Odchylka inflace od prognózy ČNB klesá

Pozitivní desinflační trend se v březnu na chvíli zastavil, když inflace po měsících soustavného poklesu tentokrát vzrostla, a sice na 2,3 %.

Pozitivní desinflační trend se v březnu na chvíli zastavil, když inflace po měsících soustavného poklesu tentokrát vzrostla, a sice na 2,3 %. Inflace se tak vzdálila od cílové hodnoty ČNB, avšak odchylka meziroční inflace od prognózy centrální banky se i tak snížila na tři desetiny procentního bodu. A mohla být ještě menší nebýt posledního zvyšování cen pohonných hmot reagujících na vývoj cen ropy na světových trzích. A není to jediný důvod, proč náklady na dopravu v rámci spotřebitelského koše v letošním roce rychle narůstají. Tím dalším je i zvyšování cen osobních automobilů (aktuálně o více než 9 %), ke kterému dochází především v důsledku bezpečnostních a ekologických regulací. Největší podíl na letošní inflaci však mají i nadále dražší alkohol a cigarety, které společně generují více než třetinu z uvedených 2,3 %. Naproti tomu bydlení, které „řídilo“ inflaci především v letech 2018 a 2019 letos přispívá k inflaci jen symbolicky. Díky zlevnění elektřiny a zemního plynu se situace obrátila a bydlení tak může být pro část domácností dokonce levnější než roce 2020. Nezanedbatelný je i vliv pomalejšího růstu nájemného, které je výsledkem zvýšené nabídky po zamrznutí krátkodobých pronájmů zprostředkovávanými například platformami Airbnb či Booking.com. V dalších měsících se české inflace od březnových hodnoty zatím příliš neodchýlí. Je samozřejmě otázkou, jaké ceny nasadí kamenné obchody a služby po znovuotevření. U zboží bude efekt nejspíš pozitivní a snaha přilákat zákazníka spíše ceny mírně srazí, u služeb tomu může být časem přesně naopak. Zadržená poptávka bude časem nahrávat zvyšování cen v oblasti cestovního ruchu i u osobních služeb, avšak jak výrazný to může být inflační problém, lze zatím jen spekulovat. V každém případě inflace není a ani nebude letošním problémem české ekonomiky. Proto ani nadále nepředpokládáme, že ČNB bude pospíchat se zvyšováním sazeb a spíše vyčká na konec pandemie a jasné známky oživení ekonomiky, které přinese očkování v EU. Z tohoto pohledu považujeme současná očekávání trhu na růst úrokových sazeb centrální banky stále za ambiciózní.