Dvakrát do téže řeky nevstoupíš… Turecko pod vedením Erdoğana je bezpochyby jednou z mnoha výjimek z tohoto pravidla. Turecký prezident opět neodolal pokušení a výrazně zasáhl do chodu centrální banky, když před necelými dvěma týdny po pouhých pěti měsících vyměnil jejího guvernéra. Přitom na podzim to vypadalo nadějně. Na začátku listopadu Erdoğan odvolal svého zetě Albayraka z pozice ekonomického „superministra“ a vyměnil guvernéra centrální banky. Novým guvernérem se stal technokrat s dobrou pověstí Aqbal. Pod jeho vedením centrální banka implementovala ortodoxní politiku – přihlásila se rozhodně k režimu cílování inflace, zanechala intervencí na devizových trzích, uvolnila regulaci bank omezující likviditu trhu, a hlavně zvýšila úrokové sazby o 8,75 procentního bodu na 19 %. Právě tady patrně nový guvernér zasáhl neuralgický bod prezidenta Erdoğana. „Politické zvíře“ v něm považuje vysoké úrokové sazby za škodlivé pro ekonomický růst a tím pádem i pro podporu voličů. Jako muslim vnímá Erdoğan rozpor úrokových sazeb s většinovou tradicí islámského zvykového práva a možná i věří ve svou často opakovanou tezi o vysokých úrokových sazbách jako příčině vysoké inflace.
Jak tedy vysvětlit poslední události? Domnívám se, že motivace je primárně politická. V posledních týdnech jsme byli svědky řady změn na klíčových ekonomických postech ve vládních agenturách. Vláda zesílila tlak na kurdskou opoziční stranu. Prokuratura požaduje její zákaz a několik jejích prominentních členů ztratilo mandát na základě obvinění z podpory terorismu. To může nasvědčovat na přípravy na případné vyvolání předčasných voleb, které by se dle řádného termínu měly konat až v roce 2023. V takové situaci se může hodit plná kontrola nad klíčovými institucemi v zemi. Proto se investoři obávají scénáře uvolnění měnové politiky a vládou řízeného boomu levných úvěrů, jak tomu bylo v předchozích volebních cyklech.
Výsledkem by byla opětovná destabilizace ekonomiky. Pokles inflace či vysokého deficitu běžného účtu by se odložil na neurčito a Turecko by zůstalo uvězněno ve smyčce oslabující měny, vysoké inflace a vysokých nominálních úrokových sazeb.
Nicméně možný je i jiný výklad událostí. Je možné, že změny v centrální bance jsou primárně o snaze nabídnout atraktivní posty novým věrným stoupencům a nedojde k faktické změně politiky. Tomu by nasvědčovala Erdoğanova rétorika z posledních měsíců, kdy politiku centrální banky podporoval. Každopádně i v tomto případě bude muset turecká centrální banka přesvědčit investory skutky, tedy udržovat vysoké úrokové sazby a nepodlehnout pokušení intervenovat na měnových trzích, což jí ostatně neumožňuje ani nízký stav tureckých devizových rezerv. I v tomto pozitivním případě však budou výsledkem vyšší úrokové sazby, slabší měna a vyšší inflace oproti situaci, kdyby si Erdoğan svůj poslední zásah odpustil.
První příležitost k záchraně důvěryhodnosti bude mít turecká centrální banka na zasedání 15. dubna. Pokud ponechá úrokové sazby na aktuálních 19 % a bude pokračovat v jestřábí rétorice předchozího vedení, mohli bychom vidět stabilizaci situace. Část investorů by mohly nalákat jedny z nejvyšších úrokových sazeb na světě a nízká cena tureckých aktiv, kterou prohloubil propad turecké liry o více jak 15 % od poslední změny ve vedení centrální banky. Nepodaří-li se důvěru investorů obnovit, pak by mohlo dojít k dalšímu dvoucifernému propadu měny. Ten může vyvolat paniku mezi tureckými domácnostmi a firmami, které zatím poslední události ponechaly relativně klidné. Pak by Turecku nezbylo než sáhnout do arzenálu administrativních opatření, které ztíží možnosti spekulovat na další pokles měny a částečně omezí konvertibilitu měny. Turecku každopádně hrozí, že zůstane zemí s vysokou mírou dolarizace finančního systému, kdy liru zastupují ve funkci uchovatele hodnot a transakční měny alternativy jako dolar, euro či zlato.
Nicméně není nutné všechno vidět černě. Kromě atraktivního ocenění se Turecko může spolehnout na flexibilní a vysoce konkurenční privátní sektor, který má s propady měny a turbulencemi na finančních trzích bohaté zkušenosti. Turecká ekonomika by letos měla profitovat z post-covidového oživení domácí i zahraniční poptávky a z částečného návratu turistů. V neposlední řadě zůstávají příznivé i vnější podmínky. Globální ekonomika oživuje a hlavní centrální banky udržují extrémně uvolněnou měnovou politiku, což násobí hlad investorů po atraktivních investičních příležitostech, jakou se s odstupem několika měsíců může ukázat právě Turecko.
Martin Pohl
Martin Pohl má za sebou osmnáct let na pozici makroekonomického analytika společnosti Generali Investments CEE, kde nese zodpovědnost za analýzu vývoje ekonomik a finančních trhů Spojených států amerických, Slovenska, Ruska a Turecka s důrazem na měny a dluhopisy. V rámci společnosti se dále podílí na tvorbě investičních strategií a poskytuje podporu při správě klíčových portfoliích. Vystudoval VŠE se zaměřením na hospodářskou politiku, ekonomické teorie a finanční trhy. Na stejné univerzitě získal i titul Ph.D. v oboru finance. Volný čas věnuje hlavně péči o dceru a mezi jeho zájmy patří četba a rekreační sporty jako běh, jóga či fitness.
Generali Investments CEE, investiční společnost, a.s.
nabízí individuálním investorům a institucím komplexní produkty a služby v oblasti kolektivního investování a investičního managementu. Spravuje české podílové fondy vedené v českých korunách a irské investiční fondy nabízené v CZK, EUR a PLN. Nabídku přímých investic individuálních investorů do široké škály podílových fondů doplňuje nabídka produktů pravidelného investování, investičních programů a produktů životního cyklu. Mezi hlavní institucionální klienty patří pojišťovací a zajišťovací společnosti a penzijní fondy a současně obhospodařuje aktiva nejvýznamnějších částí Generali CEE Holding B.V. Společnost působí na trhu od roku 1991 a podle údajů Asociace pro kapitálový trh ČR je největším správcem aktiv v České republice. Její aktiva ve správě přesahují 289 mld. Kč. Řadí se tak mezi vedoucí firmy rovněž v regionu střední a východní Evropy.
Generali Investments CEE je součástí skupiny Generali, nezávislé italské finanční skupiny se silnou mezinárodní působností, která vznikla v roce 1831. Skupina Generali patří mezi přední světové pojišťovny s předepsaným pojistným 70 miliard euro (v roce 2016). Ve více než 60 zemích světa zaměstnává 74 tisíc odborníků. Skupina Generali zaujímá vedoucí postavení na trzích západní Evropy. Stále významnější pozici získává v Asii a také v regionu střední a východní Evropy. V 10 zemích tohoto regionu je skupina Generali jedním z předních poskytovatelů pojištění prostřednictvím holdingové společnosti Generali CEE Holding B.V.
_w60h45_w76h50.png)
RSS
Přebírání zpráv
