Pražská burza slaví 150 let. Překonala války i zákaz během komunismu

Letošní duben značí kulatých 150 let od zahájení obchodování s cennými papíry na pražské burze. Vůbec první akcie změnily majitele 17. dubna 1871. Obchodování bylo ale mezitím bohužel přerušeno světovými válkami a obdobím komunismu.

V dobách rakousko-uherské monarchie neměli Češi na růžích ustláno a také založení národní burzy pro cenné papíry si museli těžce vybojovat. Všechny překážky se podařilo zdolat zejména díky nadšencům vedeným uznávaným velkoobchodníkem s cukrem a finančníkem Aloisem Olivou. Poprvé se v Praze obchodovalo v dubnu 1871, nicméně k současné Burze cenných papírů Praha sídlící v proskleném paláci v Rybné ulici vedla ještě nečekaně trnitá cesta.

Na samém začátku v roce 1871 bylo nutné dát dohromady kapitál a učinit nezbytné právní kroky. Na provoz burzy se složilo hned 402 osob a firem, a to od pojišťoven přes cukrovary až po kvarteto provozovatelů železnic. Celkem se sešlo úctyhodných 29 870 zlatých. Místem první valné hromady byl dům s tehdejším číslem 990 v ulici Na Příkopě. Premiérové obchodování na „Pražské burze na zboží a cenné papíry“, jak zněl dobový název, se odehrálo 17. dubna 1871 v čase 11:30 až 13:00. S nadsázkou lze říct, že čeští burziáni byli tak lační po obchodování, že zapomněli i na oběd. Burza od počátku obchodovala cenné papíry a různé komodity. Časy to byly velmi živé, turbulentní a plné nejistot, stejně jako situace v tehdejší rozpadající se rakousko-uherské monarchii. Skutečně úspěšné období přišlo až po skončení první světové války a vzniku samostatného Československa v roce 1918.

— Burza cenných papírů Praha (@prazskaburza) April 15, 2021

Éra rozkvětu

Už před válkou byla sice Praha hlavním střediskem celého Rakouska-Uherska pro obchodování s cukrem, ale vzpruhu a vážnost přinesl až vznik první republiky. Tehdy se pražská burza začala těšit silné podpoře ze strany státu a politických představitelů, zejména československého ministra financí Aloise Rašína, jehož opatření stabilizovala a upevnila hospodářství. Tím mohly být i majetkové účasti československých akciových společností vykoupeny ze zahraničí, zejména z Vídně, a převedeny do Československé republiky. Nastal obchodní boom a potřeba založení „Pražské súčtovací banky“, která obchody vypořádávala. V meziválečném období Praha předčila i o 100 let starší burzu vídeňskou.

Časté stěhování

Během své předválečné historie se burza nacházela celkem na sedmi adresách, jenže ani jednu z nemovitostí burza přímo nevlastnila. Vlastní prostory burza nakonec získala až v roce 1938, kdy byla dostavěna budova na tehdejší Hooverově třídě, místě současné nové budovy Národního muzea. Architektem burzovního sídla byl Jaroslava Rössler a jen pozemek, na kterém bylo sídlo vystavěno, stál přes osm milionů korun. Na burze se ovšem obchodovalo pouze rok. Po obsazení Československa hitlerovským Německem v březnu 1939 byla činnost burzy postupně utlumována a zastavena. Nikdo tehdy nemohl tušit, že návrat zabere dlouhé desítky let.

Zdroj: BCPP

50 let ticha

Provoz pražské burzy vážně poznamenaly několikaleté výpadky během dvou ničivých světových válek 20. století. Vůbec největší ránu ale přinesl komunistický státní převrat v únoru 1948 a připojení Československa k sovětskému mocenskému bloku. Tehdejší komunistická vláda zcela eliminovala soukromé podnikání a tržní principy ve prospěch centrálního plánování a státního vlastnictví. Obchodování na burze bylo totalitní mocí vykreslováno jako symbol zkaženosti a pokleslosti Západu a nemělo tedy šanci. Rozhodnutím ministerstva financí Československé republiky z dubna 1948 bylo nařízeno, aby pražská burza pro zboží a cenné papíry byla trvale uzavřena a její majetek zlikvidován a rozprodán.

Návrat k obchodování

Naděje na obnovení obchodování přišla až se svržením komunismu na podzim 1989 a návratem k demokracii a svobodě. Přesto trvalo ještě několik dalších let, než se burzu podařilo vzkřísit. A symbolicky se měsícem obnovení činnosti stal opět duben. Burza cenných papírů Praha prvně obchodovala v gotických prostorách v ulici na Můstku 6. dubna 1993. Stalo se tak i díky podpoře francouzské vlády a za pomoci lidí z burzy v Lyonu. Tradiční zvonění zaznělo na oslavu prvního novodobého obchodování ve 13 hodin 12 minut. Majitele změnilo sedm emisí v objemu dva miliony korun.

Rozvoj a současnost

Dnes je burza největším a nejstarším organizátorem trhu s cennými papíry v České republice. Spolupracuje s vídeňskou burzou cenných papírů, svým majoritním akcionářem. Od poloviny 90. let se burza kontinuálně rozvíjí. Obchoduje akcie českých i zahraničních firem, státní i podnikové dluhopisy, fondy a strukturované cenné papíry. Na trhu jsou globální společnosti, velké bankovní korporace, zavedené tuzemské průmyslové značky i začínající firmy. Od roku 2007, kdy byla založena PXE – Power Exchange Central Europe, se na pražské burze obchoduje i s energiemi, konkrétně s elektřinou a plynem. V roce 2017 burza otevřela trh START určený menším a středním firmám.

— Burza cenných papírů Praha (@prazskaburza) April 16, 2021