Makroekonomika | 01.04.2021 15:25:00

První kvartál stačil na schodek 125 mld. Kč

Že nebude březnový výsledek hospodaření státu veselé čtení pochyboval málokdo a konečný výsledek, tedy deficit na úrovni 125,2 mld. Kč, skutečně důvod k oslavě nezavdává. Srovnávání s jakýmkoliv předchozím rokem pozbývá smyslu, jelikož se liší o řád – například vloni se po březnu jednalo „jen“ o schodek 44,7 mld. Kč. Zatímco příjmy státní pokladny se meziročně o zhruba deset procent snížily, výdaje naopak zaznamenaly desetiprocentní nárůst. Čistě aritmeticky tak je trajektorie deficitu momentálně nastavena na plánovaných 500 mld. Kč za celý letošní rok, byť snad nelze předpokládat, že ekonomika zůstane uzavřená po celou dobu.

Na příjmové straně vyniká meziroční propad inkasa daně z příjmů fyzických osob placených plátci (-14,4 mld. Kč), kde se již plně projevuje vánoční zrušení superhrubé mzdy, a tedy de facto snížení zdanění. Klesl i výběr spotřebních daní z minerálních olejů (-2,5 mld. Kč), což je patrně důsledkem nižší ekonomické aktivity i mobility obyvatel. Oproti loňsku pochopitelně zcela chybí výnosy z daně z nabytí nemovitostí (-3,4 mld. Kč), která byla zrušena. Naopak více peněz (+2,9 mld. Kč) v prvním letošním kvartále do českého rozpočtu přiteklo z Evropské unie.

Růst výdajů je tažen výhradně těmi běžnými (+43 mld. Kč), zatímco investiční stagnují a jejich podíl na celku tak znatelně poklesl. Nejvýznamněji se na tomto nárůstu podílely transfery podnikatelským subjektům (+23,5 mld. Kč), které zahrnují pandemické podpory v programech Antivirus či mnoho variací podpor označovaných jako COVID. Citelně narostly i transfery fondům sociálního a zdravotního zabezpečení (+12,7 mld. Kč) a sociální dávky (+12,4 mld. Kč), kde největší roli sehrála valorizace důchodů (+8,8 mld. Kč). Za zmínku pak stojí i růst transferů územním celkům (+7,3 mld. Kč), kam spadá i letošní zvýšení platů zaměstnanců ve školství.

Výdaje klasifikované Ministerstvem financí jako bezprostředně související s pandemií za první dva měsíce dosáhly 63,8 mld. Kč ze státního rozpočtu, přičemž největší podíl připadal na zmiňované zrušení superhrubé mzdy (7,8 mld. Kč), daně z nabytí nemovitosti (3,2 mld. Kč), na výplatu kompenzačních bonusů (4,9 mld. Kč), program Antivirus (11,5 mld. Kč) a zvýšení plateb za státní zdravotní pojištěnce (12,5 mld. Kč).

Z mezinárodního pohledu až spektakulárně neúspěšný a vleklý boj s koronavirem se na vývoji státních financí nemilosrdně podepisuje a vzhledem k nadále neutěšené epidemické situaci tomu tak patrně bude i nadále. Pokud Česku nakonec od viru pomůže alespoň teplejší počasí a ve druhé polovině roku dojde k restartu ekonomiky, zůstává podle nás ovšem 500 miliardový schválený schodek více než dostatečný. Za odvážného (a naivního) předpokladu, že si vláda před parlamentními volbami tentokrát odpustí všemožné dárečky, by deficit měl směřovat spíše do okolí 400 mld. Kč.