01.04.2021 Deficit a dluh vládních institucí - 4. čtvrtletí 2020: Saldo hospodaření skončilo v deficitu 9,4 % HDP
Ve čtvrtém čtvrtletí 2020 došlo meziročně ke zhoršení salda hospodaření vládních institucí o 117,5 mld. Kč., k čemuž přispěly zejména ústřední vládní instituce, jejichž saldo hospodaření se zhoršilo o 101,5 mld. Kč a skončilo v deficitu 113,1 mld. Kč. Místní vládní instituce hospodařily se schodkem 20,6 mld. Kč, zatímco v minulém roce pouze 10,2 mld. Kč. Hospodaření fondů sociálního zabezpečení se meziročně zhoršilo o 5,6 mld. Kč a skončilo ve schodku 7,8 mld. Kč.
Saldo hospodaření sektoru vládních institucí, 4. čtvrtletí 2018 – 4. čtvrtletí 2020
Období |
4.Q 2018 |
1.Q 2019 |
2.Q 2019 |
3.Q 2019 |
4.Q 2019 |
1.Q 2020 |
2.Q 2020 |
3.Q 2020 |
4.Q 2020 |
mld. Kč |
-10,8 |
-1,7 |
27,3 |
16,4 |
-24,1 |
-55,3 |
-102,1 |
-49,0 |
-141,6 |
% HDP |
-0,8 |
-0,1 |
1,9 |
1,1 |
-1,6 |
-4,1 |
-7,6 |
-3,4 |
-9,4 |
Poznámka: Údaje v tabulce nejsou sezónně očištěny, nelze je srovnávat mezičtvrtletně.
Celkové příjmy sektoru vládních institucí stouply meziročně o 0,8 %. Na meziročním růstu příjmů se podílelo zejména zvýšení příjmů ze sociálních příspěvků (+8,4 % na 252,1 mld. Kč) a daní z příjmů (+4,4 % na 129,0 mld. Kč). Naopak nejvíce klesly příjmy z důchodů z vlastnictví (-41,1 % na 3,8 mld. Kč), kapitálových transferů (-29,2 % na 12,6 mld. Kč), běžných transferů (-6,9 % na 15,0 mld. Kč) a daní z výroby a dovozu (-5,5 % na 171,5 mld. Kč).
Celkové výdaje vládních institucí vzrostly meziročně o 18,9 %. Nejvíce vzrostly výdaje na dotace (+58,9 % na 50,4 mld. Kč), na ostatní běžné transfery (+53,9 % na 32,1 mld. Kč), sociální dávky (+21,6 % na 276,0 mld. Kč) a náhrady zaměstnancům (+16,7 % na 184,3 mld. Kč).
Míra zadlužení sektoru vládních institucí meziročně vzrostla z 31,8 % na 38,1 % HDP, přičemž klesající nominální HDP přispěl k nárůstu zadlužení o 0,5 p. b. Nominální dluh vládních institucí meziročně vzrostl o 413,1 mld. na 2 153,0 mld. a jeho příspěvek činil 7,3 p. b. Mezičtvrtletně došlo k poklesu míry zadlužení o 0,3 p. b. Nominální dluh klesl mezičtvrtletně o 19,9 mld. Kč a přispěl ke snížení míry zadlužení o 0,4 p. b., příspěvek HDP činil 0,0 p. b.
Ve čtvrtém čtvrtletí 2020 došlo k mírnému poklesu dluhu při deficitním hospodaření sektoru vládních institucí. Deficit i snížení dluhu byly pokryty především snížením objemu držených finančních aktiv, a to zejména oběživa a vkladů.
Z hlediska jednotlivých komponent dluhu byl meziroční nárůst zaznamenán u emitovaných cenných papírů (+416,1 mld. Kč) a vkladů (+ 5,8 mld. Kč), zatímco objem přijatých úvěrů klesl o 8,7 mld. Kč. Podíl emitovaných cenných papírů vzrostl o 1,7 p. b. na 93,4 % a emitované cenné papíry zůstávají hlavní komponentou dluhu. Mezičtvrtletně klesla hodnota emitovaných cenných papírů a přijatých úvěrů.
Dluh sektoru vládních institucí, 4. čtvrtletí 2018 – 4. čtvrtletí 2020
Saldo hospodaření vládních institucí po očištění o sezónní a kalendářní vlivy skončilo v deficitu 121,1 mld. Kč, který odpovídal 8,3 % HDP. Mezičtvrtletně se zhoršilo saldo hospodaření o 35,5 mld. Kč. Vývoj salda hospodaření vládních institucí očištěného o sezónní a kalendářní vlivy ilustruje následující graf.
Sezónně očištěné saldo hospodaření vládních institucí, 4. čtvrtletí 2018 – 4. čtvrtletí 2020
V důsledku epidemické situace v souvislosti s šířením nemoci COVID-19 byla ve 4. čtvrtletí 2020 v platnosti mimořádná vládní opatření, jejichž vliv na vládní finanční statistiku je popsán v metodické poznámce.
Poznámky:
Kvantifikace fiskálních ukazatelů je založena na metodice Evropského systému národních účtů (ESA 2010). Uvedené údaje jsou v metodickém souladu s údaji sloužícími pro účely statistiky nadměrného dluhu (EDP, excessive deficit procedure) a pro hodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií.
Přebytek/deficit vládních institucí je výše čistých půjček (+) nebo výpůjček (-) v systému národního účetnictví. Ukazatel vyjadřuje schopnost sektoru v daném období financovat (+) jiné sektory ekonomiky nebo potřebu tohoto sektoru být ostatními sektory financován (-).
Dluh vládních institucí představuje výši konsolidovaných závazků sektoru vládních institucí vyplývající z přijatých vkladů, emitovaných dluhových cenných papírů a přijatých půjček. U cizoměnových dluhových nástrojů zajištěných proti měnovému riziku je ocenění provedeno na bázi smluvního kurzu.
Saldo hospodaření je porovnáno s výší HDP v daném čtvrtletí v běžných cenách. Výše konsolidovaného dluhu vládních institucí je porovnána se součtem posledních čtyř čtvrtletních HDP v běžných cenách. Údaje o saldu hospodaření a dluhu vládních institucí jsou součástí tabulek Transmisního programu (tabulka 25 a tabulka 28) publikovaných na stránkách ČSÚ v sekci „HDP, Národní účty“.
(http://apl.czso.cz/pll/rocenka/rocenka.indexnu_gov)
Pokud není uvedeno jinak, data nejsou očištěna o sezónní a kalendářní vlivy.
Zodpovědný vedoucí pracovník ČSÚ: Ing. Helena Houžvičková, ředitelka odboru vládních a finančních účtů, tel.: 704 688 734, e-mail: helena.houzvickova@czso.cz
Kontaktní osoba: Ing. Jaroslav Kahoun, vedoucí oddělení vládních účtů, tel.: 274 054 232, e-mail: jaroslav.kahoun@czso.cz
Termín zveřejnění další RI: 30. 6. 2021
Zveřejněno dne: 01.04.2021
Data jsou platná ke dni zveřejnění publikace.
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
23.04.2024 Podle čeho vybírat plechový zahradní domek?
18.04.2024 Daňové přiznání lidem provětralo peněženky....
Okénko investora
Ali Daylami, BITmarkets
Michal Brothánek, AVANT IS
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Evropský průmysl zelené energie má problém: Společnosti se stěhují do USA
Mgr. Timur Barotov, BHS
Trhy střízliví a vedou ruku amerického Fedu ke zpřísnění politiky
Petr Lajsek, Purple Trading
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz