Lidem v
České republice v posledním
roce rekordně narostly úspory. Vzhledem k tomu, že se v pondělí otevírá část dosud otevřených
obchodů a provozoven, mohou jejich provozovatelé očekávat „žně“. Češi totiž začnou nastřádané peníze „pouštět“ do
ekonomiky.
Vývoj vkladů
obyvatelstva však v plné míře nezachycuje vývoj jejich úspor. Jestliže totiž člověk například pořídí
nemovitost na
hypotéku,
banka poskytnutím
hypotéky vytvoří nové peníze. Tyto peníze jsou tedy
úvěrem, ale jakmile je kupující dané
nemovitosti nechá převést na účet prodávajícího, stávají se pochopitelně vkladem na účtu prodávajícího. Tento vklad ale vznikl jen kvůli tomu, že se prodávající příslušnou
hypotékou zadlužil.
Protože kupující bude muset danou
hypotéku splácet, zbude mu méně peněz na vlastní
spotřebu. Bez
hypotéky by tedy měl na
spotřebu více peněz, neboť by nemusel dávat na splátku
hypotéky ani
korunu. Takže
nárůst objemu peněz, které má ke
spotřebě prodávající, je alespoň zčásti vykoupen poklesem objemu peněz, které má k utrácení k dispozici kupující. V pohledu na ekonomiku jako celek nelze tedy v každém nárůstu objemu vkladů automaticky vidět odpovídající
nárůst objemu úspor pravém smyslu tohoto slova, resp. tedy peněz čistě určených k potenciální
spotřebě. Zčásti je
nárůst vkladů pouze nárůstem dluhu.
Celkem bezpečně lze tedy tvrdit, že
obyvatelé ČR měli letos koncem února o zhruba 287
miliard korun skutečných úspor více než ve stejnou dobu před
rokem, tedy těsně předtím než v Česku naplno propukla pandemie. To je rekordní, historicky naprosto mimořádně nadprůměrný údaj (viz graf níže). Platí totiž, že v období od ledna
2002 do února
2020 (poslední předpandemický měsíc) se úspory
obyvatel ČR vyvíjely tak, že průměrně dosahovaly ročního nárůstu 57,6
miliardy korun. Češi během pandemie shromažďovali úspory (tedy vklady očištěné o
hypotéky zajišťující financování
koupě nemovitosti od jiné
domácnosti) bezmála pětkrát rychlejším tempem než průměrně v letech
2002 až
2020, tedy průměrně za posledních takřka dvacet
let. Po zohlednění
inflace je údaj o něco nižší, neboť od
roku 2002 inflace koruně „ukousla“ část kupní síly. Pro představu, 287
miliard korun by v únoru
2021 odpovídalo zhruba jen 198
miliardám korun, pokud by mezi
lety 2002 a
2021 byla
inflace průměrně nulová.
Lze tedy tvrdit, že po zohlednění
inflace, reálně, Češi v pandemických dvanácti měsících, tedy od začátku března
2020 do konce února
2021, nashromáždili reálně zhruba 4,2krát větší objem úspor – tedy vkladů očištěných o relevantní
hypoteční dluh
domácností – než průměrně každoročně v předchozích bezmála dvaceti letech. Spořili tedy více než čtyřikrát rychleji, než je v tomto tisíciletí běžné.
Právě podstatná část těchto úspor nyní bude proudit do
ekonomiky. Češi v pandemickém
roce, od začátku března
2020 do konce února
2021, uspořili nejspíše o zhruba 230
miliard korun více, než by uspořili nebýt pandemie. Jde přitom o údaj, jenž je očištěný o loňský historicky rekordní objem poskytnutých
hypoték. Podstatnou část z těchto 230 miliard v letošním
roce velmi pravděpodobně utratí, takže obchodníci budou mít opravdu žně.
Česká národní banka odhaduje, že i díky
zrušení superhrubé mzdy by letos mohlo jít do
ekonomiky zhruba 200
miliard korun právě ve formě realizace odložené
spotřeby.
Lukáš Kovanda, Ph.D.
Národní ekonomická rada
vlády (NERV)
Hlavní ekonom, Trinity
Bank
TRINITY BANK
Trinity Bank působí na finančním trhu již 25 let a vznikla transformací Moravského Peněžního Ústavu – spořitelního družstva. Má téměř 25 000 klientů a její bilanční suma přesahuje 18 miliard Kč.
Trinity Bank se specializuje na privátní a korporátní bankovnictví, u fyzických osob se zaměřuje především na vkladové a spořicí produkty, které nabízejí nadstandardní zhodnocení úspor.
Více informaci na: www.trinitybank.cz