Slavní lékaři s českými kořeny ve Slovinsku
Slavní lékaři s českými kořeny ve Slovinsku
13.04.2021 / 07:09 | Aktualizováno: 13.04.2021 / 07:40
Zakladatel lázeňství Konstantin Konvalinka a otec apiterapie Filip Terč.
Dr. Konstantin Konvalinka (*13.8.1872 - 27.10.1943)
Český rodák Konstantin Konvalinka, lékař, revmatolog a balneolog se ve Slovinsku proslavil díky svým zásluhám o rozvoj lázeňství. Bývá považován za vůbec prvního specialistu v oblasti balneologie na území Slovinska.
Konstantin Konvalinka působil v různých slovinských městech, jeho život je však nejvíce spjat s oblíbeným a turisticky vyhledávaným lázeňským městem Dolenjské Teplice v jihovýchodním Slovinsku, kde modernizoval lázně a založil léčebné sanatorium. V roce 2014 mu zde byla odhalena památeční busta.
K. Konvalinka se narodil 13. srpna 1872 v Litomyšli v České republice, kde také později absolvoval gymnázium. Univerzitní vzdělání získal na Lékařské fakultě v Praze. Po studiích odešel do zemí dnešního Slovinska, kde nastoupil do funkce okresního lékaře v Žužemberku v Kraňsku. Následně působil krátce ve městečku Lukovice u Domžal poblíž Lublaně.
V roce 1912 se přestěhoval do města Dolenjske Toplice, kde se stal nejprve okresním lékařem a již v roce 1913 získal funkci ředitele místního koupaliště. Účinky léčby revmatických onemocnění horkou vodou zkoumal již za 1. světové války, kdy vedl také lázeňskou vojenskou nemocnici.
Ve 20. letech koupaliště zakoupil a zahájil jeho rekonstrukci a modernizaci. V roce 1923 po dokončení specializace v oblasti balneoterapie jej proměnil na úspěšné sanatorium, které byl nucen ve 30. letech v důsledku světové recese přenechat lublaňské zemědělské bance Kmetska posojilnica ljubljanske okolice, která již předtím jeho rekonstrukci financovala. Nadále se věnoval soukromé lékařské praxi.
V roce 2014 byla v Dolenjských Teplicích na počest K. Konvalinky odhalena jeho socha, která je umístěna na fasádě domu, kde Konvalinka žil, měl kancelář a provozoval lékárnu.
K.Konvalinka zemřel 27. října 1943, pohřben je v Dolenjských Teplicích.
MUDr. Filip Terč (*30.3.1844 - 28.10.1917)
Filip Terč, lékař česko-německého původu a obdivovatel včel, se do historie zapsal jako zakladatel apiterapie, alternativního přístupu, kdy jsou v léčbě využívány včely a včelí produkty. Jeho přínos pro oblast lékařství si každoročně připomínáme v den jeho narození – 30. března, který se od roku 2006 slaví jako Světový den apiterapie.
Filip Terč se narodil v obci Prapořiště na Domažlicku 30. března 1844, studoval ve Vídni. Po studiích medicíny odešel do Mariboru, kde se věnoval lékařské praxi a vědecky zkoumal vyžití včelího jedu apitoxinu v léčbě pacientů. Úspěchy měl zejména při léčbě revmatoidní artritidy. Pozoroval více než 600 případů a pozitivních výsledků dosáhl u přibližně 82% pacientů.
Své poznatky o „včelí terapii“ průběžně publikoval v řadě odborných článků a statí. Za jeho stěžejní práci je považováno odborné pojednání „Über merkwürdige Beziehung des Bienenstiches zum Rheumatismus“ (O vztahu včelího bodnutí k revmatismu) z roku 1888. Vědecké zkoumání F. Terče přispělo k položení základů pro pozdější alergologii a imunologii a pro výrobu apitoxinových přípravků ve farmaceutickém průmyslu.
F. Terč zemřel 28. října 1917, pohřben je v Mariboru.
Zdroje:
- Maša Marguč: Zdravnik iz Dolenjskih Toplic dr. Konstantin Konvalinka, Dolenjske Toplice, 2011
- Knjižnica Mirana Jarca Novo Město (www.nm.sik.si)
- Slovenská biografija (www.slovenska-biografija.si)
Poslední zprávy z rubriky Ze světa:
Přečtěte si také:
Prezentace
25.04.2024 Pobřeží Egejského moře - ideální tip na všechny...
24.04.2024 Výsledková sezóna: Jak se daří výrobcům čipů a...
23.04.2024 Podle čeho vybírat plechový zahradní domek?
Okénko investora
Štěpán Křeček, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Evropský průmysl zelené energie má problém: Společnosti se stěhují do USA
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz