Dopad covidu na naměřenou inflaci v eurozóně
V posledním vydání Ekonomického bulletinu ECB analyzovali experti této instituce dopad pandemie v oblasti měření spotřebitelských cen. Konkrétně upozornili na fakt, že při výpočtu hlavního měřítka inflace v eurozóně, tedy HICP, dochází každý rok od ledna k aktualizaci vah ve světle chování spotřebitelů v minulém roce. A právě aktuálně minulý rok, tedy rok 2020, byl v oblasti spotřebitelských nákupů samozřejmě zcela abnormální: prudce klesl objem útrat v oblasti rekreace a dopravy (a služeb celkově), a naopak narostl objem útrat zejména za potraviny.
Samotný cenový vývoj šel týmž směrem: méně nakupované položky měly tendenci zlevňovat, více nakupované položky zdražovat. Tuto úměru zachycuje následující graf. Na vodorovné ose jsou změny, které ve vahách jednotlivých zboží a služeb používaných pro výpočet inflace nastaly mezi lednem 2020 a lednem 2021, na svislé ose jsou změny cen; velikost bublin odráží velikost nových vah:
V důsledku vývoje v loňském roce tedy bude mít vývoj cen například v oboru ubytování v letošním roce výrazně menší dopad na celkovou inflaci, i kdyby byl růst cen v tomto odvětví docela svižný. Naopak inflace cen potraviny bude hrát velkou roli, i kdyby sama o sobě byla nízká.
V lednu 2021 činila podle Eurostatu inflace v eurozóně 0,9 %. Kdyby se však váhy výše popsaným způsobem nezměnily, tj. zůstaly by na „normální“ úrovni roku 2019, činila by dle propočtu expertů ECB lednová inflace v eurozóně jen 0,6 %. Pokud bychom předpokládali (což už ovšem analýza ECB nečiní), že většina tohoto efektu je dána pandemickou změnou nákupního chování, a tedy že po skončení pandemie dojde k opačnému efektu, šlo by o jeden z budoucích protiinflačních tlaků.
V Česku podobnou změnu vah tlačící na vyšší letošní (měřenou) inflaci ČSÚ zatím neprovedl, protože u českého CPI jsou váhy aktualizovány jen jednou za dva roky, a to podle útrat v minulém sudém roce. Teď jsou hodnoty české inflace postaveny druhým rokem na nákupním chování domácností v roce 2018. ČSÚ bude měnit váhy pro výpočet inflace od ledna 2022, a to podle rozložení spotřebních výdajů na různé druhy zboží a služeb během roku 2020. Určitá váhová divočina nás tedy možná přece jen nemine – ledaže ČSÚ přikročí k nějakým ad hoc úpravám.
Michal Skořepa
Česká spořitelna je bankou s nejdelší tradicí na českém trhu.
Téměř 200 let tvoří jeden ze základních pilířů českého bankovního systému. V
současnosti poskytuje služby pro přibližně 4,7 milionu klientů. Od roku 2000 je
součástí nadnárodní finanční skupiny Erste Group Bank.
Více informací na: www.csas.cz
Poslední zprávy z rubriky Makroekonomika:
Přečtěte si také:
Prezentace
18.04.2024 Daňové přiznání lidem provětralo peněženky....
15.04.2024 Kam půjdou úrokové sazby? Aktuální přehled...
15.04.2024 Zabouchnuté dveře vyřeší zámečník od pojišťovny...
Okénko investora
Mgr. Timur Barotov, BHS
Petr Lajsek, Purple Trading
Miroslav Novák, AKCENTA
Spotřebitelská inflace v eurozóně odeznívá, pro služby to však úplně neplatí
Olívia Lacenová, Wonderinterest Trading Ltd.
Michal Brothánek, AVANT IS
Jiří Cimpel, Cimpel & Partneři
Ali Daylami, BITmarkets
Bitcoin stanovil nové historické maximum – Je už na nákup pozdě?
Jakub Petruška, Zlaťáky.cz