Makroekonomika | 25.03.2021 09:18:53

Ranní okénko - Evropská spotřebitelská důvěra roste, Česko výjimkou

Včerejší vydatný makroekonomický den poněkud vyčerpal kalendář tohoto týdne, a pro dnešek v něm mnoho nezbylo. Prakticky jedinou událostí hodnou pozornosti tak bude pravidelný report z amerického trhu práce, ze kterého přijde informace o nových i pokračujících žádostech o podporu v nezaměstnanosti. Trh u obou předpokládá další pokles, když nových žádostí by mělo v týdnu končícím 20. března dorazit 730 tisíc a těch pokračujících by (o týden dříve) měly být 4 miliony. V obou případech tak navzdory pozitivnímu trendu zůstávají předpandemické běžné počty stále neporovnatelně nižší.

Den uzavře index aktivity ve zpracovatelském průmyslu zveřejňovaný kansaskou pobočkou amerického Fedu. Podobně jako většina ukazatelů průmyslového sentimentu v USA se i od tohoto čeká krásný výsledek, když trh sází na růst z únorových 24 na březnových 26 bodů.

Pohled zpět:

Česká národní banka po svém včerejším zasedání v souladu s očekáváními ponechala nastavení měnové politiky beze změny. Dosavadní vývoj tuzemské ekonomiky vyhodnotila jako přibližně v souladu se svou poslední prognózou, přičemž nad očekávání dobře se vyvíjela hlavně česká mzdová dynamika, obavy ovšem vyvolávají lednová data z průmyslu. Na následné tiskové konferenci bankéři uznali, že zvedání základní sazby již v polovině letošního roku, tedy tak jak jej předpovídá prognóza centrální banky, by přece jen mohlo představovat nežádoucí riziko a patrně se přinejmenším lehce posune směrem do třetího kvartálu. V bankovní radě ovšem momentálně podle všeho diskuze o zpřísňování politiky zatím neprobíhají. V průběhu včerejšího dne zároveň Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky schválila novelu zákona o ČNB, kterou bance uvolnila ruce pro operace na volném trhu a de facto tak přidala kvantitativní uvolňování mezi trvalé nástroje v jejím arzenálu. Kromě toho dala ČNB pravomoc závazně určovat limity pro poskytování hypoték, namísto dosavadní praxe, kdy mohla v tomto ohledu vydávat pouze doporučení. Novelu nyní posoudí Senát.

Březnový konjunkturální průzkum z dílny Českého statistického úřadu přinesl zhoršení nálady v obou sledovaných kategoriích, tedy mezi podnikateli (z 90,6 na 87,7 bodu) i spotřebiteli (z 85,0 na 84,0). Jediným podnikatelským odvětvím, které vykázalo růst důvěry, bylo stavebnictví, naopak pokles evidoval průmysl, obchod i služby. Mezi spotřebiteli posílily obavy z budoucího negativního ekonomického vývoje i z růstu nezaměstnanosti. Netřeba asi dodávat, že primárním důvodem mizerné nálady zůstává neutěšená epidemická situace.

Velmi pozitivně překvapil německý index PMI za měsíc březen, který namísto očekávané přibližné stagnace vystřelil z únorových 51,1 až na 56,8 bodů. Svůj podíl na tom měl jak sektor průmyslu (nárůst o téměř 6 bodů na úroveň 66,6), tak i služeb (o 5,1 bodu na 50,8). Zahanbit se nenechal ani stejný index pro celou eurozónu, který taktéž přebil odhady a narostl v souhrnu z 48,8 na 52,5 bodu, přičemž i zde došlo ke zlepšení sentimentu v obou odvětvích. Podnikatelé tak evidentně vkládají velké naděje do postupujícího procesu očkování a věří, že post-covidové oživení je již na dosah ruky. Nezbývá než doufat, že opětovně sílící epidemie v některých částech Evropy jejich entuziasmus záhy nezchladí.

Zlepšení nálady bylo zaznamenáno i mezi evropskými spotřebiteli. V Německu narostla spotřebitelská důvěra v dubnovém indexu z -12,9 na -6,2 bodu, tedy výrazně svižněji, než se čekalo, a v eurozóně pak z -14,8 na -10,8 bodu. V obou případech tak sice důvěra zůstává hluboko pod předkrizovými i pod historicky běžnými hodnotami, ovšem samotný rostoucí trend je v aktuální situaci velice vítanou novinkou.

Prakticky přesně v souladu s odhady se vyvíjel index PMI ve Spojených státech, když jak v průmyslu, tak i ve službách setrval poblíž 60 bodů. Pokračující otevírání ekonomiky v kombinaci s masivní fiskální podporou tak podle amerických podnikatelů nevyhnutelně signalizuje pokračování expanze.

Nepotěšily naopak americké objednávky zboží dlouhodobé spotřeby, které namísto vyhlíženého růstu v únoru vykázaly meziměsíční pokles o 1,1 %. Spíše než známky opětovného ochlazování ekonomiky lze za tímto ovšem patrně hledat problémy na straně nabídky, dané nebývale drsným zimním počasím a nedostatkem součástek v automobilovém průmyslu.