Jádrová inflace v ČR brzdí (Analýza makroindikátorů)

Meziroční inflaci drží výš rostoucí ceny u čerpacích stanic a zvyšování cen tabáku v důsledku vyšší spotřební daně. Inflace za březen přesto skončila mírně pod očekáváním a kladná odchylka inflace od prognózy ČNB se snížila na 30 bp. Centrální banka bude se zvyšováním sazeb i nadále vyčkávat. Předělem by mohlo být proočkování významné části obyvatelstva.

Spotřebitelské ceny v březnu oproti únoru vzrostly o 0,2 %, tedy stejným tempem jako v únoru. To bylo o desetinku pod očekáváním trhu i naším odhadem. Meziroční míra inflace se zvýšila na 2,3 % z předchozího tempa 2,1 %.

Klíčovým důvodem zrychlení meziroční míry inflace v březnu byly ceny u čerpacích stanic, které oproti únoru vzrostly o 5,9 %, zatímco loni v březnu a zejména v dubnu strmě klesaly. Jinými slovy nebýt těchto pohybů na cenách paliv v důsledku vývoje cen ropy, nacházela by se inflace v březnu poblíž 1,7 %. V meziměsíčním srovnání cenovou hladinu mírně navyšovaly sezónně dražší ceny oděvů a obuvi a zvýšení cen tabáku v důsledku předchozího zvýšení spotřební daně.

Není sporu o tom, že inflace letošní rok zahájila silnějším růstem. Tříměsíční průměrné anualizované tempo činí v tuto chvíli 4,1 %. Nicméně z tohoto pohledu se domníváme, že je inflace na vrcholu. Meziroční míra inflace pravděpodobně ještě dosáhne vyšších úrovní poblíž 2,6 %, ale z důvodu statistického efektu, neboť spotřebitelské ceny loni v březnu a dubnu klesaly. Kdybychom v březnu odečetli vliv cen u čerpacích stanic a vliv spotřebních daní na tabák a alkohol, se kterými ČNB nic nenadělá, činila by meziroční inflace nikoliv 2,3 %, ale 0,8 %. Podle našeho předběžného propočtu jádrová inflace, která nezahrnuje ceny energií, potravin a daňové změny zpomalila na 3,0 % y/y z předchozího tempa 3,2 % y/y. To ovšem znamená meziměsíční pokles cen o silných 0,5 % (po sezónním očištění o 0,3 %). Pokud by toto měl být trend, pak jde o významný argument proti brzkému zvyšování úrokových sazeb.

Nyní je otázkou, zda převládne hypotéza, podle které rozvolnění protipandemických opatření vyvolá silný růst poptávky a nedostatečná nabídka bude reagovat zvýšením cen, či naopak hypotéza ukazující na ekonomiku operující stále hluboko pod svými možnostmi, která v průměru bude působit ve prospěch nižšího růstu cen. Obchodníci ve snaze vyprodat zásoby mohou mnohdy poskytovat významné slevy. Domníváme se, že realita bude napůl cesty a v nejbližším období může být cenový vývoj značně rozkolísaný. V dubnu čekáme meziroční inflaci poblíž 2,6 % a poté její postupné snižování až k 2,0 % na počátku příštího roku.

Odchylka inflace od prognózy ČNB se snížila ze 40 bp na 30 bp. Nová prognóza ČNB, která bude zveřejněna v květnu, bude tuto odchylku reflektovat. Ta bude současně obsahovat vyšší růst HDP na konci loňského roku, ovšem při hlubším propadu spotřeby domácností. Především ale zahrne další vlnu pandemie, která vedla k uzávěře ekonomiky v prvním čtvrtletí letošního roku. Zvýšení úrokových sazeb na květnovém zasedání má mizivou pravděpodobnost a i samotná prognóza by jej měla odložit do třetího čtvrtletí. A o tom, zda úrokové sazby vzrostou již ve třetím čtvrtletí bude stále rozhodovat především vývoj pandemie. Centrální bankéři budou chtít vidět razantní pokles rizika, že dojde k další vlně pandemie, což ještě několik měsíců může být velmi nejisté.