(Kurzy.cz)
Průmysl se v únoru lehce zadrhl
Excelentní kondice českého průmyslu, na kterou jsme si navykli v posledních měsících, utržila v únoru první šrámy. Oproti loňsku objem výroby poklesl o 2,6 % a zatímco v lednu stahoval výrobu do záporu nižší počet pracovních dnů, tentokrát se na něj vymlouvat nelze – bylo jich stejně jako před rokem. Že únor nebyl právě skvostným měsícem pak potvrzuje i meziměsíční srovnání, které hlásí pokles o plná 2 procenta. Evidenční počet zaměstnanců pak meziročně klesl o 3,3 %. Světlým momentem v aktuálních datech budiž alespoň hodnota nových zakázek, která se meziročně zvýšila o 6,7 %, přičemž za tímto vývojem stály spíše objednávky ze zahraničí (+8,9 %) nežli z tuzemska (+1,5 %). Podobně i tržby chodily v únoru spíše ze zahraničí (+1,2 %), než z Česka (-2,9 %).
Mezi jednotlivými odvětvími tentokrát v pozitivním smyslu bohužel vyčnívají pouze ta, která mají ve skladbě české výroby spíše malou váhu. Jedná se o výrobu farmaceutických výrobků, která sice meziročně poskočila o 24,6 %, ovšem k celkovému výsledku to stačí pouze na příspěvek +0,3 procentního bodu. Následuje výroba dopravních prostředků (vyjma motorových vozidel) s meziročním růstem o 9,7 % a příspěvkem na úrovni +0,2pb. Naopak dolů český průmysl v únoru stáhla tradičně klíčová výroba motorových vozidel, která svým poklesem o 8 % celkový výsledek zhoršila o 1,6pb. Nedařilo se ani výrobcům nápojů (-17,9 %) či opravám a instalacím strojů a zařízení (-13,3 %), ovšem jelikož na těchto oborech český průmysl příliš nestojí, jednalo se o záporné příspěvky „pouze“ ve výši 0,2 resp. 0,3pb.
Únorové výsledky, byť poněkud zaostaly za očekáváními, je třeba vnímat v kontextu ostatních indikátorů, které z průmyslu dorazily v minulých týdnech a měsících. Průzkumy mezi průmyslníky přinášely až zázračně vysoká čísla, která jsou ovšem mixem skutečných a falešných signálů o momentální situaci. Metodika předstihových ukazatelů totiž zdržení dodávek a neschopnost uspokojit poptávku vyhodnocuje jako přehřívání odvětví a interpretuje ji tudíž jako pozitivní růstový signál. Během pandemie je ovšem mnohem pravděpodobnější, že se tentokrát spíše, než o raketově rostoucí poptávku jedná o nedostatky na straně nabídky, spojené s narušenými dodavatelskými řetězci či absencemi zaměstnanců. Právě tyto efekty patrně v únoru pro průmysl představovaly největší brzdu. I propad ve výrobě motorových vozidel, který měl na neslavném výsledku lví podíl, lze zřejmě chápat jako přechodný fenomén, což ostatně naznačuje i růst objednávek v tomto sektoru, který meziročně dosáhl robustních 8,9 %. Podle našeho názoru tak dnešní data není třeba vnímat přehnaně negativně a českému průmyslu i nadále věříme. Tím spíše za předpokladu, že by s příchodem teplejšího počasí a pokrokem v očkování měly pandemické zádrhely postupně odeznívat. Za celý letošní rok tak očekáváme i díky efektu nízké srovnávací základny z loňska růst objemu výroby o 6,7 %.
Autor: Vít Hradil, analytik
Editor: David Vagenknecht, analytik
Tým ekonomického výzkumu Raiffeisenbank a.s.
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
23.04.2024 Podle čeho vybírat plechový zahradní domek?
18.04.2024 Daňové přiznání lidem provětralo peněženky....
Okénko investora
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Evropský průmysl zelené energie má problém: Společnosti se stěhují do USA
Mgr. Timur Barotov, BHS
Trhy střízliví a vedou ruku amerického Fedu ke zpřísnění politiky
Petr Lajsek, Purple Trading
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz