Export (export.cz)
Investice  |  15.04.2021 12:23:04

Investovat v Rusku? Něco za něco

Budování ruského světa a snaha o tzv. civilizační samostatnost dělají z Ruska složitou destinaci pro všechny zahraniční podnikatele. Řešením může být investice do vlastního podniku přímo v Rusku. Není to jednoduché a platí zde „něco za něco“. Přesto by Češi měli být v Rusku stále více vidět jako investoři.

Ilustrační foto z Petrohradu: Shutterstock

Není moc zemí na světě, které by vyvolávaly takové emoce jako Rusko. Dnešní ruskou vládou cíleně udržovaný odstup od zbytku světa s odvoláním na ruskou výjimečnost a specifičnost našel v ekonomické rovině svoje vyjádření v politice náhrady dovozů – rusky importozaměščenije. S ním spojená politika lokalizace znamená jediné: Rusko chce, abyste vyráběli u nich. „Už nikdy se nevrátí doby, kdy stačilo v Evropě něco vyrobit, dovézt to do Ruska a říct klientovi: Tady to máš, zaplať a dělej si s tím, co chceš,“ potvrzuje Pavel Bobošík, který má dlouholeté zkušenosti s vedením byznysu v Rusku a momentálně vede největší sklárnu na obalové sklo na Sibiři.

Zákony a předpisy aneb „Vyrábět v Rusku budeš“

První přikázání obchodního úspěchu v dnešním Rusku zní přesně tak. Již přes deset let se všemožně legislativně zvýhodňují domácí výrobci, především při výběrových řízeních, která vypisují státní úřady. Když si uvědomíme, jak velký je v Rusku podíl státem řízených podniků a celých částí ekonomiky (malé a střední podniky tvoří sotva dvacet procent ruského HDP), je jasné, že pro volnou konkurenci a otevřený trh je prostoru daleko méně než třeba u nás. Základem je federální zákon FZ-44 z roku 2013 o systému nákupů ve státní správě, na který navazují další normy a regulace, které všemožně zvýhodňují v Rusku působící firmy.

Sousloví „třetí zbytečný“ popisuje nejen romantický vztah, ve kterém si dva bohatě vystačí, ale také zavedenou praxi, že v případě, že se do státního tendru přihlásí nejméně dvě ruské firmy, je vítěz určen mezi nimi. A to i v případě, že by nabídka zahraničního zájemce byla lepší. Na udržování tohoto systému funguje obrovský a složitý aparát, který na ministerstvech v Moskvě počítá, co všechno musí být z Ruska, aby mohl být výrobek označen za domácí a měl možnost získat různé státní výhody včetně těch v rámci již zmiňovaných výběrových řízení. Své o tom ví česká firma Hestego, která již několik let vyrábí kryty a kapotáže strojů ve svém závodě v Uljanovsku. I díky tomu nemá takové problémy jako třeba někteří výrobci obráběcích strojů, kteří si již roky stěžují na postupné utahování šroubů a stále složitější čistý dovoz v Česku vyrobených strojů.

Vítězství ducha nad hmotou aneb „Peníze nejsou všechno“

O tom, že se výměnou za investici do firmy nebo továrny v Rusku dostanete k mnoha výhodám, dokáží ruští úředníci a politici mluvit celé hodiny. Investoři, kteří v zemi už svoje peníze investovali, na to sice potřebují daleko méně času, ale v principu potvrdí to samé. Kromě peněz a znalostí co a jak dělat, což každý investor už samozřejmě ví ze svého podnikání v domácí zemi nebo na jiných trzích, vstupují ale do popředí i jiná důležitá témata. Řízení lidí s jinou obchodní a lidskou kulturou je asi tou první, která člověka napadne.

„Když jsem v Rusku asi před patnácti lety začínal, měl jsem pocit, že zvládnutí výroby bude to hlavní a ve zbytku se můžu spolehnout na svoje zkušenosti z podnikání u nás nebo v jiných evropských zemích,“ hodnotí s odstupem Zdeněk Blažek, majitel české firmy Dřevojas, který pod obchodními značkami Dreja a Myjos v Rusku vyrábí koupelnový nábytek a umyvadla. „Realita mě ale rychle naučila, že řídit lidi v Rusku je přeci jen dost odlišná záležitost“.

Rusko je největší zemí světa a rozkládá se jak na evropském, tak asijském kontinentu. Při řízení lidí je proto třeba mít na paměti, že u ruských manažerů a zaměstnanců najdete něco z obou částí světa. Firmy fungují hierarchicky, šéfové dávají příkazy a podřízení je plní. A když ne, přichází trest. Takto jednoduše to zase samozřejmě úplně nefunguje, ale zahraniční firmy a jejich manažeři si musí zvyknout, že v korporátním světě tolik vzývaná samostatnost a vlastní iniciativa pracovníků nejsou v Rusku běžnou výbavou podřízených. Hodně času tak věnujete zjišťování, co si vaši lidé vlastně myslí a co považují za nejlepší řešení. Většinou to nezjistíte hned napoprvé a dobrý plat není zárukou informační otevřenosti a ochoty vyjádřit vlastní názory. Musíte mít hodně trpělivosti, abyste se dobrali k jádru věci.

Vědět kdo je kdo aneb „V regionu se orientovat naučíš“

Hlavní ekonom Ministerstva zahraničí Marek Pyszko se nedávno ve svém článku na serveru Export.cz věnoval fragmentaci stávajícího mezinárodního uspořádání a regionalizaci, která je s tím spojená. Rusko je největší zemí světa s více než osmdesáti regiony a dvěma sty národnostmi, je tedy jasné, že při podnikání v něm se budete setkávat s lidmi, jejichž zvyklosti a způsob podnikání se mezi sebou budou lišit, a to často výrazně.

Daniel Růžička, který dlouhá léta vedl ruskou pobočku firmy Mikenopa a byl i prezidentem Českého podnikatelského klubu v Moskvě, o tom ví své. „Dodáváme vysokorychlostní internet do hotelů, takže nejčastěji jednáme s manažery mezinárodních hotelů po celém Rusku. Mohlo by se tedy zdát, že si vystačíme s jedním rádoby evropským přístupem k podnikání, protože naši partneři jsou ze zahraničních firem,“ přemítá nad svými ruskými zkušenostmi. „Každé město nebo region má ale něco svého a poznat, co přesně tou odlišností je, patřilo k mým nejtěžším ale zároveň nejzajímavějším zážitkům v Rusku.“ Jen tak mohlo být ruské zastoupení Mikenopy každoročně ziskové a těšit své akcionáře v Česku.

Jiří Musialek, který téměř dvacet let působil v nadnárodní Johnson&Johnson a dnes pro českou firmu PRO.MED.CS Praha řídí ruskou pobočku, v níž pracuje přes sto třicet zdravotních zástupců po celém Rusku, to potvrzuje: „Naše podnikání stojí velkou měrou na důvěře, kterou k nám a našim lékům ruští doktoři mají. Právě oni vědí, co jejich pacienty v místě nejvíc trápí, ať už jsou to klimatické podmínky, špatný životní styl nebo poničená ekologie. Bez jejich informací a znalostí by se nám zdaleka nedařilo tak jako dnes“. A každý doktor zase ví, kdo je kdo v jejich regionu a co se tam právě děje. Takové informace je sice důležité mít, bez vlastní sítě by se ale sbíraly jen velice těžce. „Investice do budování prodejní sítě jsou pro nás sice velkým, ale jedním z nejdůležitějších výdajů, bez kterého by náš byznys v Rusku jen stěží fungoval,“ doplňuje Musialek, proč se rozhodnutí majitelů PRO.MED.CS investovat do velké země na východě, kde i v době pandemie tráví hodně času cestováním, ukázalo jako správné.

Co se předem neví aneb „Vždycky se něco najde“

Mnozí čeští podnikatelé a investoři, které jsem v Rusku potkal, jsou prakticky nevyčerpatelná studnice znalostí a zkušeností. Některé jejich historky by mohly rovnou přejít do učebnic managementu a strategického řízení pro východní Evropu konce 20. a začátku 21. století. Některé ale nejsou publikovatelné. Takové jsou moje zkušenosti s českými podnikateli z mého již druhého dlouhodobého pobytu v zemi, kde podle představ Julia Fučíka, podle nějž se jmenuje i ulice, na níž sídlí české Velvyslanectví v Moskvě, mělo zítra znamenat již včera. Investování v zahraničí je spíš maratón než sprint a vyžaduje úsilí, plánování, získávání nových kompetencí, podporu majitelů nebo akcionářů a financujících bank a spoustu další důležitých detailů, na které přijdete až na cestě, jak už před mnoha lety věděl Jack Kerouac, když psal svoje světoznámé dílo. I když nemusíte souhlasit s tím že „cesta je cíl“, je investování v zahraničí jednou z aktivit, která našim firmám pomáhá rozšiřovat trhy, zvyšovat prodeje a přinášet domů dividendy. A tím dělat Českou republiku zase o něco bohatší a úspěšnější.

Tomáš Hart, ekonomický diplomat, Velvyslanectví ČR v Moskvě


Díky našim firmám o nás ví celý svět


Moderní ekonomická diplomacie



Moderní ekonomická diplomacie je časopis, který vydává Ministerstvo zahraničních věcí ČR a který je určen především pro české exportéry. Jedná se o dvouměsíčník, ve kterém vývozní firmy najdou praktické informace o exportních trzích, o službách které jim nabízí Ministerstvo zahraničních věcí a síť ambasád spolu se zahraničními kancelářemi českých státních agentur a institucí. Čtenářům přináší také informace o našich seminářích a podnikatelských misích, o možnosti zapojení se do B2B aktivit České rozvojové agentury a financování exportu. Obsahuje také články, komentáře, analýzy a rozhovory o trendech v oblasti světové ekonomiky, perspektivních exportních oborech a úspěšných českých exportérech.

K článku zatím nejsou žádné komentáře.
Přidat komentář





Zobrazit sloupec 
Kurzy.cz logo
EUR   BTC   Zlato   ČEZ
USD   DJI   Ropa   Erste

Kalkulačka - Výpočet

Výpočet čisté mzdy

Důchodová kalkulačka

Přídavky na dítě

Příspěvek na bydlení

Rodičovský příspěvek

Životní minimum

Hypoteční kalkulačka

Povinné ručení

Banky a Bankomaty

Úrokové sazby, Hypotéky

Směnárny - Euro, Dolar

Práce - Volná místa

Úřad práce, Mzda, Platy

Dávky a příspěvky

Nemocenská, Porodné

Podpora v nezaměstnanosti

Důchody

Investice

Burza - ČEZ

Dluhopisy, Podílové fondy

Ekonomika - HDP, Mzdy

Kryptoměny - Bitcoin, Ethereum

Drahé kovy

Zlato, Investiční zlato, Stříbro

Ropa - PHM, Benzín, Nafta, Nafta v Evropě

Podnikání

Města a obce, PSČ

Katastr nemovitostí

Katastrální úřady

Ochranné známky

Občanský zákoník

Zákoník práce

Stavební zákon

Daně, formuláře

Další odkazy

Auto - Cena, Spolehlivost

Registr vozidel - Technický průkaz, eTechničák

Finanční katalog

Volby, Mapa webu

English version

Czech currency

Prague stock exchange


Ochrana dat, Cookies

 

Copyright © 2000 - 2024

Kurzy.cz, spol. s r.o., AliaWeb, spol. s r.o.

ISSN 1801-8688