Informace GFŘ k dopadům pandemie COVID-19 na převodní ceny

Generální finanční ředitelství 

Lazarská 15/7, 117 22 Praha 1  

Sekce metodiky a výkonu daní 

Č. j.: 18185/21/7100-40113-110343 

I N F O R M A C E G E N E R Á L N Í H O F I N A N Č N Í H O Ř E D I T E L S T V Í  k dopadům pandemie COVID-19 na převodní ceny  

Dne 18. 12. 2020 vydala Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj („OECD“) Pokyn  k dopadům pandemie COVID-19 na převodní ceny, dále jen "Pokyn". Jeho originální znění  lze nalézt na internetových stránkách http://www.oecd.org/tax/transfer-pricing/guidance-on the-transfer-pricing-implications-of-the-covid-19-pandemic.htm. Generální finanční ředitelství  ("GFŘ") současně s touto informací zveřejňuje jeho neoficiální překlad do českého jazyka na  

https://www.financnisprava.cz/cs/mezinarodni-spoluprace/mezinarodni-zdanovani-prime dane a uvádí následující souhrn nejdůležitějších informací Pokynu z pohledu finanční správy.  

V prvé řadě je třeba zdůraznit, že se nejedná o speciální Pokyn mimo rámec současné  Směrnice OECD o převodních cenách pro nadnárodní podniky a daňové správy, vydané  v roce 2017 ("OECD TPG"), ale zaměřuje se na to, jak princip tržního odstupu a OECD TPG  aplikovat na problémy související s pandemií COVID-19. V souvislosti s dopady pandemie  COVID-19 řeší čtyři prioritní otázky: (1) provádění srovnávací analýzy; (2) ztráty  a alokace nákladů souvisejících s COVID-19; (3) vládní intervenční programy;  a (4) předběžné cenové dohody. 

Ekonomický dopad pandemie COVID-19 se velmi liší napříč ekonomikami jednotlivých států,  průmyslovými odvětvími a obory podnikání. Podniky by se měly při jakékoli analýze dopadu  pandemie COVID-19 na převodní ceny snažit současně dokumentovat jak, a do jaké míry,  byly zasaženy pandemií, ale také to, zda a jak bylo jejich podnikání v obdobích ovlivněných  pandemií COVID-19 ovlivněno jinými vlivy (např. větší robotizace, přechod na jiné zdroje,  apod.), které s pandemií nesouvisejí, a jaký je dopad těchto vlivů na jimi vykonávané funkce,  nesená rizika a používaná aktiva. 

Obzvláště podstatný pro zmíněné čtyři otázky je v současném ekonomickém prostředí  význam rizika. Během pandemie COVID-19 se materializoval tzv. hazard risk ("riziko  ohrožení"), které se může u některých poplatníků projevit konkrétními nastalými riziky. Např.  se může projevit v tržním riziku poklesem poptávky po vlastních produktech, službách apod.,  v provozním riziku narušením dodavatelského řetězce a omezením výroby atd. Hazard risk  je svým charakterem riziko, které nemůže žádná strana transakcí ovládat, všechny subjekty ho částečně ponesou, ale každý v jiné úrovni podle toho, jaká rizika, která jsou schopny řídit,  se u nich reálně naplní. Dopad těchto rizik bude jednak odlišný u jednotlivých segmentů trhu,  ale bude se lišit i v závislosti na funkčním postavení podniku v rámci skupiny podniků.  

Pokyn zdůrazňuje důležitost funkční a rizikové analýzy. Je nutné zkoumat okolnosti,  které nastaly u konkrétního subjektu a konkrétní skupiny podniků v souvislosti s pandemií,  jak moc subjekt i skupinu (resp. příslušné spojené podniky) ovlivnilo naplnění rizik  vyplývajících z hazard risk. Nutné je také analyzovat chování stran závislé transakce při  zasažení pandemií, přičemž by mělo být hodnoceno i to, jaké funkce spojené podniky  vykonávaly a jaká rizika nesly před obdobím, ve kterém byly pandemií ovlivněny. Pokud se  skutečně vykonávané funkce a nesená rizika subjektu v období před pandemií a v období 

Č. j.: 18185/21/7100-40113-110343 strana 2 (celkem 2) 

pandemie nezměnily, neměl by být měněn přístup ke způsobu stanovení převodních cen  pouze s odůvodněním na nastalou pandemickou situaci.  

Jak dle OECD TPG, tak i dle Pokynu mohou být subjekty s omezenými riziky ("LRE")  krátkodobě ve ztrátě, pokud u nich došlo k naplnění rizika, nad nímž mají kontrolu, které řídí  a disponují dostatečnou finanční kapacitou k jeho pokrytí. Ztráta by měla být pouze v té  míře, která jim náleží podle vykonávaných funkcí a nesených rizik. Zároveň je vždy  nutné analyzovat, jak se chovají nezávislé srovnatelné subjekty v obdobných  podmínkách. I srovnatelné nezávislé subjekty mohou mít ztrátu, ale musí v dané transakci  mít srovnatelnou úroveň rizik jako testovaná LRE.  

Při provádění srovnávací analýzy zasahující do pandemického období se dle Pokynu  doporučuje u dlouhodobých smluvních vztahů s garantovanou určitou mírou ziskovosti,  vycházející z původní benchmark analýzy "BMA", nastavení smlouvy ponechat beze změny.  V dlouhodobém horizontu se dopady pandemie promítnou i do ziskovostí LRE (tj. vliv  skutečnosti, že pro roky zasažené pandemií nebyla provedena žádná úprava BMA  zohledňující propad, bude vyrovnán v příštích několika letech, ve kterých se vliv propadu  projeví v historických datech).  

U krátkodobých smluvních vztahů, je možné v BMA provádět úpravy srovnatelnosti  a reagovat operativně na situaci na trhu. Úpravy srovnatelnosti je však třeba provádět  dlouhodobě a konzistentně tak, aby nemohly být dopady pandemie promítnuty duplicitně ve  více zdaňovacích obdobích. Subjekt musí být schopen obhájit, že prováděné úpravy  srovnatelnosti jsou smysluplné a že jsou prováděny dlouhodobě.  

V souvislosti se ztrátovými srovnatelnými společnostmi zjištěnými v rámci BMA obecně platí  stávající postup upravený i v Pokynu GFŘ D-34, tj. nutnost vylučovat z BMA subjekty, které  nejsou srovnatelné s testovanou stranou transakce, např. kumulovaně ztrátové společnosti,  za předpokladu, že se nejedná o situaci, kdy je to jev běžně se vyskytující mezi  srovnatelnými společnostmi.  

V souvislosti s výběrovými kritérii upřednostňuje Pokyn při provádění BMA klást větší důraz  na srovnatelnost trhu (geografické kritérium) s případným rozvolněním jiných kritérií (např.  NACE), je-li to nutné.  

Dále Pokyn řeší vliv vládních intervenčních programů na cenu závislé transakce, kdy je třeba  vždy brát v potaz to, jaká rizika mají vládní programy pokrývat a kdo je nositelem těchto rizik.  

GFŘ tedy rekapituluje, že posouzení míry vlivu a dopadů pandemie COVID-19  a souvisejících opatření v boji proti COVID-19 v oblasti převodních cen na konkrétní strany  transakcí mezi spojenými osobami, je velmi individuální a pro účely dokumentování těchto  dopadů v rámci různých možných řízení vedených správci daně se doporučuje mít  k dispozici takové podklady, které pomohou porozumět konkrétní situaci daňového subjektu  v období pandemie a míře zasažení subjektu či spojených podniků.  

Ing. Bc. Lenka Opluštilová  

ředitelka sekce  

Příloha 

Překlad Pokynu k dopadům pandemie COVID-19 na převodní ceny