Utrácí se za jiné věci než covid, chátrají mosty, miliardy na digitalizaci nejsou vidět. Nejvyšší kontrolní úřad tepe vládu a stát, někde je však jeho kritika sporná
Nejvyšší kontrolní úřad ve své výroční zprávě za rok 2020 nekompromisně účtuje se státem a vládou. Kritice podrobuje celou řadu oblastí státní správy, v některých aspektech je ale jeho kritika sporná.
Klíčovým problémem je z hlediska NKÚ hospodaření státní kasy. Výdaje státního rozpočtu loni oproti roku 2019 narostly podle úřadu o 291 miliard korun, na boj s dopady covidu však šla jen necelá polovina takto navýšené sumy, 145 miliard.
Kromě samotného hospodaření státu kritizuje NKÚ také například jeho dlouhodobou neschopnost využít potenciálu informačních a komunikačních technologií a digitalizace či elektronizace k zefektivnění – a tedy k úsporám – státní správy. Mezi lety 2016 a 2020 narostly výdaje státu na informační a komunikační technologie podle NKÚ z 10,9 na 16,7 miliardy koruny, avšak nemají pro občany očekávaný přínos.
Navzdory markantnímu nárůstu veřejných výdajů přitom řada oblastí zůstává chronicky podinvestovaná. Jeden příklad za všechny: ve špatném až havarijním jsou podle NKÚ 3,4 tisíce z celkem 17,5 tisíce dálničních a silničních mostů.
Vzhledem k závazku vůči NATO je podinvestovaná také oblast obrany, neboť loni dle NKÚ šlo na výdaje na obranu pouze 1,43 procenta hrubého domácího produktu. Dle směrnice NATO by optimální výše obranných výdajů měla přitom činit rovná dvě procenta. K této úrovni se však Česko loni ani nepřiblížilo, a to mělo kvůli pandemickému propadu HDP k naplnění optima usnadněné podmínky.
Kritika NKÚ v celé řadě ohledů poskytuje cennou zpětnou vazbu. V některých aspektech je však sporná. Úřad například tvrdí, že loni „stát nedokázal zareagovat na snížení výkonu ekonomiky adekvátními úspornými opatřeními na straně výdajů státního rozpočtu.“ Je ovšem otázkou, zda se do takovýchto škrtů má stát v čase ekonomického útlumu pouštět, neboť škrty alespoň krátkodobě jen prohloubí propad celkové poptávky v ekonomice, čímž ekonomický propad umocní. K redukci na výdajové straně má ovšem bezesporu docházet v čase ekonomicky příznivém.
Sporné je také to, jak NKÚ svoji kritiku opírá o mezinárodní kontext. V řadě případů opodstatněně, v jiných méně. Ve výroční zprávě (str. 28) sice konstatuje, že Evropská komise „předpokládá pro ČR na roky 2021 a 2022 vysoké tempo zvyšování zadlužení.“ Přitom z tabulky, kterou sám úřad pod textem uvádí, plyne, že v ČR by měl mezi lety 2019 a 2022 vzrůst veřejný dluh z 30,2 na 42,2 procenta HDP, tedy o dvanáct procentních bodů. V EU jako celku za stejnou dobu ovšem hned o 15,7 procentního bodu (str. 28 výroční zprávy NKÚ).
NKÚ tedy v mezinárodním srovnání dostatečně nebere v potaz fakt, že řada států EU navýšila své zadlužení dramatičtěji než ČR v prvním roce pandemie, což je klíčový důvod, proč ČR bude zřejmě v letech 2021 a 2022 vykazovat nadprůměrné tempo zadlužování v rámci EU. Loni však podle nejnovějších dostupných dat narůstalo zadlužení ČR například v rámci zemí Visegrádské skupiny nejméně.
Vždyť podle dat Eurostatu za třetí čtvrtletí 2020 totiž veřejný dluh v ČR narůstal meziročně pomaleji – o 6,9 procentního bodu – než v Maďarsku (o 7,1 procentního bodu), Polsku (o 9,7 procentního bodu) i než na Slovensku (o 11,9 procentního bodu). Nelze předpokládat, že by na těchto číslech poslední loňské čtvrtletí cokoli zásadního změnilo. ČR by tak měla setrvat mezi pěticí nejméně zadlužených zemí EU. V rámci zemí Visegrádské skupiny pak bude suverénně nejméně zadlužená.
Lukáš Kovanda, Ph.D.Národní ekonomická rada vlády (NERV)Hlavní ekonom, Trinity Bank
TRINITY BANK
Trinity Bank působí na finančním trhu již 25 let a vznikla transformací Moravského Peněžního Ústavu – spořitelního družstva. Má téměř 25 000 klientů a její bilanční suma přesahuje 18 miliard Kč.
Trinity Bank se specializuje na privátní a korporátní bankovnictví, u fyzických osob se zaměřuje především na vkladové a spořicí produkty, které nabízejí nadstandardní zhodnocení úspor.
Více informaci na: www.trinitybank.cz
Zprávy a články ke koronaviru a nemoci COVID-19
Poslední zprávy z rubriky Investice:
Přečtěte si také:
Příbuzné stránky
- Revoluce dovedností: Restart - pandemie zrychluje digitalizaci a mění požadavky firem na dovednosti zaměstnanců
- Z prodeje nepotřebného majetku v elektronických aukcích získal stát už téměř miliardu korun
- Jak vidí zaměstnavatelé nábor ve 2. čtvrtletí 2021?
- ECB vidí rizika budoucího vývoje jako vybalancovaná (Komentář)
- Reuters: Zavřená Evropa: Jak utrácet, když není kde?
- Lidé loni mnohem méně utráceli, firmy zase škrtaly investice
- Evropská komise vyplatila ČR první miliardu eur z nástroje SURE
- Daň z nemovitých věcí - formulář 2020
- Pivní a jiný akciový vrchol
- Královéhradecký kraj: Stát za 1,3 miliardy korun zmodernizoval železniční trať z Opočna do Hronova
- Tyto dvě věci zvažte při výběru fixace úrokové sazby
- Zrušení daně z nabytí nemovitých věcí kvůli koronaviru, daň z nabytí nemovitosti v roce 2020
Benzín a nafta 10.04.2021
Natural 95 31.37 Kč![]() ![]() | Nafta 29.48 Kč![]() ![]() |
Prezentace
06.04.2021 Zateplení budov svépomocí nebo stavební firmou?
06.04.2021 Stínění bytových domů šetří náklady i energie
31.03.2021 Nízkoenergetické rodinné domy v pražských Košířích
Okénko investora
Lukáš Blažek, Ronda Invest
Štěpán Křeček, BHS
Štěpán Hájek, PurpleTrading
Inflace jako cesta z dluhové krize. Hodnotové akcie možná zrychlí
Jonáš Mlýnek, LYNX
Lukáš Baloga, ProfitLevel
Olívia Lacenová, TopForex
Známé společnosti vyjádřily svůj názor na nucené práce, trest přišel po roce
Miroslav Novák, AKCENTA CZ
Martin Krištoff, CFD World
Ropa poklesla: lockdown v evropských zemích vyvolává obavy z poptávky
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz
Tony Christoforou, Goldenburg Group
Do bezpečného přístavu eura vplouvá loď se zlatým „B“ na vlajce
Tiskové zprávy
Analýza: Jak se pracuje lidem na home office?...
Asociace autobazarů žádá vládu o otevření...
Reakce generálního ředitele ČT Petra Dvořáka v...
Češi barvu svého auta příliš neřeší, veselé...