlo nejvíce vyučených uchazečů s maturitou (4,9) a s úplným středním odborným vzděláním (4,2). S vysokoškolským vzděláním připadlo na 1 pracovní místo 2,3 uchazeče, což v porovnání s uchazeči se základním vzděláním (0,1 uchazeče na 1 pracovní místo), představovalo významnou diferenci. Rozdíly mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce jsou ovlivněny vzděláním uchazečů, které často neodpovídá požadavkům trhu práce.